Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry, zakladateli firem a špičkami českého byznysu. Každý všední den na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry, zakladateli firem a špičkami českého byznysu. Každý všední den na Seznam Zprávách a ve všech podcastových aplikacích.
„Mezi zahraničními světovými značkami je Česko co se týče padělků nechvalně vyhlášenou zemí,“ říká v Agendě SZ Byznys Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners, která se zaměřuje na právo duševního vlastnictví a na českém trhu zastupuje velké světové značky ve sporech s místními prodejci padělků.
Zatímco soudní spory jdou do vyšších milionů, celková hodnota padělaného zboží stoupá do vyšších miliard. Podle odhadů Kanceláře Shubik&Partners se totiž v Česku ročně prodá padělané zboží za 28 miliard korun a stát tak jen na DPH přichází téměř o šest miliard ročně.
Řítíme se do světa ve kterém bude umělá inteligence hrát stále větší roli. Pokud bude chtít být člověk ekonomicky produktivní, bude prostě nutné, aby se naučil nějak s AI pracovat.
„Samozřejmě někdo si může říct, že chce pást na Šumavě ovce a pak bude asi v pohodě i bez AI, ale jinak bude extrémně důležitá,“ varuje v pořadu Inside Talks odborník na umělou inteligenci Jan Romportl.
Jak tedy začít umělou inteligenci využívat i v naprosto běžných situacích?
Vítěz voleb hnutí ANO pomalu dává dohromady novou vládu. V ekonomické politice chce být hodně aktivní. Slibuje dovézt pracovní sílu ze zahraničí, rozproudit stavebnictví i snížit ceny energií.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jde o priority, které firmy vítají – ale s výhradami. Byznys opakuje svou mantru: hlavně „štíhlý stát“. „Na tom se shodneme napříč všemi obory, ať jsou moderní, staré, více či méně zelené. Evropu dusí nejrůznější regulace. Je prokazatelně spočítáno, že mají mnohonásobně větší vliv než americká cla. Od vlády očekáváme, že si udělá pořádek doma i v Bruselu,“ říká.
Budoucí vláda Andreje Babiše avizovala boj se šedou ekonomikou a lepší výběr daní. Pravděpodobná příští ministryně financí Alena Schillerová hovořila o desítkách miliard korun ročně navíc. Daňoví a ekonomičtí experti jsou k tomu však skeptičtí.
„Zaměření na daně ze zisků není úplně ideální, protože to, co je zisk, je strašně subjektivní,“ varuje Miroslav Svoboda, řídící partner poradenské společnosti Deloitte. Podle něj současná makroekonomická a geopolitická situace nedává prostor pro výrazně vyšší výběr korporátních daní. Tradiční obory jako dodavatelé pro automobilový průmysl, chemie či ocelářství spíše vykazují ztráty než zisky. Svoboda místo toho navrhuje zaměřit se na transferové daně.
Zástupci energetických kolosů se spojili a vytvořili nový Svaz energetiky České republiky. V jeho vedení sedí zástupci ČEZ, E. on, EPH, Innogy, PRE nebo Sev.en. Jeho cílem je mít lepší „páku“ na vládu při prosazování kroků, které česká energetika nutně potřebuje.
„Dosud jsme měli hodně zástupců energetiky v různých svazích, ale spíš jsme viděli roztříštěnost. Sladit návrhy od jednotlivých svazů tak bylo někdy velmi komplikované – hlavně v době přípravy zákonů. Teď bude jedna platforma a vše by mělo být daleko pružnější směrem k ministerstvům,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks Martin Durčák, který je členem představenstva nového svazu a který šéfuje přenosové soustavě ČEPS.
Jak se dnes rozhodují investoři, kteří potřebují velké průmyslové plochy? Stále častěji jim z evropského výběru vychází nejlépe Španělsko.
„Tady v Česku si slíznete české stavební právo a musíte mít svatou trpělivost. Musíte rozjet desítky lokalit, aby jednotky z nich dostaly povolení,“ popisuje v Agendě SZ Byznys spolumajitel Accolade Milan Kratina s tím, že stále častěji nyní investoři míří do Španělska.
A právě tam teď posílí i skupina Accolade. Aktuálně tam už má čtyři parky s celkovou plochou k pronájmu téměř 100 tisíc metrů čtverečných s nájemci jako Jysk či TXT a tuto plochu v nejbližším období zdvojnásobí. V následujících měsících přidá ještě dvě nová centra v okolí Valencie a oblasti Murica, které zaberou dalších 90 000 metrů čtverečných.
Španělsko se tak stane třetím největším trhem skupiny, hned po Česku a Polsku.
Česko sice letos dosáhlo zápisu své pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví, dalších dobrých zpráv českého pivovarnictví je ale pomálu. Pije se sice více nealkoholického piva a roste export, celková spotřeba piva v Česku ale dlouhodobě klesá.
„Letošní rok zatím ještě úplně sečtený nemáme, zprávy jsou víceméně dobré i špatné, ale máme už informace, že by to nemělo být tak dobré, jako byl ten minulý rok. Ale sezona ještě neskončila, takže počkáme a pak to sečteme,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko v Agendě SZ Byznys.
Praha zveřejnila po více než deseti letech příprav nový metropolitní plán, který určí podobu města na další čtvrtstoletí. Plán podle ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče umožní výstavbu až 350 tisíc bytů.
„Praha má velké rezervy hlavně uvnitř města. Jde o bývalá nádraží, továrny a další brownfieldy. Neznamená to, že se budou zastavovat parky, ale že se využijí dosud prázdná území. Zároveň je potřeba přidávat i plochy na okraji města, protože Praha dál roste a pokud chceme udržet bydlení alespoň trochu dostupné, musíme mít kde stavět,“ říká v Agendě SZ Byznys Ondřej Boháč.
Návrat EET s výjimkou pro drobné podnikatele? „To by bylo velké neštěstí a s takovou výjimkou v podstatě vůbec nemá smysl evidenci zavádět,“ varuje v Agendě SZ Byznys šéf Asociace českého tradičního obchodu a šéf maloobchodní sítě prodejen Coop Pavel Březina.
Právě mezi drobnými podnikateli je podle něj největší „šedá zóna“ a evidence by tak dopadla pouze na ty, kteří se už teď chovají řádně.
Maloobchod a gastronomie patřily při zavádění EET do první vlny a při rušení evidence byly těmi nejhlasitější odpůrci. „Jak v gastru, tak v retailu prostě existuje šedá zóna. Jsou tam subjekty, kteří zaměstnávají načerno, neevidují všechny tržby a neplatí řádně daně. Vedle nich je velice složité fungovat,“ varuje Březina.
Ceny hovězího na rekordu – ještě v prosinci roku 2021 stála hovězí půlka 99 korun za kilogram – dnes je to téměř 180 korun. „A to není konečná cena, stále to roste,“ varuje v pořadu IT Karel Pilčík, šéf MP Krásno, které zpracovává maso a produkuje také uzenářské výrobky.
Půlka je řeznický termín a označuje půlku poraženého zvířete, která se nejčastěji vyskytuje ve velkoobchodu.
Upozorňuje, že spolu s extrémním růstem cen půjde logicky dolů spotřeba. Ta se pohybuje okolo devíti kilogramů ročně na osobu a v loňském roce po delší době vzrostla. „Troufám si říct, že letos to bude o dvě kila snížené. Ta cena je prostě obrovská,“ upozorňuje Pilčík.
Průměrná transakční cena bytů se za posledních 11 let ztrojnásobila. Zatímco v roce 2014 se metr čtvereční prodával za 25 709 korun, na jaře letošního roku přišel už tentýž metr bydlení na 73 627 korun, vyplývá z analýzy společnosti Deloitte. Každý měsíc vyčkávání s nákupem tak stojí velké peníze.
Za nezdravým nárůstem cen jsou nejen externí šoky, jako byly pandemie covidu anebo ruský vpád na Ukrajinu. Bydlení zdražují i zásahy „shůry“. Jak situaci řešit, rozebíráme v Agendě SZ Byznys s ředitelem Deloitte Real Estate Petrem Hánou.
V Česku máme vytipovaná dvě místa na velká datová centra, říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf české pobočky průmyslového developera Panattoni Pavel Sovička.
Do Česka také přicházejí německé firmy, hledající cesty k úsporám. O takové investory už Česko nesoupeří jen s Polskem nebo se Slovenskem, velkými konkurenty jsou i Španělsko a Portugalsko. Třeba díky nižším cenám energií, dostupné pracovní síle a jednodušším povolovacím procesům.
Každý třetí lék, který loni české lékárny Dr.Max prodaly bez předpisu byl z vlastní privátní značka firmy. Ta dnes zahrnuje 1300 produktů a na šesti trzích, kde lékárny Dr.Max působí počítá svůj obrat ve stovkách milionů euro. Jen v Česku loni Dr.Max Pharma utržila 3,6 miliardy korun a vykázala zisk po zdanění 227 milionů korun.
„Rosteme dvojciferně každý rok ve všech zemích,“ říká v Agendě SZ Byznys šéfka vlastní značka Dr. Maxe Marie Hinnerová. Česká republika podle ní stále zůstává nejsilnějším trhem, už ale neplatí, že by tvořila polovinu prodejů tak, jako tomu bylo v minulosti. „Třeba ale v Itálii, kde jsme vlastní značku začali budovat tři roky zpátky ještě tak silná není. V těch zemích, kde působíme nejdéle pak máme zhruba 700 produktů,“ říká Hinnerová.
Kogenerační jednotky, které dokážou vyrábět teplo a elektřinu zároveň, mají nejlepší roky teprve před sebou. Atraktivní pro tuzemské výrobce, jako je Gentec CHP nebo Tedom, je nyní hlavně trh na Ukrajině či ve Spojených státech. Jejich boom však nastává i v Česku, kde fungují třeba jako náhrada za uhlí v teplárenství.
Brněnský Gentec CHP nyní odbavil svou dosud největší dodávku kogeneračních jednotek na Ukrajinu. „V září jsme dokončovali dodávku o celkovém objemu 25 MW, celkově to bylo desetkrát 2,5 MW v kogeneračních jednotkách. Jsou zkompletované v plném provedení pro zapojení. Hodnota té zakázky byla zhruba 400 milionů Kč s tím, že celkově jsme na Ukrajinu dodali do dnešního dne zhruba za 1,1 miliardy Kč,“ popisuje v pořadu Agenda majitel a generální ředitel Gentec CHP Václav Klein.
Novým insiderem v oblasti podnikání, startupů a investic pořadu Inside Talks je Michal Nýdrle - investor, spoluzakladatel společnosti Next Wealth a ambasador Druhé ekonomické transformace. Ve své premiéře se podíval na výsledky voleb právě z byznysového hlediska.
„Samozřejmě si musíme počkat na programové prohlášení a pak hodnotit, co se z předvolebních slibů dostalo na papír. V byznysu jsem ale poslední dva roky slýchával dost často, že lepší je silný Babiš, než pětikoaliční nevládnutí. Hodnotově s tím sice nemusí každý souznít, ale pragmaticky na tom něco je,“ říká Michal Nýdrle.
Předchozí vládu chválí, za postoj proti Rusku, slušnou rétoriku a například zavedení zaměstnaneckých akcií. Kriticky ale hodnotí jiné kroky jako zrušení EET a superhrubé mzdy či windfall tax. „To byla populistická a ukvapená řešení,“ dodává.
„Stavebnictví stojí na pěti pilířích, které podpírají cestu k bydlení. Jenže dnes se tyto pilíře potýkají se svými problémy, naráží do sebe a do toho na ně působí vnější okolnosti,“ popisuje v Agendě SZ Byznys zásadní problém bytové výstavby šéf Pro-Doma Petr Vaněrka.
Začíná to drahými penězi a přes nedostupné a nepřipravené pozemky a zdlouhavé procesy a materiály se dostáváme k ceně práce a nedostatku lidí. „Lidé do toho oboru dnes nechtějí vstupovat. I index vytíženosti stavebních firem ukazuje, že firmy pracují na limitu produkčních možností,“ dodává Vaněrka.
Před deseti lety nebral svět Čínu z hlediska robotiky vážně. Jenže pak si ji Peking stanovil jako prioritu a dnes vede jak z hlediska množství robotů, tak z hlediska výzkumu. Produkuje více než polovinu robotů na světě.
„Číně pomohlo know-how, s nímž přišly před lety americké a evropské univerzity. Vláda asijské země se rozhodla odvětví extrémně podpořit a učinit z něj svou prioritu. Během roku tam vzniknou desítky tisíc robotických startupů. Vždycky se zaměřovali na výrobu. Robotika by z evropské či americké perspektivy mohla být vhodnou konkurencí pro Čínu, pochopil Peking dříve než všichni ostatní,“ vysvětluje příčiny náskoku Číny robotik Ján Žižka, který byl hostem pořadu Agenda SZ Byznys.
Česko je už půl roku bez ruské ropy. Cesta k ropné nezávislosti na Rusku však nebyla jednoduchá, přesto jde tuzemsko příkladem ostatním vnitrozemským státům, že je možné se od suroviny z východu odstřihnout.
Stalo se tak letos v dubnu, kdy dodávky začaly proudit výhradně přes rozšířený ropovod TAL.
Společnost MERO, která provozuje zdejší ropovody a je jediným přepravcem ropy, musela přesvědčit dalších osm subjektů, že rozšíření Transalpinského ropovodu je správná volba pro všechny. Mezi akcionáři ropovodu TAL jsou kromě MERO s pětiprocentním podílem také společnosti Shell, Exon Mobile, nebo Rosněft.
„Ze začátku to nevnímali tak prioritně, navíc neplánovali navýšení zpracování ve svých rafineriích. Blíží se Green Deal, bude více elektromobilů, tak proč by měli intenzifikovat ropovod, když neočekáváme vyšší zpracování ropy. Ze začátku bylo přesvědčování velmi složité, ale velice rychle pochopili, že projekt je důležitý,“ popisuje v pořadu Agenda SZ Byznys provozně-technický ředitel a místopředseda představenstva firmy MERO Zdeněk Dundr.
Řetězce jako Lidl nebo Kaufland, vodárny, telekomunikační operátoři i farmaceutické firmy. Nový zákon o kritické infrastruktuře, který schválila Sněmovna o prázdninách, zavádí přísnější ochranu klíčových služeb státu tak, aby nemohly být jednoduše přerušeny.
Zatímco dřív se pozornost zaměřovala především na elektrárny či rozvodné stanice, od listopadu se bude regulace týkat celých firem včetně jejich zaměstnanců či IT bezpečnosti.
„Pokud vaše firma dělá něco, bez čeho by se svět zastavil, prostě dělá nějakou kritickou službu pro stát, pro občany, tak pravděpodobně do té kritické infrastruktury patří,“ říká v Agendě SZ Byznys Kamil Blažek, partner advokátní kanceláře Kinstellar, který je rovněž čestným předsedou Sdružení pro zahraniční investice. Podle jeho odhadů se nová pravidla dotknou 500 až 1 000 firem, přičemž půjde převážně o velké společnosti jako ČEZ, O2 či státní vodovody a kanalizace.
Skupina Trigema mění po letech svůj přístup k financování projektů. Zakládá fond kvalifikovaných investorů, který má podpořit výstavbu velkých rezidenčních, technologických i volnočasových areálů. Během pěti let by chtěla spravovat majetek v hodnotě 3,5 miliardy korun. Do budoucna se přitom nechce omezovat jen na český trh.
„Připravujeme řadu projektů, které jsou investičně velmi náročné. Zároveň ale nechceme, aby skončily v rukou někoho jiného jen kvůli financím. Rozhodli jsme se proto nabídnout spoluvlastnictví investorům,“ vysvětluje zakladatel a šéf skupiny Marcel Soural v podcastu Agenda.
Podle něj jde o logickou reakci na změny v investičním prostředí. Zatímco ještě před pár lety přitahovaly kapitál hlavně kancelářské budovy, dnes se investoři mnohem více zaměřují na logistiku a rezidenční bydlení. „Bydlení je stabilní a dlouhodobý segment. Lidé potřebují někde žít a to se nezmění,“ říká Soural.
