Namibie patří mezi ty africké země, které se zdaleka nejvíc podobají Evropě. Bývalá německá kolonie na úplném jihu kontinentu se ale potýká s velkou chudobou, nezaměstnaností a patří mezi země s největší nerovností ve společnosti. Příčinou je přitom především její historie, která zahrnuje i desetiletí apartheidu. V pořadu Za obzorem mluví o historii i současnosti země politiolog Rui Tyitende.

Tibetský vůdce dalajláma oslavil v červenci 90. narozeniny a mluví se o jeho nástupci. Dnes už je totiž otázka jeho reinkarnace geopolitické téma. „Čína bude stále víc tlačit na Rusko. Bude chtít instalovat vlastního nepravého dalajlámu, aby měla vliv na Rusko, Mongolsko, Tibet a celý Himalájský pás. Kdo ovládá Himaláj, ovládá Jižní Asii,“ říká pro Český rozhlas Plus Lozang Sanggjä, blízký spolupracovník dalajlámy a bývalý prezident tibetské exilové vlády.

Evropská muzea vystavují nebo ve svých depozitářích skladují obrovské množství předmětů z Afriky, Asie, Amerik a Pacifiku. Zdaleka ne všechny jsou dobrovolné dary vzdálených národů a komunit. Tisíce artefaktů přivezli Evropané z koloniálních výprav. Některé se ale postupně vrací do zemí, odkud byly odvezené. jde například o sbírku Beninských bronzů nebo ostatky domorodých obyvatel.

Ve středu 17. září zaplnilo indický tisk a televize jedno jediné téma. Nebyla to roztržka se Spojenými státy ohledně cel a víz nebo nějaký nový korupční skandál. Byly to 75. narozeniny premiéra Naréndry Módího. Vedle vypočítávání Módího úspěchů a celostránkových gratulací od významných podniků i jednotlivců už ten den nezbylo v indických novinách místo prakticky na nic jiného.

Izraelská vláda schválila v srpnu 2025 kontroverzní projekt E1 na okupovaném Západním břehu Jordánu. Židovští osadníci budou moct vybudovat asi 3 tisíce nových domů na území, které Palestinci považují za své, a které jim podle mezinárodního práva náleží. Nové osady v praxi vytvoří jakýsi ostrov uprostřed Západního břehu.

V jejich rodné zemi se z nich ze dne na den staly nežádoucí osoby. Nástup generála Suharta provázely masakry statisíců lidí a politické čistky - temná skvrna na indonéské minulosti, se kterou se země stále nevyrovnala. Její součástí jsou i pohnuté osudy exulantů, kteří dlouhá desetiletí zůstali v zapomnění tisíce kilometrů od domova a od svých rodin. Jak se současná Indonésie staví ke svým nuceně vystěhovaným obyvatelům? A jak se snaží exulanti uchovat historickou paměť navzdory hlubokým historickým křivdám? Téma dalšího dílu pořadu Za obzorem, který připravil Jiří Kordík.

Z desítek indonéských studentů se ze dne na den staly v jejich rodné zemi nežádoucí osoby. Nástup generála Suharta provázely masakry statisíců lidí a politické čistky. Byla to temná skvrna indonéské minulosti, se kterou se země stále nevyrovnala.

Desítky let pomalého sbližování Spojených států a Indie jsou během několika týdnů v troskách. To kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení dohromady až 50procentních cel.

Nebylo to poprvé. Obě země spolu svedly čtyři velké konflikty a nespočet menších konfrontací. Od roku 1998 navíc oficiálně disponují atomovými zbraněmi. Hrozí rozpoutání plnohodnotné jaderné války, nebo naopak jaderné zbraně riziko rozsáhlejšího konfliktu snižují? Jak vypadají arzenály obou zemí a jaká pravidla si stanovily pro jejich použití? O tom všem je tento díl pořadu Za obzorem.

Nebylo to poprvé. Obě země spolu svedly čtyři velké konflikty a nespočet menších konfrontací. Od roku 1998 navíc oficiálně disponují atomovými zbraněmi. Hrozí rozpoutání plnohodnotné jaderné války, nebo naopak jaderné zbraně riziko rozsáhlejšího konfliktu snižují? Jak vypadají arzenály obou zemí a jaká pravidla si stanovily pro jejich použití? O tom všem je tento díl pořadu Za obzorem.

Roztržka mezi Indií a Pákistánem skončila po několika dnech příměřím, které pomohly vyjednat zejména Spojené státy. Příčiny dlouholeté rivality mezi oběma zeměmi ale vyřešeny nebyly a pravděpodobnost dalšího konfliktu tak zůstává vysoká. Je to spíš otázky „kdy“, než „jestli“ se Indie a Pákistán znovu ocitnou na pokraji války.

Když se ale tři plavidla čínského námořnictva na konci února vydala do vod nedaleko Austrálie, dokázal Peking překvapit. O cvičení totiž australské úřady předem nevaroval a armáda se o přítomnosti lodí dozvěděla až díky pohotovosti pilota komerčních aerolinií, který si lodí čínského námořnictva všiml a úřady upozornil. O napětí v Indopacifiku a rostoucí asertivitě Číny je tento díl pořadu Za obzorem

Když se ale tři plavidla čínského námořnictva na konci února vydala do vod nedaleko Austrálie, dokázal Peking překvapit. O cvičení totiž australské úřady předem nevaroval a armáda se o přítomnosti lodí dozvěděla až díky pohotovosti pilota komerčních aerolinií, který si lodí čínského námořnictva všiml a úřady upozornil. O napětí v Indopacifiku a rostoucí asertivitě Číny je tento díl pořadu Za obzorem. .

Kumbhméla 2025 je největším náboženským shromážděním na světě. Pro stovky milionů hinduistů je to šance, aby při rituální koupeli na soutoku posvátných řek Gangy a Jamuny smyli všechny své hříchy, tím to ale zdaleka nekončí. Kumbhméla je celospolečenský fenomén, událost, která spojuje Indy ze všech koutů obrovské země, i ze všech společenských vrstev. A to platí i navzdory tomu, že odhadovaná účast přesahující 400 milionů je nejspíš silně nadsazená a že svátek není ani zdaleka tak starobylý, jak se někdy tvrdí.

Etiopie patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a svůj rozvoj opírá hlavně o rostoucí populaci, přírodní zdroje a vodní energetiku. Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví pořad Za obzorem. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

Jak na ní chce stavět dál, proč se ekonomika přehřívá a proč by mělo být v zájmu Česka i Evropy neuvolňovat tento region čínským a ruským investicím? Odpoví dnešní pořad.

V dobách své největší slávy působily jejich buňky prakticky po celé zemi - pro někoho teroristé, pro jiného bojovníci za práva těch nejutlačovanějších. O málo známém povstaleckém hnutí, které ještě před nedávnem považovala indická vláda za největší vnitřní bezpečnostní hrozbu, je tento díl pořadu Za obzorem.

Před 60 lety se indická vesnička Nakšálbári v podhůří Himálaje zapsala do dějin. Vzpoura rolníků tam zažehla povstání, které se rozšířilo do Indie a někde doutná dodnes. Ještě před 17 lety označil tehdejší indický premiér Manmóhan Singh takzvané nakšality za největší vnitřní bezpečnostní hrozbu, které kdy země musela čelit. Jiná část indické společnosti ale jejich boj vnímala a vnímá jako legitimní ozbrojený odpor vůči útlaku ze strany státu a vlivných průmyslových korporací.

„Bohové musí být každý den uctíváni všemi předepsanými obřady. Je to jejich právo!“ S těmito slovy zahájil o víkendu jeden z indických svatých mužů protestní hladovku. Chce donutit úřady, aby mu povolily provést obřady k uctění údajného idolu boha Šivy nalezeného v mešitě Džňánvápí ve městě Váránasí. Přiživil tak mezináboženský konflikt, který hrozí přerůst v otevřené násilí. Nebylo by to v indické historii poprvé.

Stovky lidí mizí každý rok. Někteří se vrátí za pár měsíců nebo za pár let, jiní se nevrátí nikdy. Některé najdou mrtvé, pohozené na odlehlých místech a se stopami po mučení. Z rodin pákistánských Balúčů se za poslední dvě dekády beze stopy ztratilo asi pět tisíc lidí.