V Austrálii kromě velkých a ikonických klokanů najdeme i jejich malé příbuzné, které už tolik lidí nezná.

Ten dnešní je velký asi jako menší králík, do českého jména se ale dostalo zvíře jiné - krysa. Pravda ale je, že zrovna daného hlodavce připomíná klokánek na první pohled víc.

Je to docela labužník - velkou část jeho jídelníčku tvoří houby. Kromě toho si ale dává i semínka, další části rostlin a tu a tam i nějaké ty bezobratlé.

Přes svoji malou velikost zásadně podporuje krajinu kolem sebe, hlavně rozšiřováním semínek či výtrusů hub.

Přestože je v odborném jazyce označován jako tridactyla - tedy tříprstý, má ve skutečnosti prsty 4, mezi kterými ale došlo ke srůstu.

Jestli vás tahle ochutnávka navnadila a chcete se dozvědět o klokánkovi více, pusťte si dnešní podcast :)

Zatímco u nás se nad vodou nízko létající vlaštovky spojují s deštěm, na opačné straně světa se o předpověď počasí stará jiný opeřenec — kakadu havraní, který svým hlasem podle domorodé mytologie oznamuje příchod deště.

Tento impozantní papoušek má ale i pořádně zamotanou historii. Už při jeho vědeckém popisu panoval zmatek — a i když ten je dnes už vyřešený, vědci se teď přou o to, kolik vlastně existuje jeho poddruhů a jak je dělit.

Nás ale zajímá hlavně to, čím se živí, jak hnízdí nebo jak poznat samičku a samce. No a tohle všechno se dozvíte v dnešní epizodě - a přidám i pár překvapivých faktů, které možná nečekáte.

Tak si nasaďte sluchátka a pojďme společně poznat jednoho z nejcharismatičtějších ptáků Austrálie! 🎧

Nový Zéland byl kdysi opravdovým královstvím ptáků. Původních savců tam žila jen hrstka, zato ptáci se na tomto ostrově rozrůznili do nebývalé pestrosti forem.

Mezi nimi vyniká jeden skutečný originál – nestor kea.

Papoušek, který místo tropického lesa obývá drsné hory Jižního ostrova, sníh a mráz bere jako výzvu a svou zvídavostí a inteligencí si dokáže poradit téměř se vším – i s autem turistů nebo pastmi na škodnou 😄

🎙️ Chcete zjistit, co všechno tihle „géniové z hor“ dokážou?

Tak na nic nečekejte – pusťte si dnešní epizodu! 🏔️

Vydejme se dnes společně do drsné krajiny Jižní Ameriky.

Mám tu pro vás zvíře, které snad na první pohled vypadá jako "obyčejné" prase, ale až ho poznáte, nebudete se stačit divit.

Proč?

No tak začít můžeme třeba s tím, že ještě před 100 lety bylo tohle zvíře považováno za dávno vyhynulé. Až v 70. letech minulého století bylo znovu objeveno!

Jenže otázkou zůstává: na jak dlouho? V podcastu vám prozradím i to, proč dnes znovu balancuje na hraně přežití.

A to nejzajímavější nakonec — zjistíte, proč tohle zvíře vůbec NENÍ prase, i když tak na první pohled vypadá.

Tak co, jste připraveni?

V hustých lesích od Mexika až po Argentinu se skrývá šelma, o které víme překvapivě málo. Občas se odváží až k lidským obydlím, ale i přesto zůstává jednou z nejméně prozkoumaných koček celé Ameriky.

Na první pohled působí nezvykle – spíš než kočku připomíná vydru nebo lasičku. Právě proto dostala přezdívky jako „vydro-kočka“ nebo „lasičko-kočka“. A není to jen vzhled – její tělo je dokonale stavěné pro tiché pohyby v hustém podrostu, zatímco srst funguje jako dokonalé maskování.

Aby toho nebylo málo, v přírodě se vyskytuje hned ve dvou barevných formách, což kdysi vědce zmátlo natolik, že ji považovali za dva různé druhy. Dnes ji ale známe jako jediný druh.

Jaké další záhady tato šelma ukrývá? A co je vlastně zač? To všechno se dozvíte v novém díle podcastu.

Dlouhé nohy, zobák obrácený vzhůru a pozoruhodný ceremoniál v době námluv.

Kdo to je?

Pusťte si tenhle díl a zjistíte :)

Má tahle obrovská ryba blíž ke žralokům, nebo k sumcům?

Proč nese jméno thajského politika a generála?

Jaká tajemství odhaluje její genetická informace?

A proč patří mezi kriticky ohrožené druhy?

V dnešní epizodě se ponoříme do fascinujícího světa pangase vláknoploutvého – ryby, která vzbuzuje respekt svou velikostí i záhadami, jež ji obklopují. Čeká vás mix biologie, trochy historie, ochrany přírody i nečekaných souvislostí.

Epizoda je nabitá informacemi, takže si udělejte pohodlí a pojďme společně objevit příběh jedné z největších sladkovodních ryb planety :)

Už jste někdy viděli tvora s dlouhým pruhovaným ocasem, pohyblivým nosem (který se skvěle hodí k vyčenichání skrytých laskomin) a odvahou žít kdekoli od hustého pralesa až po okolí lidských obydlí?

Dnes prozkoumáme svět nosálů - zvířátek, které většina lidí přejde s tím, že je to "jen nějaký mýval", ale která v sobě ukrývají mnohá překvapení.

V tomto díle vám ukážu, jak je toto zvíře skvěle uzpůsobeno k životu na zemi i na stromech, proč žije v hravých sociálních skupinách a proč se mu daří jak hluboko v lese, tak i v těsné blízkosti lidí.

Podíváme se také na to, čím se živí, i na roli, kterou hraje při utváření okolního ekosystému.

Na konci budete na nosála pohlížet nejen jako na podivuhodné zvíře s bílým čenichem a "brýlemi" kolem očí, ale i jako na fascinujícího šibala živočišné říše - chytrého, přizpůsobivého a roztomilého. Takže - jste připraveni vydat se po jeho stopě?

V dnešním díle se vydáme po stopách tvora, který nestál jen za vznikem fascinující legendy, ale dodnes je fascinuje i společnost vědeckou.

Hroznýšek tatarský – had přizpůsobený životu pod zemí. Má ocas, který na první pohled připomíná hlavu, jeho tělo kryje jakési „brnění“ a na povrchu se objevuje jen nepravidelně, protože podléhá plazímu zimnímu spánku.

A právě tyto zvláštnosti nejspíš inspirovaly bájného Olgoje Chorchoje – záhadného tvora, kvůli kterému dodnes míří do Mongolska dobrodruzi i záhadologové z celého světa.

Time stamps:

00:00:23 - Úvod

00:03:30 - Sporná taxonomie

00:08:05 - Život pod zemí

00:09:35 - Speciální úhybný menévr

00:10:40 - Osteodermy a výzkum z ČR

00:14:50 - Zajímavá reprodukce

00:18:12 - Potrava

00:19:35 - Kde a jak žije

00:24:30 - Legenda o Olgojovi

V dnešní epizodě se společně vydáme do mokřadů za ptákem, který okouzloval lidi už od dob antického Říma. Slípka, přezdívaná v angličtině či odborném jazyce purpurová, bývala chována na dvorech, ve vilách i chrámech – a není divu.

Její nádherné zbarvení kombinuje sytou modř a purpurové tóny, doplněné výrazným červeným zobákem a oranžovýma nohama. Nejde však jen o krásu: slípka zaujme i svým hlasitým a pestrým způsobem komunikace, stejně jako několika možnými formami soužití a partnerského života.

Jižní Amerika je domovem mnoha různých druhů primátů.

Některé se jmenují podle svého chápavého ocasu, jiné podle ohlušujícího vřeštění. A pak je tu jeden druh, který dostal jméno díky podobnosti s veverkou. V češtině, angličtině i ruštině se jí říká podobně, ale třeba v němčině ji znají jako „lebkovou opici“. Docela dramatické, ne?

Tahle opice má navíc opravdu nečekanou zvláštnost – mozek, který je v poměru k tělu dokonce větší než u člověka. Jenže intelektuální génius to tak úplně není.

Její komunikace je taky kapitola sama pro sebe: vydává zvuky, které připomínají švitoření ptáků, ale používá i chemické signály… a bizarní techniku zvanou urine washing.

Zní to zajímavě? V nové epizodě podcastu se o téhle fascinující opici dozvíte mnohem víc – a možná vás překvapí, jak moc je (ne)podobná nám lidem.

Není zvláštní, že z jednoho druhu jsme si udělali nejlepšího přítele člověka, zatímco jeho divoké příbuzné jsme po staletí pronásledovali pomalu jako úhlavní nepřátele?

V 19. století byli na území České Republiky vyhubeni vlci – a podobný osud je tehdy potkal napříč Evropou. Ve Spojených státech jich také mnoho nepřežilo a v Japonsku na počátku 20. století navždy vyhasl poddruh známý jako vlk japonský. Američané téměř vyhubili i vlka rudohnědého, který dnes přežívá jen díky záchranným programům.

A pak je tu psovitá šelma, která se vyhubení člověkem dočkala možná jako vůbec první. Dnešní epizoda vypráví příběh psa bojovného – záhadného zvířete s prapodivnou minulostí a hořkým osudem.

V lepším případě si jich lidé sotva všimnou. V tom horším jim nadávají do „létajících krys“. Ale holubi – konkrétně holub skalní a jeho domestikované formy – si zaslouží mnohem víc než náš nezájem nebo odpor.

Tihle ptáci mají za sebou fascinující příběh. Neuvěřitelný smysl pro orientaci. Schopnost pít jako skoro žádný jiný pták. Krmení mláďat speciální hmotou, která se označuje jako "holubí mléko". A v minulosti byli nejen symbolem míru, ale i hrdiny válek, závodníky i hlavními atrakcemi výstav.

V této epizodě vám ukážu, proč jsou holubi tak výjimeční – a možná vás přesvědčím, že i ten šedomodrý pták na náměstí je vlastně dechberoucí.

Velké uši, žluté oči, dlouhé, zvláštní prsty (hlavně ten prostřední), silný ocas a neustále dorůstající řezáky.

Netušíte, o koho jde? Nezoufejte — útěchou vám může být, že tohle zvíře je samo o sobě dost záhadné. Jeho podivné znaky mátly dokonce i samotné zoology, kteří si dlouho lámali hlavu, kam ho v živočišné říši vlastně zařadit.

Tenhle prazvláštní tvor žije na Madagaskaru — ostrově, kde se to zvláštnostmi jen hemží. A podle místních přináší smrt.

Chcete vědět víc? Pusťte si dnešní díl podcastu. 😉

Dneska pro vás mám něco výjimečného! Pozvání do podcastu přijal ornitolog Honza Grünwald.

Byla to moje vůbec první rozhovorová epizoda – a rovnou takhle parádní!

Společně jsme si povídali o ptácích, které potkáváme ve městech – u nás i v zahraničí. Kteří to jsou? Proč se vůbec do měst stěhují? A jak jim můžeme pomoct, aby se jim tu žilo líp?

Dozvíte se spoustu zajímavostí, překvapivých faktů i praktických tipů. A taky pár skvělých historek.

Budu moc rád, když si tenhle díl užijete alespoň z poloviny tak, jako jsem si ho užil já při nahrávání. 😊

Co kdybych vám řekl, že existuje zvíře, které se vysmívá lvům, vyspává se ze smrtelného hadího uštknutí, bez rozmyslu se pustí do úlu plného včel - a přitom je menší než náš jezevec?

V dnešním podcastu se seznámíte s medojedem: malou, zavalitou, nebojácnou legendou savany, která se zdá být až příliš divoká na to, aby byla skutečná. Společně odhalíme jeho úctyhodné superschopnosti - od odolnosti vůči kousnutí i jedu až po chemické triky, které dokáží uklidnit rozzuřené včely.

Proč si muži v Africe kryjí rozkrok, když se s medojedem setkají? Jak se může vyspat z hadího uštknutí? Proč spolupracuje s malým opeřencem při své výpravě za kořistí?

To vše a mnohem víc se dozvíte v dnešním podcastu.

Široké, na první pohled snad nevrlé oči. Nesmírně huňatý kožich. A záhadný rodokmen, na kterém se vědci ani s využitím DNA nedokážou pořádně shodnout.

Kdo je tento duch stepí, který se skrývá v norách a stínech?

V dnešním díle se ponoříme do života manula - nejchlupatější a zdánlivě i nejmrzutější malé kočky...o které jste ale možná nikdy neslyšeli. Zaručeně ji ale znáte z různých internetových vtípků.

Dozvíte se, proč mají tak hustý kožich a jaké podmínky musí zvládat, jak loví jako nindža podivné příbuzné králíků a proč si vědci stále lámou hlavu nad tím, kam v kočičím rodokmenu skutečně patří.

A navíc - po tomto díle budete mít několik dost zajímavých faktů, kterými překvapíte kamarády třeba na příštím večírku (nebo alespoň ohromíte lidi, kteří mají rádi kočky).

Tak si pusťte podcast a připravte se na setkání s tajemným kocourem z pouští a hor ;)

Perfektně maskované tělo, bleskurychlý útok, smrtící jed a ocas, jako vábnička. Seznamte se s mistrem léček australské divočiny.

Jak působí smrtonošův jed? Jakou šanci má uštknutý člověk a jak rychle na něj jed vlastně působí? Jak se tento had staví téměř neviditelným a jak používá svůj ocas jako vábničku?

Zaposlouchejte se do dnešního podcastu a poznejte jednoho z nejjedovatějších a zároveň nejtrpělivějších hadů světa.

Má jméno pandy, ocas mývala, červenou srst a přitom se mistrně skrývá.

V tomto se vydáme do Asie pátrat po tvorovi, který vědce mate už desítky let. Je to medvěd? Kočka? Příbuzný pandy velké? Spoiler: Ani jedno z toho.

V bambusových lesech Himálají žije plachý, červeně zbarvený akrobat s příběhem mnohem podivnějším, než by se na první pohled mohlo zdát.

Roztomilý? Ano. Nepochopený? Rozhodně.

Nalaďte si nejnovější díl a zjistěte, o jakého živočicha se jedná.

Ahoj, v této epizodě se vydáme do afrických savan, kde se dnes a denně prochází elegantní pták a pátrá po své kořisti. Při bližším pohledu zjistíme, že tento opeřenec má evolucí vybroušenou techniku lovu, perfektní zrak a v nohách sílu, která doslova láme vaz.

O koho se jedná? Řekněme, že když ho hadi vidí přicházet, vědí, že už je pozdě.