Poslední díl podcastu Královská rodina připomíná nejslavnější, ale i nejtrpčejší okamžiky anglické, respektive britské monarchie. „Já osobně bych ten příběh začal Alfrédem Velikým. Byl to oceňovaný král anglosaského království Wessex, který sjednotil část ostrovů proti Vikingům a první korunovaný král Anglie,” vypráví v podcastu Rádia ZET Královská rodina historik Martin Kovář. Prvním velkým milníkem v dějinách Anglie je pak dobytí Anglie Normany po bitvě u Hastingsu v roce 1066. „Jde o poslední úspěšnou invazi na Britské ostrovy,” doplňuje Kovář. 

„Z takzvaných public schools, tedy legendárních internátních škol pro příslušníky politických a společenských elit, vycházelo od 16. století mnoho lidí, kteří ovlivňovali veřejné mínění. Nebo například budoucí ministerští předsedové, ministři financí a zkrátka ti, kteří tvořili páteř ministerstev,“ popisuje historik Martin Kovář fungování public schools ve Velké Británii v pořadu Rádia Zet Královská rodina. 

„Jsou tři sídla, které má král Karel III. rád. Zdá se mi, že úplně nejraději ze všech má Sandringham House – rezidenci ve východní Anglii. Odehrál se tam totiž velký kus anglických dějin, navíc to bylo jedno z královských sídel Alžběty II. Zemřel tam i Jiří VI. a Jiří V. Rodina má na sídlo smutné, ale nostalgické vzpomínky,“ popisuje historik Martin Kovář v pořadu Rádia ZET Královská rodina.

„Můj hlavní pocit po dočtení knihy Spare neboli Náhradník je trapnost,” říká v pořadu Rádia ZET Královská rodina historik Martin Kovář. „Čiší z ní komplex mladšího bratra. Vystihují ji slova jako bulvár, exhibicionismus, nezvládnuté ego, snaha získat si lidi citovým vydíráním, snaha získat peníze a absence elementární soudnosti či studu. Autorovi by zjevně scházela světla ramp, kdyby si je tím nezískal. Kniha se ale čte dobře. Je to chytlavý jazyk, žádný James Joyce. Harry to ale asi nepsal sám,” dodává Kovář. 

„Ženy jako duchovní Anglikánské církve jsou velkým tématem už od 90. let, kdy církev začala praktikovat kněžské svěcení žen. Mělo to zajímavou odezvu. Spousta konzervativních duchovních a nízké desetitisíce Anglikánskou církev na protest proti tomu opustily a většinou přecházejí do katolické církve,“ říká v pořadu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. „Veliké drama začalo na počátku druhé dekády 21. století. Od té doby je tématem biskupské svěcení žen. Debata byla úspěšná, od roku 2014 má Anglikánská církev první biskupku,“ dodává Kovář.

Koncem minulého roku měla na Netflixu premiéru šestidílná série Harry a Meghan. Podle nejednoho novináře vznikla za účelem vydělat peníze a možná i trochu poškodit britskou královskou rodinu. „To nemůže mít jiný cíl. Sussexové jako hlavní důvod svého odchodu do zámoří uváděli, že chtějí uniknout médiím a žít soukromý život. Prakticky ale nedělají nic jiného, než že poskytují rozhovory a velká interview,” připomíná v pořadu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. „V Harrym musí být strašně zahořklosti a smutku. Na druhé straně, vévoda a vévodkyně ze Sussexu evidentně nežijí jako obyčejní Američané, byť to deklarovali. Vedou nákladný život a takhle se dá vydělat,” dodává Kovář.

„Do května bude palác připravovat korunovaci. Britové si ji užijí po sedmdesáti letech. Než začne léto, budou doznívat její ohlasy,” předjímá v podcastu Rádia ZET Královská rodina historik Martin Kovář. Bude to teprve druhá televizní korunovace v historii Velké Británie. „Samozřejmě bude jiná než ta z roku 1953. Bude barevná a už nebude imperiální. A určitě ani tolik okázalá. Král dává od prvních dnů na trůně najevo, že hodlá přijímat úsporná opatření. V porovnání s minulými korunovacemi tedy bude určitě i lacinější. Očekávám ale, že si ji Britové užijí stejně jako královnino platinové výročí a že z ní bude street festival,” dodává historik. 

Britský král Karel III. oslaví první Vánoce na trůně. Co ho čeká? Jaké Vánoce čekají Brity a jakou roli v tom bude mít BBC? Dozvíte se v poslední letošní epizodě podcastu Martina Kováře a Ondřeje Kopy Královská rodina.

Letos jsme zažili 96. narozeniny Alžběty II., její platinové jubileum na trůně a královnin smutný odchod. Na sklonku letošního roku připravili Martin Kovář a Ondřej Kopa bilanční epizodu Rok s Královskou rodinou. „Alžběta sama říkala, že v jejím věku už jsou důležité každé narozeniny,“ říká Martin Kovář v podcastu Rádia ZET Královská rodina.

„Koně k aristokracii a panovnickým dynastiím obecně patří. Ve čtrnáctém a patnáctém století se angličtí a francouzští panovníci poměřovali kvalitou svých plnokrevníků. Byla to důležitá součást panovnické reprezentace,“ říká v podcastu Královská rodina Rádia ZET historik Martin Kovář. Jedním dechem srovnal tehdejší reprezentativní hodnotu koňů k současné hodnotě automobilů. „Je to stejné jako dnes, když se hodnotí, jakým autem přijedete na důležitou schůzku,“ vysvětluje.

Britský nejvyšší soud rozhodl o tom, že Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně. „Špatná zpráva pro skotské nacionalisty,“ shodují se autoři podcastu Královská rodina Ondřej Kopa a Martin Kovář. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová je z rozhodnutí soudu zklamaná, bude ho ale respektovat. „V britském kontextu neměla jinou možnost, rozhodnutí nejvyššího soudu bylo jednomyslné,“ komentuje Kovář. Skotská premiérka chtěla další referendum vypsat 19. října příštího roku.

Pravidelné rozhlasové vysílání ve Velké Británii začalo 14. listopadu 1922. Klíčové osobnosti a peníze se spojily v organizaci British Broadcasting Company, později Corporation, jak ji známe dodnes. „Poprvé sehrála klíčovou roli během generální stávky v roce 1926. Protože stávkovali i sazeči z Daily Mailu, BBC se stala jediným komentátorem a informátorem o situaci v zemi, což jí dalo veliký význam. Za války patřila mezi významné válečné nástroje, Winston Churchill měl prostřednictvím BBC dva zásadní projevy,” říká v pořadu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. Po druhé světové válce došlo k jejímu rozmachu, k čemuž přispěl zejména přímý přenos ze svatby a později i korunovace královny Alžběty II. 

„Královská rodina měla k východním komunistickým státům fakticky nulový vztah. Byl to pro ně úplně odlišný svět. Sovětské satelity byly skoro pod rozlišovací schopnost příslušníků královské rodiny. Je příznačné, že za minulého režimu tady z nich nikdo nebyl,” říká v pořadu Rádia ZET Královská rodina historik Martin Kovář s tím, že partnerem byl pro Británii Sovětský svaz. Ve vztahu s ním by se dalo mluvit o respektu. „Princ Charles tu bariéru prolomil jako první. Do Československa přijel v roce 1991,” zmiňuje Martin Kovář. 

„Karel III. se narodil v časech nouze a strádání po druhé světové válce, ale ne že by on sám trpěl. V pěti letech dostal guvernantku, která dohlížela na jeho vzdělávání v Buckinghamském paláci. V osmi letech nastoupil do Hill House School v západním Londýně a byl tak prvním dítětem v královské rodině, které začalo chodit normálně do školy a nemělo soukromého učitele,” říká v podcastu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. 

„Toryové Trussovou zvolili, protože Rishi Sunak vrazil Borisi Johnsonovi do zad pomyslný nůž. Nálepka zrádce byla příliš čerstvá a spousta Johnsonových stoupenců to neunesla. Netýkalo se to ovšem parlamentu, tam tehdy Sunak všechna hlasování vyhrál,” konstatuje v podcastu Rádia ZET Královská rodina historik Martin Kovář. „Liz Trussová sice leccos ví o zahraniční politice, ale ví toho po čertech málo o ekonomice. Nebýt těch emocí ohledně kudly v zádech, kterou Sunak vrazil do zad Johnsonovi, tak bychom o Liz Trussové jako o premiérce nikdy neslyšeli,” myslí si Kovář. 

„Ještě na začátku roku 1918 Britové neuvažovali o rozpadu Rakousko-Uherska. Nehodilo se jim to do jejich scénářů. Důležitou roli v tom hrál Masaryk, jeho znali. Nebýt Masarykovy zahraniční akce a že se cítil být předurčen k tomu vybudovat republiku nezávislou na habsburské monarchii, tak by republika nebyla,” konstatuje historik Martin Kovář v pořadu Rádia ZET Královská rodina. 

„Nizozemci se s existencí samostatné Belgie strašně dlouho nechtěli smířit a nebýt toho, že za Belgií stáli Britové, asi by nikdy nevznikla. Velká Británie včetně její královské rodiny také byla jedním z garantů věčné britské neutrality,” říká historik Martin Kovář v podcastu Rádia ZET Královská rodina.  

Buckinghamský palác vyhlásil termín korunovace Karla III. na 6. května 2023. Netají se tím, že kvůli doprovázejícím oslavám myslí i na počasí. Zároveň platí nepsané pravidlo držení smutku, které by bylo do prosince krátké. Chystané korunovaci Karla III. se věnoval další díl Královské rodiny.

„Už od středověku a časů Alžběty I. dodnes jsou Britové nesmírně hákliví na historické Nizozemí, prakticky dnešní země Beneluxu. Oprávněně ho pokládají za ideální nástupní prostor pro případnou invazi na Britské ostrovy. Odtud vždy pramenil jejich zájem,“ říká v pořadu Královská rodina na Rádiu ZET historik Martin Kovář. Dnešní díl Královské rodiny pojednával o vztahu mezi Anglií, později Velkou Británií, a Nizozemskem. 

„Základní interpretace pojmu appeasement je dvojí. Obhájci politiky appeasementu ve třicátých letech říkali, že je to politika nevměšování se nebo nezasahování do záležitostí jiných států. Nebyla to jenom evropská záležitost. Kritikové politiky appeasementu měli jinou interpretaci. Říkali, že je to politika ustupování agresorovi. Dnes se vede debata o tom, jestli a jaké alternativy Británie jako hlavní appeasementská mocnost měla,” konstatuje historik Martin Kovář v podcastu Rádia ZET Královská rodina.