🎙️ Epizoda 30: Tentokrát se vydáme pod šapitó 19. století – do doby, kdy se fotografie stala hlavním marketingovým nástrojem lidské jinakosti. 🎪

👉 Co to vlastně byla freak show?
Představení, kde se za penny mohli diváci podívat na vousaté ženy, siamská dvojčata, „živé kostry“ nebo čtyřnohé dívky.

Fascinace jinakostí se tehdy stala byznysem — a fotografie byla jeho nejdůležitějším nástrojem. Eisenmannovy cabinet cards s portréty „kuriozit“ zaplavily domácí alba stejně jako dnes selfie zaplavují Instagram.

🎩 Od Londýna a penny gaffů, přes Barnumovo American Museum až po Diane Arbus, která o století později obrátila pohled naruby — tahle epizoda zkoumá, jak se fotografie proměnila z nástroje dokumentace v nástroj exploatace.

📸 Dozvíte se:
– kde se freak show vzaly a jak se z hospodských „čumend“ stala společenská senzace
– jak Barnum vymyslel moderní marketing a prodával mořské panny zešitím ryby s opicí
– proč se fotograf Charles Eisenmann stal dvorním portrétistou lidského bizáru
– a jak Diane Arbus proměnila fascinaci jinakostí v citlivý dialog o pohledu, moci a empatii

🎙️ Epizoda 29: Jak se z fotografie stal film – a z vědy showbyznys?
V této epizodě Ucha fotografie se podíváme na konec 19. století, do doby, kdy svět bzučel elektřinou, voněl po páře a fotografie se poprvé dala do pohybu.

Dozvíte se:
📸 proč britský fotograf Eadweard Muybridge střílel po koních i po milencích,
🔫 jak vědec Étienne-Jules Marey vynalezl „chronofotografickou pušku“ a z ornitologie udělal western,
💰 jak Thomas Alva Edison zavřel film do krabice a začal ho prodávat po deseti centech,
🎥 jak otec Antoine Lumière poslal své syny do laboratoře se slovy „vymyslete něco, co bude hýbat světem“,
🚂 a proč se lidé údajně lekli vlaku na první filmové projekci.

Do hry vstupuje i kouzelník Georges Méliès, který z technické závady udělal první filmový trik a tím omylem vynalezl Hollywood.
Lumièrové se nakonec k filmu otočili zády a vrátili se k fotografii – k bramborovému škrobu, světlu a vynálezu autochromu, první skutečné barevné fotografie.

🎙️ Jak se svět z černobílé proměnil v barvu? Od Maxwellovy tartanové stužky (1861) 🎀 přes Lippmannovu interferenční magii 🔮 až k Autochromu Lumière (1907) 🥔 – bramborové mozaice, která rozsvítila Belle Époque 🌸. Dozvíš se, proč tehdejší materiály „neviděly“ červenou ❤️ a zelenou 💚, co obnášel Kromskop Frederica Ivese 🪞 a proč autochrom působí jako impresionistický obraz 🎨.

📸 V hlavní roli lidé, kteří dali barvě tvář: piktorialista Heinrich Kühn se svými jemnými autochromy 🌿, francouzský experimentátor Léon Gimpel a jeho „dětské válečné tableau“ 🪖🍬, a nakonec česká stopa – Karel Šmirous a Rudolf Bruner-Dvořák, kteří přinesli autochrom do Prahy 🏰 a na Šumavu 🌲. Raná barevná fotografie nebyla jen technický zázrak ⚗️, ale i poezie, hra se světlem a pořádná dávka trpělivosti ⏳.

V téhle epizodě Ucha fotografie zjistíte, proč se 19. století zamilovalo do fotek, které „ani nevypadají jako fotografie“. Od viktoriánských montáží Rejlandera a Robinsona přecházíme k Henrymu Peach Emersonovi, který v roce 1886 vyvětral salony manifestem naturalistické fotografie a roztočil debatu, zda má fotka napodobovat malbu. Do hry vstupuje impresionismus (výstava 1874 u Nadara, v Anglii 1889), který přenesl důraz na světlo, náladu a atmosféru. Vrchol přichází v 90. letech: secesní piktorialismus, ušlechtilé tisky (gumotisk, olejotisk, bromolejotisk) a založení Linked Ring Brotherhood (1892). A pak George Davison – úředník, manažer Kodaku a rebel – který pinhole kamerou rozmazal Cibulové pole (1890) a rozdělil Londýn na „ostré“ a „poetické“. Proč to všechno stále rezonuje i dnes? Poslechněte si.

piktorialismus, secesní piktorialismus, Henry Peach Emerson, naturalistická fotografie, Linked Ring, George Davison, The Onion Field, gumotisk, bromolejotisk, olejotisk, Oscar Gustave Rejlander, Henry Peach Robinson, impresionismus a fotografie, dějiny fotografie, česká fotografie, František Drtikol

🎙️ Epizoda 26: V této epizodě se vydáme na mlhavou Šumavu 19. století, kde se místo erbů dědily stativy a místo šlechtických titulů skleněné desky. Seznamte se s fascinující (a občas tragikomickou) dynastií Quastů – rodinou malířů, koloristů a fotografů, kteří v Písku a Sušici vystavěli ateliéry, z nichž se linula vůně kolodia, gramofonu a občas i slz.

Zjistíte:

• kdo byl Jan Zachariáš Quast, porcelánový miniaturista s nervy z kysličníku a srdcem z platiny,

• jak se z jeho dětí stali portrétisté, šumavští hipsteři i tragické postavy jak z Dostojevského,

• proč Konrád Quast domaloval zákazníkům oslí uši a proč se do ateliéru přestěhoval gramofon,

• jak Karolína a Marie Quastovy zachránily rodinné jméno i bez manželů, ale s fotoaparátem,

• a proč se i ten nejtemnější příběh dá exponovat do světla.

💥 Kolodium, skleněné desky, expozice na věčnost i smutek ve stínu vývojky – to vše v epizodě, která spojuje dějiny fotografie, rodinnou ságu a ironický komentář k posedlosti obrazem.

🔍 Klíčová slova pro vyhledávání: historie fotografie, Quast, kolodium, šumavští fotografové, 19. století, fotografický ateliér, portrétní fotografie, ženy ve fotografii, Karolína Quastová, Sušice, Písek, rodinný podnik, vizitková fotografie, kolorizace, tragédie ve fotografii, české fotografky.

🎙️ Epizoda 25: Jak vypadalo dětství před Instagramem a dětskými koutky v IKEA? V 19. století se obraz dítěte radikálně proměnil – z malého dospělého na andělské zjevení, které bylo třeba zvěčnit. Tato epizoda podcastu Ucho fotografie vás vezme do dob, kdy děti pózovaly jako malé Madonky, lezly ze zelí, a zároveň se stávaly hlavními postavami rané fotografie.

📷 Dozvíte se:
– Proč viktoriánští rodiče usilovali, aby jejich děti vypadaly jako mrtví andílci
– Jak se měnilo společenské vnímání dětství a nevinnosti
– Kdo byl Charles Dodgson alias Lewis Carroll a proč fotil malé holčičky i slavné umělce
– Co chybí v jeho denících a proč jeho vztah s Alicí Liddellovou zůstává dodnes záhadou
– A hlavně: proč se do říše divů vstupovalo přes objektiv fotoaparátu

Zůstáváme na hraně mezi nevinností, estetikou a kontroverzí.

Klíčová slova: Lewis Carroll, fotografie 19. století, dětská fotografie, viktoriánská éra, Alenka v říši divů, Charles Dodgson, portrétní fotografie, prerafaelité, historie fotografie.

🎙️ Epizoda 24: V dnešním letním speciálu podcastu Ucho fotografie se ponoříme do historie pohlednice – papírového extroverta a sociálního sítka 19. století. Zjistíte:
📮 Kdo poslal první obrazovou pohlednici (ano, sám sobě – a ano, s vtipem)
📬 Jak Rakušan Emanuel Herrmann v roce 1869 zavedl Correspondenzkarte, první oficiální pohlednici bez obálky
🪖 Proč se během prusko-francouzské války začalo místo dopisů posílat „Franz žije“
🎨 Kdy se z jednoduché kartičky stal vizuální suvenýr a reklamní médiumA také se seznámíte s ikonou pohlednicové absurdity – Trudou Markusovou, manželkou Rudolfa Poppera, která na přelomu století létala balónem nad Šumperkem, padala z kola ve Vídni i Lvově a rozesílala pozdravy z budoucnosti i kolonády.
👉 Epizoda vás provede zlatým věkem fotomontáží firmy Lederer & Popper, která z pražského ateliéru zásobila celou monarchii – někdy i jedním a tím samým modelem, jen s jinou parukou.
⁠

🎙️ Epizoda 23: V dnešní epizodě podcastu Ucho fotografie si posvítíme na temné pozadí žánru, který vypadal nevinně – ale rozhodně nevinný nebyl. Vstupte do světa etnografické fotografie, kde se věda potkává s vizuálním kýčem, a koloniální nadřazenost se schovává za pečlivě komponované záběry.

📸 Podíváme se na vznik etnografie jako vědeckého oboru v 19. století – doby, kdy se o kulturách jiných kontinentů rozhodovalo nejlépe z gauče v Londýně, ideálně na základě fotek od misionářů nebo vojáků. Zaměříme se i na vysokou cirkulaci etnografických pohlednic, které sloužily víc jako exotické suvenýry než jako nástroje poznání.

👑 Hlavní hvězdou epizody je ovšem Edward S. Curtis – muž s posedlostí zachránit „mizící rasy“ původních obyvatel Severní Ameriky… tím, že je naaranžuje, nafotí a vloží do luxusního svazku knihy.

⚔️ Řešíme i kritické otázky postkoloniální vizuální kultury: Co dělá inscenovaná fotografie s autenticitou? Jaké stereotypy Curtis pomohl vytvořit? A proč některé obrázky působí víc jako Walt Disney pro dospělé antropology než jako dokument?

✨ Na závěr se dotkneme i současné kritiky etnografické fotografie a postkoloniální optiky v umění.

🔑 etnografická fotografie, Edward S. Curtis, kolonialismus, vizuální stereotypy, postkoloniální kritika, fotografie 19. století, inscenace, vizuální manipulace

🎙️ Epizoda 22: Dávno předtím, než Amerika začala lákat startupisty, bývala česká kotlina Silicon Valley tiskařských technologií. Podíváme se na vynálezy, které změnily dějiny fotografie – a vznikly (jak jinak) u nás doma.

Zatímco Marie Terezie se rozhodla tisknout peníze, aby měla na válku, čeští géniové jako Jakub Husník a Karel Klíč ladili světlotisk a hlubotisk do dokonalosti. Dozvíte se, proč se bankovky měly bránit padělatelům nahotinkami, co měl společného asfalt s fotografií a jak se tisk z hloubky stal novým vrcholem tiskařské estetiky.

📸 Vynálezy jako heliogravura, světlotisk, trojbarevný tisk nebo rotační hlubotisk proměnily nejen tisk pohlednic a cenin, ale i vizuální kulturu celé Evropy. A otevřely dveře k masovému tisku fotografií v novinách – což úplně změnilo, jak svět vidíme.

🎙️ Epizoda 21: V této epizodě se podíváme 👀 na královnu Viktorii z trochu jiné perspektivy – skrze čočku fotoaparátu! 🎞️ Podíáme se na viktoriánskou posedlostí obrazem, truchlením ve fotografii 🖤 i tím, jak se z panovnice stala první vizuální influencerka impéria.

Dozvíte se:
👑 proč Viktorie sbírala fotky služek, kuchařů i nahých Highlanderů,
📚 jak katalogizovala portréty svých dětí v luxusních albech,
💀 proč věřila, že fotka uchovává duši zesnulých,
🌍 jak se díky fotografii stala známou tváří v Indii, Kalkatě i na pohlednicích z Nového Zélandu.

A taky, co měl společného John Brown s rámečky na nočním stolku a proč měla královna v albu víc mrtvých než živých 📷🪦.

🎙️ Epizoda 20: ✨ Tentokrát se podíváme na to, jak britské aristokratky 19. století předběhly Picassa, dadaismus i Instagram. V době, kdy měly „dámy z vyšší společnosti“ sedět rovně a mlčet, vzaly do ruky nůžky, lepidlo a fotografii – a začaly tvořit vizuálně vtipné, subverzivní a často zcela absurdní fotokoláže.

🐒 Nalepily hlavy příbuzných na těla opic, slepic, růžových poupátek nebo kentaura.
🎩 Parodovaly společenské role, ironizovaly portrétní konvence a v soukromých albech vytvářely svět, kde se realita míchá s fantazií.
👑 Poznáte příběhy Kate Gough, Lady Filmer a dalších kolážistek z tzv. Upper Ten Thousand, které místo uměleckých manifestů lepily karikatury princů a flirtovaly vizitkami.

Dozvíte se také, jak koláže reagovaly na dobové vědecké teorie (ano, Charles Darwin v opičím těle!) i proč byl kroket nejrafinovanější předehrou viktoriánské éry.

🔎 Klíčová slova: viktoriánské koláže, aristokratky, ženský humor, salonní fotografie, carte de visite, vizuální kultura 19. století, Lady Filmer, Kate Gough, ženské dějiny umění, fotomontáž, meme v historii

🎙️ Epizoda 19:✨ Oscar Gustave Rejlander a Henry Peach Robinson 📸– dva muži, kteří fotku povýšili na inscenované drama hodné královského salónu…

🖼️ V této epizodě se podíváme do doby, kdy fotografie snila o tom být malbou, a fotografové skládali negativy s vážností operního libreta. Dozvíte se:
🔹 proč měla každá polonahá žena v obraze morální poselství
🔹 jak vznikla fotografie složená z 30 negativů
🔹 co dělal princ Albert, když mu Viktorie zrovna nevládla v ložnici
🔹 jak Rejlander i Robinson inscenovali smrt, hřích, ctnost… a taky trochu kýč
🔹 proč viktoriánští diváci plakali i ječeli zároveň

🎭 Od moralizujících fotografií přes prerafaelitský cosplay až po první photoshop s nůžkami a lepidlem – tahle epizoda ukazuje, že fotografie nemusela zachytit pravdu, stačilo, když se tvářila, že má smysl.

V téhle epizodě Ucha fotografie 🎙️ jsem si nasadila brýle 19. století a vydala se do pařížského ústavu Salpêtrière 🏥. Místo léčby tam ale ženy často čekala diagnostika „hysterie“ –⁠ což mohlo znamenat cokoliv od smutku po menstruaci ve špatnou chvíli. 🙃

Ředitel  Jean-Martin Charcot miloval fotografii, protože z ní se mohli lidé poučit o vzhledu historie. Dokonce měl oblíbenou modelku Louise Augustine Gleizes, která se stala hvězdou lékařských seancí ✨. Druhou hvězdou byla Blanche Wittman, jež přežila hysterii, ale ne radiologii –⁠ a skončila bez rukou u rentgenů. 📸💀

Jak raná fotografie formovala obraz šílenství? Proč vypadaly fotky nemocných žen jako romantické obrazy? A co s námi dělá pohled na bolest, který je až esteticky krásný?

Připravte se na mix vědy, moci, patriarchátu a focení v době, kdy vám foťák mohl zničit víc než duši. 🧠💣

🎙️ Epizoda 17: Jak vypadaly první válečné fotografie? Kdo je tvořil, proč, a co (ne)směl zachytit?

📷 Seznámíte se s Rogerem Fentonem, britským fotografem Krymské války, který vyfotil 350 snímků bez jediné mrtvoly. Jeho mise? Uklidnit britskou veřejnost a přesvědčit ji, že válka je noblesní opereta – ne katastrofa.

⚰️ Protikladem je Mathew Brady, vizionář americké občanské války, který (přes šedý zákal) vytvořil síť terénních fotografů a přinesl do galerií první šokující snímky mrtvých vojáků. Jeho výstava The Dead of Antietam navždy změnila vnímání války ve vizuální kultuře.

🩺 A mezi nimi stojí Florence Nightingale, zdravotní sestra-reformátorka, která místo snímků přinášela reálnou záchranu životů. V době, kdy kolodium sloužilo nejen jako fixační roztok pro fotografii, ale i jako dezinfekce.

💥 Epizoda nabízí pohled na:
– Krymskou válku (1853–1856) a PR strategii britské armády
– Americkou občanskou válku (1861–1865) a brutalitu zachycenou objektivem
– rozdíl mezi obrazem a realitou ve válečné fotografii
– vznik válečného fotodokumentu, manipulaci a morální dopady obrazu

📍 Klíčová jména a pojmy:
Roger Fenton, Florence Nightingale, Mathew Brady, Alexander Gardner, Gardner’s Photographic Sketch Book of the War, The Dead of Antietam, Krymská válka, Americká občanská válka, kolodium, válečná fotografie, PR ve válce, historie fotografie

🎙️ Epizoda 16: Tahle epizoda Ucha fotografie vás vezme na do časů, kdy začala provokovat. Dozvíte se, kdo byl František Fridrich a proč jeho stereoskopické akty spustily skandál v Praze už v roce 1856. Seznámíte se s pařížskou „ligou foto-erotiků“ – Félixem Moulinem, Auguste Bellocem, Braquehaisem, Gouinem, Villeneuvem a jejich kolekcí „akademických studií“, které spíš než do ateliérů mířily pod pult.

Z Paříže se přesuneme do viktoriánské Anglie, kde vládne morálka – ale taky Henry Hayler, první pornoproducent s archivem čítajícím 130 000 erotických snímků. Podíváme se, jak se erotické fotografie šířily poštou jako „francouzské pohlednice“ a jak Comstockův zákon v USA vedl ke kriminalizaci vizuální rozkoše.

🎨 Dozvíte se:

• Proč se akty musely fotit se sádrovým sloupem.

• Jak se z pornografie stal „studijní materiál pro malíře“.

• Proč byly některé fotografie „gynekologicky precizní“.

• Co dělal Gustave Courbet s obrazem „Zrození světa“.

• A proč se v koupelně jednoho tureckého diplomata schovával největší vizuální šok 19. století.

📷 Klíčová jména a témata:
František Fridrich, Félix Moulin, Henry Hayler, Auguste Belloc, Gustave Courbet, Zrození světa, stereofotografie, erotická fotografie, Comstockův zákon, francouzské pohlednice, viktoriánská morálka, akt ve fotografii, 19. století, pornografie, akademická malba, vizuální kultura, cenzura

V dnešní epizodě Ucha fotografie se podíváme na české průkopnice, které ve 19. století přehodily zažité normy a začaly místo vaření večeří vést fotografické ateliéry 📸💪. Od Terezie Dela Bunzlové, která si jako první v Čechách zapsala fotografickou živnost, až po Karolínu Tietz-Gallatovou, která svým kreativním přístupem a jemným humorem nejen ve fotografii ale i ve svých dílech komentovala tehdejší společenské poměry 🎨✨. Prozkoumáme také příběhy Bohumily Bloudilové, která si založila vlastní ateliér v Kolíně, a Johaně Fiedlerové, která přivedla fotografii na novou úroveň 📷🔝. Tyto ženy nejen že překonaly společenské překážky, ale vytvořily silný podnikatelský základ, na němž dnes stojí i celá česká fotografická tradice 👩‍💼💡.

🎙️ Epizoda 14: V této epizodě Ucha fotografie se přeneseme do časů, kdy české ateliéry voněly éterem, rukama se šířil dusičnan stříbrný a portrét bez papundeklové skály nebyl považován za seriózní. Seznamte se s Jindřichem Eckertem – pánem vizitek, umělých lanových parků a portrétním králem Malé Strany – a Františkem Fridrichem, který vystavoval akty za plentou, sbíral pohledy z Ameriky a nakonec dobyl celou Evropu. Dva slavní fotografové, dvě neotřelé cesty, a na konci... dvě dcery s foťákem v ruce.

🎙️ Epizoda 13: V této epizodě podcastu Ucho fotografie propadneme první virální horečce v dějinách fotografie – vizitkománii. Podíváme se, jak podnikavec Disdéri proměnil portrét ve fastfoodovou sérii na kartonku a jak se Nadar, pařížský bohém v balónu, zoufale snažil zachránit čest fotografie (a někdy i vlastní život).

🎙️ Proč Disdéri radši fotil 8 póz najednou a jak se mu do ateliéru nacpal samotný císař Napoleon III.? 📸 Jak Nadar osvětloval Paříž rudými plynovými nápisy, fotografoval katakomby a přitom odmítal mazat vrásky svým slavným zákazníkům? 💥 A co mají společného vizitky, první epidemie selfies a rozmazané slunce v impresionistickém obraze?

🎙️ Epizoda 12: V této epizodě podcastu Ucho fotografie se vydáme do viktoriánské Anglie, kde se i bez akademického uznání a mužského plnovousu zrodily skutečné průkopnice umělecké fotografie. Seznamte se s aristokratickou Lady Clementinou Hawarden, která proměnila obývák v ateliér, a s nekompromisní Julií Margaret Cameron, která místo čajového dýchánku servírovala kyanid a mystiku.

🎙️ Jaké to bylo být fotografkou v době, kdy ženy nesměly na akdemickou půdu?
📸 Co spojuje portréty teenagerů, prerafaelitismus a temnou komoru v kurníku?
💥 A proč viktoriánští pánové Lewis Carroll a Henry Peach Robinson omdlévali z neostrosti?

🎙️ Epizoda 11: Duchové na fotce, nebo jen špinavá deska? 👻 Ponoříme se do mlžného světa spiritistické fotografie. Obyčejné chyby na skleněné desce se staly totiž výnosný byznys.

Seznamte se s:
🧑‍🎩 Williamem Mumlerem – mužem, který "omylem" vyfotil ducha a rozjel duchovní startup.
👻 Florence Cook & Katie King – médium a její převtělená kamarádka z onoho světa.
🔬 Sir William Crookes – vědec, který místo chemických rovnic vážil duchy.
🎩 Édouard Isidore Buguet – kouzelník s dvojitou expozicí, který nakonec padl do pasti.

📷 Jak fotografie pomáhala mluvit s mrtvými?
🥚 Co má ektoplazma společného s vaječným bílkem?

Připravte se na paranormálně zábavnou epizodu! 🎙️✨