Dnes se podíváme na slovo „seč“. Nepůjde nám ale o sloveso a jeho rozkazovací způsob, ani o podstatné jméno ve významu „prudký boj“ nebo zkratku pro středoevropský čas. Zajímat nás bude ve větě: Snažil jsem se, seč jsem mohl, abych hovořil optimisticky. O jaký slovní druh se jedná?

Možná vás překvapí, jak spolu souvisí slova žampion, kemping a kampaň... Odborný název pro žampion zní pečárka polní. A kemping a kampaň mají také něco společného s polem. Přesněji, s polními podmínkami, ať už je ta kampaň řepná, nebo vojenská.

Po Štědrém dnu následuje den, který se jmenuje Boží hod vánoční. Proč zrovna hod? Posluchači asi tuší, že se nebude jednat o žádnou sportovní disciplínu.

Odkud vůbec máme slovo advent? Nedorazilo k nám náhodou až po roce 1989? A kde se vzaly všechny ty adventní neděle – železná, bronzová, stříbrná a zlatá?

To, že Mikuláš rozdává dárky, je zvyk kupodivu starší než to, že dárky dává pod stromeček Ježíšek. Svatý Mikuláš byl totiž velmi štědrý a z toho se vyvinul zvyk Mikuláše napodobovat.

Možná jste už v nějakých kronikách nebo archivních materiálech narazili na slovo „obdaňkovaný.“ V běžné aktivní slovní zásobě se nevyskytuje, na druhou stranu, každému, kdo ovládá němčinu a ví něco o německých dialektech, bude povědomé.

Má český jazyk svá ryze česká slova, nebo je jen sebrán a papouškován? V posledních letech přejímáme hodně slov z cizích jazyků, často, ale nejenom, z angličtiny.

Určitě už vás někdy napadlo, jestli existuje nějaká souvislost mezi podobně znějícími slovy – kompaktní a kompaktáta?

Vzápětí je příslovce, které vzniklo spojením předložky v- a podstatného jména zápětí. Toto příslovce může mít význam časový nebo místní. Časový význam je z hlediska dnešního užívání primární.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Na parte třeba ze začátku 20. století jste se někdy mohli dočíst, že příčinou úmrtí byla trapná nemoc. O jakou nemoc ale šlo? Jaký zde mělo slovo trapný význam?

Jaká je souvislost mezi slovy infant, infanterie a infantilní?

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Martin byl římský voják, poté poustevník a nakonec biskup. Na konci života už měl pověst svatého muže. Když pak zemřel, byl v Tours pochován a jako relikvii vystavili jeho plášť s kapucou. Česká kapuca pochází z latinského cappa, jeho zdrobnělinou je capella.

Slovo schizofrenie má původ v klasické řečtině, samo řecké ale není, bylo vytvořeno uměle jako lékařský termín. Ve staré řečtině existovalo slovo schizein, tedy štípat ve smyslu oddělovat části něčeho, typicky dřeva. Druhé slovo znělo frén a znamenalo bránice, která byla považovaná jako původní centrum rozumu a vůbec duše. Schizofrenie byla tedy takovým rozštípnutím duše.

Co myslíte? Je také něco utuchajícího? Je. V češtině 19. století v díle obrozence Antonína Marka s názvem Základní filozofie, logika, metafyzika najdeme pasáž: „S utuchajícími silami strojovými i mocná snaha duše tuchne.“ Josef Pekař pak píše: „Styky Valdštejna s Arnimem utuchají...“ Což v tomto případě znamená něco jako přestávat... Další souvislosti vysvětluje jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva.

Slovní tvar tenata existoval už ve staré češtině a byl to tvar podstatného jména tenato nebo teneto. Naši dávní předci měli u tohoto slova i číslo jednotné, my ho dnes už nemáme.

Proč se začalo používat slovo nestor jako označení někoho staršího a moudrého? Má to svůj prapůvod v Iliadě, Homér v ní totiž popisuje Nestora jako nejstaršího, ale také nejrozvážnějšího. Čestné oslovení nestor tedy patří těm nejstarším osobám v nějakém okruhu. Můžeme třeba říci nestor českých sochařů. Stáří ale není jedinou podmínkou, svou roli by měla hrát uvážlivost a moudrost.

Připravili a provází jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva a moderátor Jan Rosák.

Že vám zní slovo pitoreskní a pikareskní podobně? Tato dvě podobně znějící slova spolu ale vůbec nesouvisí a znamenají něco zcela odlišného.