V dalším díle podcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury #26 spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #29: Zbývá už jen pár hodin do vyhlášení výsledků voleb, které rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny na další čtyři roky. Co si budeme pamatovat z letošní kampaně? Bude stačit životní výkon Petra Fialy k dalším čtyřem rokům vládnutí? A co může za zmrtvýchvstání Pirátů? O tom se v další epizodě podcastu Vládneme, nerušit baví redaktoři Respektu František Trojan a Filip Zelenka.
Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.
Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů.
Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.
Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.
Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.
Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.
Přesně před deseti lety byla při náletu bojového vrtulníku AC-130U letectva Spojených států amerických zničena nemocnice provozovaná Lékaři bez hranic v afghánském Kundúzu. Přestože šlo o do té doby nejtragičtější útok na zařízení této organizace, incident podle jejích zástupců nebyl dostatečně vyšetřen. A od té doby se situace v různých konfliktech napříč světem jen zhoršuje, říká ve Výtahu Respektu šéf komunikace MSF Tomáš Bendl: „Nedávno jsme dávali dohromady statistiky, jak se trend útoků na zdravotní péči vyvíjí. Jen od roku 2015 jsme čelili více než 800 případů nějakého druhu útoku. Může se to jednoho dne dostat do fáze, kdy garance pro zdravotníky a nemocniční personál budou tak malé nebo v podstatě neexistující, že projekty v ozbrojených konfliktech nebudeme moct otevírat. Pokud se svět neprobudí a nebudeme jako mezinárodní společenství trvat na tom, aby se dodržovala základní pravidla války, nemůžeme pracovat tam, kde se na nás střílí. Mrtvý doktor nikomu nepomůže," uzavírá. V čem je pro Lékaře bez hranic specifická situace ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou? V čem je bezprecedentní situace v Pásmu Gazy? A jak se na vymáhání mezinárodního humanitárního práva podílí Česko?
Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Františkem Trojanem, Ivanou Svobodovou a Magdalénou Fajtovou o prvním televizním duelu mezi Petrem Fialou s Andrejem Babišem. Moderuje Štěpán Sedláček.
Ivana Svobodová: Duel Petra Fialy a Andreje Babiše působil, jako by se ve studiu CNN Prima News sešli v osm večer dva lidé v úplně odlišné životní situaci: jeden dobře vyspaný, dobře naladěný a těšící se z okamžiku, druhý jako by se dlouho nevyspal a navíc přejedl, bojoval s kritickým útlumem energie a těšil se, až to konečně skončí. Přitom ten první, Petr Fiala, má podle preferencí menší důvod k dobré náladě a oba dva za sebou mají dlouhé a vyčerpávající putování po českých městech a náměstích. Petra Fialu dlouhá tour a debaty s občany zjevně vytrénovaly k uvolněnému vystupování, ráznosti i schopnosti úsporně a věcně reagovat na kritické otázky a ohradit se vtipem. Andrej Babiš se patrně snažil zůstat klidný, protože ví, že v emocích nereaguje sympaticky, ale působil utlumeně, a až ke konci nahrnul na voliče, které se k sobě přilákat, v rychlém sledu takzvaná „okamurovksá“ hesla - o Ukrajině a migraci. Zmatené mávání grafy, které ani neukazoval na kameru a jejichž položky nevysvětloval, taky nepůsobily, že by se na debatu, v níž nemluví jen ke svým fanouškům jako na náměstích, argumentačně a rétoricky dobře připravil.
František Trojan: Největším poraženým debaty je green deal. A obecně boj se změnami klimatu. Jedna z nejdelších pasáží debaty se věnovala hádce o tom, kdo za zelenou dohodu tedy může - jestli Babiš nebo Fiala. Moderátorka, jinak velice silná, Babiš i Fiala ale úplně minuli podstatu celé dohody: tedy skutečnost, že se planeta otepluje a je třeba proti tomu něco dělat. Skoro to tak působilo, že jde o opatření, která nás mají cíleně zruinovat. Nejpozoruhodnější byl v tomto směru premiérův příměr s hořící stodolou. Tou označil green deal, přitom hořící stodola, kterou musí Evropa a svět hasit, je právě změna klimatu.
Magdaléna Fajtová: "Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky," řekl Andrej Babiš na dotaz, zda by ve funkci premiéra pokračoval v podpoře Ukrajiny. Slíbil také, že by českým zbrojovkám na obchodování s Ukrajinou udělil skrze své ministerstvo obrany licence. Řekl, že už přispíváme tím, že platíme ročně 60 miliard korun Evropské Unii, která významně pomáhá Ukrajině (EU dává Česku mnohem víc peněz, třeba za loňský rok vyplatila zemi o víc než 83 miliard korun více, než jsme zaplatili my jí, pozn. red.). Konkrétně ale neřekl, zda by tedy veškerou pomoc Ukrajině, kterou osud poskytovala česká vláda, ukončil, nebo ne. Rovněž konkrétně neřekl, kolik peněz by chtěl za své vlády investovat do obranného průmyslu, odmítl pouze debatu o procentech HDP, což dělá dlouhodobě. O zahraniční politice se ale v debatě nad rámec obrany a Ukrajiny nemluvilo - Babiš v úvodu řekl, že odmítá referendum o vystoupení z EU a NATO, zároveň ale zopakoval své kritické postoje vůči evropským politikám - třeba systému obchodování s emisními povolenkami, nebo migračnímu paktu. Pro vztahy se Spojenými státy, pro postoj Andreje Babiše, jako možného budoucího premiéra vůči válce v Pásmu Gazy, ani třeba pro debatu o tom, jaký by měl být vztah Česka s Čínou, v debatě prostor nebyl.
Co dalšího vyjevil předvolební superduel televize CNN Prima News si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.
S podzimem je v Česku další vlna covidu-19. Podle dat na webu ministerstva zdravotnictví týdně přibývají nižší tisíce nakažených. Jen za úterý to je 1065, což jsou nicméně pouze evidované případy, nejsou do toho započítáni lidé, kteří se testují sami a onemocnění nikde nenahlásí. Podle Státního zdravotního ústavu tvoří mezi vzorky od nemocných s infekcemi dýchacích cest skoro polovinu právě SARS-COV-2, který covid-19 způsobuje. Jak ve Výtahu Respektu vysvětluje Martin Uhlíř, ve většině případů jde o novou variantu Stratus: „Je to varianta Omikronu a šíří se rychleji než jeho předchozí mutace. Společně s variantou Nimbus se šíří v mnoha státech včetně Česka. Například ve Spojených státech byla silná letní vlna, která teprve začíná odeznívat. Stratus je směs genetického materiálu ze dvou jiných variant Omikronu, má několik dalších mutací na spike proteinu, který umožňuje vstup do buňky, přičemž toto všechno z něj dělá nakažlivější variantu, která snáze obchází imunitu lidí, kteří už covid-19 v minulosti měli nebo byli očkování proti jiným variantám." Očkuje se i proti těm novým? Komu a kdy se vakcína doporučuje? A jaké jsou příznaky nové varianty?
Ženy XYZ #12: Představa o ženách udržujících oheň v jeskyni a mužích na lovu je v popkultuře tak zakořeněná, že se využívá k ospravedlňování neférového rozdělení péče, špatné orientace mužů v supermarketu i rozdílech v odměňování. Výzkum z posledních let ale ukazuje, že taková představa paleolitu je naprosto mylná. Nejnovější metody analýzy proteinů a DNA dokládajé, že ženy lovily stejně často a se stejnou vervou jako muži. Studie také naznačují, že anatomie žen může být pro některé druhy lovu dokonce lépe uzpůsobená. Odkud se nepřesný obraz prehistorie vzal a co přesně se o pravěkých ženách zjistilo? Ve třinácté epizodě podcastu Ženy XYZ debatují Silvie Lauder a Clara Zanga.
V Kodani se ve středu a čtvrtek bude konat neformální jednání šéfů států a vlád Evropské unie. Sejdou se k tématům ochrany kritické infrastruktury a posílení společné evropské obranné připravenosti. Děje se tak v době, kdy Dánsko řešilo již několik incidentů, kdy jeho vzdušný prostor narušily drony neznámého původu, které se objevily nad letišti nebo vojenskými základnami. Severská země i její spojenci z EU i NATO tak přistoupili k řadě opatření, která mají Dánsko ochránit nejen v době chystaného summitu. Jaké kroky státy podnikly? A proč na drony, v případě Polska či Rumunska ruské, reagují až nyní? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.
Slovensko ve své ústavě nově zakotví svrchovanost země ve věcech národní identity, a to včetně kulturně-etických otázek nebo uznávání striktně dvou pohlaví, tedy muže a ženy. Koncem minulého týdne prošly změny závěrečným hlasováním, a to i přesto, že ke změně ústavy je v sousední zemi potřebná třípětinová většina, kterou vládní koalice Roberta Fica nemá. Připojili se k ní ale i někteří opoziční poslanci. Jak v nové epizodě Československého podcastu říká šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný, schválení změn bylo šokující: „Zdálo se, že dělící čáry mezi opozicí a koalicí jsou takové, že není možné, aby prošla takováto změna ústavy. Sám jsem to ještě v pátek, kdy se hlasovalo, nečekal. Nechtělo se mi věřit, že by Slovensko bylo tak hloupá země, aby něco takového prošlo," říká s tím, že jedno jediné hlasování rozbilo Slovensko hned na třech úrovních: „Část lidí se cítí vyškrtnutá, odmítnutá. Slovensko najednou zpochybnilo svoji evropskou souvislost a účast v Evropě. A ještě i opozice ztratila nějaký společný bod. To je něco, co se Ficovi podařilo. Až šokujícím způsobem," uzavírá. Šéfredaktor Respektu Erik Tabery doplňuje, že pro sousední stát to znamená začátek konce členství v Evropské unii. Jak reálná je tato hrozba? Co přesně se má ve slovenské ústavě změnit? Může se něco podobného stát i v Česku? A jsou namístě obavy z diskriminace menšin po nadcházejících sněmovních volbách? Moderuje Zuzana Machálková.
Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury.
Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská.
---------------------------------------------------------------------------
Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):
Mary Shelley: Frankenstein
Lewis Carroll: Alenka v říši divů
Bram Stoker: Dracula
Fritz Lang: Metropolis
H. P. Lovecraft: V horách šílenství
Jerry Siegel a Joe Shuster: Superman
Bill Finger a Bob Kane: Batman
J. R. R. Tolkien: Pán prstenů
Elvis Presley: Elvis Presley
Leonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story
Alfred Hitchcock: Psycho
Andy Warhol: Campbell's Soup Cans
Guy Hamilton: Goldfinger
Gene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)
Bob Dylan: Highway 61 Revisited
The Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band
Stanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)
Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical
Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar
Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)
David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from Mars
George Lucas: Star Wars IV – VI
Michael Jackson: Thriller
Shigeru Miyamoto: Super Mario Bros.
Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)
David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)
Quentin Tarantino: Pulp Fiction
-----------------------------------------------------------------------------
Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):
Božena Němcová: Babička (1855)
Jan Karafiát: Broučci (1876)
Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)
Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)
Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)
Josef Váchal: Krvavý román (1924)
Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)
Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)
Josef Lada: O Mikešovi (1934)
Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)
Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)
Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)
Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)
Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)
Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)
Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)
Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)
Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)
Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)
Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)
Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)
Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967)
Zdeněk Svěrák: Akt (1967)
Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)
Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)
Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)
Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)
Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)
Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)
Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)
Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)
Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)
Ani ne týden před tuzemskými sněmovními volbami IT experti z Centra pro výzkum online rizik varovali, že hlasování se s největší pravděpodobností snaží ovlivnit Rusko. To má skrze stovky vzájemně propojených anonymních účtů šířit prokremelskou propagandu na českém TikToku, čímž posiluje zásah postů antisystémových stran. Jak ve Výtahu Respektu upozorňuje politoložka a nezávislá výzkumnice Vendula Prokůpková, která se na analýze podílela, dosah takových účtů se pohybuje mezi pěti až devíti miliony shlédnutí týdně. Účty podle ní navíc podporují konkrétní strany a hnutí: „Jde například o SPD, Stačilo! nebo PRO. Neznamená to nicméně, že se to děje s jejich vědomím. V zásadě jsou to ale kandidáti stran, které mají nějaký sdílený pohled na zahraničně politické směřování Česka," říká Prokůpková. Jaký vliv by to mohlo mít na výsledky voleb? Jak takové účty rozpoznat? A je účinné je nahlašovat?
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy
Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.
V 25. díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová, Petr Horký a Jan H. Vitvar debatují otom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuálnípráci. Tentokrát došlo na:
obnovení talk show Jimmy Kimmel Live!
knihy Andrzeje Sapkowského Zaklínač – Rozcestí krkavců (Leonardo) a Vratislava Brabence Kůň mimochodník (Maťa)
StarDance Tour
účast filmů Nevděčné bytosti a Kafka na festivalu v San Sebastiánu
seriály Černý králík, Zaklínač a Bluey
retrospektivu Aleše Veselého Alešville a výstavu Dominika Adamce na Chalupeckého ceně (obě Veletržní palác NGP)
tvorbu malířské dvojice Convict (Conrad Eric Armstrong a Viktor Valášek)
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Vládneme, nerušit #28: Do voleb zbývá týden. Co ukazují průzkumy? Mají ještě vládní strany šanci na úspěch, nebo vyhraje ANO a další opoziční strany? Která ze stran se nakonec dostane do sněmovny a bude mít STAN pět procent, nebo patnáct? O tom všem byla další speciální epizoda podcastu Vládneme, nerušit. Hosty byli výzkumníci Tereza Friedrichová (NMS), Pavel Ranocha (Kantar) a Martin Kratochvíl (STEM).
„Jak by to u nás vypadalo, kdybychom následovali slovenský scénář," zní podtitulek stále ještě aktuálního Respektu, přičemž tato otázka by se dala položit rovněž u tématu práv LGBT+ lidí. Na Slovensku totiž queer osoby v posledních dvou letech čelí obavám z návrhů, které by mohly její práva omezit. A v Maďarsku je situace ještě horší. Letos byl schválen zákon, který fakticky zakazuje Pochody hrdosti a další akce na podporu LGBT+. Zároveň je kriminalizovaná propagace (v praxi tedy jakákoliv osvěta) homosexuality před mladistvými. Jak k tématu práv queer osob přistupují jednotlivé strany a hnutí v Česku? Které z nich chtějí manželství pro všechny a které přispívají k nenávistné rétorice? A řeší politická uskupení před volbami kromě sexuálních menšin i ty národnostní? Nejen o tom mluví ve čtvrtečním Výtahu Respektu František Trojan.
Se sociologem Vojtěchem Peckou o popírání vědy, velkém návratu klimaskeptiků, zájmech uhlobaronů, ruských dezinformacích šířených českými politiky, jejich nadějném potírání s využitím AI i o jeho knize.
Donald Trump označil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN změnu klimatu za největší „podvod“ v dějinách. Mimo jiné řekl, že státy, které se z tohoto „zeleného podrazu“ nevymaní zkrachují. Také se vysmíval větrným a solárním elektrárnám, které považuje za nefunkční a příliš drahé. Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech států. Ale Trump nezůstává zdaleka jen u rétoriky.
„Od Trumpa tam zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šesté pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“ říká sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky. Před dvěma lety mu vyšla kniha Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Alarm a Utopia Libri, 2023), která se dostala mezi finalisty ceny Magnesia Litera.
„Když jsem tu knihu psal, tak jsem doufal, že sledujeme nějaký zlom, kdy se podobné aktivity podaří umenšit. Ale americká vláda se teď nesnaží jen polemizovat s vědeckými poznatky a zdiskreditovat je. V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se jí zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který jako další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.
„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který jí překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka, který aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty. Jak konkrétně může tento program usnadnit boj s dezinformacemi? Jak se na zamlžování schůdných cest, jak chránit klima podílejí další politické strany a zájmy nejbohatších Čechů, kteří vydělávají na těžbě a spalování fosilních paliv? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru se Štěpánem Sedláčkem.
Italský přístav Ravenna minulý týden odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Starosta Alessandro Barattoni v prohlášení uvedl, že zvlášť poté, co Itálie zastavila prodej zbraní Izraeli je nepřijatelné, aby kvůli byrokratickým mezerám tyto zbraně mohly procházet Itálií z jiných zemí. A tou má být podle serveru Il Post Česko. Přestože to nepotvrdil ani starosta Ravenny ani české ministerstvo zahraničí, faktem je, že zatímco přibývá zemí, které zavádějí embargo na vývoz zbraní do Izraele, kromě Itálie například Španělsko, Česko jejich export zvyšuje. „Máme data o loňském roce, kdy Česko do Izraele vyvezlo vojenský materiál v hodnotě více než 1,2 miliard korun. Oproti roku 2022 je to skoro dvojnásobek," říká ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Má Česká republika informace o tom, jak jsou její zbraně v Izraeli využívány? Rozhoduje o vývozu stát nebo přímo zbrojovky? A porušuje Česko něco vývozem zbraní do Izraele? Nejen to se dozvíte ve středečním zpravodajském podcastu.
Ženy XYZ #12: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata .
Začíná podzimní semestr na vysokých školách a společně s vrcholící předvolební kampaní to znamená další kolo debaty o tom, kdo studuje na tuzemských univerzitách a k čemu nám to bude. Vedle dlouhotrvajícího ohrnování nosem nad humanitními a společenskovědními obory, které jsou v podání populistických a antisystémových stran zbytečné, se stále větší pozornost věnuje poměru studentů a studentek. Na vysokých školách totiž studuje stále více mladých žen, a to i v oborech, kde to dříve nebylo tolik zvykem. Podle údajů MŠMT z letošního ledna tvoří studentky více než 70 procent studentů oborů zdravotní a sociální péče a te podle mnoha politiků i zdravotnických profesionálů problém, který bude jen dále narůstat. Proč to problém být nemusí, ale naopak to může být šance na lépe fungující zdravotnictví a pružnější trh práce ve dvanáctém díle podcastu Ženy XYZ probírají Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder.
Severoatlantická aliance se v úterý sešla v Bruselu na žádost Estonska, a to kvůli pátečním incidentu, při němž tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor, ve kterém byly téměř čtvrt hodiny. NATO ruské kroky odsoudilo a uvedlo, že ruské letouny z Estonska doprovodilo. Nešlo prý o bezprostřední hrozbu. Odsouzení Moskvy přišlo také na pondělním mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN, na němž Spojené státy přislíbily, že jsou připraveny bránit každý centimetr NATO. Děje se tak v týdnech, kdy Rusové narušili vzdušný prostor členských států již poněkolikáté, a to v době, kdy proběhlo vojenské cvičení Ruska a Běloruska s názvem Západ 2025. „Bezpochyby to spolu souvisí. To cvičení má letos jiný náboj, než třeba před pěti lety," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Teď jsme ve válce s Ruskem, jenom to není napsané na papíře. Ale reálně ta válka probíhá. Zatím ne těmi nejbrutálnějšími prostředky, ale probíhá." Jak konkrétně na to státy Severoatlantické aliance reagují? Jak se připravují na možné další kroky ze strany Ruska? A mohlo stát i za přeletem dronů nad kodaňským letištěm zkraje týdne, který dánská premiérka označila za nejzávažnější útok na tamní infrastrukturu?
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #56 s ekonomickou novinářkou o tom, co zjistila během přípravy seriálu Českého rozhlasu o svého času nejbohatším Čechovi, který v roce 2021 tragicky zemřel při nehodě vrtulníku.
