Po staletí existovaly vedle sebe a vzestup a sláva jedné znamenaly úpadek druhé. Letos v létě ale přerostla odvěká rivalita do krveprolití. Kambodža a Thajsko sáhly po zbrani a výsledkem jsou desítky mrtvých, 300 tisíc lidí na útěku a cestovní ruch v ohrožení. Proč spolu Kambodžské a Thajské království válčí? Proč je mír tak křehký a obě strany tvrdí, že nevěří jedna druhé? A jaký podíl na tom nesou autoritářské režimy v obou královstvích?

Na Ukrajinu, která se brání ruské invazi, už několik let putují auta českých dárců. Cesta s dobrovolníky organizace Neohnutí, která vozí auta potřebným, umožnila autorce této reportáže setkat se se ženam v předpolí války, v Charkově, Izjumu a Slovjansku.

Britským Královským letectvem (RAF) prošly během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Jeden z nich je hrdina bitvy o Británii Josef František a tím druhým František Hekl, stíhač 312. československé perutě.

Skupina senátorů z klubu ODS/TOP 09 podala k Ústavnímu soudu dokument, který navrhuje neřešit příčiny změny klimatu a práci vědců v oboru přirovnává k vědeckému komunismu. „Neberu to osobně. Odborně je ten text ale plný nesmyslů. Je to na úrovni hospodských řečí,“ zaznívá od předních českých klimatologů. „Já mám svoje vědce a ti říkají něco jiného,“ argumentuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Jirsa z ODS.

O křesla ve Sněmovně se letos uchází 26 politických uskupení, o čtyři víc než před čtyřmi lety. Jakou si Češi přejí vládu a jak se ve srovnání s minulými volbami proměnily kandidátky jednotlivých stran? A jaká je zatím předvolební kampaň? Jak do kampaně promlouvají sociální sítě?

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.

„Ve veřejném prostoru se pro handicapované udělaly velké změny k lepšímu, hlavně v doplňování orientačních prvků a u semaforů,“ chválí Josef Konečný, konzultant pro odstraňování prostorových bariér, který působí v brněnské pobočce Tyflocentra. „Ale pořád dokola narážíme na neoznačené předzahrádky, volně postavené koloběžky, poutače apod.,“ doplňuje s tím, že to je pro nevidomé velký problém.

„Za katastrofu z roku 2022 nikdo nepřijal odpovědnost. Odra, stejně jako ostatní řeky v Polsku, spadá pod ministerstvo infrastruktury, ne pod ministerstvo životního prostředí. S tím systémem je něco velmi špatně,“ říká zakladatel občanského hnutí Osoba Odra, novinář a spisovatel Robert Rient.

HEMA (Historical European Martial Arts) tedy historická evropská bojová umění jsou oblíbená i u nás – registrováno je tu přes 40 klubů. Je to zábava pro milovníky historie, nebo sport s jasně danými pravidly?

Kam přijede, tam bourá sály. Je ztělesním soucitu a po světě chodí proto, aby zmírňoval lidské trápení. Kdo ho potkal osobně, ten říká, že je to úplně obyčejný chlapík, ale má nakažlivě dobrou náladu. Přesto jsou na světě politici, dokonce i celé státy, které by ho rády viděly v naprosté izolaci. Bojí se ho víc než ekonomických sankcí, víc než občanské války. Mluvíme o Jeho Svátosti 14. dalajlámovi, občanským jménem Tändzin Gjamccho, který nedávno oslavil 90. narozeniny.

Transgender lidé mají přinejmenším na první pohled co slavit. 1. července 2025 vstoupil v platnost zákon, který umožnil změnu pohlaví bez hormonální léčby a chirurgického zákroku. To znamená bez kastrace. V postsovětském prostoru je to opravdu přelom. Jenže životní realita transgender osob je komplexnější a často odmítavý až nenávistný postoj části většinové společnosti se nedá změnit přijetím jednoho zákona.

Ovládání počítače nebo mobilu očima pro ty, kteří se nehýbou a nemluví. Počítačové myši, které si poradí s omezeným pohybem rukou. Speciální zařízení, kterým se dá počítač obsluhovat pohybem úst... Díky těmto pomůckám dnes mohou lidé s handicapem komunikovat s okolím nebo dokonce pracovat. Poslechněte si příběh programátora Filipa Bicana a webdesignérky Aleny Šmachové, kteří pomůcky využívají.

Napětí ve společnosti, polarizace, rozdělení. Spojené státy bývají v posledních letech líčeny jako země rozštěpená hlubokými příkopy mezi demokraty a republikány, mezi městy a venkovem, mezi lidmi různého původu a názorů. Ale jak moc je tohle rozdělení znát v běžném životě? Julie Urbišová, novinářka, která žije už řadu let v New Orleans, tedy ve městě známém svou otevřeností a pestrou komunitou a přiznává, že napětí se postupně dostává i do jejího okolí.

Mobilní telefony, sociální sítě i výslechy – imigrační kontroly ve Spojených státech umí být tvrdé. A není tomu tak až s příchodem Donalda Trumpa. Čeští hudebníci, novináři i politik potvrzují, že nepříjemná překvapení zažívali i s předcházejícími administrativami.

Vynálezce, továrník, vlastenec, starosta. Pod těmito slovy se skrývá jedna výrazná osobnost, na kterou se skoro zapomnělo. Valašský rodák Josef Sousedík se narodil v roce 1984 ve Vsetíně, zemřel o 50 let později při výslechu na gestapu.

Každý den vypraví několik tisíc různých leteckých společností po celém světě přibližně 45 tisíc letů – komerčních, humanitárních, zásobovacích nebo vojenských. Ve Spojených arabských emirátech mají domov hned dvě letecké společnosti, které patří do světové top desítky leteckých přepravců.

Víc než desetina lidí v Česku má často nebo stále problémy s dopravou, občas má potíže s cestami do školy, do práce, za nákupem nebo k lékaři víc než čtvrtina společnosti. Mezi nejohroženější pak patří ti nízkopříjmoví z odlehlých obcí do 5 tisíc obyvatel.

Další konvoj sanitek a kamion plný humanitární pomoci dopravila na Ukrajinu nezisková organizace Post Bellum. Dlouhá cesta za volantem by se neobešla bez spousty dobrovolníků. Ti, jak sami říkají, nechtějí jen přihlížet, ale přispět svou kapkou v moři napadené zemi.

Co kdyby nám vinice nebo ovocné sady nesloužily jen pro pěstování plodin, ale mohli bychom na nich zároveň získávat i elektřinu? Přesně tak funguje tzv. agrovoltaika, kdy si zemědělec na svou půdu instaluje i solární panely a pěstuje třeba vinnou révu nebo ovoce. Fotovoltaické konstrukce jednak převádějí sluneční energii na elektřinu a zároveň poskytují plodinám stín. Což bude s ohledem na klimatické změny čím dál důležitější.

Poprvé v historii budou moci Češi žijící v zahraničí hlasovat v parlamentních volbách korespondenčně – bez nutnosti docházet na ambasádu nebo konzulát. Změna, o kterou dlouho usilovali, ale vyvolává také ostré reakce současných opozičních stran a hnutí. V pořadu Zaostřeno přináší reportér Vít Pohanka názory českých emigrantů i poslanců, kterým se novinka nelíbí.