Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
All content for Město pro život is the property of Arnika and is served directly from their servers
with no modification, redirects, or rehosting. The podcast is not affiliated with or endorsed by Podjoint in any way.
Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
Čtvrtý díl druhé série se věnuje navazování na již existující vegetaci v brownfieldech. Podíváme se na to, zda divoká nebo náletová zeleň může být také kvalitní a stojí za to usilovat o její zachování nebo alespoň částečné ponechání.
Hosté a hostky:
Jan Albert Šturma – geobotanik
Lenka Kužvartová – historička architektury
Monika Domincová – členka spolku Rokytka žije
K odběru podcastu se můžete přihlásit na linktr.ee/mestoprozivot
Nový díl vychází každou středu až do 29. listopadu.
------------------------
Podcast vznikl za finanční podpory Hlavního města Prahy. Podcast dále podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
#podcastmestoprozivot #sodvahou
Třetí díl druhé série se věnuje problematice finančně dostupného, sociálně diverzifikovaného a participativního bydlení.
Zaměřili jsme se na pár zahraničních brownfieldů a na aplikovaný výzkum o participativním bydlení, jež nyní probíhá v rámci grantu Technologické agentury ČR, jehož cílem je zjistit, jaké jsou možnosti a limity rozvoje environmentálně udržitelného a sociálně diverzifikovaného participativního bydlení Česku. V rámci tohoto projektu je plánované takovéto bydlení například na území Papírového náměstí v Liberci.
Hosté a hostky:
Jakub Nakládal – architekt
Barbora Bírová – antropoložka a řiditelka Platformy pro sociální bydlení
Tomáš Hoření samec – sociolog bydlení
K odběru podcastu se můžete přihlásit na linktr.ee/mestoprozivot
Nový díl vychází každou středu až do 29. listopadu.
------------------------
Podcast vznikl za finanční podpory Hlavního města Prahy. Podcast dále podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
#podcastmestoprozivot #sodvahou
Druhý díl druhé série se věnuje dvěma tématům, která spolu bezprostředně souvisí. Jedno se týká plánování území, role města v tomto procesu a možnosti územních studií, regulačních plánů a podobně. To druhé řeší veřejnou vybavenost novovznikajících čtvrtí. Jsou to dvě spojené nádoby. Pokud město nedohlíží na svůj územní rozvoj, neplánuje, často dochází k tomu, že veřejná vybavenost je nedostatečná. Mohou vznikat monofunkční čtvrtě bez života, kde se jenom spí, ale není kam jít do školy, nakoupit nebo zajít k lékařce či na kávu.
Téma osvětlují příklady ze 4 pražských lokalit: Rohanský ostrov, Vysočany, Komořany a Palmovka.
Hosté a hostky:
Lenka Kužvartová – angažovaná historička architektury
Petr Běťák – zakladatel spolku Pro Komořany
Monika Domincová – členka spolku Rokytka žije
Filip Tittl – urbanista z ateliéru Unit architekti, zpracovatel územní studie Palmovka
K odběru podcastu se můžete přihlásit na linktr.ee/mestoprozivot
Nový díl vychází každou středu až do 29. listopadu.
------------------------
Podcast vznikl za finanční podpory Hlavního města Prahy. Podcast dále podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
#podcastmestoprozivot #sodvahou
Co jsou to brownfiedly? Jakými mýty jsou opředeny, co je potřeba udělat, aby se na nich mohlo stavět, co ovlivňuje jejich další rozvoj, a jak se to má s majetkoprávnímí vztahy kolem pražských železničních brownfieldů?
Nová série podcastu Město pro život je tady! Věnujeme se v ní brownfieldům - zanedbaným a nevyužívaným areálům, jež naleznete snad v každém městě.
V prvním dílu „Jak fungují brownfieldy“ uslyšíte architektku a odbornici na územní plánování Annu Vinklárkovou, advokátku věnující se právu životního prostředí Petru Humlíčkovou a senátora a občanského aktivistu Marka Hilšera.
K odběru podcastu se můžete přihlásit na https://linktr.ee/mestoprozivot
Bonusové materiály v podobě terénních nahrávek k epizodě naleznete na: https://arnika.org/praha/podcast
Nový díl vychází každou středu až do 29. listopadu.
------------------------
Podcast vznikl za finanční podpory Hlavního města Prahy. Podcast dále podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
#podcastmestoprozivot #sodvahou
Zajímá vás rozvoj města, územní plánování nebo adaptace na klimatickou změnu? 1. listopadu spouštíme novou sérii podcastu Město pro život, tentokrát věnovanou brownfieldům - zanedbaným a nevyužívaným areálům, které najdete skoro v každé čtvrti.
V pěti dílech, jež budou vycházet každou středu, si ukážeme, čím jsou tato území specifická, jak se dají využívat a proč by nás měla zajímat. Uslyšíte rozhovory s odborníky a odbornicemi a s lidmi, kteří v blízkosti brownfieldů žijí. Řekneme si také tipy a triky, jak se do plánovaní města zapojit.
Jednotlivé epizody najdete na našem webu arnika.org/praha/podcast, dostupné budou také na běžných streamovacích platformách a aplikacích. Přihlaste se k odběru. Nový díl vychází každou středu.
Jaké strategie zapojování do rozhodování o městě občanům fungují? Jak se účastnit územních nebo stavebních řízení? Jak účast veřejnosti ovlivní nový stavebný zákon?
V této epizodě se věnujeme problematice účasti veřejnosti na územně-plánovacích procesech. Zaměřená je především na konkrétní rady, tipy a triky, jak ovlivnit rozvoj města, ve kterém žijeme.
K čemu je dobrý územní plán? Jaká kritéria při plánování moudrých měst uplatňuje nerůst? Vyřeší nový Metropolitní plán hlavní problémy Prahy? Kde selhává a jak se vůči němu ohradit?
Co jsou to brownfieldy? Jaká je jejich biologická hodnota a jak ji lze ve městě tvořivě využít? Jak probíhá plánování rozvojových území a co je problematické na proměně Nákladového nádraží Žižkov?
K čemu je ve městě dobrá modrozelená infrastruktura, co to vlastně je? V jakém stavu je pražská zeleň? Ovlyvňuje naše psychiku čas strávený v přírodě? Jak se to má s vágními terény, k čemu jsou dobré a jak s nimi pracovat?
Poslechněte si druhý díl podcastu Město pro život.
Jaký vliv má letectví na klima, lidské zdraví nebo rozvoj regionů, jak se žije u letiště? Do jaké míry je možné řešit snížení emisí pomocí technologií?
V první epizodě (nejen) na tyto otázky odpovídají:
Matteo Mirolo - referent udržitelného letectví z organizace Transport and Environment
Petr Klápště – urbanista věnující se územnímu plánování, participaci a udržitelnému rozvoji
Miroslav Šuta – lékař a odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika z Centra pro životní prostředí a zdraví
Stanislava Veselková – obyvatelka městské části Praha – Suchdol, která je již nyní zasažena hlukem z letecké dopravy
K odběru epizod se můžete přihlásit zde: https://linktr.ee/mestoprozivot
Bližší informace k epizodě a bonusové materiály naleznete zde: https://arnika.org/praha/podcast/mesto-pro-zivot-1-rozsirovani-letiste-vaclava-havla
------------------------
Podcast vznikl za finanční podpory Hlavního města Prahy. Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárce.
18. listopadu 2021 vypustíme do světa náš nový podcast MĚSTO PRO ŽIVOT.
Jednotlivé epizody budou přibývat každý čtvrtek na stránkách arnika.org/praha/podcast a také zde nebo na dalších streamovacích platformách.
V podcastu se věnujeme rozvoji města, územnímu plánování a participaci v kontextu probíhající klimatické krize. Kromě faktů a názorů odborníků a odbornic, zaznějí konkrétní tipy a triky, jak se do plánování města zapojit.
Důležitou součástí podcastu jsou také autorské nahrávky zvukových atmosfér a ruchů použitých v jednotlivých částech. Přístupné jsou na stránkách jednotilvých dílů podcastu na arnika.org s krátkým popisem kde, kdy a proč byly nahrány.
Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
