Díl 19. V České republice je jaderná energetika hlavním zdrojem elektřiny. Moderní zdravotnictví by se bez radiace neobešlo. A tyto technologie pomáhají třeba odhalovat padělky nebo chránit nosorožce. Radiace je v kosmickém záření, v půdě, v jídle. Jak se s tím naše těla umí vypořádat? A co díky radiaci víme o Járovi Cimrmanovi? Popisuje Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Díl 18. O smyšleném scénáři, ve kterém by se Česko rozhodlo, že vyrobí jadernou zbraň. Mělo by dostatečné zásoby materiálu a technologie, jak ho zpracovat? Jací odborníci by k tomu byli potřeba? Kde by mohl proběhnout test takové bomby? A proč by dnes už něco takového nešlo utajit? Fiktivní scénář, ve které by se Česko ve skutečnosti okamžitě stalo mezinárodním vyvrhelem, rozebírá Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
I do supertajného amerického projektu v Los Alamos nepozorovaně pronikli špioni, kteří Sovětům vynášeli klíčové informace o vývoji atomových zbraní. Tím klíčovým byl Klaus Fuchs. Čím byl užitečný Američanům a co vyzradil Rusům? Proč to dělal? A co se mu stalo osudným? Jeho příběh popisuje Filip Grygar, historik vědy a filosof z Univerzity Pardubice.
Pohled do zákulisí příprav Úsvitu atomového věku. Moderátor a dramaturg série Jaroslav Zoula tentokrát v roli hosta v závěrečném díle letní podcastové série Hyde Parku Civilizace Daniela Stacha. Jak obtížné bylo shánění zahraničních hostů? Jak představit události a rozhodnutí stará 80 a více let? A proč by občasný jaderný test možná měl "výchovnou" roli.
Díl 16. První zprávy z Hirošimy a Nagasaki se do médií dostaly skoro hned, ale vliv radiace se americká vláda dlouho snažila bagatelizovat nebo přímo zamlčovat. Kdy se do bombardovaných měst dostal první západní novinář? A jaký je příběh Williama Laurence, jediného novináře, který byl u prvního jaderného testu i u bombardování Nagasaki? Popisuje americký odborník na vědeckou žurnalistiku Vincent Kiernan, který o Laurencovi napsal knihu.
Utrpení přeživších jaderného bombardování trvalo celý život. Vedle zdravotních problémů, jako byly popáleniny nebo výrazně vyšší riziko rakoviny, se museli potýkat s řadou dalších problémů - od těch psychických až po diskriminaci. Téma jsme probrali s profesorem Jaroslavem Krásným, který v Japonsku působí už skoro 20 let.
Záblesk, žár, tlaková vlna a šíření radiace. Jak přežili lidé jen stovky metrů od exploze? Jaké stigma si nesli po zbytek života? Co způsobí různé dávky radiace v těle? Vysvětluje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské.
Gordin wrote a book about the nuclear bombing of Japan and the insurmountable differences in how it was perceived. How close was the third nuclear strike? How did the main players at the time feel about it, and was it really "only" two nuclear bombs from the start?
Michael Gordin o jaderném bombardování Japonska a nepřekonatelných rozdílech v jejich vnímání tehdy a dnes napsal knihu. Jak moc Japonsku třetí jaderný úder hrozil? Jak o nich tehdejší hlavní aktéři přemýšleli a mělo jít skutečně od začátku "jen" o dvě jaderné bomby?
14. díl. Proč se císařství rozhodlo do války s USA vůbec vstoupit a jaké mělo šance? Proč tomu nezabránil císař? Jakou roli v jeho rozhodnutí kapitulaci přijmout hrály jaderné bomby a jaké vyhlášení války ze strany SSSR? A jak je možné, že po letech až fanatického odporu proběhl začátek americké okupace naprosto hladce?
13. díl. Američané měli původně bombardovat úplně jiné město, Kokuru. Když nad ní ale bombardér Bockscar přilétl, byla hustá oblačnost. Pilot Charles Sweeney proto zamířil k Nagasaki. Celá mise málem skončila úplným selháním. Proč na palubě nebylo daleko k hádce? A kolik litrů paliva v letounu zůstalo po přistání? Přibližuje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.
Proč bylo nepravděpodobné, že by Američané Japoncům ničivou sílu jaderných bomb jen demonstrovali.
Proč měli vědci od začátku nevýhodu ve svém sporu s armádou, že nové zbraně jsou tak jiné, že zasluhují adekvátně jiné zacházení. A proč je občas nemožné tehdejší rozhodnutí chápat v adekvátním kontextu. Odpovídá historik vědy a spisovatel Michael D. Gordin z Univerzity v Princetonu.
Why it was unlikely that the Americans would merely demonstrate the destructive power of nuclear bombs to the Japanese.
Why scientists were at a disadvantage from the outset in their dispute with the military, arguing that the new weapons were so different that they deserved to be treated differently. And why it is sometimes impossible to understand the decisions made at the time in their proper context - answers science historian and writer Michael D. Gordin from Princeton University.
Proč chtěl jeho děda velet misi, která měla za cíl svrhnout atomovou bombu na Hirošimu? Proč si ho pak americký prezident na poválečné schůzce posadil vedle sebe? A jaké to bylo, když se svým dědou o dalších mnoho let později letěl ve zrenovovaném letounu B-29? Popisuje brigádní generál ve výslužbě Paul W. Tibbets.
Why did his grandfather want to command the mission to drop the atomic bomb on Hiroshima? Why did the US president tell his grandfather to sit next to him at a post-war meeting? And what was it like to fly together in a renovated B-29 aircraft many years later? Brigadier General Paul W. Tibbets describes it.
12. díl. Slova, která vystihují vše. Zapsal si je druhý pilot amerického bombardéru, který shodil první jadernou zbraň na japonskou Hirošimu. Bylo to v 8 hodin a 14 minut tamního času. Atomová bomba Little Boy, v překladu Chlapeček, explodovala o 43 sekund později. Průběh mise detailně popisuje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. Kvůli čemu byla v kokpitu mrazivá atmosféra? A co se dělo na palubě bezprostředně po útoku?
11. díl. O posledních přípravách před jaderným bombardováním Hirošimy a Nagasaki. Jak vypadal výběr a výcvik posádek, proč se Nagasaki dostalo mezi cíle až na poslední chvíli a na poslední místo. A jak vypadaly diskuse o možnosti svrhnout bombu na císařský palác. O tom všem s Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu.
„Podle toho, jak bude po 3. srpnu 1945 umožňovat počasí vizuální bombardování, doručí 509. smíšená skupina 20. letecké armády první speciální bombu co nejdříve k jednomu z těchto cílů: Hirošima, Kokura, Niigata, Nagasaki.” Bylo hlavní motivací Američanů co nejrychleji ukončit druhou světovou válku? Pokud by pokračovaly boje v Tichomoří, kolik dalších vojáků a civilistů by mohlo zemřít? Odpovídá Jan Koura z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
9. díl. 16. července 1945, před půl šestou ráno, začala nová éra. V poušti v Novém Mexiku Američané úspěšně otestovali atomovou bombu. Jak explozi popisují lidé, kteří byli nejblíž? Jak zněla šifrovaná zpráva o úspěchu testu, určená ministru války? Kolik případů rakoviny mohl mít test na svědomí? Detaily s odborníkem na radiaci Stevenem Simonem a historikem Michaelem Neibergem.
