Ačkoliv je zdravotní péče v České republice na velmi vysoké úrovni, v zubní hygieně pokulháváme. Podle dat Světové zdravotnické organizace má zubní kaz až polovina českých dětí ve věku od jednoho roku do devíti let. Na vině jsou hlavně rodiče, kteří děti učí ústní hygieně pozdě. Spousta z nich si navíc myslí, že o mléčné zuby není potřeba pečovat, ani řešit kazy, protože zuby „stejně vypadnou“. To je ale naprostý mýtus.

Paliativní péče v očích veřejnosti často znamená konec. Jenže u dětí má úplně jinou tvář. Vedoucí lékařka Dětského centra Veská MUDr. Barbora Červíčková vysvětluje, co znamená dětská paliativní péče, jak pomáhá rodinám zvládat každodenní život se závažným onemocněním a proč naděje nikdy nekončí.Povídaly jsme si o tom, jak se mluví s rodiči, kteří prožívají nejtěžší chvíle, jak funguje respirativní péče a proč i krátká úleva může mít obrovský význam. Citlivě, s porozuměním a respektem ke každému příběhu.

Perimenopauza i menopauza nejsou jen o fyzických změnách. Proměňuje se i psychika, vnímání sebe sama i partnerské vztahy. Lektorka, koučka a vztahová poradkyně Lucie Horká v otevřeném rozhovoru vysvětluje, proč se ženy v tomto období často cítí unavené, podrážděné nebo ztrácí smysl života, a jak opět najít k sobě cestu zpět. Mluví o tom, jak o změnách komunikovat s partnerem, jak zůstat v kontaktu se svými potřebami a proč je přechod spíš začátkem nové životní fáze než jejím koncem.

S podzimem přichází nejen barevné listí a ranní jinovatka, ale ordinace lékařů se plní pacienty s respiračním onemocněním. Virózy zkrátka k podzimu patří, a přecházet je? To je podle odborníků jednak nezodpovědné vůči ostatním, jednak se vám to může vymstít a z obyčejné virózy může být klidně i zápal plic. Vypotit se pár dnů v posteli s čajem s citronem a medem je pořád ten nejlepší způsob, jak být brzy zase fit. Co dalšího zabírá, po jakých lécích sáhnout a můžeme se vůbec proti podzimnímu nachlazení efektivně bránit? Na to jsme se ptali všeobecného praktického lékaře, MUDr. Igora Karena. 

Fenomén podvodníka neboli imposter syndrome je poměrně hojně rozšířený zejména u lidí, kteří jsou ve svých aktivitách velmi úspěšní. Přesto zažívají pocity pochybností, nejistoty nebo nedostatečnosti navzdory důkazům o opaku. Myslí si, že svůj úspěch jen hrají a že si ho nezaslouží. Bojí se odhalení, a syndrom podvodníka tak u nich může vést k úzkosti, stresu a depresím. Jak v sobě umlčet vnitřního kritika a kde hledat případnou odbornou pomoc? To nám v podcastu prozradila psycholožka Klára Růčková ze Soulmio.

Sanitka splněných snů poskytuje vážně nemocným a umírajícím lidem všech věkových kategorií po celé České republice možnost splnit si poslední přání prostřednictvím speciálně vybavené sanitky. Podle Petry Homolové, záchranářky a zakladatelky projektu jsou touhy pacientů prosté. A ukazují, co je v životě skutečně důležité. Strávit poslední chvíle s rodinou nebo navštívit místa spojená s osobními vzpomínkami. Svoji práci považuje za poslání: „Zdá se, že děláme strašně smutnou práci, ale ty dny, kdy přání plníme, jsou plné radosti a lásky,“ říká s úsměvem na tváři a s dojetím v očích. Projekt funguje jako nezisková organizace financovaná z darů a fundraisingu. Přání plní zcela zdarma, aby byla dostupná pro každého.

Únava, časté nemoci, výpadek menstruace u žen nebo pokles testosteronu u mužů. Syndrom RED-s, tedy relativní energetická nedostatečnost, se netýká jen vrcholových sportovců a sportovkyň. Postihuje i manažerky, maminky, studenty nebo děti, které sportují. Nutriční terapeutka Markéta Gajdošová vysvětluje, jak tento tichý problém vzniká, proč je nebezpečný a jak poznat první signály, když tělo jede na prázdno.

Inka Teschinská, zakladatelka projektu (A)top život se učí řešit svůj atopický ekzém jinak. Komplexně a šetrně. Společně s Terezou Fabiánovou, „Holkou s autoimunitním onemocněním“, jak si říká, se snaží šířit povědomí nejen o ekzému, ale také o vedlejších účincích kortikosteroidů, které se u atopického ekzému často nadužívají. Na sociálních sítích mají tisíce fanoušků, přesto čelí kritice, zejména z řad odborníků. Jejich cílem je, aby právě lékaři změnili svůj přístup.

Chcete vědět, které doplňky stravy mají opravdu smysl a které jsou spíš marketing? V novém díle podcastu Holky v Kondici si s molekulárním biologem a fandou longevity Františkem Knoblochem povídám o tom, jak se vyznat v záplavě suplementů. Řeč přijde na kreatin (nejen pro svaly, ale i pro mozek,) na různé formy hořčíku, na kvalitu omega-3 mastných kyselin, ale i na glycin, taurin, kurkumin, vitamin D či zinek. Dozvíte se, kdy se suplementace opravdu vyplatí, kdy se může spíš proměnit na drahou moč… A proč nás čeká éra chytré suplementace, kdy budeme doplňovat jen to, co nám ukážou krevní testy a co naše tělo opravdu potřebuje.

Aneta Martinek byla hostkou dalšího dílu podcastu Holky v Kondici. Povídání to bylo velice obohacující a zajímavé. Autorka bestselleru Organizační porno sdílela svoje tipy na snadnější život, v němž je často  náročné zvládnout péči o rodinu, domácnost a zároveň chodit do práce. Poukázala i na to, jak moc je důležité dělat si čas na sebe a pravidelně odpočívat - protože i to je součástí vyšší efektivnosti. Co si myslí o mužích na rodičovské dovolené a proč je postavení žen ve společnosti specifické? Poslechněte si podcast a dozvíte se víc. 

Praktický lékař nám při pohledu na výsledky biochemie říká: „Máte vše v normě.“ Ale je to opravdu dobrá zpráva, která by nám měla stačit?Biochemik František Knobloch vysvětluje, proč běžné krevní testy často nestačí a co nám krev ve skutečnosti může o našem zdraví a rychlosti stárnutí napovědět. Dozvíte se, co jsou biomarkery, jak (ne)funguje glukóza a inzulin, proč je důležité sledovat zánět, ApoB nebo jaterní enzymy. A hlavně…, co všechno můžeme změnit dřív, než přijde nemoc. Prakticky, srozumitelně a bez strašení. Protože mít krev pod kontrolou znamená mít kontrolu nad svým zdravím.

Milan Zlámal z infekční kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a z centra HIV odpověděl v našem podcastu na otázky spojené se zvýšeným výskytem pohlavně přenosných nemocí v létě. Co si vzít k srdci? Používání kondomu a zvyk nechat se po rizikovém styku otestovat. Kromě toho, že včasná diagnóza vám může zachránit život, nestanete se ani bezpříznakovým přenašečem, který roky šíří infekce, aniž by sám měl jakékoliv problémy. Kdy a kam jít na testy? Které nemoci jsou na vzestupu? Umírá se na HIV? To a mnohem více v tomto dílu.

Máte doma plné skříně, ale pořád pocit, že nemáte, co na sebe? Nemusí se to týkat jen oblečení, ale všech věcí v domácnosti. Helena Prausová, autorka knihy Šťastný život s málem, mluví o tom, proč přemíra věcí často vytváří chaos v domácnosti, ale i v hlavě. Dozvíte se, proč úklid není jen o úložných boxech, ale hlavně o vztahu k sobě, jak začít s fyzickým minimalismem i proč každá věc, kterou vlastníme, nás stojí čas a energii. Prakticky, s nadhledem a laskavostí – o tom, jak vlastnit méně může znamenat více radosti ze života.

Máte doma plné skříně, ale pořád pocit, že nemáte, co na sebe? Nemusí se to týkat jen oblečení, ale všech věcí v domácnosti. Helena Prausová, autorka knihy Šťastný život s málem, mluví o tom, proč přemíra věcí často vytváří chaos v domácnosti, ale i v hlavě. Dozvíte se, proč úklid není jen o úložných boxech, ale hlavně o vztahu k sobě, jak začít s fyzickým minimalismem i proč každá věc, kterou vlastníme, nás stojí čas a energii. Prakticky, s nadhledem a laskavostí – o tom, že vlastnit méně může znamenat více radosti ze života.

Vydat se na pouť do Compostely může znít jako odvážný čin. A přesně k němu se spontánně odhodlaly Julie Růžičková a Jitka Jandáková, autorky knihy Až na kraj světa aneb Prapůvodní cestou do Santiaga a ještě dál. Sbalily batoh a vydaly se na stovky kilometrů dlouhou cestu. Co jim daly týdny chůze? Co bolelo, co uzdravovalo? A proč je chůze ten nejlepší pohyb pro tělo i duši? V podcastu Kondice se s Markétou Chýňavovou otevřeně dělí o to, jaké to je putovat sám se sebou, co si sbalit, jak zvládnout nepohodlí i strachy, které si neseme – nejen v batohu. A také proč by si každá žena měla takovou cestu jednou za život dovolit.

Ačkoliv obézních lidí nejen v Česku strmě přibývá, stále se na ty, kdo hubnou za pomoci farmakoterapie, kouká jako na podvodníky. Stačí přeci změnit životní styl, jak ukázal pořad Extrémní proměny. Diabetolog Jan Šoupal to ovšem vyvrací. Až z devadesáti procent je za tloustnutí zodpovědná genetika a léky ji pomáhají přeprat. Že by si toho pacienti nevážili? „Většina z nich už vyzkoušela všechno. S léky se jim přirozeně upraví chutě, zhubnou, pookřejí, a nakonec se jim vrátí i peníze, protože ušetří za jídlo,“ hájí farmakoterapii lékař.

Lucie Gramelová je zapálená lingvistka stojící za projektem Jazykový koutek. Jak říká, pohodlně se domluví deseti až dvanácti jazyky, číst zvládne ve dvaceti. „Ale tohle číslo je trochu laciné, protože když už umíte nějaký jazyk, potom číst v jazyce podobném je velice jednoduché, i kdybyste v něm nezvládla říct ani slovo,“ směje se Lucie. Jak nejlépe na cizí řeči? Proč se učit i jiné, než angličtinu? A který jazyk je pro Čechy nejjednodušší? O tom všem je tento díl podcastu.

Od narození miminka se jeho vývoj hodnotí podle tabulek, které pomáhají lékařům a rodičům sledovat, zda jejich dítě roste a vyvíjí se v souladu s normami pro daný věk a pohlaví. Lucie Ternová, dětská fyzioterapeutka upozorňuje, že je to jen orientační pomůcka. Každé dítě se vyvíjí individuálně a svým vlastním tempem, proto je důležité sledovat spíš kvalitu, symetrii a stabilitu než rychlost a kvantitu. Například podle nejnovějších výzkumů už není takový problém, pokud si dítě začne dřív stoupat u nábytku, než začne lézt, dělá to tak dokonce 15 % miminek. Co je však velký problém, je nedostatek pohybu školních dětí. Jen hodiny tělocviku nestačí, děti by neměly celý den sedět v lavicích a přístup některých učitelů by se měl změnit. Stejně jako přístup rodičů.

Arteterapie je ideálním řešením pro všechny, kdo o sobě a svých pocitech neradi mluví. Prospěje ale i lidem unaveným všemi problémy, vnitřně roztěkaným nebo nespokojeným z nejasných důvodů. Občas mluvení zkrátka nestačí. Brněnská ilustrátorka a výtvarnice Petra Bartoňková vystupující pod uměleckým jménem Petruccya v našem podcastu popsala, jak arteterapie probíhá a co může být na kreslení terapeutického. Pro všechny ženy, které by si to rády zkusily samy doma, vytvořila arteterapeutický Ztracenný zápisník.

Na dálkových trecích považuje váhu vybavení za rozhodující. „Tím, že se nemusím soustředit na nepohodlí, které mi způsobuje těžký batoh, se můžu soustředit na prostředí kolem sebe, na kytky, stromy, zvířata, na terén a svoje místo v něm. Jsem víc součástí toho všeho, protože se v tomto prostředí můžu pohybovat s mnohem menším odporem," říká průkopník ultralehkého trekkingu Petr Kosek. Ten se na první extrémní trek vydal v roce 2011, kdy ušel nejpopulárnější dálkový pochod v Americe, a možná i na světě- Pacifickou hřebenovku s délkou téměř 5000 kilometrů. V podcastu se dozvíte, na co si při dálkových pochodech dávat pozor, s jakým batohem vám budou kilometry pod nohama lépe utíkat i jak ujít naplánovaný trek za co nejkratší dobu.