V lesích na pomezí Zubří a Zašové najdete na mohutném buku kříž a pod ním kamenný pomník. Připomíná tragédii z roku 1924, kdy zde ve službě zahynul hajný. Dnes, díky badatelce Šárce Anlaufové, která je jeho pra-pra-praneteř, známe celý příběh.

V roce 1643 se odehrála v Kroměříži tragédie, která město proměnila v hromadu trosek. Přesto se uprostřed zmaru a zkázy našlo jedno místo, které zůstalo téměř netknuté – františkánský klášter. Co se tehdy stalo a proč ho švédská vojska nezničila?

Obec Rataje u Kroměříže se pyšní impozantním novogotickým kostelem svatých Petra a Pavla. Na pozadí jeho vzniku se odehrál temný a tajemný příběh děkana Josefa Bílka, který se dostavby chrámu bohužel nedočkal. Místní kroniky odhalují jeho záhadný, až detektivní příběh.

Na pomezí Hostýnských vrchů v katastru obce Brusné v okrese Kroměříž najdete zříceninu hradu Křídlo. Tento hrad je podle legend spojován s údajně rozmařilou paní Machnou z Krčmaně, která dávala razit falešné uherské mince. Je to skutečně pravda?

Po tragické události, která je spojena s kamenným křížem u Luhačovic, tentokrát pátrali nejen Markéta Macháčková a Zdeněk Urbanovský, ale i děti z luhačovické základní školy.

Co má společného Valašské Meziříčí, ženská káznice a literární postava nešťastné vražedkyně Maryši ze stejnojmenného dramatu Viléma a Aloise Mrštíkových? Po tom se vydali pátrat Markéta Macháčková a Zdeněk Urbanovský v dalším z dílů cyklu Záhady a tajemství Zlínského kraje.

Pokud navštívíte hřbitov ve Štípě u Zlína, najdete tu hrobku rodu Seilernů a za ní opuštěný náhrobní kámen, na kterém je jméno Marie Seilernové a jejích tří dcer. Proč nejsou pochovány v hrobce? Dozvíte se v další dílu seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje.

Svatý Hostýn, nejznámější poutní místo Moravy, proslul zázrakem spojeným s vyhnáním Tatarů. Nález mince z doby Čingischána v roce 2020 tuto legendu potvrzuje.

Zakladatel celosvětového obuvnického impéria Tomáš Baťa zahynul v létě roku 1932 při letecké havárii v Otrokovicích. S touto událostí se pojí řada dohadů a otázek. Mimo jiné i to, kde se dnes letadlo, ve kterém Tomáš Baťa zemřel, nachází.

O milostném obrazu nad oltářem kostela v Zašové, zázracích, které se k tomuto obrazu váží, i o rytíři, který na obraze kdysi byl a dnes už tam není.

Sklepisko je mytický a legendami předený vrchol, který se nachází poblíž obce Košíky na Uherskohradišťku. Jedná se o pozůstatky staroslovanského hradiště a archeologickou lokalitu. Dle pověsti se zde má nacházet cisterciácký poklad z velehradského kláštera.

Zveme vás do časů, kdy na východě Moravy řádili husité a jejich náporu v lednových dnech roku 1421 podlehl i velehradský klášter a jeho tehdejší obyvatelé, cisterciáčtí mniši.

V dalším putování za záhadami a tajemstvími Zlínského kraje se dozvíte, že Uherské Hradiště stálo původně na ostrově a má, podobně jako v Pise, šikmou věž.

Jak přišel Propadeňák u Dobrotic u Holešova ke svému jménu? A jak se liší několik set let stará pověst a vědecké závěry? V cyklu Záhady a tajemství Zlínského kraje se na toto místo vydali redaktorka Markéta Macháčková a odborník na cestovní ruch Zdeněk Ubranovský.

V pohoří Chřiby najdete horu svatého Klimenta a na ní Hradisko svatého Klimenta. Je to poutní místo, které obestírá celá řada mýtů, legend a možná také zbožných přání.

Poblíž obce Študlov na Zlínsku, tedy daleko od obvyklých nalezišť byly zejména v 90. letech nalezeny jantary a v nich zatím neznámé druhy hmyzu. Po stopách této rarity se můžete vydat v dalším dílu seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje.

Každý hrad má své příběhy a tajemství. Na hradě Buchlov je to legenda o Černé paní. Odkud se vzala?

Příběh Jana Tomaštíka je směsicí historických faktů a legend. Jeho zásluhou vystavěné barokní památky v Zlínském kraji slouží jako připomínka bohaté minulosti regionu a fascinujících příběhů, které se zde odehrávaly.

Palác velkého vojevůdce a později jednoho z nejbohatších Čechů Albrechta z Valdštejna najdete v Praze. Jedna z důležitých etap jeho života se ale odehrála na Zlínsku, konkrétně na hradě Lukov.

V pořadu Záhady a tajemství Zlínského kraje se Markéta Macháčková a Zdeněk Urbanovský vydali hledat sopku. A našli jednu vydařenou historii z počátku dvacátého století, na začátku které byla návštěva následníka trůnu a na konci taškařice místních, na které vydělal nejen hospodský, třeba když v Kostelanech čepoval sopečné pivo.