„Je spousta bílých míst, kde sociální pobytové služby chybí. A to nemluvím o situaci v dalších deseti letech, kdy nejspíš dosáhneme vrcholu z hlediska toho, kolik těchto služeb budeme potřebovat,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský.
Letos v říjnu Penta Hospitals CZ představila novou značku Senevida. Pod ni sjednocuje všech svých bezmála 60 zařízení pobytových sociálních služeb, z nichž většina dosud působila pod hlavičkou Alzheimer Home nebo SeneCura. Právě 17 domovů se zvláštním režimem SeneCura převzala Penta Hospitals loni ke konci roku.
„My se domníváme, že spojením značek Alzheimer Home a SeneCura do jednoho brandu Senevida přineseme jednoznačnost v tom, jakým jsme poskytovatelem, kam chceme v dalších letech směřovat a jaký bude náš rozvoj v produktových službách,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy ředitel divize sociální a domácí péče Penta Hospitals CZ Ivan Černovský, proč dochází k rebrandingu.
Podle něj je nový název Senevida pro zařízení pobytových sociálních služeb logický. Nevzbuzuje negativní emoce, jako tomu bylo v některých případech Alzheimer Home.
A vysvětluje, o co v domovech se zvláštním režimem především jde: Sene – senioři a Vida – život a vitalita.
V podcastu Zdravé Zprávy blíže představuje plány skupiny Penta Hospitals CZ do budoucna: „Já bych si troufl tvrdit, že v budoucích pěti letech Senevida představí desítky nových zařízení.“
Upozorňuje na synergie v rámci skupiny, která nabízí nejen pobytové sociální služby, ale i sociální a zdravotní služby v domácím prostředí. Provozuje také lůžková zdravotnická zařízení, nemocnice, ale má i ambulantní služby.
Podle Ivana Černovského se v posledních letech trh se sociálními pobytovými službami výrazně konsolidoval. Jeho skupina patří k největším soukromým poskytovatelům na tuzemském trhu. A i když Černovský nevylučuje další akvizice menších provozovatelů, zdůrazňuje „organický růst“.
Více v podcastu na www.zdravezpravy.cz
„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jen rodinu, protože ta péče je velice náročná…,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje vlastní domovy pro seniory. / více na www.zdravezpravy.cz !!!
„Potenciál očkování je úplně jinde, než vidíme na proočkovanosti populace v České republice,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. / Více již brzy na www.zdravezpravy.cz !!!
„Existují klíčové faktory, které zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A první je vůně,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy CEO investičního fondu PFFL, který investuje do Alzheimer center, Martin Fojtík.
Hlavním cílem fondu je investovat do budování sítě Alzheimer center, domovů se zvláštním režimem. Fond má nyní pod správou zhruba 550 milionů korun. Většina z těch, kteří do něj investují, mají zkušenosti s nabídkou sociálních služeb především pro osoby s neurodegeneracemi, většinou demencí.
„Jsou klíčové faktory, které já zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A prvním je vůně! Ono to zní pocitově, ale je to tak, znamená to totiž čistotu zařízení,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Martin Fojtík.
„Jsem extrémně citlivý na to, když přijdu do nějakého Alzheimer centra a nevoní to tam. Protože, co si budeme vykládat, ta zařízení jsou z pochopitelných důvodů poměrně náročná na provoz a hygienu. A když to zařízení nevoní, tak to je první faktor, že to není tak, jak bych si představoval,“ vysvětluje Fojtík.
Více na www.zdravezpravy.cz již 7.4. 2025
David Šmehlík byl výraznou postavou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] v době vlády Andreje Babiše [ANO]. Tři dny po volbách, z nichž vzešla vláda premiéra Petra Fialy [ODS], na pozici náměstka ředitele VZP ČR ale skončil.
Co dělal uplynulé necelé čtyři roky? Jak hodnotí aktuální výkon zdravotních pojišťoven i celého zdravotnictví? I kde by se chtěl vidět na konci letošního roku po volbách, odpovídá v podcastu Zdravé Zprávy. Podcast již nyní, text a rozhovor pak zítra [1.4.] na Zdravé Zprávy.cz!!!
„O zvýhodněných úvěrech pro domácnosti na pořízení vlastního bydlení nyní neuvažujeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek [za STAN]. Co tedy stát lidem nabízí? / Více na www.zdravezpravy.cz
Loni si na ministru zdravotnictví vymohli praktičtí lékaři navýšení úhrad ke svému základnímu balíku peněz o 300 milionů korun. Tyto peníze letos zdravotní pojišťovny vezmou z rozpočtu na moderní léky.
To jsou takzvaná centrová léčiva, která se podávají vážně nemocným pacientům ve specializovaných zdravotnických zařízeních. V těchto centrech lékaři léčí nemoci, které byly ještě nedávno smrtelné. Dnes některé z pacientů moderní léky dokáží vyléčit do úplné remise. Pacient se vrátí do běžného života a je soběstačný. Nikdo se o něj nemusí starat.
„Protože se snížil objem peněz na centrová léčiva pro letošek, tak budeme schopni ve specializovaných centrech odléčit méně pacientů, pro které jsou tato léčiva určena, a kteří by z nich mohli benefitovat,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy, co přinese snížení rozpočtu na centrové léky v letošním roce, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Ve specializovaných pracovištích se aktuálně léčí asi 120 tisíc lidí. Nárůst počtu pacientů za posledních 15 let činí přes 350 procent. Centra se potýkají s nedostatečnou kapacitou, proto se postupně otevírají nová pracoviště. V některých regionech ale stále chybí. Více na www.zdravezpravy.cz či v podcastu Zdravé Zprávy.cz!
„Trh sociálních služeb křiví dotace z veřejných rozpočtů,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel nově vzniklého Centra dlouhodobé péče, které založily tuzemské komerční pojišťovny, David Pospíšil.
Podle něj mají všichni poskytovatelé sociálních služeb shodné náklady, ale ne každý dostane dotace. Další problém podle něj je, že rostou náklady na dotování sociálních služeb ze státního rozpočtu a rozpočtů municipalit. Aktuálně podle něj činí zhruba 75 miliard korun ročně a každý rok stoupají zhruba o 15 procent. Více na Zdravé Zprávy již zítra - 29. 11. 2024!!!
„Digitalizace zdravotnictví přinese online náhled na to, co se v poskytování péče v Česku děje. [...] Ta pravda tak bude vidět kdykoli online,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.
Více na www.zdravezpravy.cz !!!
Dětská psychiatrická nemocnice Opařany pořádá [20.9.] konferenci na téma dětská psychiatrická péče. Vystoupí na ní i ředitel psychiatrické sekce Univerzitního centra excelence pro vývojové poruchy Bostonské dětské nemocnice profesor Kerim Munir.
Zdravé Zprávy s Kerimem Munirem, profesorem pediatrie a psychiatrie na Harvardově lékařské fakultě, pořídily krátký podcast na téma psychiatrická péče o děti a mládež ve Spojených státech. / Více již 19.9. na Zdravé Zprávy
„Když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Markéta Švejdová, která si dvakrát do měsíce bere na odpoledne 15letého Robina s autismem. Dělá to už zhruba rok a vidí v tom, jak říká, samá pozitiva.
Homesharing je činnost, kdy takzvaný hostitel tráví čas s někým, kdo trpí nějakým mentálním či jiným zdravotním hendikepem nebo hendikepy. Většinou jde o dítě či mladého dospělého. Předchází tomu školení v režii pacientské organizace, která poučí hostitele a vybere mu takového „kamaráda“, s nimž by si měli rozumět. Třeba mají společné záliby a zájmy. Hostitel k tomu nepotřebuje žádné speciální nebo ošetřovatelské vzdělání.
„Dvakrát do měsíce trávím odpoledne s úžasným 15letým klukem, který má mentální hendikep, má autismus, ale i má téměř vždy jen pozitivní náladu. Avšak nemluví. Takže já se s ním nedomluvím běžnou řečí,“ popisuje Robina v podcastu Zdravé Zprávy hostitelka Markéta Švejdová.
„Musela jsem se tedy naladit na komunikaci, jejímž prostřednictvím se s ním komunikovat dá. Což vlastně není vůbec složité, protože to dá jasně najevo. Buď tím, že si mě odvede, kam potřebuje. Nebo, že se tváří vesele, nebo nevesele. Anebo ukáže, co chce. A ten čas spolu nejvíce trávíme venku na výletech, protože oba máme rádi výlety. A to je vlastně to, co se mi na homesharingu líbí, že ty děti jsou vždy různé a ti hostitelé také,“ pokračuje.
Na otázku, co ji přivedlo k homesharingu, odpovídá, že to byl fakt, že už má dospělé děti, a tak má i přes své pracovní vytížení kapacitu „starat se ještě o někoho“.
„Homesharing mi hlavně přináší takovou možnost zastavení a žít ten život v tom konkrétním okamžiku. V dnešní době, kdy je člověk stále na mobilu, mailu, něco zařizuje, plánuje, tak naopak, když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká.
Markéta Švejdová, která žije v Praze, tvrdí, že homesharing je čistě její aktivita, jíž ji její rodina v pohodě toleruje. Proto není nic výjimečného,
Na cestě s Robinem… Více na www.zdravezpravy.cz
Před praktickými lékaři opět stojí nové výzvy. Jsou to sdílené praxe, zapojení do paliativní péče i uvolnění preskripce na vybrané léky. V podcastu Zdravé Zprávy o tom mluví předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma.
Podcast jako podcast poslouchej již nyní, zítra [20.5.] pak více na www.zdravezpravy.cz!
„Je to velmi neblahé. A nepřála bych si, aby se něco takového stalo v našich nemocnicích,“ říká v rozhovoru a podcastu Zdravé Zprávy k nedávné záměně pacientek ve FN Bulovka ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.
Vyjadřuje se i k potřebě následné intenzivní lužké péče nebo domovů pro seniory / Více už teď v podcastu a pak zítra [16.4.] v psané podobě na www.zdravezpravy.cz!!!
„Pacient může čerpat až osm lékových konzultací ročně ze zdravotního pojištění,“ říká v rozhovoru pro Zdravé Zprávy Irena Murínová z Oddělení klinické farmacie Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní Nemocnice Praha.
Uplatňuje se klinická farmacie jen v lůžkové péči, nebo je dostupná i ambulantně?
Například já jsem z Ústřední vojenské nemocnice v Praze a tam jsme zřídili od loňského prosince nově ambulanci klinické farmacie. A třeba ve FN Bulovka, v Liberci, v Benešově ty ambulance fungují už delší dobu. U nás jsme poskytovali péči pro naší ambulantní péči, lékaři nám volali a měli dotazy k medikaci svých pacientů. Ale ukázalo se, že je třeba, aby lékař mohl odeslat i pacienta k nám do ambulance.
Spadají výkony klinického farmaceuta plně do úhrad ze zdravotního pojištění?
Nově je tam i možnost, že pacient za námi může do ambulance přijít, aby tu péči mohl pobírat. A ta péče je hrazena ze zdravotního pojištění. Pacient může čerpat až osm konzultací po 15 minutách ze zdravotního pojištění za rok.
Jak se pacient dostane do ambulance klinické farmacie, kde mu odborník zhodnotí nastavenou medikaci?
Funguje to tak, že lékař vydá pacientovi žádanku, klasickou, jako když ho odesílá třeba na rentgen. Stejně tak mu dá žádanku do ambulance klinické farmacie. A na té žádance je napsán požadavek lékaře, co chce zkonzultovat. Jestli tam jsou lékové interakce, jestli jsou ty dávky léčiv v pořádku, protože pacient například zahájil dialýzu.
A jde jen o léky nebo i samotná onemocnění pacienta?
Pacient má od lékaře ještě resumé jeho zdravotnické dokumentace. Tedy nejen toho, co užívá za léky, ale i s čím se léčí, jaké má aktuální laboratorní hodnoty. S tím přijde pacient k nám, my to s ním zkonzultujeme a napíšeme doporučení, které je směrováno zase k lékaři, který si tu naši péči vyžádal.
Celý rozhovor je dostupný na www.zdravezpravy.cz
„Lékaři jsou přetížení a mnoho pacientů za nimi přesto stále přichází s banálními onemocněními, které se dají řešit samoléčbou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka [ODS].
Podobně to vidí i druhý host podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Hradečný ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků [SVOPL].
„Samoléčba tady je, funguje, ale problém je, že nemá svou vlastní právní formu. A to znamená její oficiální začlenění do zdravotního systému,“ vysvětluje.
Podle něj přitom již nyní takzvaná samoléčba, to znamená udržování se ve zdraví a léčení drobných onemocnění bez návštěvy lékaře, generuje obrovské finanční úspory.
„Dneska se v Česku díky samoléčbě vyřeší 10,4 milionu případů lehčích onemocnění ročně. To je úspora pro zdravotní systém 9,5 miliardy korun. Z aktuální studie víme, že i dalších minimálně 15 procent návštěv u praktických lékařů, to je zhruba 13 milionů návštěv, by šlo řešit samoléčbou. To znamená úsporu dalších 5,1 miliardy korun,“ vysvětluje.
Podle Petra Fifky samoléčba nepřináší jen finanční, ale i časové úspory. To jak na straně zdravotníků, tak především pacientů.
„Vyrůstá nám tu generace, pro kterou je čas strávený v ordinaci lékaře přílišnou zátěží a raději dá přednost u lehčích onemocnění rychlému řešení,“ zdůrazňuje.
Dodává, že jedna z příčin, proč samoléčba jako taková není v Česku tolik rozvinutá, leží v „historicky velké nedůvěře zdravotního systému k tomu, že člověk je schopen se sám postarat o své vlastní zdraví“.
Nejen lékaři, ale i lékárny
Podcast Zdravé Zprávy o samoléčbě navazuje na kulatý stůl ke stejnému tématu, který se konal minulý týden v Poslanecké sněmovně PČR. Jde o jednu z prvních iniciativ, která by měla pomoci téma samoléčby více rozvinout i v Česku.
„Chtěli jsme si popovídat o tom, jak jsme na tom v České republice. Jak jsou na tom lékárny, jak je na tom legislativa. A jak jsou na tom konečně i lidé se zdravotní gramotností. To znamená jít do lékárny, identifikovat svoji chorobu, nějakou běžnou nebo banální, a vyžádat si od lékárníka radu a koupit si tam volně prodejný lék,“ vysvětluje Petr Fifka, co bylo cílem kulatého stolu.
Zároveň nabízí další možnost, jak v těchto případech postupovat. A tou je, že lékárník či farmaceutický asistent pacientovi lék pro samoléčbu nevydá, ale po krátkém rozhovoru s ním ho přece jen pošle k praktickému lékaři. Je tu ale i související problém. Konzultace tohoto typu [samoléčba vs. lékař] dnes lékárníkům nikdo neproplatí.
„Určitě jedním z klíčových prvků posílení samoléčby bude najít způsob, jak odměnit lékárny jako instituce, které mají vztah se zdravotními pojišťovnami, za ten výkon, kterým je rada pacientovi v případě samoléčby. To je věc, o které musíme do budoucna uvažovat, a musíme o ní hovořit, jak v rámci politiky, tak zejména s pojišťovnami,“ říká místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví.
Další překážkou bránící rozvoji samoléčby v Česku podle Fifky i Hradečného je slabá zdravotní gramotnost české veřejnosti.
„Ne každý v Česku dokáže identifikovat...
Více na www.zdravezpravy.cz !!!
„Věříme, že jen v Praze dnes otestujeme na HIV, hepatitidu C nebo syfilis kolem tisícovky lidí,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy medicínská ředitelka farmaceutické společnosti Gilead Sciences Kateřina Dvořáková.
Bezplatné a anonymní testování dnes [24.11.] firma pořádá i v Brně na Mendlově náměstí. Testování je součástí Evropského týdne testování. Akce každoročně obyvatelům zemí Evropské unie nabízí anonymní a bezplatné testování na HIV, žloutenku typu C nebo syfilis.
„Naše aktivity v oblasti prevence jsou celoroční. Letos jsme se rozhodli v rámci Evropského týdne testování pro testování ve větším rozsahu. Proto jsme zvolili železniční hlavní nádraží. Na takovém místě, kde je velká fluktuace lidí, právě taková akce lidi zaujme. Spojujeme zde nejenom testování na infekční onemocnění, ale i edukaci,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Kateřina Dvořáková.
Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences se dlouhodobě zaměřuje na vývoj nových preventivních přístupů v oblasti HIV a zároveň na vývoj originálních léčivých přípravků v oblasti léčby HIV, hepatitid, ale i covidu-19.
Podle Kateřiny Dvořákové vyjednání testování na hlavním nádraží vzalo několik měsíců. Do úvahy přicházela i další místa v centru Prahy. Farmaceutická firma se nakonec ale rozhodla pro Hlavní nádraží Praha. Jedním z důvodů je i to, že v jeho prostorách a před ním spíše s možností testů osloví českou veřejnost.
„Kdybychom tuto akci naplánovali třeba na Václavské náměstí nebo užší centrum města, oslovili bychom mnoho turistů, což nebylo našim cílem. My cílíme na českou veřejnost,“ vysvětluje Kateřina Dvořáková.
Proč se nechat otestovat na HIV a žloutenku
V České republice lékaři ročně zjistí přes 200 nových případů infekce HIV a přes tisíc tisíc infekcí hepatitid C. U některých pacientů onemocnění nevykazuje zjevné obtíže, ale někteří pacienti zjistí svoji diagnózu až v pozdním stadiu onemocnění.
„V naší společnosti jsou stále velké předsudky u těchto nemocí. A často od lidí slyšíme, mě se to netýká, na test nejdu, nepodporuji to. To ale není pravda,“ říká v podcastu Kateřina Dvořáková.
Naopak pravidelné testování na tyto infekční nemoci by podle ní mělo být součástí zdravotní prevence každého z nás. Už proto, že při včasném podchycení nemoci lze dnes hepatitidu C úspěšně vyléčit. A úspěšně léčitelné je dnes i onemocnění HIV.
„Každý žijeme sexuálním životem a pak je tu ještě zátěž... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!
„Naše nová lékárna v Ostravě je výjimečná jak pro síť Dr. Max, tak pro celé lékárenství,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy o nově otevřené lékárně v ostravském retail parku Futurum ředitel lékárenské sítě Dr. Max Jan Žák.
Lékárna, kterou Dr. Max tento týden oficiálně otevřel v Ostravě, v sobě integruje jak tradiční lékárnu, tak i e-shopovou. A to díky nebývale rozlehlým prostorám, ale i novým technologiím a způsobu výdeje léků, které lékárna nabízí.
„Chceme zákazníkovi dopřát zážitek, který bude rychlý, jednoduchý i technicky bezbariérový,“ vysvětluje v Jan Žák v podcastu Zdravé Zprávy.
Podle něj je lékárna Dr. Max v Ostravě vůbec nejmodernější lékárnou v Česku. Novinka jsou například samoobslužné pokladny pro položky, u kterých není nutná registrace Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL], tedy tam, kde nejde o léky.
Důležité jsou i samoobslužné výdejní boxy pro objednávky přes internet. Dr. Max jako jediný provozuje tyto boxy jako termoregulované. Součástí lékárny je i relax zóna či konzultační místnost pro screeningové služby, takzvanou zdravotní péči s farmaceutem. V lékárně je i dermocentrum s rozšířenou nabídkou přípravků k péči o pleť a s odborným poradenstvím. Ty už zákazníci Dr. Max znají i z jiných poboček sítě, ale leccos má v Ostravě svou lékárenskou premiéru.
„V této ostravské lékárně zkoušíme věci, které nejsou v České republice standardem. Přicházíme s nimi vůbec poprvé,“ říká Jan Žák a dodává: „Takto komplexní pracoviště je první počin svého druhu nejen v rámci Dr. Max, ale v českém lékárenství vůbec.“
Dr. Max sází v Ostravě na omnichannelový koncept
Podle zástupců lékáren Dr. Max nová lékárna bezezbytku naplňuje takzvaný omnichannelový koncept. To je propojení více prodejních i komunikačních kanálů najednou. V ostravské lékárně to znamená hlavně propojení klasické lékárny s online lékárnou. Unikátní v lékárně Dr. Max v Ostravě nejsou ale jen nové technologie a prodejní postupy, ale i plocha, s níž... Více na www.zdravezpravy.cz již 13.10. 2023.
„Dominantní je onkologie, polovina klinických studií se týká jí. Na druhém, třetím místě je imunologie, nervová soustava a kardiologie,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Onkologie dlouhodobě dominuje v oblasti vývoje nových léčiv. Podle Davida Kolaře má Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] analýzy klinických hodnocení a v nich několik let vidí, jak onkologie posiluje. A netýká se to jenom České republiky, ale jde o celosvětový trend.
„Co se týče onkologie, tak nová léčiva se soustředí na různé typy karcinomů. Kdybych je měl všechny jmenovat, tak bych určitě na nějaké zapomněl, jak jich je mnoho,“ tvrdí v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
V případě kardiologie spatřuje problém v tom, že se tuzemští pacienti k novým inovativním lékům dostávají pozdě. To většinou až v době, kdy už mají nějakou srdeční příhodu za sebou.
„Ty inovace ne vždy vstupují do těch prvních linií léčby. A to je samozřejmě škoda, protože tyto léky by mohly předejít zdravotním potížím už v jejich zárodku,“ vysvětluje.
Vývoj nového inovativního léku podle Davida Koláře trvá v průměru dvanáct let. Tolik času vezme, než se nový lék dostane k pacientovi. Klíčové jsou pak klinické studie léku. Jenom v Česku v nich farmaceutické firmy podle AIFP nechají 3,1 miliardy korun ročně. A těží z nich hlavně pacienti, kteří se prostřednictvím těchto studií dostanou k moderním lékům.
Mění se charakter léků, říká David Kolář
David Kolář v podcastu Zdravé Zprávy dále upozorňuje na to, že se mění charakter nových léků. Většina z těch, které nyní procházejí klinickými studiemi, se řadí mezi vysoce personalizovaná léčiva zaměřená na menší skupiny pacientů.
„Jedná se hodně o genovou, buněčnou terapii. Mění se hodně i způsob podávání léků. Teď se mnohé z léků užívají dlouhodobě, ale u nových léků postačí i jen jedna dávka, která tomu pacientovi pomůže,“ vysvětluje ředitel AIFP.
Zároveň ale i kritizuje změny, které přináší nová evropská farmaceutická strategie. V ní Evropská komise navrhuje zkrátit a podmínit... Více na www.zdravezpravy.cz !!!
Podcast na Zdravé Zprávy, v němž hovoří šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů [OSPDL] ČLS JEP Alena Šebková, příliš optimismu nenabízí. Zatímco děti nemají praktiky, psychology i psychiatry, Česko pracuje na legalizaci konopí.
A ta, pokud projde i s navrhovanou legalizací jejího prodeje, situaci podle předsedkyně OSPDL Šebkové ještě zhorší. To jak z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro děti a dorost v Česku, tak z hlediska jejich závislostí.
„S takzvanou legalizací konopí v Česku nesouhlasím. I po diskuzi s kolegy, praktiky, ale i psychiatry. Prostě máme k tomu negativní postoj. Myslím, že i v současné době do jisté míry nějaká benevolence ke konopí v Česku existuje. […] Tak, jak je to prezentováno, a zejména ta komercionalizace, to prostě není dobře. A zase dáváme našim občanům, a zejména našim dětem, signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Alena Šebková.
V něm vyjadřuje překvapení z toho, že takzvanou legalizaci marihuany včetně obchodu s ní prosazuje i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. A nemýlí se. Avšak vládní zmocněnec Vobořil jen uspokojuje objednávku ze strany vlády Petra Fialy [ODS], jež má legalizaci konopí ve svém volebním programu. Připravuje legislativu legalizace užívaní konopí, ale i jejího prodeje „v režii státu.“ Výsledek se dá podle Aleny Šebkové avšak předpokládat již nyní.
„Takže až budu v ordinaci mluvit s těmi 13letými dětmi, tak vedle toho alkoholu, budeme řešit nejspíš i tu marihuanu. Já bych tedy byla ráda, abychom se toho nedožili,“ tvrdí a dodává, že již nyní české děti a mládež drží přední místa v žebříčcích závislostí v Evropě.
https://www.zdravezpravy.cz/2023/02/21/i-kdyz-se-hovori-o-legalizaci-trhu-s-konopim-o-legalizaci-nejde/
„A zase dáváme našim občanům a zejména našim dětem signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ upřesňuje.
Na psychiatra i psychologa děti stále čekají měsíce
Alena Šebková potvrzuje názor adiktologů, že legalizace další návykové látky dále zatíží zdravotní systém. A ten má do „ideálního obrázku“ v Česku více než daleko. Děti a dorost, kteří se potýkají... Více na www.zdravezpravy.cz !!!
„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Podle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] nedokáží předvídat, ve které kategorii léčiv výpadky léků nastanou příště. Přesto již oba úřady spolupracují se společností IQVIA na zapojení České republiky do IT systému, který monitoruje výpadky léků v celé Evropě.
„Teď běží jednání o tom, jak budeme ten systém využívat. Ale i upozorňuji, že je to nesmírně komplexní práce. A je na to potřeba poměrně velké množství lidí, aby s tím systémem dokázali pracovat. Takže my je budeme školit celé léto. Byť také řeknu, že těch lidí už teď nemáme dost,“ vysvětluje Jakub Dvořáček v podcastu ZdraveZpravy.cz.
Zavedení systému České republice umožní monitorovat výpadky léků v Evropě a včas na ně reagovat. Chybějící léky bude moci ČR rychleji doobjednat a přesněji i zjistí, kolik léků bude potřeba. Pokud ale nastane výpadek daného léku jako první v Česku, ani zapojení tohoto systému podle něj výpadky léků na trhu neodvrátí.
„Tedy výpadky léků budou i v budoucnosti. Avšak já předvídám, že už nebudou tak hluboké, budou krátké. Pokud dobře nastavíme systémy, které jim zabrání, tak pacient nebude mít třeba jeden konkrétní lék, ale získá náhradu v té dané skupině, kterou potřebuje,“ dodává Dvořáček.
Nyní je podle jeho slov situace stabilizovaná u pevných antibiotik, tedy v tabletové formě. Situace se zlepšila také u suspenzí. I když v jejich případě podle něj dodávky navazují oproti spotřebě „dost těsně“.
„Už by to ale nemělo být tak, že situace bude velmi komplikovaná. A lékaři budou horko těžko předepisovat to, co potřebují,“ tvrdí s důrazem na to, že situace je rovněž docela stabilizovaná u nedávno chybějících onkologických léků nebo vybraných léků pro diabetiky.
Zajímává je i další věc, kterou Jakub Dvořáček zmiňuje ve smyslu fungování českého lékárenského trhu. Vysvětluje to na příkladu, kdy MZ ČR zajistilo v minulých měsících mimořádné dodávky antibiotik. Mnoho z nich podle něj ale neskončilo ve veřejných, ale v nemocničních lékárnách.
Léky pro pacienty, ne pro lékárny„Distributoři totiž preferovali jejich dodávky do nemocnic. A to z jednoho prostého důvodu. Distributoři mají s nemocnicemi nasmlouvané dodávky na velké objemy léků a v případě jejich nedodání jim hrozí vysoké pokuty. Proto distributoři, aby se ochránili před ztrátami, upřednostnili nemocniční lékárny před veřejnými lékárnami,“ vysvětlil. Více na ZdraveZpravy.cz!!!