Praktický lékař nám při pohledu na výsledky biochemie říká: „Máte vše v normě.“ Ale je to opravdu dobrá zpráva, která by nám měla stačit?Biochemik František Knobloch vysvětluje, proč běžné krevní testy často nestačí a co nám krev ve skutečnosti může o našem zdraví a rychlosti stárnutí napovědět. Dozvíte se, co jsou biomarkery, jak (ne)funguje glukóza a inzulin, proč je důležité sledovat zánět, ApoB nebo jaterní enzymy. A hlavně…, co všechno můžeme změnit dřív, než přijde nemoc. Prakticky, srozumitelně a bez strašení. Protože mít krev pod kontrolou znamená mít kontrolu nad svým zdravím.

Milan Zlámal z infekční kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze a z centra HIV odpověděl v našem podcastu na otázky spojené se zvýšeným výskytem pohlavně přenosných nemocí v létě. Co si vzít k srdci? Používání kondomu a zvyk nechat se po rizikovém styku otestovat. Kromě toho, že včasná diagnóza vám může zachránit život, nestanete se ani bezpříznakovým přenašečem, který roky šíří infekce, aniž by sám měl jakékoliv problémy. Kdy a kam jít na testy? Které nemoci jsou na vzestupu? Umírá se na HIV? To a mnohem více v tomto dílu.

Máte doma plné skříně, ale pořád pocit, že nemáte, co na sebe? Nemusí se to týkat jen oblečení, ale všech věcí v domácnosti. Helena Prausová, autorka knihy Šťastný život s málem, mluví o tom, proč přemíra věcí často vytváří chaos v domácnosti, ale i v hlavě. Dozvíte se, proč úklid není jen o úložných boxech, ale hlavně o vztahu k sobě, jak začít s fyzickým minimalismem i proč každá věc, kterou vlastníme, nás stojí čas a energii. Prakticky, s nadhledem a laskavostí – o tom, jak vlastnit méně může znamenat více radosti ze života.

Máte doma plné skříně, ale pořád pocit, že nemáte, co na sebe? Nemusí se to týkat jen oblečení, ale všech věcí v domácnosti. Helena Prausová, autorka knihy Šťastný život s málem, mluví o tom, proč přemíra věcí často vytváří chaos v domácnosti, ale i v hlavě. Dozvíte se, proč úklid není jen o úložných boxech, ale hlavně o vztahu k sobě, jak začít s fyzickým minimalismem i proč každá věc, kterou vlastníme, nás stojí čas a energii. Prakticky, s nadhledem a laskavostí – o tom, že vlastnit méně může znamenat více radosti ze života.

Vydat se na pouť do Compostely může znít jako odvážný čin. A přesně k němu se spontánně odhodlaly Julie Růžičková a Jitka Jandáková, autorky knihy Až na kraj světa aneb Prapůvodní cestou do Santiaga a ještě dál. Sbalily batoh a vydaly se na stovky kilometrů dlouhou cestu. Co jim daly týdny chůze? Co bolelo, co uzdravovalo? A proč je chůze ten nejlepší pohyb pro tělo i duši? V podcastu Kondice se s Markétou Chýňavovou otevřeně dělí o to, jaké to je putovat sám se sebou, co si sbalit, jak zvládnout nepohodlí i strachy, které si neseme – nejen v batohu. A také proč by si každá žena měla takovou cestu jednou za život dovolit.

Ačkoliv obézních lidí nejen v Česku strmě přibývá, stále se na ty, kdo hubnou za pomoci farmakoterapie, kouká jako na podvodníky. Stačí přeci změnit životní styl, jak ukázal pořad Extrémní proměny. Diabetolog Jan Šoupal to ovšem vyvrací. Až z devadesáti procent je za tloustnutí zodpovědná genetika a léky ji pomáhají přeprat. Že by si toho pacienti nevážili? „Většina z nich už vyzkoušela všechno. S léky se jim přirozeně upraví chutě, zhubnou, pookřejí, a nakonec se jim vrátí i peníze, protože ušetří za jídlo,“ hájí farmakoterapii lékař.

Lucie Gramelová je zapálená lingvistka stojící za projektem Jazykový koutek. Jak říká, pohodlně se domluví deseti až dvanácti jazyky, číst zvládne ve dvaceti. „Ale tohle číslo je trochu laciné, protože když už umíte nějaký jazyk, potom číst v jazyce podobném je velice jednoduché, i kdybyste v něm nezvládla říct ani slovo,“ směje se Lucie. Jak nejlépe na cizí řeči? Proč se učit i jiné, než angličtinu? A který jazyk je pro Čechy nejjednodušší? O tom všem je tento díl podcastu.

Od narození miminka se jeho vývoj hodnotí podle tabulek, které pomáhají lékařům a rodičům sledovat, zda jejich dítě roste a vyvíjí se v souladu s normami pro daný věk a pohlaví. Lucie Ternová, dětská fyzioterapeutka upozorňuje, že je to jen orientační pomůcka. Každé dítě se vyvíjí individuálně a svým vlastním tempem, proto je důležité sledovat spíš kvalitu, symetrii a stabilitu než rychlost a kvantitu. Například podle nejnovějších výzkumů už není takový problém, pokud si dítě začne dřív stoupat u nábytku, než začne lézt, dělá to tak dokonce 15 % miminek. Co je však velký problém, je nedostatek pohybu školních dětí. Jen hodiny tělocviku nestačí, děti by neměly celý den sedět v lavicích a přístup některých učitelů by se měl změnit. Stejně jako přístup rodičů.

Arteterapie je ideálním řešením pro všechny, kdo o sobě a svých pocitech neradi mluví. Prospěje ale i lidem unaveným všemi problémy, vnitřně roztěkaným nebo nespokojeným z nejasných důvodů. Občas mluvení zkrátka nestačí. Brněnská ilustrátorka a výtvarnice Petra Bartoňková vystupující pod uměleckým jménem Petruccya v našem podcastu popsala, jak arteterapie probíhá a co může být na kreslení terapeutického. Pro všechny ženy, které by si to rády zkusily samy doma, vytvořila arteterapeutický Ztracenný zápisník.

Na dálkových trecích považuje váhu vybavení za rozhodující. „Tím, že se nemusím soustředit na nepohodlí, které mi způsobuje těžký batoh, se můžu soustředit na prostředí kolem sebe, na kytky, stromy, zvířata, na terén a svoje místo v něm. Jsem víc součástí toho všeho, protože se v tomto prostředí můžu pohybovat s mnohem menším odporem," říká průkopník ultralehkého trekkingu Petr Kosek. Ten se na první extrémní trek vydal v roce 2011, kdy ušel nejpopulárnější dálkový pochod v Americe, a možná i na světě- Pacifickou hřebenovku s délkou téměř 5000 kilometrů. V podcastu se dozvíte, na co si při dálkových pochodech dávat pozor, s jakým batohem vám budou kilometry pod nohama lépe utíkat i jak ujít naplánovaný trek za co nejkratší dobu. 

Na celém světě trpí roztroušenou sklerózou téměř 3 miliony lidí, v Česku je diagnostikováno více než 26 tisíc převážně mladých pacientů. Nejčastěji propuká mezi 20. a 40. rokem života a ženy jsou postiženy častěji než muži. Příčiny vzniku takzvané eresky nejsou doposud zcela objasněny, vědci se nicméně domnívají, že roli může hrát kombinace genetických a enviromentálních faktorů. Medicína je na ni sice krátká, ale existují léky a terapie, které mohou zmírnit příznaky a zpomalit progresi onemocnění. To potvrzuje i pacient a host našeho podcastu Jan Štrop. Miluje běh a sní o půlmaratonu. Nemoc ho často omezuje, změnit musel i práci, přesto se nevzdává a krok za krokem jde za svým snem.

Kdo jsou lidé za mřížemi? A proč se jich tam téměř tři čtvrtiny zase vrátí? Systém českého vězenství je zastaralý a personálně i finančně podhodnocený. Vězni se ve výkonu trestu neučí, jak fungovat v normálním světě, věznice normální život nijak nepřipomíná a většina chovanců normálně nikdy nežila. „Litujeme děti v dětských domovech, vězně ne. Ale často jsou to ty samé zraněné lidské duše, jen o něco starší,“ říká Gabriela Hendlová z neziskové organizace Rubikon.

Už jste někdy dostali doporučení, abyste se méně stresovali? Rada stejně užitečná jako „neřeš to“ nebo „hoď to za hlavu“. Snáz se to řekne, než udělá. „Stres není vždycky špatný, nějaký potřebujeme pro to, abychom vůbec vstali,“ směje se psycholožka, terapeutka a koučka Michaela Poslt Königová. Jak si ale poradit, když už vám přerůstá přes hlavu? Vyhnout se mu nelze, je ale možné se na něj připravit. Jde o systém poměrně jednoduchých kroků.

Podle studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost se 16,4 procent dětí a mladistvých ve věku od 5 do 17 let potýká s obezitou. „Rodiče si často neuvědomují, že jejich děti už mají nějaký problém s váhou. Odráží se na tom například i to, jestli děti snídají, svačí a jestli mají pravidelnou stravu během dne, ale i jak jsou naučené jíst, jaký vzor mají v rodině,“ říká Markéta Veverková, nutriční specialistka Nestlé a vedoucí projektu Nestlé pro zdraví dětí. Její slova doplňuje Martina Šilhánová, která stála při zrodu projektu v Česku a nyní je vedoucí udržitelnosti pro Nestlé CZ&SK. „Počet obézních dětí v Česku stále roste a toto číslo je opravdu alarmující. Právě rodiče přitom mohou významně ovlivnit, co a kdy děti jedí,“ říká. Jak můžeme být dětem tím nejlepším vzorem a na co dát v jídelníčku dětí pozor? To se dozvíte v tomto podcastu. 

Psycholožka a koučka Radka Loja vysvětluje, proč samotná vůle nestačí k vytvoření nových návyků ani k dlouhodobým a udržitelným změnám v našich životech. Jak poznat, co skutečně chceme? Jak si budovat zdravé sebevědomí a naučit se ocenit sami sebe, aniž bychom byli závislí na uznání okolí? Dozvíte se, proč je důležité vizualizovat své cíle, jak funguje metoda tří pilířů, co jsou „účinné strategie“ a jak pracovat s vlastními emocemi.Součástí rozhovoru je i představení knihy Praktický průvodce transformačním koučinkem a sebekoučinkem, která nabízí konkrétní cvičení, koučovací karty i audionahrávky všem, kteří chtějí na sobě pracovat.

Česká republika patří mezi absolutní špičku ochoty pečovat doma o své blízké, ať už tělesně nebo mentálně postižené, či o seniory. Bez takzvaných „neformálních pečujících“ by se sociální systém zhroutil. Často se ale hroutí samotní pečující, přibližně 35 % z nich musí omezit nebo úplně opustit zaměstnání a 14 % se dostane do finanční tísně. Cítí se osamělí a na hranici vyhoření. Se Sarah Huikari, vedoucí poradenství programu Opora Diakonie na podporu neformálních pečujících jsme si v našem podcastu povídali o tom, jak jim pomoci. A co se musí změnit v sociálních službách, když už teď chybí 3000 pracovníků a v příštích letech se situace bude zhoršovat, protože počet osob starších 75 let se zdvojnásobí.

„Měla jsem pocit, že žiju na čekačce – že pořádně začít žít smím až zhubnu.“ Zpěvačka a zakladatelka projektu Moje tělo je moje Ridina Ahmedová otevřené mluví o složité cestě k přijetí vlastního těla, o nevyžádáném hodnocení našeho vzhledu, které dostáváme, a i o tom, jak s těmito tématy pomoci našim dětem. Proč je nebezpečné říkat „máš zadek jak valach“? Co je „pravidlo pěti vteřin“ a proč není nutné stoprocentně milovat své tělo, abychom mohli žít dobrý život? O silných příbězích, školních workshopech a radách, které pomáhají – bez frází a bez filtrů.

I když nejste vrcholoví sportovci nebo se teprve začínáte nějakému sportu věnovat, je dobré zátěžový test absolvovat. Zjistíte svoji aktuální kondici a hranice, abyste se nepřetěžovali a například první běh vás hned neodradil. Součástí testu bývá i EKG, které může navíc odhalit srdeční vady, o kterých jste ani nevěděli. Jak je to s tou tepovkou, je 140 ideální? A co jsou pojmy jako laktát nebo aerobní a anaerobní práh? Nahradí jednou trenéry umělá inteligence? O tom všem jsme si povídali s Alešem Tvrzníkem, diagnostikem a biomechanikem ze sportovní laboratoře Vital Praha, autorem celé řady knih o běhání a vedoucím projektu Trenér kondičního běhu Českého atletického svazu.

Otlačený zadek (a nejen on), ztuhlý krk a bolest v bedrech. K tomu stres ze silničního provozu. Jsou to i vaše zkušenosti z cyklistiky? To jsou důvody, proč i na silničkách vídáme více mužů než žen. S bolestí může pomoci bike fitting a větším sebevědomím ženská cyklistická skupina. V tomto dílu podcastu Kondice s Honzou Falge ze studia KOA a vášnivou cyklistkou Míšou Bučkovou se dozvíte, co je to bike fitting, jaká jsou specifika ženské anatomie i rady, jak překonat strach ze silničního provozu a na silničku vyrazit. Silnička totiž může být láska na celý život – když si správně sednete.

Děsíte se pohledu do zrcadla? Stresuje vás představa, že už za pár týdnů odhodíme svršky a budeme naše těla ukazovat v "plné parádě" na koupalištích a plážích? Pokud je vaše odpověď ano, pak si dost možná právě teď nastavujete přísný režim, dietní odříkání v jídle a každodenní tréninky. V tomto podcastu vám odborník přes cvičení a výživu poradí, proč je lepší dělat to jinak, a vysvětlí, že z dlouhodobého hlediska je motivace vedená touhou rychle zformovat postavu neudržitelná.