Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
All content for Město pro život is the property of Arnika and is served directly from their servers
with no modification, redirects, or rehosting. The podcast is not affiliated with or endorsed by Podjoint in any way.
Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
Jaké strategie zapojování do rozhodování o městě občanům fungují? Jak se účastnit územních nebo stavebních řízení? Jak účast veřejnosti ovlivní nový stavebný zákon?
V této epizodě se věnujeme problematice účasti veřejnosti na územně-plánovacích procesech. Zaměřená je především na konkrétní rady, tipy a triky, jak ovlivnit rozvoj města, ve kterém žijeme.
Město pro život
Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
