Kdo stojí za projektem gigafactory v Dolní Lutyni? Jak se k němu staví místní obyvatelé? Co znamená koncept spravedlivé transformace, v rámci níž je gigafactory prosazována? Na koho bychom měli*y brát ohled při jejím prosazování? V čem je její současná podoba odlišná oproti původní myšlence? A jakou roli v tom všem může hrát ‘příroda’ a jakou naopak sociální hnutí? Poslechněte si rozhovor s terénní výzkumnicí a členkou hnutí Limity jsme my, Sárou Hájkovou.
Podpořte klimatické hnutí Limity jsme my na Darujme: https://www.darujme.cz/organizace/1200020.
Webové stránky: https://limityjsmemy.cz/
Facebook: https://www.facebook.com/limityjsmemy
Instagram: https://www.instagram.com/limityjsmemy/
S hudebnicí, kurátorkou, publicistkou, organizátorkou a lektorkou Mary C jsme se bavily o komunitním prostoru Synth Library, iniciativě Nerůst v kultuře, možnostech rapu ve vzdělávání, emancipaci v hudbě i o propojování se skrze zvuk. Jak ji inspirovalo turné s umělkyní AGF, co ji vedlo k založení knihovny syntetizátorů, jak se ji daří stmelovat komunitu okolo elektronické hudby, jaké bylo nahrávání podcastu Rovnice emancipace a proč vidí v hudbě revoluční potenciál?
Poslechni si rozhovor s Mary C a zavítej i na nějakou akci pořádanou Synth Library Prague.
http://www.zvukpraha.cz/synthlibraryprague/
Jak se projevuje recyklace ve výtvarném umění? Jak umělci a umělkyně pracují a nakládají s odpadem? Existuje dnes pro umělkyni vůbec něco, co by označila za odpad? Jaké z toho plynou etické otázky? Co je to informel? Jak se nedostatek v umění projevoval? Co vše je možné dělat s textilem? Poslechněte si rozhovor s výtvarnou umělkyní a doktorandkou na Fakultě umění VUT v Brně Juditou Levitnerovou.
Kdo stojí za projektem East African Crude Oil Pipeline a proč se jej nedaří odvrátit? Jak stavba ropovodu na západě Ugandy ohrožuje životy místních obyvatel i vzácné ekosystémy? Jak se organizují lokální komunity a proč jsou v nich aktivní hlavně ženy? O co usilují a v čem jsou úspěšné? A o co se snaží iniciativa #StopEACOP? Poslechněte si reportážní epizodu přímo z vesnice Kasenyi s rozhovorem s ugandskou aktivistkou a projektem zasaženou obyvatelkou Judith Bero-Irwoth.
Čím je specifická a inspirativní Stará Ľubovňa? Jak fungoval a čím byl festival UM UM v kontextu českých a slovenských divadelních festivalů? Jak přinést do performativního umění ekologické myšlenky a udržitelný způsob tvorby? Jaká je situace mladých absolventek uměleckých škol? Jak sladit rodinu s dráhou režisérky, umělkyně? Jak tvořit v kolektivu a horizontálně? Jaké byly brněnské studentské stávky 17. listopadu 2022? Poslechněte si rozhovor s divadelní režisérkou a studentkou doktorského programu na divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Marikou Smrekovou.
Jaké důsledky mělo několikaměsíční extrémní sucho v zemích východní Afriky? Jak vnímají tamní lidé klimatickou změnu a její příčiny? Jak posílit hlas Afriky v geopolitických otázkách i ve vyjednávání klimatické spravedlnosti? Jak se vyvíjí občanská společnost ve východní Africe a v čem se můžeme inspirovat? Poslechněte si rozhovor s českým afrikanistou Janem Záhoříkem. V příštích dílech Trhliny se můžete těšit na rozhovory s inspirativními aktivistkami, umělkyněmi, zakladatelkami ženských kolektivů, vědkyněmi i zástupkyněmi environmentálních a sociálních hnutí působícími nejen u nás, ale například právě v Africe.
Jak je v široké veřejné debatě vnímán les? Je v naší přírodě místo pro kůrovce a suché stromy? Kdo všechno a jakým způsobem vstupoval do debaty o správě Národního parku Šumava mezi roky 1991-2010? Jací politici se do debaty zapojili a proč? Čím je Národní park Šumava unikátní? Jakou roli má na vnímání Šumavy dílo spisovatele Karla Klostermanna? Jaká byla role vědců a aktivistů? Co je to kritická analýza diskurzu? O tom všem a také o své nové knize Politika lesa hovoří Michal Hořejší, lingvista a výzkumný a vědecký pracovník z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Kudy na radikální imaginaci skrze zvědomění v těle? Jednáme na základě oddělenosti nebo propojenosti? Jak začít s radikální imaginací u sebe a jak v kolektivu? Jak pěstovat společně nástroje pro globální transformaci? Jsme vnitřně připraveni k radikální proměně uspořádání? A proč je dobré setkávat se třeba při kruhových tancích? Poslechněte si rozhovor s Adamem Čajkou, lektorem nenásilné komunikace, členem a tvůrcem nerůstového hnutí a spoluautorem divadelní hry Nikola 2030, 2045, 2080 pro soubor HaDivadla.
Jak funguje městská galerie Plato v Ostravě? Co ve svém programu centrum současného umění sleduje? Jak se formovala a vznikala iniciativa autorů a autorek otevřeného dopisu Ministru kultury ve věci udržitelnosti a nerůstu v kultuře? Co je to umění v post-uměleckých časech? Jaké jsou strategie post-umění? A jak vidí intermediální umělec, hudebník, dramaturg a kurátor budoucnost Ostravy? Poslechněte si další díly podcastu Trhlina s Jakubem Adamcem.
Trhlina přináší shrnutí toho nejdůležitějšího, co se dozvíš v Klimavizi - publikaci loňského výzkumu o hledání smysluplných cest k řešení klimatické krize. Klimavize je teoretickým i praktickým podkladem pro strategické myšlení v klimatickém hnutí. Kompletní publikaci najdeš na webu www.klimavize.cz.
Můžou se fosilní korporace změnit a pomoci nám zabránit klimatickému rozvratu? Nebylo by prostě jednodušší je zrušit? Budoucnost po pádu Shellu ukazuje, jak by zánik ropného giganta pomohl pracujícím, stejně jako místním lidem. Poslechněte si rozhovor s Nielsem Jongeriusem, jež působí v Transnational Institute a v koalici Future Beyond Shell.
https://www.tni.org/
https://futurebeyondshell.org
Jaké jsou obrazy české krajiny v současné české literatuře? Může i kultura krajinu vytěžit? A jaká témata naopak zůstávají nedotčená? K čemu jsou čtenářkám a čtenářům literární žánry jako dystopie a antiutopie? Může new weird zprostředkovat perspektivu nelidských aktérů? Jak se literatura připravuje na klimatickou krizi? Existuje nějaká specifická česká cesta adaptace na život v době globálních klimatických změn? Jaký je dnešní literární provoz očima literárního publicisty a šéfredaktora online deníku Alarm?
Město Brno vytváří pohodový safespace, kde si zástupci zemí jako je Saúdská Arábie mohou dohodnout byznys s českým zbrojním průmyslem. České zbraně se vyváží do totalitních zemí a používají se ve válečných zónách třeba v Náhorním Karabachu. ČR tak porušuje mezinárodní závazky a především lidská práva. Přítomnost zbraní v politicky nestabilních oblastech zatím nikdy mír nepřinesla v dobách sílící klimatické krize spojené s boji o zdroje jen násobí množství lidí nucených k migraci.
Jak přesně souvisí zbrojní průmysl se změnou klimatu? A jak efektivně zajistit bezpečnost? Potřebujeme lepší zbraně nebo promyslet, co to vlastně bezpečnost je? A kolik to celé bude stát?
Rozhovor s Peťom Tkáčom a Vítkem Kozákem z brněnského kolektivu Odzbrojovka Nesehnutí a pozvánka na festival StopIdet (6. - 8. 10. 2021), který vypukne kolem brněnského zbrojního veletrhu.
S teoretikem umění a organizátorem TJ Demosem o politické imaginaci, výzkumu scénářů budoucnosti, prefiguraci v rámci umělecké i aktivistické praxe, nebo o politikách Green New Dealu.
S ekologickou ekonomkou Evou Fraňkovou o tom, co se stane s vašimi penězi, když si je dáte do banky a proč je radši nezakopat na zahradu. O tom, co jsou etické banky a co dělat s tím, když nechcete, aby vaše úspory někdo investoval do destrukce planety. A taky o špinavých pojišťovnách, které drží nad vodou uhelný průmysl a o úspěšné kampani Zastavme špinavé prachy!
Jestli se chcete mít zásluhu na tom, aby uhlobarony neměl za rok kdo pojišťovat, zasaďte jim ránu a to buď na Akčních dnech proti špinavým pojišťovnám 21.-23. června nebo podepsáním otevřeného dopisu.
Událost: nolog.link/s/8U5K9x
Dopis: https://spinaveprachy.cz/otevreny-dopis-s-petici/
Americké hnutí Sunrise jako první propojuje boj proti změnám klimatu neoddělitelně se vznikem milionů zelených pracovních míst. To je narativ, kterým dokáže oslovit širokou veřejnost a získat velkou společenskou podporu. Obsadili Capitol, dřív než to bylo cool a přesvědčili demokratickou stranu, aby prosazovala radikálnější klimatickou politiku. Nevyznávají ale žádná trvalá přátelství a ani trvalá nepřátelství: kdo nedostojí svým závazkům, toho svrhnou. Jaké jsou principy hnutí Sunrise? Jakým způsobem se organizuje?
Ptali jsme se členky hnutí Sunrise Molly Morabito.
Více informací o hnutí Sunrise najdete tady: https://www.sunrisemovement.org/category/theory-of-change/
Alexander Dunlap je sociální antropolog, který obnovitelným zdrojům energie říká fosilní paliva 2.0 a vysvětluje, proč obnovitelné zdroje v masivním měřítku nejsou udržitelným řešením. Zkoumá metody, jaké používají státy a korporace na potlačení odporu ze strany místních lidí nebo aktivistických kolektivů. Své výzkumy dělal ve spolupráci s autonomními kolektivy v Hambašském lese v Německu, ve francouzské Zóně Obrany L'Amassada a v současnosti s původními obyvateli v Oaxace v Mexiku. Bavit se ale budeme i o tom, jak žít vysněnou budoucnost tady a teď a v harmonii s přírodou.
Disclaimer: Tento rozhovor vznikl před zveřejněním prohlášení studentek a studentů Pavla Sterce na adresu jeho predátorských metod vedení ateliéru. Vznesená obvinění považujeme za závažná a děkujeme kolektivu z Ateliéru Intermédií FAVU, že poukázali na strukturální problém zneužívání mocenských pozic na českých vysokých školách. Celé prohlášení zde: https://artalk.cz/2021/06/04/187021/
Je třeba oddělovat umění, pedagogiku a aktivismus? Co vede (nejen) studenty uměleckých škol k aktivismu? Lze fungovat svobodně a bezpečně v institucích hierarchické povahy? Jak vést ateliér na vysoké umělecké škole? Co je to otevřená forma? Jaká může být role univerzit, uměleckých institucí a uměleckých soutěží? Jak souvisí s greenwashingem a artwashingem? Jak se proti těmto praktikám bránit? Jaká může být role postumění v boji s klimatickou krizí? Co je to nevědecký výzkum? Poslechněte si rozhovor s Pavlem Stercem, vizuálním umělcem, vedoucím ateliéru intermédií na brněnské FAVU a aktivistou.
Jak se se současnou klimatickou krizí a koronavirovou pandemií potýkají lidé v Keni? Jak pociťují změny klimatu, jak si je vysvětlují a jak s tím souvisí vliv tradice? Jak se osvědčují technologické inovace jako ekologická řešení? S jakými kauzami se potýkají tamní environmentální aktivisté a aktivistky a jak jim v činnosti brání investoři a politici? A v čem všem má prsty Čína? Poslechněte si rozhovor s novinářkou Mary Mwenda a komunitním pracovníkem Isaacem Lidaywou z Keni.
Proč má být cílem ekonomie 21. století kobliha? Proč musíme dekonstruovat neoklasický způsob ekonomického uvažování? A čím ho nahradit?
S Janem Bittnerem, jedním z družstevníků nakladatelství IDEA a také ekonomem a analytikem Ministerstva práce a sociálních věcí, jsme mluvili o překladu knihy Ekonomie koblihy: Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století od ekonomky Kate Raworth. Diskutovali jsme o tom, jaká dogmata a předpoklady ovládají ekonomii jako akademickou disciplínu i praxi, zejména v souvislosti s ideologií růstu, vnímáním racionality nebo rolí trhu. Kate Raworth přenastavuje a překresluje základní ekonomické koncepty. Snaží se nasměrovat ekonomii k cíli vytvořit udržitelnou společnost, kde mají všichni lidé důstojné podmínky k životu a zároveň společnost nepřekračuje únosné limity naší planety.
