Jižní Evropa zažívá jednu z nejhorších sezon lesních požárů za poslední dvě dekády. Například Pyrenejský poloostrov požáry sužují už dva týdny. V případě Španělska jde hlavně o severozápad země, kdy ještě v úterý navečer hasiči evidovali na 40 ohnisek. Situaci řeší i centrální vláda v Madridu, která plánuje na zasažených místech vyhlásit stav mimořádné události civilní ochrany a v příštím měsíci předložit plán boje proti klimatickým změnám. „Zemřelo i několik lidí. Za 24 hodin tam shořela stejná plocha jako za celý loňský rok. Z dat EFFIS vyplývá, že jen ve Španělsku, napříč několika regiony, spálil oheň plochu čítající 400 tisíc hektarů. Jak píše agentura Reuters, to je jako by shořela celá Mallorca," říká ve Výtahu Respektu Štěpán Sedláček, který dodává, že extrémní požáry jsou také v Portugalsku. Jaká je tam situace? Jak se s požáry doposud vypořádávalo sousední Španělsko a jaký by mohl být budoucí plán boje s klimatickou změnou? A jak vlastně klimatologové hodnotí letošní léto v Česku?
Ženy XYZ #7: V končící Poslanecké sněmovně tvořily ženy čtvrtinu z celkových dvou stovek členů, což je dosavadní rekord dolní komory. Poslankyně z vládních i opozičních stran tam navíc nebyly do počtu, naopak - prosadily zásadní změny, přičemž se u toho dokázaly nadstandardně domluvit a předvedly, jak taky může vypadat politická kultura. Přesto některé z výrazných političek - Martina Ochodnická z TOP09 nebo lidovkyně Marie Jílková - už znovu nekandidují, mimo jiné proto, že v současné podobě není politická práce zvládnutelná s rodinným životem. Proč se nepodařilo změnit jednací řád Sněmovny? Jak vypadají kandidáty stran pro podzimní volby? A proč na mítíncích zdůrazňuje šéf hnutí ANO, že má právě jeho strana jako jediná na prvních místech kandidátek nejvíc žen, tedy sedm ze čtrnácti? V sedmém díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom redaktorky Clara Zanga a Silvie Lauder debatují se speciálním hostem, politickým redaktorem Respektu Františkem Trojanem.
Čtení s Respektem s Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.
Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.
Protesty v Srbsku vypukly před asi devíti měsíci. Začalo to zřícením nově zrekonstruovaného přístřešku v Novém Sadu, při kterém přišlo o život 16 lidí. Podle kritiků za to může korupce při zadávání veřejných zakázek. Na některé demonstrace kvůli tomu přišly statisíce lidí, následně padla vláda. Přesto i po devíti měsících nyní protivládní protesty v Srbsku eskalují a čím dál častěji dochází ke střetu pro a protivládních demonstrantů i policie. Srbský prezident Aleksandar Vučič navíc prohlásil, že stát je plně odhodlán využít vše, co je k dispozici, aby obnovil pořádek. Uvedl, že to bude velmi odlišné od toho, co jsme doposud viděli. „Lidé, kteří se účastní protestů čekají, že dojde ještě k větší brutalitě ze strany policie, nebo se k ní přidají jiné ozbrojené složky. Asi to ale neznamená nic dobrého pro protestující a především občanskou společnost," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. O občanskou válku podle ní ale zatím nejde. Co přesně se v Srbsku v posledních týdnech děje? Co víme o provládních demonstrantech? A jak tamní dění pokrývají srbská média?
Ústřední postava v takzvané bitcoinové kauze, Tomáš Jiřikovský, dál zůstává ve vazbě. Do té ho v neděli poslal Městský soud v Brně. Podle žalobců je to kvůli obavám z útěku, maření objasňování skutečností a opakování trestné činnosti. Stalo se tak po čtvrtečním policejním zásahu u Jiřikovského doma v Břeclavi, ke kterému došlo za poměrně dramatických okolností, u nichž vyvstává otázka, zda skutečně nebylo možné Jiřikovského zatknout jinak. Jak ve Výtahu Respektu říká Martin Štorkán, z pohledu policie mohlo jít o taktiku: „Podle našich informací se policie snaží Tomáše Jiřikovského přesvědčit ke spolupráci. Monitorovali ho i když byl v zahraničí. Možná mu teď chtějí dát najevo, že to ne vždy půjde po dobrém." Jaké jsou další varianty důvodu teatrálního zátahu? Jak nyní k tzv. bitcoinové kauze přistupuje ministerstvo spravedlnosti? A kdy by mohl resort zveřejnit slibovanou časovou osu událostí?
Žádný jiný hudební styl se na polistopadové změny nenaladil tak dobře jako shoegaze. Ohlušující kytarové zkreslení příznačně doprovázelo čerstvě nabytou svobodu. Atmosféru unikátní doby a svébytné hudební scény zachycuje nová kniha Šeptej nahlas Miloše Hrocha. A právě s ním se bude Pavel Turek bavit o tom, jak vypadaly tehdejší první hudební kontakty Východu se Západem a také o tom, proč kapely jako Ecstasy of St. Theresa, Here nebo Sebastians nechtěly navazovat na nic z předrevolučního undergroundu, ale místo toho si vybudovaly svoji vlastní tradici.
V 19. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #22: Prázdniny se překlopily do poslední čtvrtiny a blíží se ostrá fáze kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Šéf ANO Andrej Babiš neúnavně objíždí sever Moravy a premiér Petr Fiala z ODS odjel na dovolenou. Jaký je to signál pro voliče? Má Spolu ještě šanci? A jak si vedou další reprezentanti trojkoalice? Nejen o tom ve dvaadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.
Se Zdeňkem Helem, který zkoumá virus HIV na americké univerzitě, o prvním půlroce amerického ministra zdravotnictví a odklonu od vědy ke konspiračním teoriím a ideologii, který ohrožuje zdraví lidí po celém světě.
Amerika má už půl roku ve vládě nového ministra, který pod heslem MAHA slibuje, že jí učiní znovu zdravou. Jakou medicínu USA předepisuje ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy a jak se některé jeho kroky podepisují mimo jiné na očkování, boji proti AIDS a lékařském výzkumu v USA. Je Kennedy dezinformátor a jaké skutečné problémy pojmenoval? V čem se ohledně mRNA vakcín mýlí? Jak to vypadá s vakcínami proti HIV? A co vědci a lékaři podnikají, aby omezili dopad některých kontroverzních kroků Trumpovy vlády? V rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem odpovídá imunolog Zděnek Hel, který působí jako profesor na University of Alabama at Birmingham ve Spojených státech, kde se specializuje na virus HIV.
Do schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem zbývá jediný den. Konat se má v půl desáté večer středoevropského času, a to na Aljašce. Právě toto místo přitom nahrává ruské propagandě, upozorňuje ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Vybrali ho zřejmě Američané, ale je otázkou proč. Ruská propaganda okamžitě začala tvrdit, že to je historicky ruské území a že se schůzka bude konat na jejich půdě. V tom jim pomohlo i to, že se Donald Trump dvakrát přeřekl a prohlásil, že pojede do Ruska. Z toho si propaganda udělala další materiál." V čem je Aljaška pro páteční summit strategická? Co vlastně od jednání Trumpa s Putinem čekat? A proč se setkávají bez ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského?
Když vláda Petra Fialy z ODS před čtyřmi lety zveřejnila programové prohlášení, na Občanské demokraty poměrně překvapivě slibovala mimo jiné vyhlášení Národního parku Soutok, CHKO Krušné hory, a taky Národní park Křivoklátsko. Zatímco soutok Soutok byl vyhlášen začátkem července a druhé jmenované vznikne do příštího roku, vyhlášení NP Křivoklátsko do konce volebního období s největší pravděpodobností nevyjde. Snahy vyhovět odborníkům a ochranářům přírody přitom nepodkopává jen opozice, ale také poslanci z ODS, říká ve Výtahu Respektu Marek Švehla: „Strana má dlouholetou tradici nesouhlasu s přísnou ochranou přírody. Hodně se to projevuje na Šumavě, kde lokální skupiny členů ODS mají své obchodní zájmy a snaží se, aby zákon neobsahoval usnesení, že ochrana přírody má přednost před soukromými zájmy. Docházelo třeba k tomu, že lidé z ODS z jižních Čech organizovali cesty odpůrců národního parku ze Šumavy do Křivoklátska, aby jim tam vykládali, jak je život v NP hrozný. Ta koalice si za to může sama," uzavírá. Čím je Křivoklátsko tak unikátní? Co by zřízení národního parku znamenalo pro okolní obyvatele a chalupáře? A jak je na tom Česko s národními parky ve srovnání se sousedními státy?
Ženy XYZ #6: Anketa Sexistické prasátečko, kterou organizace Nesehnutí proměnila tuzemský pohled na reklamu, sice skončila už v roce 2018, kandidátů na anticenu by bylo stále dost. Sexistická reklama, v níž je ženské tělo redukováno na propagační předmět, už v mainstreamu není téměř k vidění. Zároveň na ni stále sázejí nejrůznější řemeslníci či dodavatelé autodílů, ale i velký obchodní dům či druholigový fotbalový klub. Pořád ale platí, že bez odpovídajícího kontextu je podobná propagace na štíru se zákonem o reklamě. O příkladech sexistické reklamy z poslední doby i o tom, o čem vypovídá povyk kolem reklamy na džíny s herečkou Sydney Sweeney v hlavní roli debatovaly v šestém díle svého podcastu redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.
Rozhodnutí uznat palestinský stát nedávno oznámily například Francie nebo Kanada, ke kterým se tento týden přidala také Austrálie s tím, že Británie či Nový Zéland stejný krok zvažují. „Často je to forma politického tlaku. Řada států k tomu dává podmínku, že se má zlepšit humanitární situace v Pásmu Gazy, že má Izrael dosáhnout příměří, omezit ofenzivu," vysvětluje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Podle mezinárodního práva je k tomu, aby byl nějaký stát uznaný, potřeba nějaké jasné teritorium, populace, která tam žije a vláda, která území kontroluje a může jednat s ostatními. Řada států chce uznat Palestinu dokud vůbec je co uznat, protože situace v Gaze se dál zhoršuje, je téměř srovnaná se zemí a Izrael otevřeně mluví o tom, že zvažuje úplnou anexi. A zároveň současná izraelská vláda rozšiřuje osady na Západním břehu Jordánu. Je to i symbolické gesto," dodává. Například Izrael ale krok států kritizuje s tím, že nahrává teroristickému hnutí Hamás. Jak konkrétně? Jaké jsou protiargumenty k tomu, aby vznikl palestinský stát? Jak se orientovat v dění, když se strany vzájemně obviňují ze lží? A jak to je s přístupem novinářů do Pásma Gazy?
Členové České filmové a televizní akademie vybrali, že do boje o americké Oscary ČR vyšle dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, který je o fotografce Libuši Jarcovjákové. „Když jsem to viděla poprvé, byl to jeden z největších zážitků na Karlovarském festivalu za tu dobu, co tam jezdím," říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová. „Bylo to obrovské překvapení tou formální stránkou, která je na hraně geniality. Je to naprosto přesvědčivé. A ještě to ukazuje tu druhou rovinu, tu krásu a specifičnost jejích fotek. A další, co mě zaujalo, je to neuvěřitelné stávání se. Příběh o silné ženské, která si prošla obrovskýma kotrmelcema, o vytrvalosti a o silné osobnosti, která pořád jde. Nebojí se dělat kroky do neznáma, pokaždé s nějakým odhodláním. A dostala se nakonec tam, kam se dostala, ale mám pocit, že ještě není, kým chce být," dodává. Jaké má dokument šance na Oscarech? Podle čeho akademici snímky vybírají? A proč je skupina režisérů kritizovala za způsob výběru?
V podcastu Redakční kuchyňka tentokrát vystupuje filmová kritička Jindřiška Bláhová. S šéfredaktorem Erikem Taberym si povídá mimo jiné o kouzlu Arnolda Schwarzeneggera, objevování nových talentů či potřebné aroganci mladí.
S Irynou Zahladko, Annou Banytiuk a Ruslanem Vysokikh o ukrajinské umělecké tvorbě ve stínu války. Debatu na LFŠ Uherské Hradiště moderoval Ondřej Kundra.
Jedním z častých cílů ruských útoků na Ukrajině jsou kulturní instituce, stejně jako představitelé živé kultury. Rusové vědí, že když vyhladí ukrajinskou kulturu, zbaví ukrajinský národ jeho duše. Jaké je to dnes tvořit na Ukrajině a jaké je to tvořit mimo ni? Část ukrajinských umělců našla azyl v Česku, jaká díla tady vznikají, co se tu točí a nakolik to reflektuje válku?
Dělníci kultury #18 Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký diskutují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci.
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Petr Horký debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
- výstavu Views 2.0 (The Chemistry Gallery, Praha)
- koncert Načevy- knihy Vládci jídla od Stefana Libertiho a Monika od Daniela Clowese
- fenomén slovenského punk rapu: Fvck_kvlt, Berlin Manson, Dušan Vlk
- filmy Barb Wire (1996), Bláznivá střela (2025), Papírový měsíc (Peter Bogdanovich, 1973), Poslední filmové představení (Peter Bogdanovich, 1971), Amélie z Montmartru (2001).
- album Archives Vol. 2. Music To Films By František Vláčil, 2025- audioknihu Pavel Juráček, Deník (1959–1974)
- seriály Pobřežní hlídka (1989 - 2001) a Pam a Tommy (2022)
- podcast You Must Remember This (2014-2025) Amélie z Montmartru
Doporučujeme také článek: Nová Pamela: Sexsymbol devadesátek zkouší přepsat svůj příběh
Americká krása #65 o americké zahraniční politice v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.
Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po půl roce Donalda Trumpa v prezidentském úřadě? Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.
Vládneme, nerušit #21: Do voleb zbývají necelé dva měsíce a vše nasvědčuje tomu, že v nich zvítězí hnutí ANO. Může se ještě stát něco, co by tento předpoklad zvrátilo? Komu pomůže mladá generace a komu pomůžou nerozhodnutí voliči? Na to ve speciální 21. epizodě podcastu Vládneme, nerušit odpovídají političtí analytici výzkumných agentur Pavel Ranocha (Kantar), Martin Kratochvíl (STEM) a Tereza Friedrichová (NMS Market research). Moderuje František Trojan.
Internetová služba Booking.com, která zprostředkovává rezervace ubytování, čelí další kontroverzi. Konkrétně hromadné žalobě, ke které se přidalo víc než deset tisíc evropských hotelů, a to včetně těch českých. Požadují odškodné za cenová omezení mezi lety 2004 až 2024, ke kterých se při využívání služby musely zavázat. Mají ale na peníze nárok, když na podmínky přistoupili dobrovolně? Jakým dalším žalobám Booking.com čelí? A může to službě, která je na trhu dominantní, poškodit reputaci? I o tom ve čtvrtečním Výtahu Respektu mluví Clara Zanga.
