Podpis kontraktu na dodávku nových jaderných reaktorů v Dukovanech se posouvá. Podle původních plánů měla být smlouva s korejskou skupinou KHNP uzavřena do konce března, teď vládní politici i manažeři ČEZ mluví o zhruba dvouměsíčním odkladu. Prodlení ale může být i delší.
Zástupci domácího průmyslu nejsou spokojeni s tím, jak se Korejci stavějí k českým firmám, které se na prestižním jaderném projektu mohou podílet. A žádají, aby česká strana kontrakt podepsala až ve chvíli, kdy budou mít čeští subdodavatelé garance, že s nimi KHNP a její klíčoví partneři počítají.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje je třeba, aby KHNP ještě před podpisem dukovanského kontraktu předběžně nasmlouvala alespoň 30 procent českých dodávek. A zároveň představila jasné mechanismy, jak se co nejvíce přiblížit dosažení dalších 30 procent. Doma by tak měly zůstat téměř dvě třetiny z celkové dodávky na Dukovany.
Evropské automobilky propadají a pociťují to samozřejmě i jejich dodavatelé. Podle šéfa a majitele Brano Group Pavla Juříčka měly některé automobilky loni propad i třicet procent a letošní rok nevypadá o moc lépe.
Existovala jediná výjimka - Škoda Auto. „Škodovka je absolutní výjimka v Evropě. Je na tom výborně. Dodáváme i do Lamborghini, Rolls Royce či Porsche, což jsou auta, která většinou nejsou příliš citlivá na změny na trzích – i ty ale měly významně snížené objemy,“ říká v Agendě SZ Byznys Pavel Juříček.
Jeho společnost vyrábí komponenty pro osobní i nákladní vozy a autobusy, jako jsou zámky dveří, opěrky, pedálová ústrojí, páky ruční brzdy, tlumiče, houkačky a další.
Penta hlásí rekordní výsledky – zisk za rok 2024 vyšplhal na 15,6 miliardy korun po zdanění. „To je nejvyšší zisk za celou historii Penty,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro SZ Byznys Marek Dospiva, spolumajitel skupiny. Dosud nejvyšší zisk činil v roce 2021 čtrnáct miliard.
V loňském roce stoupla také hodnota aktiv skupiny – ze 360 na téměř 400 miliard korun. A Penta se netají velkými plány na expanzi a posilování svých značek. Do pěti let chce proinvestovat 50 miliard.
Která z divizí Penty se na výsledku podílela nejvíc?
Z našich pěti šampionů, mezi které patří Dr.Max, Fortuna, Penta Hospitals, Penta Real Estate a naše banky – myslím, že nemusíme zacházet do šestého šampiona, médií (vydavatelství Vltava Labe Media, které vydává například Denik.cz, pozn. red.) – je tím největším tahounem už několik let Dr.Max. Úspěšně se rozvíjel ve všech zemích, kde působí, expanduje na italském trhu.
Evropské chovy hospodářských zvířat čelí obřím hrozbám. Na Slovensku a v Maďarsku řádí slintavka a kulhavka, v Polsku ptačí chřipka, v Belgii nemoc modrého jazyka a v Chorvatsku africký mor.
„Tolik nemocí během tak krátké doby najednou, to tu nikdy nebylo. Všichni se modlí, aby se nic nestalo, ale dnes je to tak, že nevíme, co bude zítra,“ říká v pořadu Inside Talks Karel Pilčík.
Jde podle něj o obrovské riziko. Modrý jazyk je virové onemocnění přežvýkavců a vede k hromadným úhynům, například u telat se může projevit až po několika měsících. Africký mor je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích i divokých, slintavka a kulhavka jsou hrozbou pro všechny farmáře, protože nemoc může přenést i vítr. Ptačí chřipka pak vede k vybíjení milionů kuřat v Polsku.
„Dlouhodobě jsme přesvědčeni o tom, že naše mapy dosahují světové kvality a naší ambicí je stát se jedním z globálních hráčů,“ říká v Agendě SZ Byznys David Finger, ředitel divize Email.cz a Mapy.com v Seznam.cz. Mapy.cz, značka, která je na trhu čtvrt století, během léta zmizí. „Přechod na Mapy.com je jeden z kroků. Děláme to proto, abychom byli srozumitelnější pro zahraniční uživatele a zároveň jsme zanechali ten původní odkaz na slovo „mapy“, které už používáme 25 let,“ popisuje.
Pražský realitní trh si připsal další velkou transakci, a to v podobě administrativního centra The Square stojící nad stanicí metra Budějovická v Praze 4. Obchod uzavřela nemovitostní skupina Mint Investments jako kupující a Realitní fond Komerční banky jako prodávající. V budově sídlí například Státní fond životního prostředí.
Za důvody koupě budovy The Square označil nový majitel mix atraktivní lokality, kvalitní parametry nemovitosti a zároveň příznivou situaci na trhu. „Přesnou cenu prozradit nemůžu, ale je to částka nad jednu miliardu korun,“ řekl v Agendě SZ Byznys Sebastien Dejanovski z vedení Mint Investments.
Na trhu s firemními dluhopisy existuje část cenných papírů, které jsou velmi rizikové pro drobné investory, mající k dispozici stovky tisíc korun. Mezi varující znaky patří fakt, že dluhopisy vydává společnost bez historie, nebo pokud si emitent prodává dluhopisy sám bez pomoci licencovaného obchodníka s cennými papíry, uvedl v Agendě SZ Byznys majitel webu Dluhopisář.cz a zakladatel Fondu Českých korporátních dluhopisů Martin Dočekal.
„Někteří podnikatelé si ale pletou dluhopisy s rizikovým kapitálem a zkoušejí si podnikat za cizí peníze. Dluhopis by měl být nástroj, který mi jako podnikateli dává další možnost škálovat můj fungující byznys. A podtrhávám slova fungující byznys. To znamená, že mám historii, mám fungující činnost a umím ji dělat ziskově,“ řekl odborník na podnikové dluhopisy Dočekal.
Realitní divize skupiny Creditas dokončila jednu z nejkomplikovanějších novostaveb v centru Prahy. Projekt U Milosrdných, dříve přezdívaný „maršmeloun“, čekal na realizaci čtvrt století. „Byla to výzva. V roce 2018 jsme do projektu vstoupili a ukázalo se, že jediná cesta je začít úplně od začátkpou,“ říká Jiří Vajner, ředitel Creditas Real Estate.
Právě rozhodnutí začít od píky prý rozhodlo o úspěchu. Creditas uspořádala novou architektonickou soutěž, ve které usedla porota složená z předních českých architektů, mimo jiné Josefa Pleskota a Ladislava Lábuse. Paradoxně zvítězil autor původního návrhu budovy Zdeněk Fránek. „Začali jsme znovu obcházet sousedy, pustili jsme se do klasického legislativního procesu a projekt se nakonec podařilo povolit i realizovat,“ dodává Vajner v pořadu Agenda.
Počet studentů, kteří chtějí podnikat, klesá. V posledním žebříčku Top Zaměstnavatel mezi devatenácti tisíci studenty spadl počet těch, kteří chtějí po škole rozjet podnikání, na 8 procent – nejméně za dobu měření. To může mít přitom rozsáhlé dopady do budoucna. Právě živnostníci a malé a střední podniky se na HDP České republiky podílejí téměř šedesáti procenty.
Pokud bude českých podnikatelů ubývat, naroste význam nadnárodních podniků. „Čím dál víc lidí pak bude pracovat v obřích korporacích. Ty jsou dost často vlastněné ze zahraničí, a celkově se tak kapitál a majetek bude budovat spíš pro zahraniční vlastníky. To mi přijde jako obrovská škoda. Ekonomika nemá stát na obřích korporacích, ale na drobných živnostnících a malých a středních podnicích,“ říká v pořadu Inside Talks investor Ondřej Fryc.
Právě korporace jsou přitom dnes mezi mladými lidmi těmi preferovaným zaměstnavateli. Mezi zaměstnavatele snů patří ČEZ, Škoda Auto, Česká Spořitelna či McDonald's a Ikea.
Ať pracujete pro firmu na stejné pozici v Praze nebo v regionech, máte právo na podobnou mzdu, říká šéfka Manpower Group Jaroslava Rezlerová. Nová pravidla pro transparentní odměňování přinese evropská směrnice.
Podle zákoníku práce náleží všem zaměstnancům u jednoho zaměstnavatele za stejnou práci stejné hodnoty stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce obdobně složitá, namáhavá a odpovědná, kterou zaměstnanec koná za stejných nebo srovnatelných pracovních podmínek, při srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
„Že v některých regionech firmy zaměstnance odměňují jinak než třeba v tom pražském, v tom centrálním nebo v tom brněnském, dává logiku. Ale je to nesprávné. Jestli mám jednu firmu, tak by platy na těch jednotlivých pozicích měly být v celé zemi přibližně stejné nebo v nějakém rozptylu,“ říká Rezlerová, která působí i jako externí poradkyně ministra práce, s tím, že i Česká pošta by měla rozptyl pro jednotlivé pozice stanovit.
Biometan má být jednou z cest ke snížení závislosti na dováženém zemním plynu. Vyrábí se v bioplynových stanicích z organického odpadu nebo zemědělských přebytků, lze ho vtláčet přímo do plynovodů k zemnímu plynu a využívat v dopravě, průmyslu nebo energetice. Evropa s ním má velké plány, do roku 2030 jím chce nahradit až pětinu fosilního plynu.
Také Česko s biometanem počítá. Podle Ministerstva životního prostředí bychom do roku 2030 měli vyrábět 500 milionů kubíků biometanu ročně. Loni ovšem činila domácí produkce jen asi šest milionů kubíků.
„V tuto chvíli zkoumáme čtyři bioplynové stanice, které by mohly přibýt do portfolia EFG a transformovat se na biometan,“ říká v pořadu Agenda výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr. Skupina sází na očekávaný biometanový boom, investuje do něj stamiliony korun a pro chystanou expanzi zakládá investiční fond.
Česko dlouhodobě řeší problém pomalé výstavby. Zatímco poptávka po bydlení roste, nové projekty často uváznou na mrtvém bodě. Připravují se léta, jejich povolování trvá a když už mají všechna potřebná razítka, často se mění tržní podmínky nebo ochota investorů stavět.
„Jsme svědky toho, že projekt, který někdo chtěl na začátku, nakonec nepotřebuje. Děti mezitím vyrostou, lidé se odstěhují,“ popisuje v Agendě SZ Byznys praxi architekt a člen představenstva České komory architektů David Mateásko.
Ústní voda, která má podobu suchého prášku. Zubní pasta vypadající jako tabletka. I s těmito výrobky chce písecká firma nanoSPACE vpadnout na trh za oceánem. Brzy spustí celou americkou divizi, řekl SZ Byznys šéf firmy Jiří Kůs.
Malá rodinná firma z Písku šila původně lůžkoviny pro alergiky z nanovláken. Během pandemie covidu ale nanoSPACE naskočila na poptávku po rouškách. A obrat jí vystřelil až ke 150 milionům korun ročně.
Roušky jsou teď sice na vedlejší koleji, i tak jich písecká společnost prodává násobně víc než před pandemií a Češi si ně zvykli. „Objednává u nás řada lékařů do svých ordinací. Roušky jsou mnohem častější i ve veřejné dopravě. Myslím, že se chování změnilo,“ všímá si šéf nanoSPACE Jiří Kůs.
Technických či oborových norem ve stavebnictví stále přibývá. Zatímco v roce 1990 jich bylo 680, dnes experti jejich počet odhadují na deset tisíc. Regulováno je totiž téměř vše - od velikosti místností až po uspořádání bytu. Bydlení se díky tomu stává sice komfortnější, ale zároveň i výrazně dražší.
„Hlukové izolace, tepelné izolace, požární předpisy, všechno se zlepšuje a řada z těchto věcí je dána právě normami nebo vyhláškami. Řeší se osvětlení, oslunění a nakonec i výšky místností. Dřív bylo běžné, že rozvody ústředního topení byly vidět, dnes se vše seká do zdi. Těch požadavků je mnoho a všichni se tváří, že je to nový standard, že je to běžné. Dostali jsme se do stavu, že většina bytových staveb je v podstatě luxusní, ale pak se divíme, že i dražší,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Palička. Právě nejrůznější normy dle něj mohly vyhnat cenu bytu až o 20 procent výše.
Na první pohled velký pokles, který ale nepřekvapil. V roce 2024 se v Česku prodalo dle Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) přes 20 000 tepelných čerpadel. V předminulých dvou letech se po nich strhla velká poptávka a velké krabice s vrtulí rostly u nových i starých rodinných domů jako houby po dešti. Loni však zájem o ně spadl níže, než byl před energetickou krizí.
„Extrémně vysoká poptávka, která začala už koncem roku 2021 a pokračovala v letech 2022 a 2023, znamená, že trh byl přesycen a my se tímto číslem blížíme do normálu. A tento stav bude pokračovat,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys předseda AVTČ Radek Červín.
Pokles zájmu o čerpadla potvrzují i společnosti, jež je zákazníkům instalují.
„Svět je zvláštní. Na jednu stranu nám jedno oko slzelo, protože jsme hned u nás nedostali plnou e-mobilitu, jako např. v závodě ve Zwickau. Tam ji dostali, ale ukázalo se, že moc brzy. Díky tomu krásně prodáváme spalováky a máme Kodiaq, který je nejvýdělečnější ze všech aut,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys předseda podnikové rady odboru KOVO a místopředseda dozorčí rady automobilky Škoda Auto Jaroslav Povšík.
Přestože evropský automobilový průmysl čelí poklesu poptávky, zeleným výzvám, čínské konkurenci a nově i americkým clům, aktuální náladu ve Škodovce Povšík nevidí negativně. „Máme stabilní historii a lidé věří, že takovýto podnik půjde dál. Investujeme, a proto mají lidé víru v perspektivu a budoucnost podniku Škoda Auto.“
Náklady na údržbu a výstavbu sítí rostou, a tak se vrací rébus, jak je férově rozpočítat. Nový šéf Energetického regulačního úřadu Jan Šefránek v pořadu Agenda vysvětluje, proč platit spíš za připojení než za kilowatthodiny.
Chtít víc peněz za jistič, který už jednou stojí, může na první pohled vypadat jako zlomyslnost. Zvlášť pro příležitostné uživatele s malým a nárazovým odběrem, kterým vyhovují dnešní síťové platby odvozené hlavně od spotřebovaných kilowatthodin.
Nápad na úpravu tarifní struktury se ale vrací. Správcům sítě dává ekonomický smysl zpoplatnit spíš samotné připojení než odběr a podobně situaci hodnotí také Energetický regulační úřad (ERÚ), kam distribuční poplatky spadají.
Reformní pokusy už tu byly i v minulosti, vždy ale zkrachovaly na malé vůli politiků postavit se za něco, co v konečném důsledku může popudit chataře a chalupáře. Nový šéf ERÚ Jan Šefránek se k přepracování tarifů přihlásil hned dva měsíce po svém nástupu do funkce.
Najde se kupec pro Balíkovnu České pošty? To bude jasné už druhé polovině roku. V tuto chvíli probíhá prostřednictvím poradenské firmy Roklen test trhu, který by měl být hotový začátkem června. „Probíhají tržní konzultace a potenciální zájemci jsou touto konzultantskou společností oslovováni. Já si myslím, že je asi šest jednání, která probíhají,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán.
Upozorňuje, že balíkový byznys je ztrátový a stát by neměl být tím, kdo ho bude provozovat – případné investice do modernizace by totiž vyšly na dvě až tři miliardy korun. „Pokud chce být Balíkovna do budoucna konkurenceschopná, musí změnit technologie. Pokud hovoříme o větší automatizaci, logicky by se musel snížit lidský kapitál. Pak se bavíme o tom, že to by byly zase další jednotky tisíc lidí,“ dodává Štěpán s tím, že firma má přejít do soukromých rukou.
Případný zájemce se ztrátovou firmou získá značku, třetinový podíl na trhu, zaměstnance a část majetku. „Věřím, že se prodá,“ dodává Štěpán v první části rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Český automobilový průmysl má za sebou rekordní rok, jinde je ale situace jiná. „Poprvé v historii jsme v České republice vyrobili 1,45 milionu osobních vozidel.
Přes 90 procent celkové výroby jde na export, takže naše automobilky jsou úspěšné i v Evropě. Rostly jim tržní podíly. My jsme ale ostrůvek v rámci Evropy, jinde jsou poklesy skutečně markantní,“ říká v pořadu Inside Talks expert na automobilový průmysl Petr Novák z koncernu JTEKT.
Otázkou ale je, zda se rekordní čísla podaří zopakovat. Světové dění totiž stojí proti nám.
157 architektů z 33 zemí a třech kontinentů – mezinárodní soutěž o proměnu pražské Florence a okolí vzbudila rekordní zájem po celém světě. Do 2. kola soutěže poslala porota vedená renomovaným německým architektem Stefanem Behnischem hned 25 ateliérů, které se v dalších workshopech poperou o realizaci čtyř nových bloků hlavního města. V konkurenci neuspěl například návrh z ateliéru slavné Zahy Hadid.
Projekt Florenc 21propojí Karlín s Novým Městem a nabídne byty, kanceláře, obchody, restaurace i hotel. Celková cena se vyšplhá na 20 miliard, hotovo by mohlo být už za pět let.„Máme velkou výhodu, že jsme majitelé pozemků, kde se dají postavit mimořádné projekty,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys David Musil, šéf realitní divize Penty.
