Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat na změnu klimatu. Tyto zapomenuté zelené plochy totiž pomáhají ochlazovat okolí, zadržovat vodu a chránit města před suchy a přívalovými dešti, což je v dnešní době čím dál důležitější.
Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimatické změny nebo podporovat biodiverzitu. Proměna lesa přitom není sprint, ale běh na dlouhou trať – práce, kterou jeden lesník za život dotáhne možná do půlky. Jaký mindset si to žádá – a proč stojí za to ho přijmout?
Fairtrade – značka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včetně toho, co o jeho přínosech říkají dostupná data.
V další části se ptáme, jestli má Fairtrade co říct i v debatách o dekarbonizaci. Může mít certifikace vliv na snižování emisí? Pomáhá klimatické adaptaci místních komunit? A jak celou věc prožívá náš host osobně?
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde i o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad. S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu diskutujeme, proč je takové vnímání do jisté míry falešným dilematem a jak dekarbonizační strategie přispívají ke snižování geopolitických rizik a posilování energetické suverenity.
Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.
Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.
Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.
Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.
