V čem může být ptačí migrace podobná hudebnímu festivalu (na kterém jsme epizodu naživo nahrávali)? Jak se desetigramový ptáček vypraví z českých luk až do Afriky a dokáže najít cestu bez rodičovského vedení? Proč se tažným druhům vyplácí překonávat Saharu a Středozemní moře, i když je to stojí téměř všechnu energii? A jak moc mění klimatická změna jejich šance na přežití? Ornitolog Vojtěch Brlík, který se výzkumu ptačí migrace věnuje v Evropě, Africe i Kanadě, vysvětlí, co všechno o tahu ptáků víme – a co je pro nás stále záhadou. Dozvíte se i o jeho terénních dobrodružstvích v Africe, o rizicích, která ptáky na cestách čekají, i o tom, proč je klíčové získávat data přímo ze zimovišť.
Epizoda vznikla na festivalu Povaleč - děkujeme organizátorům za pozvání a publiku za velký zájem!
Do dalšího dílu podcastu si Petr Voříšek pozval Miroslava „Ešuse“ Šálka z České zemědělské univerzity. Jeho celoživotní vášní jsou bahňáci, skupina ptáků, která není veřejnosti příliš známá a která je i pro některé ornitology obtížná k určování. Šálek se bahňáky zabývá už od svých 12 let, prý automaticky díky tomu, že pochází z jižních Čech, krajiny podmáčených luk a rybníků, kde je bahňáků spoustu. V podcastu řekne více o tom, jak v 80. letech probíhal výzkum a ochrana čejek chocholatých, které hnízdí na polích. Prozradí také, jak vidí budoucnost tohoto druhu, jehož populace za posledních 40 let ubyla o víc než 80 %. Aktuálně se nejvíce zabývá tajemnou slukou lesní, která žije tak skrytě, že je téměř nemožné dohledat její hnízdo. Nakonec prozradí více o severském dobrodružství na drsné Čukotce se spoustou komárů a řekne, co má na bahňácích nejraději a proč o nich chystá knihu.
Jako kluk váhal mezi studiem výtvarného umění a přírodovědy. Jana Hoška nakonec zlákala příroda a vypracoval se na špičkového ilustrátora ptáků. Prý mu v tom hodně pomohla i spolupráce s Českou společností ornitologickou. V podcastu mimo jiné prozradí, jaké je ilustrovat ptáky pro „odborníky, kteří nic neodpustí“. Jan Hošek je také úspěšným tvůrcem dokumentů o přírodě, mimo jiné Planeta Praha (2022), Slyšet sýčka (2020) či Planeta Česko (2017). S Petrem Voříškem si povídal i o tom, jak vidí budoucnost dokumentárních filmů a jak vnímá trend krátkých videí natáčených na mobil.
Pojďme do terénu! Ornitologická akademie přináší tři reportáže plné inspirace pro letní ornitologické výpravy. Začneme na Heřmanickém rybníce u Ostravy, kde se s kroužkovatelem Mikulášem seznámíme s projektem Constant Effort Site a zjistíme, co všechno se dá vyčíst ze života rákosních ptáků, jako je slavík modráček a sýkořice vousatá. Pak se s Marťou vydáme na přírodovědnou exkurzi do Moldavska a Rumunska, abychom prozkoumali bohaté mokřady u dolního Prutu s pelikány a ibisy, a horské oblasti s překvapivými druhy. A na závěr nás Dorka provede maďarskou pustou v národním parku Kiskunság, kde se pokusíme najít dropa velkého a poznáme místní unikátní ekosystém.
Kdysi běžná a všudypřítomná sova sýček obecný dnes patří ke kriticky ohroženým. Potkat se s ním ve volné přírodě je bohužel již raritní. Doplácí na rychlé a velké změny v zemědělském hospodaření. Alena Klvaňová si do podcastu pozvala Zuzanu Kučerovou, která se v ČSO od roku 2022 věnuje v terénu ochraně sýčka. Jak se k práci dostala, co to obnáší a co by si do budoucna pro sýčky přála, se dozvíte v tomto díle podcastové série Ptáci v srdci.
Ptáci žijí všude kolem nás. Čím dál častěji se ale dostávají do konfliktů s člověkem. Hnízdění jiřiček, straky, kočky, nárazy ptáků do skel. Alena Klvaňová si v podcastu povídala s Lukášem Viktorou, který se v ČSO zabývá soužitím ptáků a lidí a aktivně se podílí na řešení konfliktů. Lukáš vyvrátil některé zakořeněné mýty o ptácích a prozradil, z jakých příčin u nás nejčastěji ptáci hynou a co se s tím dá dělat. Lukáš Viktora je specialistou na synantropní ptáky, předsedou Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea a v rámci své kroužkovací činnosti se věnuje zejména dudkům chocholatým a rorýsům obecným.
Prozaik, básník a zoolog Vít Zavadil svou vášeň pro přírodu propojil se světem umění. Dlouhodobě se věnoval nahrávání hlasů ptáků a obojživelníků. To ho v 80. letech sblížilo s malířkou Olgou Karlíkovou, která svými kresbami zachycovala zpěv ptáků.
Ze spolupráce vznikla série jedinečných maleb. Podílel se také na vydání CD Magorovi ptáci a další příběhy (2012) kde Ivan Martin Jirous recituje své verše, které doprovází nahrávky Víta Zavadila. V podcastu prozradí, zda dnes ještě nahrává hlasy zvířat a čím se nyní v ornitologii zabývá.
Vztahy mezi lidmi a ptáky v Asii mohou vypadat různě. Honza Grünwald v Indii zkoumal, jaké druhy žijí v městském prostředí a co jejich výskyt nejvíc ovlivňuje. V podcastu vypráví o tom, jak může indická urbanizace i na úkor původního prostředí vytvářet pro některé ptačí druhy nové (a často překvapivé) příležitosti. Naopak v Indonésii tradice a moderní technologie vytvářejí pro některé ptačí druhy problémy, jak zjistila Nela Tesařová. Ve svém výzkumu dva roky sledovala prodej ohrožených pěvců na Facebooku, kde analyzovala desítky indonéských prodejních skupin. Zatímco dříve probíhal nelegální obchod s ptáky hlavně na tradičních trzích, dnes se pytláci přesouvají na internet, zejména do uzavřených skupin na Facebooku, kde komunikují pomocí kódů a šifer. Kvůli nim ohrožené druhy ubývají z přírody závratným tempem. Jaká existují řešení a jakou roli v tom hraje mladší generace, o tom si povídala v další epizodě série Zobák s Kubou Hroudou.
A nezapomeňte také podpořit i českou ochranu přírody podpisem výzvy "Divočina na beton", o které se mluví v závěru epizody - https://divocinanabeton.hnutiduha.cz/
Ornitoložka Tereza Petrusková se přes 20 let zabývá výzkumem ptačího zpěvu a jeho různými regionálními dialekty. Na Katedře ekologie Univerzity Karlovy založila a vede Bioakustickou skupinu, která pomocí nahrávek studuje, jak se mění ptačí zpěv v prostoru a čase a také, jak si ptáci s různými nářečími mezi sebou rozumějí a co si sdělují. Díky této metodě lze rozpoznávat a odlišit konkrétní jedince. Tereza stála v roce 2011 u zrodu unikátního projektu Nářečí českých strnadů. Ten zmapoval hranice regionálních nářečí strnadů obecných v Česku. Díky projektu jsme nejlépe zmapovaná země, co se týká strnadích dialektů a projekt se rozšířil i do zahraničí. Mapování od letošního roku znovu pokračuje v moderní podobě a zapojit se můžete i vy.
Lucie Brejšková prostřednictvím fotopastí zaznamenává tajný život ptáků a dalších zvířat. Díky tomu, že se zvířata fotopastí nebojí, chovají se přirozeně. V nevábné a skryté části Prahy zachytila zajímavá zvířata jako je vydra, bobr nebo čáp černý. Myšice udělá na fotopast až 200 záběrů za sebou a červenky zevlují před fotopastí i celý den. S Petrem Voříškem si povídala o tom, proč ji fotopasti fascinují, jak si je technicky vylepšila pro detailnější záběry a proč jsou umělé rostliny nejlepší maskování.
Eliška Kovářová zkoumá hnízdící populaci havranů v Českých Budějovicích pomocí GPS vysílaček i zapojení veřejnosti a odhaluje překvapivé detaily z jejich života ve městě. Kristýna Svobodová z kampaně Černá křídla nad Brnem zase bojuje za ochranu největšího jihomoravského zimoviště havranů, které ohrožuje plánovaná stavba lanovky. Jak se havranům daří v městském prostředí, čím krmí svá mláďata, jaké problémy jim hrozí a proč je důležité chránit jejich klid? To všechno v epizodě série Zobák o životě těchto inteligentních ptáků zjišťoval Kuba Hrouda.
V životě okroužkoval už přes 900 sýců rousných. Volnočasově se jimi zabývá více než 20 let a pro tuto vášeň získal i svou rodinu. Hostem Aleny Klvaňové byl kroužkovatel a odborník na sýce rousné Filip Hruška. Co ho na těchto sovách fascinuje, proč rád uniká do noční přírody a jak vypadá výzkum sýců v praxi, se dozvíte v podcastu Ptáci v srdci.
Ondřej Sedláček je biolog, ekolog a ornitolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se praktickou ochranou přírody, zejména obnovou narušovaných stanovišť. Kromě toho se dlouhodobě věnuje také ornitologickému výzkumu středoafrických pralesů. O tom, jak probíhá bádání v tropické Africe, si Ondřej Sedláček povídal s moderátorem Petrem Voříškem.
