Ve druhém dílu malé kreslící výzvy se zaměříme na strach z kreslení — na ten zvláštní pocit, který se objeví, když si řekneme „to neumím“ nebo „co když to pokazím“. Povídáme si o tom, proč je přirozené mít strach, jak ho proměnit ve zvědavost a co se stane, když si dovolíme být začátečníky.
Klidně si vezměte tužku a papír – a pojďte si znovu připomenout, že kreslení je prostor, kde se nemusí nic „umět“. 💭✏️