Titulky článků v médiích o genocidě a hladomoru v Gaze častokrát nesedí s jejich obsahem. Pokud by každá válka byla nazvána genocidou, tak by toto slovo ztratilo smysl. Dnes přestává platit pravidlo, že zprávy se mají striktně oddělovat od komentářů. Zprávy mají reportovat fakta. Dnes to často splývá do jednoho. Mojmír Kallus hovoří o několika konkrétních případech, ve kterých se média dopustila zkreslování reality. Také hovoří o tom, na co bychom si my jako konzumenti médií měli dávat pozor.
Druhý díl série „Mediální válka kolem Izraele”.
Opět vám přinášíme hlubší pohled na různé aspekty Izraele. Vracíme se do horké současnosti. Jsou to dva roky od vypuknutí války s Gazou, kterou vyvolal Hamás 7. října masakrem civilistů. Válka dosud trvá a neskončí dokud nebudou propuštění všichni Izraelští zajatci. Téma, které otevíráme v nové sérii je “Mediální válka kolem Izraele”. V prvním dílu přinášíme rozhovor s úřadující českou velvyslankyní v Izraeli.
Host: Veronika Kuchyňová Šmigolová
moderuje: Mojmír Kallus
Terezie Dubinová, sběratelka příkladů arabsko-izraelského soužití, vypráví příběhy, které běžně neuslyšíte. Navzdory tomu, že to teď mají všichni kvůli válce těžké, vznikají v Izraeli krásné mírové iniciativy, které stojí za povšimnutí. Zveme vás k poslechu závěrečného dílu série „Koexistence”.
Jaké byly vztahy Arabů a Židů v Izraeli do 7. října a jaké jsou po něm?
Už před 7. říjnem občanská společnost s velikou odvahou a úsilím pracovala na vzájemném propojování, komunikaci. Nicméně po říjnu je izraelská židovská společnost těžce traumatizovaná a arabská společnost se “stáhla”.
Více o současných reáliích izraelské občanské společnosti a jak se vypořádává se změnami ve společnosti po 7. říjnu, vypráví hebraistka a kulturoložka Terezie Dubinová.
My na Západě žijeme ve společnostech, ve kterých se primárně považujeme za občany dotyčného státu a až potom následuje naše identita etnická, náboženská, kulturní apod. Zákony státu klademe nad zákony rodiny nebo dílčí skupiny, komunity.
Na Blízkém východě v tradičních společnostech je tomu jinak. Obyvatelé jsou primárně loajální vůči svým rodovým, etnickým a náboženským skupinám. V tomto prostředí vzniká Stát Izrael, který v inspiraci evropskými hodnotami rovnosti, svornosti a bratrství klade občanskou identitu na první místo.
Zároveň absorbuje velké množství rozmanité populace, která si zachovává svoji náboženskou, etnickou a kulturní rozmanitost.
Od roku 1948 se přistěhovalo do Izraele 3,3 milionu lidí, kteří sem přišli ze 143 zemí světa. Identita v občanském průkazu Izraelce tak může být židovská, arabská, drúzská nebo aramejská.
V Izraeli žije dnes celkově 10 milionů obyvatel, z toho tvoří 74 % Židé, 21 % Arabové a 5 % ostatní menšiny.
O koexistenci rozmanitých etnik a náboženských skupin uvnitř izraelské společnosti vypráví hebraistka a kulturoložka Terezie Dubinová.
Ladislav Matějček a Karin Vik přináší tři příběhy, které ilustrují neuvěřitelné trauma a realitu 7. října.
• Josi Landau – příběh jednoho ze zakladatelů organizace ZAKA, která identifikuje oběti katastrof po celém světě
• Ofir Engel – příběh 17letého mladíka, který byl rukojmím Hamásu
• Noa Argamani – příběh 26leté účastnice festivalu Supernova, která byla rovněž v zajetí v tunelech pod Gazou
Pokračování vojenského rozboru masakru 7. října 2023
Host: Jaromír Vykoukal
Co se spustilo ráno 7. října 2023 v 6.30 izraelského času u hranic s Pásmem Gazy proniknutím Hamásu na území Izraele? Mnozí se ptají, jak to Izraelci mohli dopustit. Jak to, že tak vyspělá, moderní armáda s nejlepší technikou tak fatálně selhala? Jak je možné, že tajné služby a armáda nezasáhly včas?
Co se spustilo ráno 7. října 2023 v 6.30 izraelského času u hranic s Pásmem Gazy proniknutím Hamásu na území Izraele? Mnozí se ptají, jak to Izraelci mohli dopustit. Jak to, že tak vyspělá, moderní armáda s nejlepší technikou tak fatálně selhala? Jak je možné, že tajné služby a armáda nezasáhly včas?
Realita 7. října minuta po minutě z pohledu majora ve výslužbě; první část.
Host: Jaromír Vykoukal
Realita 7. řijna je tématem nové série podcastů ICEJ. V úvodu zazní svědectví dvou dam, které na vlastní kůži zažily masakr na jihu Izraele odehrávající se v kibucu ležícím v těsné blízkosti hranice s Pásmem Gazy. Jsou nejen očitými svědky, ale také hlasem těch, kteří byli zavražděni nebo uneseni.
Miri Gad Messika a Ajelet Chakim navštívily Českou republiku v říjnu 2024, aby s námi sdílely příběh svého přežití. Pokud si ho vyslechnete i vy, bude to pro ně hodně znamenat.
Moderuje: Lída Matušková Tlumočník: Mojmír Kallus
- Kibuc Be’eri byl zdevastován genocidním útokem Hamásu 7. října 2023. Česká kancelář Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém tento kibuc, který má v Izraeli podobný symbolický význam, jako u nás Lidice, soustavně podporuje a na jeho obnovu již poslala příspěvky v hodnotě přes pět milionů korun.
Jomkipurská válka. Vliv Spojených států amerických a Sovětského svazu na vývoj na Blízkém východě. Islámská revoluce v Íránu. Občanská válka v Libanonu. Mírové dohody Izraele s Egyptem a Jordánskem. Írán a jeho snahy o dominanci v regionu. Operace Mír pro Galileu. První intifáda. Vznik Hamásu. Dohody z Osla. Nástup fenoménu sebevražedných atentátníků. Naděje do budoucna. To jsou témata posledního dílu série „Po stopách konfliktu“.
Host: Radek Hejret
Zvraty v geopolitice Blízkého východu, Suezská krize, Šestidenní válka, územní kompromisy, koncentrace vlivu Sovětského svazu, vznik Organizace pro osvobození Palestiny a tzv. Rezoluce tří ne. To jsou témata čtvrtého dílu „Po stopách konfliktu“, od Suezské krize až k Jomkipurské válce. Souvislosti s přesahem na současnost nám opět přináší Radek Hejret.
V květnu roku 1948 opouštějí britští vojáci mandátní Palestinu.
Plán Organizace spojených národů pro rozdělení Palestiny na dva státy, jeden arabský a jeden židovský, byl sice schválen 29. listopadu 1947, ale namísto pokojného rozdělení vyhlašují arabské státy tomu nově vzniklému, Státu Izrael, válku.
V této první arabsko-izraelské válce sehrává klíčovou roli poválečné Československo. Izrael i díky jeho vojenské pomoci uhájil svoji existenci. Bojuje o ni však dodnes.
Radek Hejret pokračuje ve vyprávění o spletitém konfliktu na Blízkém východě.
Na časové ose „Po stopách konfliktu“ se přesuneme do období mezi lety 1920 až 1939. Dozvíme se o konferenci v San Remu a atmosféře, která panovala před druhou světovou válkou. Rozdělení tehdejší mandátní Palestiny zaměstnávalo světové politiky stejně, jako je zaměstnává dění na Blízkém východě i dnes.
Radek Hejret poutavě vypráví o důležitých geopolitických souvislostech a historii arabsko-izraelského konfliktu na Blízkém východě.
S Radkem Hejretem se vydáváme v nové sérii po stopách arabsko-izraelského konfliktu. V pěti dílech přineseme postupně a chronologicky kontext sporu o zemi, která vzbuzuje velké vášně i mimo svůj region. Mnozí dokonce tento konflikt vnímají jako celosvětovou hrozbu.
V prvním dílu se ohlédneme na přelom 19. a 20. století, tedy na období před počátkem tohoto konfliktu. #postopachkonfliktu
Zakončujeme první sérii epizodou o nedávno zjištěných propojeních mezi Hamásem a nacistickou ideologií.
Hitler byl poražen, nacisitické Německo bylo poraženo, všude na světě je nacismuz považován za něco odsouzení hodného, ale je jedna oblast na světě, kde taková denacifikace nikdy neproběhla. V arabském světě je Mein Kampf dosud na žebříčku nejprodávanějších knih. Militantní islám přebral od nacistů smutnou historickou štafetu ideologie vyhlazování Židů.
Host: Mojmír Kallus
Ještě v roce 1975 byly Libanon a Izrael podle hodnocení „Freedom House“ označovány za jediné fungující demokracie na Blízkém východě. Od té doby však Libanon o tuto svobodu vinou OOP a později Hizballáhu do značné míry přišel a stal se nejdůležitějším spojencem íránského islamistického režimu v regionu a také jeho pojistkou. Ve vztazích mezi Íránem a Izraelem jsme svědky překročení Rubikonu, což vytváří vysoké napětí v geopolitických vztazích.
Po letech organizovaného teroru civilistů v Libanonu i Izraeli prostřednictvím íránských proxies se letos stalo již dvakrát, že Írán napadl stát Izrael přímo. Na Blízkém východě tak sledujeme velmi rychlý sled událostí, akcí a reakcí. Izrael znovu stojí před existenciální hrozbou. Podobně jako v letech 1948, 1967, 1973 a 1991.
Apartheid. Genocida. Eskalace. Okupace. Kolonizace. Běžně užívaná slova v souvislosti s Izraelem. Nálepky pramenící z nepochopení situace na Blízkém východě, které vytváří napětí, agresivitu a nenávist, zejména na sociálních sítích.
Souvislosti dění v Izraeli jsou pro sociální sítě příliš komplexní. Pro instantní uživatele příliš složitá. Zato tvrzení propalestinských organizací zní tak jednoduše: „Palestinci jsou utlačováni. Izraelci jsou zlí utlačovatelé!“
Věděli jste například, že 20 % obyvatel Státu Izrael tvoří Arabové? A že izraelská armáda bojující v asymetrické válce s Hamásem nepáchá v Gaze genocidu, ale předchází jí?
Host: Mojmír Kallus, vice-prezident pro mezinárodní záležitosti globální organizace ICEJ.
Organizace na ochranu lidských práv, jako jsou Červený kříž, Lékaři bez hranic nebo Amnesty international, denně šíří informace o izraelské okupaci Palestiny. Dokonce i OSN a její různé agentury. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu vydal 19. července 2024 poradní stanovisko k „důsledkům izraelské politiky na okupovaných palestinských územích včetně východního Jeruzaléma“.
Na jedné straně slyšíme hlasy, že Izrael okupuje Izrael Palestinu a z druhé strany, že ne. Jak se v tom vyznat ?
Co jsou tzv. okupovaná území ? Kdo má právo na existenci na Blízkém východě?
Na tyto a další otázky odpovídá Mojmír Kallus, vice-president pro mezinárodní záležitosti globální organizace ICEJ, v druhém pokračování série Fakta a mýty o Izraeli.
Je to rok od masakru 7. října, kdy bylo zavražděno nejvíce Židů od dob holokaustu. Rok od vypuknutí konfliktu mezi Gazou a Izraelem. Proč vypukl? Kdo jsou jeho aktéři a jaké jsou jeho cíle? Proč tento konflikt vzbuzuje takové vášně po celém světě, na rozdíl od jiných konfliktů zahrnujících arabský svět, jako je například válka v Jemenu?
Prvním hostem, se kterým tento podcast zahajujeme, je Mojmír Kallus, zakladatel a dlouholetý předseda české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém.
Moderuje Karin Vik