Netýkavky (Impatiens) se dokážou postarat o šíření svého potomstvo samy. Po dozrání se plod, pukavá tobolka, otevře a rozstřelí vlhká semena do okolí, někdy i více než jeden metr od mateřské rostliny. Některé druhy se tak u nás i ve světě staly invazivními. Téma pro Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář.

Stejné, jako my, jen jim jinak říkaly. Ajbiš, umrlčí karafiát, rubášky, mastný knedlík nebo mariánské růže. Lidových názvů rostlin existovalo nepřeberné množství. Co kraj, to pojmenování, dalo by se říct. Na většinu z nich se už pozapomnělo. Ivan Dvořák z časopisu z časopisu Zahrádkář rád některé připomene:

Pravděpodobně jste použili odrůdu, která se nehodí pro celoroční pěstování. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

V létě si pochutnáváme na pestrobarevné směsici ovoce ze zahrady. Nad vzhledem některých plodů by ale člověk zaplakal. Kdo nebo co způsobuje vady na kráse u dozrávajícího ovoce? Téma pro Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář.

Zelenině pěstované v nádobách se dobře daří pod střechou na jižní nebo západní straně. Nesmíme je ale zapomenout pravidelně zalévat. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář, zodpoví také několik dotazů:

Zelené hnojení je zemědělská technika, kdy se na pozemku pěstují rostliny, které se následně zapraví do půdy, čímž ji obohatí o živiny a zlepší její strukturu a úrodnost. Je to ekologický způsob hnojení, který nahrazuje nebo doplňuje tradiční metody hnojení chlévským hnojem nebo kompostem. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář poradí:

V některých letech déšť pravidelně zalévá zahradu místo nás a v jiných letech je potřeba chopit se konve nebo hadice a zahradu zalévat svépomocí. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář radí, jak na to, aby se voda dostala přímo ke kořenům.

Na mnoha rostlinách se objevují mšice. Jak se s nimi dá bojovat, jak se likvidují? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Kterou zeleninu je možné vysévat v období letního slunovratu? Co lze vysít přímo do záhonu a co se musí předpěstovat? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Zrají jahody. K bohaté sklizni potřebujeme dvě věci: zdravý porost a dostatek vody na zálivku. Jahody rostou z vody. Ne jako z vody. Opravdu z vody. Když neprší nebo nezaléváme, je úroda nižší, jahody nejsou tak úžasně svěží, křehké, šťavnaté a chutné. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář pokračuje:

„Touto dobou vyséváme odrůdy letní, kterým nevadí vysoké teploty. O tom, že je to ta správná odrůda, se dočteme na sáčku se semínky,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Slyšeli jste, že je potřeba zaštipovat výhony okurek či tykví a otrhávat listy rajčat? Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář radí, jestli je to nutné a u kterých odrůd:

Zimostráz neboli buxus, lidově krušpánek, je stálezelený keř nebo stromek s drobnými listy pocházející ze Středomoří. U nás ho pěstujeme jako okrasnou dřevinu. Tedy pokud se do něj nepustí zavíječ zimostrázový. Pak už moc krásný není. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Pokud vám květy na jahodnících v uplynulém týdnu pomrzly, tedy zhnědly nebo zčernaly, odstraňte je. Kromě mrazu může na jahodníku řádit i malý tmavý brouk s šedými chloupky, květopas jahodníkový. Je významným škůdcem jahodníku, ale i maliníku a ostružiníku. Jeho tělo měří jen 2 až 4 milimetry, ale dokáže poničit až 80 procent úrody. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Mulč je v podstatě jakýkoliv pokryv povrchu půdy organickým materiálem. A mulčování je jev okoukaný z přírody. Tam, kde napadalo listí, se v záhonu vláha udrží déle, než na místě nepokrytém. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Hodně druhů zeleniny, kterou předpěstováváme, můžeme vysít ještě i teď, ve druhé polovině jara. Rajčata, ředkvičky, pastinák, mrkev, saláty, květáky, kedlubny, okurky, brokolici, fazole, hrášek. Vývoj se urychluje tím, že je delší den, intenzivnější světlo a teplo. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Lekníny jsou atraktivní vodní rostliny, které ozdobí vodní plochu v zahradě. Podle odrůdy prosperují ve vodě hluboké od 3 centimetrů do 3 metrů. Ty nejmenší můžeme pěstovat v nádobách, ty největší třeba v rybnících či v klidných částech tekoucích vod. Průtočnou vodu nesnášejí. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Pivoňka keřovitá se pěstovala už před dvěma tisíci lety v Číně. Pivoňka lékařská, kterou pamatujeme ze zahrad našich babiček a mnozí ji také na zahradě máme, se jako okrasná a léčivá rostlina pěstuje už od středověku.

„Když vidím zahrádkáře cvakající nůžkami už od prvních teplejších dnů v únoru, říkám si, to je ale škody! Každý rok ořežou spousty jednoletých výhonů, a tím obírají celé koruny o možnost vytvořit plodné dřevo. A také se víc nadřou. Stromy jsou v té době bez mízy, větve kladou nůžkám větší odpor, než když už v nich míza proudí,“ říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. A pokračuje:

Po zimě obhlížíme skalku a zjišťujeme, co je potřeba napravit. Přihrneme substrát ke krčkům rostlin, vyplňujeme spáry mezi kameny. Nakupujeme nové rostliny, odstraňujeme ty, které nepřežily zimu. Také plevel zavčasu odstraníme, aby se nevysemenil. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.