„Základní interpretace pojmu appeasement je dvojí. Obhájci politiky appeasementu ve třicátých letech říkali, že je to politika nevměšování se nebo nezasahování do záležitostí jiných států. Nebyla to jenom evropská záležitost. Kritikové politiky appeasementu měli jinou interpretaci. Říkali, že je to politika ustupování agresorovi. Dnes se vede debata o tom, jestli a jaké alternativy Británie jako hlavní appeasementská mocnost měla,” konstatuje historik Martin Kovář v podcastu Rádia ZET Královská rodina.