Vyzkoušejte zdarma online kurz: www.dekarbonizujemecesko.cz
Stáhněte si publikaci Atlas dekarbonizace: www.atlasdekarbonizace.cz
Najít si své místo v dekarbonizaci, porozumět tomu, co se v Česku děje, a zorientovat se v přechodu na čistou energii. Právě o tom je nový online kurz Dekarbonizujeme Česko, jehož hlavním autorem je Petr Holík. S Ondrášem Přibylou mluví o tom, jak kurz vznikal, jaké principy stojí za jeho strukturou a jak může pomoci lidem, kteří chtějí chápat víc než jen jednotlivé titulky o energetice či emisích.
Dozvíte se, jak se rodil obsah, co se dělo v zákulisí natáčení a proč je důležité chápat českou dekarbonizaci nejen z hlediska čísel, ale i osobního příběhu a motivace. Epizoda je pozvánkou ke kurzu, který propojuje data, emoce i konkrétní kroky – tak, abyste si mohli najít vlastní cestu k tomu, co dává smysl vám i v ochraně klimatu.
Výroba stavebních materiálů tvoří menší část emisí budov než jejich provoz, přesto se i tento sektor rychle proměňuje. Kristýna Vobecká z Wienerbergeru vysvětluje, jak firma snižuje svou uhlíkovou stopu, jaké inovace se objevují v oblasti cihel a střešních tašek a co znamená životní cyklus materiálů v praxi. Diskutujeme, jak se mění požadavky na stavební produkty v době klimatické změny, jak legislativa a ekonomické podmínky ovlivňují tempo renovací a jak udržitelnější stavebnictví ovlivňují nejen nové technologie, ale i postoje a příběhy lidí z praxe.
Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/92-stavebnictvi-udrzitelnost
Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat na změnu klimatu. Tyto zapomenuté zelené plochy totiž pomáhají ochlazovat okolí, zadržovat vodu a chránit města před suchy a přívalovými dešti, což je v dnešní době čím dál důležitější.
Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimatické změny nebo podporovat biodiverzitu. Proměna lesa přitom není sprint, ale běh na dlouhou trať – práce, kterou jeden lesník za život dotáhne možná do půlky. Jaký mindset si to žádá – a proč stojí za to ho přijmout?
Fairtrade – značka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včetně toho, co o jeho přínosech říkají dostupná data.
V další části se ptáme, jestli má Fairtrade co říct i v debatách o dekarbonizaci. Může mít certifikace vliv na snižování emisí? Pomáhá klimatické adaptaci místních komunit? A jak celou věc prožívá náš host osobně?
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde i o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad. S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu diskutujeme, proč je takové vnímání do jisté míry falešným dilematem a jak dekarbonizační strategie přispívají ke snižování geopolitických rizik a posilování energetické suverenity.
Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.
Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.
Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
