Tereza Hronová pracuje v neziskovce Člověk v tísni, vyráží na místa, kam běžně turisté nejezdí. Často vymění svoje pohodlí za to, aby pomáhala lidem v těch nejzapadlejších místech na světě. Jezdí do zemí jako je Kongo, nebo Etiopie. Kromě toho procestovala spoustu jiných zemí, ať už pracovně, nebo jen tak. Ráda se vrací na Kavkaz. I jeden z jejích nejsilnějších cestovatelských zážitků je právě odtud. Probraly jsme ale třeba i to, jak je to v Kongu s módou, nebo jak chutnají africká jídla. A vydala se i hluboko do pralesa mezi gorily, kterým koukala do očí. Říká, že už je málo věcí, které ji překvapí. Nejvíce ji baví obyčejné věci a zajímavá setkání. 

Pohádkový čtecí dědeček se jmenuje Jiří Grumlík. Povídali jsem si nejen o čtení pohádek. Poprosila jsem ho, aby zavzpomínal na dětství a povyprávěl mi o svém dlouhém životě. A povídání to bylo hrozně milé. Když byl malý kluk, tak se třeba kamarádil s hercem Miroslavem Moravcem. Dostali jsme se i na to, jak to v Praze vypadalo během války, nebo jaké hry měly v oblibě děti před desítkami let. Taky jsem se dozvěděla, kam se kdysi na Žižkově chodilo s bandaskou pro mléko, anebo jaké bylo jeho oblíbené jídlo v dětství. Stáří je prý pitomá věc, ale bez něj se člověk nedožije vysokého věku.