🎙️ Epizoda 23: V dnešní epizodě podcastu Ucho fotografie si posvítíme na temné pozadí žánru, který vypadal nevinně – ale rozhodně nevinný nebyl. Vstupte do světa etnografické fotografie, kde se věda potkává s vizuálním kýčem, a koloniální nadřazenost se schovává za pečlivě komponované záběry.

📸 Podíváme se na vznik etnografie jako vědeckého oboru v 19. století – doby, kdy se o kulturách jiných kontinentů rozhodovalo nejlépe z gauče v Londýně, ideálně na základě fotek od misionářů nebo vojáků. Zaměříme se i na vysokou cirkulaci etnografických pohlednic, které sloužily víc jako exotické suvenýry než jako nástroje poznání.

👑 Hlavní hvězdou epizody je ovšem Edward S. Curtis – muž s posedlostí zachránit „mizící rasy“ původních obyvatel Severní Ameriky… tím, že je naaranžuje, nafotí a vloží do luxusního svazku knihy.

⚔️ Řešíme i kritické otázky postkoloniální vizuální kultury: Co dělá inscenovaná fotografie s autenticitou? Jaké stereotypy Curtis pomohl vytvořit? A proč některé obrázky působí víc jako Walt Disney pro dospělé antropology než jako dokument?

✨ Na závěr se dotkneme i současné kritiky etnografické fotografie a postkoloniální optiky v umění.

🔑 etnografická fotografie, Edward S. Curtis, kolonialismus, vizuální stereotypy, postkoloniální kritika, fotografie 19. století, inscenace, vizuální manipulace