Město Třinec definuje hlavní směry rozvoje města v období do roku 2030 a dále. Podcast přibližuje čtyři hlavní rozvojové priority a jednu horizontální prioritu, které dohromady tvoří komplexní rámec pro zvyšování kvality života obyvatel.
České stavebnictví čelí zásadní výzvě: chybí mu desítky tisíc kvalifikovaných pracovníků. V příštích pěti letech bude reálně potřeba až 74 000 nových lidí, a to kvůli náročným investicím, jako jsou jaderné elektrárny či vysokorychlostní tratě. Jenže demografie i školství hrají proti – počet studentů technických VŠ klesl od roku 2001 o 14 tisíc a nových absolventů je málo.
V epizodě rozebíráme, proč je pracovní síla dnes úzkým hrdlem celé ekonomiky a co s tím. Podíváme se na návrhy řešení – od podpory odborného vzdělávání, přes duální modely a stipendia, až po nábor zahraničních pracovníků a modernizaci pracovních podmínek, aby v oboru zůstali i ti, kteří už v něm působí.
Jaké scénáře čekají české stavebnictví, pokud se nepodaří krizi vyřešit? A jaké kroky může stát i firmy udělat už dnes?
V dnešním díle se zaměříme na fenomén nouzových kolonií, které vznikaly v Československu, především v Praze, po první světové válce. Prudká migrace obyvatel do měst za prací vyvolala ve 20. letech minulého století hlubokou bytovou krizi. Nedostatek dostupného bydlení přivedl tisíce lidí k nelegálním formám osidlování – a právě tehdy začaly spontánně vznikat první nouzové kolonie.
Tyto osady se zprvu budovaly často na pronajatých zahrádkách, bez řádného povolení, a městské úřady se je snažily potlačovat. Zlom nastal v roce 1926, kdy Praha změnila přístup a začala sama zřizovat obecní kolonie. Ty však nabízely jen minimální standard – často bez kanalizace a základní infrastruktury.
Veřejnost v nich zpravidla viděla ghetta, spojená s chudobou a kriminalitou. Naopak komunistická propaganda je později využívala jako argument proti kapitalismu, dokazující jeho údajné selhání.
Likvidace kolonií probíhala postupně. První demolice začaly kolem roku 1930, hlavní vlna zániku však nastala až po roce 1948. Jejich obyvatelé byli tehdy přesouváni do nově budovaných panelových sídlišť, a tento proces pokračoval až do konce 80. let.
Brownfieldy – opuštěné továrny, kasárna nebo zemědělské areály – dnes zabírají v Česku skoro 15 000 hektarů. Místo mrtvých zón ale můžou být motorem udržitelného rozvoje. V tomto díle se podíváme na čísla, příležitosti i bariéry, které rozhodují o tom, jestli z rezivějících hal vyrostou nové čtvrti.
Energeticky náročné domy se stávají černými pasažéry budoucnosti – dražší na provoz, méně atraktivní a s rostoucí potřebou renovací. Naopak moderní, úsporné stavby splňující bezemisní standardy budou hvězdami realitního trhu. V této epizodě rozebíráme, proč se hodnota nemovitostí začíná měřit jejich „energetickým výkonem“, co to znamená pro vaše účty a proč se dá celá situace přirovnat k přechodu z benzínu na elektromobily.
Klíčové faktory ovlivňující rozdíl mezi nabídkovou a prodejní (realizační) cenou nemovitostí v ČR jsou rozmanité a zahrnují jak celkové tržní podmínky, tak specifika jednotlivých nemovitostí a regionů. Tento rozdíl je považován za jeden z nejdůležitějších ukazatelů na trhu s nemovitostmi, který odráží skutečnou tržní hodnotu a pomáhá v orientaci.
Analýza amerického realitního trhu se zaměřuje na několik klíčových trendů, které formují současnou situaci na trhu s bydlením v USA. Rostoucí nesplácení úvěrů mimo hypotéky naznačuje potenciální budoucí problémy, zatímco ceny nových domů klesají pod ceny stávajících, což vede developery k nabídce rekordních pobídek. Dostupnost bydlení se značně snížila kvůli vysokým hypotečním sazbám a trendem je zmenšování velikosti nově stavěných domů. Efekt "zlatých pout" brání mnoha domácnostem prodat nemovitosti s nízkými fixovanými sazbami a novostavby tvoří významný podíl na současném trhu.
Český rezidenční trh zažívá v roce 2025 zajímavý obrat. Po dvou letech ochlazení se ceny opět zvedají, poptávka sílí a nabídka nových bytů zůstává omezená. V nové epizodě podcastu rozebíráme aktuální data, predikce a trendy:
- proč ceny bytů opět rostou,
. kde se projeví největší nedostatek nové výstavby,
- jak se mění dostupnost bydlení pro domácnosti
- a co očekávat od trhu do roku 2026.
V BESKYD ESTATE se specializujeme na poskytování komplexních poradenských služeb pro rozvoj výstavby nemovitostí se zaměřením na struktury společných podniků. Podporujeme naše partnery ve všech fázích, od technické a právní prověrky po strategického řízení a finančního řízení projektů. Naším cílem je maximalizovat potenciál každého projektu. Jsme vaším důvěryhodným partnerem v oblasti joint venture struktur.
V této epizodě se podíváme na celý životní cyklus realitního projektu – od prvotního konceptu a prověřování proveditelnosti, přes získání povolení a financování, až po výstavbu, kolaudaci a prodej. Zjistíte, jaké klíčové kroky nesmí developer vynechat, na co si dát pozor v jednání s úřady a bankami a jak efektivně řídit rizika v každé fázi.
Regulace mobilních domů se v České republice liší od regulace běžných staveb především v kontextu toho, zda je mobilní dům považován za "stavbu" nebo za "výrobek plnící funkci stavby" podle stavebního zákona.
Termín "mobilní dům" obecně označuje dům umožňující transport . Ne každý mobilní dům je však považován za stavbu ve smyslu stavebního zákona. Některé jsou vyráběny podle technických norem pro obytná vozidla a jsou pak z pohledu zákona o provozu vozidel považovány za vozidla, nikoli za stavby. Tato metodická pomůcka se zaměřuje výhradně na mobilní domy, které naplňují definici stavby.
Stavba je stavební dílo vznikající stavební nebo montážní činností na staveništi z jednotlivých stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Zodpovědnost za provedení stavby nese zhotovitel nebo stavebník s dozorem.
Výrobek plnící funkci stavby je podle stavebního zákona rovněž považován za stavbu. Rozdíl spočívá v tom, že výrobek plnící funkci stavby vzniká u výrobce (ve výrobním závodě) a jeho výsledné vlastnosti garantuje výrobce. Může být na místo dopraven jako celek a pouze "osazen", nebo v nesmontovaných dílech, které se smontují přímo na staveništi.
Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání stanovují, kolik stání je potřeba pro různé druhy staveb a zařízení. Pro bydlení je požadováno jedno stání na každých 120 m² podlahové plochy, přičemž 10 % stání má být krátkodobých a 90 % dlouhodobých.
U ubytování v sociálních službách připadá jedno stání na pět lůžek, z toho 20 % krátkodobých a 80 % dlouhodobých, zatímco u přechodného ubytování, jako jsou hotely a ubytovny, připadá jedno stání na tři lůžka, z toho 10 % krátkodobých a 90 % dlouhodobých.
V oblasti obchodu a služeb musí drobné provozovny a velkoplošné prodejny, jako supermarkety či obchodní centra, zajistit jedno stání na každých 50 m² prodejní nebo obslužné plochy, přičemž 90 % stání má být krátkodobých a 10 % dlouhodobých.
Autoopravny musí mít jedno stání na každé čtvrt pracovního stání, v poměru 50 % krátkodobých a 50 % dlouhodobých.
Čerpací stanice pohonných hmot mají mít jedno stání na čtyři výdejní stojany, s 90 % krátkodobých a 10 % dlouhodobých stání, a myčky automobilů jedno stání na každé mycí zařízení s koeficientem 0,3, opět s 90 % krátkodobých a 10 % dlouhodobých.
Restaurace musí poskytovat jedno stání na každých 9 m² plochy pro hosty, přičemž 70 % stání má být krátkodobých a 30 % dlouhodobých. V administrativě se u objektů s velkou návštěvností, jako jsou úřady nebo banky, požaduje jedno stání na každých 30 m² kancelářské plochy, z toho 80 % krátkodobých a 20 % dlouhodobých, a u administrativy s malou návštěvností, jako jsou sídla firem, jedno stání na každých 40 m² kancelářské plochy, přičemž 20 % stání má být krátkodobých a 80 % dlouhodobých.
V oblasti školství je u mateřských škol (s výjimkou lesních a přírodních mateřských škol) stanoveno jedno stání na každých 20 dětí, z toho 20 % krátkodobých a 80 % dlouhodobých. U základních, středních a vysokých škol připadá jedno stání na každých 30 žáků či studentů, s podílem 20 % krátkodobých a 80 % dlouhodobých, a u jiných vzdělávacích zařízení, například základních uměleckých škol, jedno stání na každých 10 posluchačů, přičemž 20 % stání má být krátkodobých a 80 % dlouhodobých.
Co přesně znamená „tržní hodnota“? Jaký je rozdíl mezi cenou, hodnotou a obvyklou cenou, kterou používají znalci, banky i finanční úřad? A proč je důležité tyto pojmy rozlišovat při koupi, prodeji i financování nemovitostí?
V této epizodě se podíváme na:
legislativní rámec v ČR vs. mezinárodní standardy,
co určuje hodnotu nemovitosti z pohledu znalce, investora nebo banky,
jaké jsou důsledky špatného pochopení oceňovacích pojmů.
Vhodné pro investory, developery, znalce i zvídavé vlastníky.
AI Moderátoři podcastu: Martin a Sabina
V této epizodě rozebíráme klíčové poznatky ze „Socioekonomické studie Dukovany 2024“, která analyzuje dopady plánované dostavby jaderné elektrárny na regionální ekonomiku, trh práce, dopravu, školství i zdravotnictví. Jaké příležitosti a hrozby přináší projekt obcím, krajům a místním podnikatelům? A co doporučují experti, aby se region s transformací vyrovnal co nejlépe?
Zdroj:
Socioekonomická studie Dukovany 2024
Zpracovatel: KPMG Česká republika, s.r.o.
Objednatelé: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina
Období zpracování: březen – září 2024
Byt na míru? Ano, ale s rozumem.
Kde končí standard a začíná klientská fantazie? V této epizodě se ponoříme do reality klientských změn v developerských projektech. Jak reagovat na přání typu „Chceme vanu místo sprchy“ nebo „Přesunout kuchyň na druhou stranu bytu“? Jak nastavit pravidla, termíny a ceny tak, aby byly změny přínosem a ne noční můrou?
Epizoda je určena developerům, architektům, projektovým manažerům i klientům, kteří si chtějí „vytunit“ svůj nový domov – ale chtějí to udělat chytře.
Co sledují investoři, banky i developeři? Jak se měří návratnost, výnos, náklady i pokrok projektu?První díl analytické série podcastu Backstage developmentu přináší základní přehled klíčových ukazatelů výkonnosti – od IRR po DSCR, od prenájmu po výstupní cenu.Hovoří umělá inteligence, která vás provede metrikami, jež určují úspěšnost projektů napříč jejich životním cyklem – od akvizice po exit.
