Po roce 1989 se mohlo zdát, že další zbytečné demolice historických domů jsou zažehnány. Opak byl ale pravdou! Tlak na pozemky a prestižní adresy v centru ještě vzrostl.
První "obětí" tohoto trendu, který nás provází dodnes, byl i tzv. Špačkův dům. Pro koho byl "iniciačním zážitkem"? A kdo se postavil za jeho záchranu?
To vše se dozvíte v nové epizodě našeho podcastu s Kateřinou Bečkovou, Richardem Biegelem a Rostislavem Šváchou!
Klub Za starou Prahu vznikl v roce 1900, tedy před stoletím a čtvrt. Tehdy, stejně jako dnes, byl sdružením nadšenců a odborníků, kteří se snažili nejen zachránit podstatu historické Prahy, ale také usilovat o co nejkvalitnější současnou architekturu, která do něj vstupuje. Právě to také chceme ukázat naší výstavou.
Za 125 let se změnilo mnohé: město prošlo obdobím asanací a přestaveb na počátku 20. století, sněním o meziválečné metropoli, radikálními změnami politických režimů, válečným ohrožením a následným prohlášením za památkovou rezervaci i složitým zápasem o památky v období komunistické totality. V roce 2025 existuje platný památkový zákon i územní plán, centrum je chráněnou památkou UNESCO a jeho hodnota je nesporná.
Přesto jsou některé problémy města i po 125 letech podobné, jako byly v roce 1900. Pojďte se na ně s Kristinou Uhlíkovou, Michalem Kurzem a Jakubem Bachtíkem společně podívat!
• • •
Podcast vznikl jako součást projektu Památky a společnost v českých zemích mezi lety 1900 a 1960: Profesní a osobní strategie ochránců památek ve světle soukromé korespondence, jenž je realizován s podporou Ministerstva kultury ČR v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (Program NAKI III); identifikační kód: DH23P03OVV062.
Rezidence U Milosrdných po mnoha a mnoha letech stojí a byty se vesele prodávají.
Většina z nás si z tohoto příběhu pamatuje hlavně kontroverzní fázi "maršmelounu" a vyhrocené debaty o vhodnosti narůžovělého domu v blízkosti Anežského kláštera.
Projekt Zdeňka Fránka prošel za více jak 20 let výraznými změnami, tak si je pojďte s Richardem Biegelem, Rositslavem Šváchou a Lukášem Veverkou připomenout.
Úvodní sekvence © Česká televize - Události v kultuře.
Nekonečná kauza? Ještě nějaký ten pátek se potáhne!
Mluvíme o Florenci, jednom z nejdůležitějších rozvojových území v Praze. Už teď v září maji byt vyhlášeny výsledky architektonicke soutěže Florenc 21: West, ale náš rozhovor s Annou Vinklárkovou a Robertem Gájou se vrací ještě k předchozí urbanistické soutěži na celé území kolem Masarykova nádraží.
Proč si Praha opět nechala uniknout možnost řádně ovlivňovat výstavbu v městské památkové rezervaci? Kolik bude u Masaryčky dostupného bydlení? A co na to vše říká UNESCO?
Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Za starou Prahu!
Letní počasí jako by téměř vybízelo k menšímu posezení i poklábosení. S Kateřinou Bečkovou jsme se proto vydali do Bubenče (nebo Ovence?) a probrali jsme tento kout Prahy snad ze vše stran.
Křížem krážem historií i současností Bubenče se s naším letním podcastem můžete vydat i vy!
Letní podcasty Za starou Prahu! přináší formát procházky. Spolu s námi si můžete projít známou i neznámou Libeň. Tolik tváří města na jednom místě najdete jinde v Praze jen stěží.
S Jakubem Bachtíkem a Lukášem Veverkou virtuálně poznáte Libeň od Palmovky až po Rokytku. Památkové kauzy, necitlivé přestavby, ale i zbytky staré zástavby – to vše se do naší procházky vešlo.
Vydejte se s námi virutálně (nebo i procházkou v terénu) do (ne)známých končin!
Článek Jakuba Bachtíka (s. 28–43)
Vrtěti mostem. Tak by se dala shrnou celá situace a přešlapování kolem souboru železničních mostů na trati Praha hl. n - Praha Smíchov.
Od našeho posledního podcastu se věci výrazně posunuly a do hry vstoupil Nadační fond Vyšehradský most, který si vetknul za cíl dokázat, že Vyšehradský most jde opravit a zároveň lze vyhovět současným požadavkům na moderní železniční dopravu. Také předložil komplexní studii obnovy, která je odpovědí na proběhlý soutěžní dialog Správy železnic.
Nezahálelo ani UNESCO – máme už k dispozici výsledky monitorovací mise Centra světového dědictví z prosince 2024.
Ministerstvo dopravy ani kultury však činnost nevyvíjejí a vlastně se už jen setrvačně čeká, jak doapdnou volby...
Poslechněte si tedy shrnutí a hodnocení situace s Inou Koldovou, Rostislavem Šváchou, Richardem Biegelem a Lukášem Veverkou.
Rok se s rokem sešel a Klub Za starou Prahu opět uděloval svou Cenu za novou stavbu v historickém prostředí. Tentokrát už po jednavacáté.
Tímto mozaikovitým dílem se vám všichni aktéři slavnostnho večera (21. května 2025) pokusí předat jeho atmosféru.
Všechny nominované projekty najdete na našem webu, Instagramu nebo Facebooku.
Jsou různé požáry, které jsou spojeny s úplnou destrukcí památek nebo kvalitní architektury. Libušín na Pustevnách, kostel sv. Michaela v Praze nebo katedrála Notre-Dame v Paříži.
Naštěstí jen lehké "kouřové signály" vyslal do památkového světa požár části diplomatické čtvrti v pražské Troji architektů Bočana a Rothbauera.
Málo známý soubor velmi kvalitních novostaveb je dokladem neobyčejně autenticky dochovaného areálu architektury "v přerodu". Konec 80. a počátek 90. let zde dal vzniknout v domácím prostředí ojedinělému spojení minimalismu, racionality a neofunkcionalismu.
S Veronikou Vicherkovou a Richardem Biegelem vás provedeme diplomatickou čtvrtí, která si jistě zaslouží více pozornosti, a zejména obnovu po dubnovém požáru.
S velkokapacitní výstavbou na okrajích Prahy se už pár let potýkáme. Ale co na Malé Straně? Poslední dobou se zase objevují tendence, že stavět by se mělo i tady.
Újezd na první pohled není Malou Stranou, ale na ten druhý je její neoddělitelnou součástí! O tom vás v dnešním díle přesvědčí Richard Biegel, Robert Gája a Jan Veselý.
Poslechněte si tedy o projektu, který tu s přestávkami vzniká téměř 20 let a od hotelu se přes sociální bydlení proměnil až v klasický development.
Jedna z nejznámnějších kauz pražské památkové péče se posunula do dalšího dějství. Nedávno byly v médiích prezentovány nové návrhy na úpravu nádraží a okolních novostaveb.
Jak se ale mohlo stát, že kulturní památka, které chtěla pomoct i městská část, stále chátrá a mizí před očima? Lze v Čechách vyvlastnit památku, aby byla zachráněna? A jak nádraží souvisí s kauzou Vyšehradského soumostí?
To vše probírají Jakub Bachtík, Jaroslav Němec a Michal Novotný v nové epizodě podcastu Za starou Prahu!
V Praze se staví ostošest. A nejvíce staví developerské firmy - jak jinak, že... Ale jednou za čas se objeví projekt, který má potenciál výrazně kvalitativně přesáhnout ostatní produkci podobného rázu. Zdá se, že takovým může být i development mezi Smíchovským nádražím a ulicí Na Knížecí.
Pojďte se s Veronikou Vicherkovou, Rostislavem Šváchou, Michalem Novotným a Vojtěchem Ružbatským podívat na historii, současnost, ale hlavně budoucnost této lokality!
Mapa dotčeného území.
Podklad dostupné na webu IPRu.
Oficiální web projektu Sekyra Group.
Další informace o naší činnosti najdete na našem Facebooku, Instagramu a webu.
Výškové stavby. Téma, které mnohé zvedne ze židle. V Praze rozhodně není o kontroverze ohledně výškových staveb nouze. Jejich největší koncentrace je na Pankráci - i tam jsou ale pravidla. Platí ovšem pro všechny?
Poslechněte si Kateřinu Bečkovou a Roberta Gáju, kteří vás provedou kauzou parku Kavčí hory, ale také širším kontextem mrakodrapového snažení pražských developerů.
Kauza "Pragerových kostek" hýbe v poslední době mediálním prostorem a opět ukazuje na nedostatečnou ochranu poválečné architektury.
Společně s Vladimírem 518, Janem Poslušným a Richardem Biegelem se podíváme na to, proč je areál důležité citlivě obnovit, a zároveň v něm zachovat CAMP a IPR.
Areál v Emauzích, postavený v letech 1968–1973 podle projektu vynikajícího českého architekta Karla Pragera a jeho spolupracovníků, patří mezi nejkvalitnější a nejlépe dochované příklady modernistické architektury 60. let v kontextu nejen Prahy, ale celé České republiky. Jeho architektura, inspirovaná minimalistickým pojetím tvorby Ludwiga Miese van der Rohe, dokázala tvůrčím a zároveň citlivým způsobem vstoupit do zahrady Emauzského kláštera a názorně tak doložit schopnost pozoruhodné koexistence moderních architektonických proudů s historickým prostředím.
Jedinečný charakter areálu je ještě posílen skutečností, že stejně jako v době vzniku slouží městu a současné architektuře: sídlí zde totiž Institut plánování a rozvoje města, tedy instituce, jejímž posláním je nejen promýšlení a koordinace budoucího rozvoje města, ale také jeho zprostředkování co nejširší veřejnosti, které zajišťuje skvěle fungující Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Možnost přesunu IPR do jiných, zatím nespecifikovaných prostor, která byla reprezentanty města v médiích zmíněna, by ohrozila nejen areál, ale také samotný IPR, jehož identita a značka je s místem a budovami nerozlučně spojena.
Podcast Za starou Prahu se vrací po vánoční pauze! Václavské náměstí je středobodem nejen Prahy, ale často také celé republiky. S Kateřinou Bečkovou a Richardem Biegelem jsme se po Václaváku rozhodli projít, připomenout si trochu historie, upozornit na slabiny, ale také vyzdvihnout pozitivní změny, které probíhají nebo v blízké budoucnosti proběhnou.
Poslechněte si tedy náš nový díl o nejznámnějším českém náměstí.
• • •
Zmiňovaný projekt studia Jakuba Ciglera na jeho webu.
Věstník KZsP bilancující stav Václavského náměstí z roku 2014.
Vzpomínáte někdy na devadesátky? My vám s tím dnes pomůžeme! Do finiše se totiž blíží jedna z nejdéle trvajících kauz pražské památkové rezervace. Pohrobek devadesátých let - projekt hotelu U Sixtů.
Tak razantní přestavbu románských a gotických domů v samotném centru Prahy nikde jinde nenajdete! Chamtivost a neohráznost si zde podaly ruku. Co je na celém případu ještě skandálnější? Na všem se tu podílí samotné město.
Vylidňování a gentrifikace centra Prahy je už mnoho let tématem nejen Klubu Za starou Prahu, ale i dalších spolků. Magistrát v tomto případě ovšem zavřel oči a vyměnil původní obyvatele za nadnárodní řetězec. Běžný život za pozlátko globalizovaného turismu. Kulturní hodnoty za wellness...
Poslechněte si celý příběh v podání Kateřiny Bečkové, Richarda Biegela a Jana Dienstbiera.
Mysleli jste si, že prohlášené památky mají vyhráno? Chyba lávky!
V poslední době se množí případy ohrožených památek meziválečné architektury, o níž si mnozí odborníci již mysleli, že je pro budoucí generace zachráněna. Takový je i případ budovy bývalého Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově.
Jednou nejslavnější budova v Československu, dnes památka – zjevně však nedoceňovaná, a to ze strany odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy i ze strany majitelů…
Poslechněte si o historii, současnosti a budoucnosti jedné z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb u nás. Dnes vás spletitým příběhem provede Rostislav Švácha, Veronika Vicherková a host z Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT – Jakub Potůček.
Průběh kauzy lze sledovat na našem webu.
Projekt úprav VPÚ na webu investora:
Kauzou jsme se zabývali ve Věstnících:
Druhá část našeho podcastu o Masaryčce, podivných smlouvách a vznikajícím území mezi Florencí a hlavním nádražím, o kterém Praha pomalu přestvává sama rozhodovat.
O počátcích Masaryk Centre 1 a dalších novostaveb Penty si můžete poslechnout náš první díl.
Jak se město poučilo z chyb minulých let? Proč městská část uzavřela nevýhodné smlouvy s Pentou? A kdo se bude starat o obrovské plochy "veřejného prostoru", kterými se Penta stále ohání? To vše vám opět vysvětlí Anna Vinklárková a Robert Gája!
Úvodní slovo Marka Dospivy z propagačního videa Masaryčka spojuje: The Revitalization of the Masaryk Station and its Surroundings dostupné na YouTube: https://youtu.be/Sor64rr_LiE?si=U1smEU5JAKcV5GJ7
Všichni si o ní něco myslí: jedni ji považují za důkaz rozletu Prahy, druzí za důsledek systémového selhání ochrany památkové rezervace. Je řeč o Masaryk Centre 1, jehož zlatých lamel si nelze v Praze nevšimnout…
V následujících dvou dílech našeho podcastu se vám Anna Vinklárková (Arnika) a Robert Gája (KZsP) pokusí představit kauzu v celé její komplexnosti a šíři. Kdo na kolosální budově nejvíce vydělal? Jak to bude s údržbou a financováním okolí Masaryk Centre 1, ale i jeho dalších etap? A co na to vše UNESCO či pražští radní? Odpovědi hledejte u nás!
Nejnovější informace o kauzách a památkové péči v Praze můžete sledovat na našem Facebooku, Instagramu nebo webu.
Nedávno zmizel, i přes to, že se za něj postavilo mnoho významných jmen současného umění i architektury.
Výdech na Jiřáku nenechal nikoho klidným, a každý na něj měl svůj vyhraněný názor. Jak se ale má místo změnit, a jak bude působit v rámci nové koncepce celého náměstí Jiřího z Poděbrad?
S Klárou Brůhovou, Veronikou Vicherkovou a Matějem Žaloudkem si pojďte poslechnout, jak se taková věc může táhnout přes dvacet let. Řekneme si i, co je na celém projektu pozitvní a problematické.
Odkazy: