Cesty – to je název nového alba violoncellisty Tomáše Jamníka a houslisty Josefa Špačka. Na této desce spojili dílo 4 autorů. O vzniku jedinečného alba, výběru repertoáru i zvláštní mapě, která se nachází v bookletu si Tomáš Jamník povídal s Markem Šulcem.

Nová Schumannovská deska v podání Dvořákova klavírního kvarteta – to je hlavní téma dalšího dílu Supraphon Vivace podcastu, do kterého přijala pozvání klavíristka tohoto tělesa, Slávka Vernerová. O výběru repertoáru, složitém shánění not pro nahrávání či o tom, jaké to je být v kvartetu se svým partnerem si s ní povídal Marek Šulc.

Belfiato Quintet a jejich nové album Elements – to je téma další epizody Supraphon Vivace podcastu. Jak se této pětici natáčelo ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, jaké vzpomínky mají na hudební soutěže či jaký je jejich recept na dlouholetou spolupráci v rámci takového uskupení přišli odhalit tři zástupci tohoto kvintetu: Jan Souček, Oto Reiprich a Jiří Javůrek.

Cachua Serranita – to je název nového alba souboru Collegium Marianum. O jeho vzniku, původu skladeb i osobním vztahu k Peru, Bolívii a Hané se v novém dílu Supraphon Vivace podcastu rozpovídala umělecká vedoucí tohoto souboru, Jana Semerádová. Ve velice přátelském rozhovoru se jí ptal šéfproducent klasické hudby vydavatelství Supraphon, Matouš Vlčinský.

Mimořádnou hudební událostí jistě lze nazvat komplet „Karel Ančerl Live Recordings“ - dosud nevydané nahrávky jednoho z velkých dirigentů 20. století, které nyní díky spolupráci Supraphonu, Českého rozhlasu a České filharmonie vyšly v exkluzivním 15CD-boxu. V tomto podcastu si o legendárním dirigentovi a jeho mimořádných nahrávkách povídají hudební publicista Marek Šulc s vedoucím edukačního oddělení České filharmonie Petrem Kadlecem, který se rovněž podílel i na obsahu bookletu tohoto rozsáhlého souboru nahrávek.

„Anglický roh potřebuje měkké, kulaté vibrato ... Patříme k těm, kteří rozpláčou lidi“, říká Dominik Wollenweber o svém nástroji. Připravili jsme pro posluchače klasické hudby skutečně zcela speciální epizodu našeho Vivace podcastu, kdy se můžete zaposlouchat do rozhovoru hudebního publicisty Marka Šulce s vynikajícím hráčem na anglický roh Dominikem Wollenweberem, dlouholetým členem Berlínských filharmoniků. Pro příjemný poslech jsme zvolili simultánní překlad Filipa Sychry.

V této epizodě našeho Vivace podcastu rozmlouvá u příležitosti vydání alba se skladbami Františka Ignáce Antonína Tůmy hudební publicista Marek Šulc s uměleckým vedoucím a dirigentem souboru Czech Ensemble Baroque Romanem Válkem. František Ignác Antonín Tůma byl jedním z českých hudebníků, kteří výrazně ovlivnili evropskou hudbu 18. století. Společně se Zelenkou a Muffatem bývá jmenován mezi nejvýznamnějšími žáky Johanna Josepha Fuxe a stejně jako Zelenka se pohyboval v nejvyšších patrech politického a společenského života své doby. Ve Vídni se těšil velikému respektu a jeho chrámová díla představovala vzor i pro mladší skladatele včetně Haydna či Mozarta.

Ivo Kahánek podepsal v roce 2007 exkluzivní smlouvu s vydavatelstvím Supraphon a od té doby nahrál celkem třináct CD s díly Fryderyka Chopina, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Gideona Kleina, Miloslava Kabeláče, Jeana Francaixe, Jacquesa Iberta ad. Za nahrávku Martinů Písní s Martinou Jankovou a Tomášem Králem získal prestižní ocenění Diapason d’Or a výběry měsíce v časopisech Opernwelt a Opera News. Album z roku 2019 Klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů za doprovodů Bamberger Symphoniker pod taktovkou Jakuba Hrůši bylo vybráno jako CD měsíce BBC Music Magazine, Choix de Classique HD, Nahrávka týdne BBC Radio 3 a nakonec v roce 2020 obdrželo prestižní BBC Music Magazine Award. V našem podcastu rozmlouvá Kahánek s publicistou Markem Šulcem o svém novém čtyřalbu – obsahujícím kompletní klavírní dílo Antonína Dvořáka. Nakolik tato nahrávka skýtá podle Ivo Kahánka vhled do bohatého vnitřního světa Dvořákovy skladatelské duše si právě zde můžete poslechnout.

Hipocondria Ensemble vznikl v roce 2000 a pod uměleckým vedením houslisty Jana Hádka se věnuje poučené interpretaci hudby 17. a 18. století. Soubor absolvoval mnoho koncertních vystoupení doma i v zahraničí a již realizoval řadu nahrávek skladeb převážně českých autorů 18. století, např. Josefa Antonína Plánického, Bohuslava Matěje Černohorského, Františka Ignáce Tůmy, Jiřího Antonína Bendy či Josefa Antonína Štěpána. Hipocondria Ensemble je sebevědomým komorním tělesem, které si vybudovalo za dvě desetiletí činnosti pevné místo mezi renomovanými soubory staré hudby v Čechách. Na novém albu představuje skladby Šimona Brixiho – Missa ex D, Arietta De gloriosissima resurectione Domini nostri Jesu Christi, Litaniae de venerabili sacramento, Alma redemptoris mater, Domine ad adjuvandum me festina, Magnificat. Umělecký šéf Hipocondria Ensemble Jan Hádek uvedl: „S hudbou Šimona Brixiho jsem se poprvé setkal jako houslista přibližně na začátku devadesátých let při provedení jeho Magnificat D-dur. Důležitý podnět ke vzniku nahrávky vzešel od mého kamaráda Davida Krofty, se kterým se znám už od základní školy. David přišel s tím, že by rád podpořil natočení alba s nějakou pěknou a dosud nenahranou hudbou.“ Jan Hádek s Davidem Kroftou hovořili s hudebním publicistou Markem Šulcem.

Hudba znějící na pražské univerzitě podle pramenů z poloviny 15. století, po odeznění husitských válek a obnově univerzity, je obsažena na albu Septem dies mezinárodně renomovaného souboru Schola Gregoriana Pragensis, který vede umělecký vedoucí David Eben. A právě s ním si povídá hudební publicista Marek Šulc o této nové ambiciózní nahrávce, kterou v červnu vydal Supraphon.

Sopranistka Kateřina Kněžíková repertoár svého prvního sólového alba vydaného Supraphonem sestavila z písní Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského, které nahrála s Janáčkovou filharmonií Ostrava pod vedením Roberta Jindry. V našem podcastu publicistovi Marku Šulcovi říká, že objevem pro mnohé posluchače budou písně Henriho Duparca. Prostou a zbožnou venkovanku Phidylé, hrdinku jedné z nich, si Kateřina Kněžíková vybrala pro název celého alba. V rozhovoru se rovněž dozvíte o jejím účinkování na proslulém Glyndebourne Festival Opera v Sussexu v Anglii.

Jazykovědce RNDr. Jana Králíka, CSc. můžeme znát z obrazovky – z rozhovorů s věhlasnými umělci a lze ho slýchat v rozhlase jako zasvěceného průvodce světem hudby, zejména opery. V našem podcastu s publicistou Markem Šulcem si povídají o odkazu slavného tenoristy a jednoho z největších operních pěvců své doby Karlu Burianovi. U příležitosti 150. výročí jeho narození, a především vydání vzácného trojalba – odkrývají zajímavosti z jeho života. Karel Burian byl na začátku 20. století skutečně hvězdným sólistou Metropolitní opery a stálým hostem v Londýně, Paříži, Curychu, Mnichově, Bayreuthu, Drážďanech, Berlíně, Praze, Vídni, Budapešti a v dalších světových městech. Legendární Enrico Caruso na přímo položenou otázku, proč sám nezpívá také v německých operách, odpověděl: "Já mohu zpívat jen něco, Burian všechno." Využijte jedinečnou příležitost poznat souvislosti a zajímavosti kolem Karla Buriana a jeho nahrávek, které na počátku gramofonové éry natočil.

Tiburtina Ensemble svými hlasy rozezněl unikátní český rukopis z 15. století tzv. Jistebnický kancionál, který právě vydal Supraphon na CD i v digitálních formátech. Je kolem něj stále řada nezodpovězených otázek a záhad. Právě vydávaná nahrávka mezinárodně renomovaného souboru Tiburtina Ensemble – v podání průzračných ženských hlasů – poodkrývá závoj tajemství a zprostředkovává krásu zpěvů samotných. „Jak krásně zněly mé oblíbené latinské chorální kusy ve staročeštině!", vyznává se v našem podcastu umělecká vedoucí souboru Barbora Kabátková, které se u příležitosti vydání nahrávky vyptával na věci s tím spojené hudební publicista Marek Šulc.

Pavel Haas Quartet patří mezi nejvýraznější světové komorní soubory současnosti. Kvarteto vystupuje v nejvýznamnějších koncertních síních po celém světě a nahrálo osm CD ověnčených mnoha prestižními cenami mezinárodní kritiky. V roce 2022 to bude 20 let, kdy 1. houslistka Veronika Jarůšková soubor společně s tehdejším violistou Pavlem Niklem založila. Pavel Haas Quartet exkluzivně nahrává pro Supraphon. V rozhovoru hudebního publicisty Marka Šulce s manželi Jarůškovými se dozvíte, jak vznikl název kvarteta, jak dochází k výběru koncertního repertoáru, co ovlivňuje dramaturgii nahrávek nebo jaké nové album soubor chystá.

Zaposlouchejte se do přátelského rozhovoru hudebního publicisty Marka Šulce s šéfproducentem klasické hudby vydavatelství Supraphon Matoušem Vlčinským. V příjemné atmosféře zaznívají vzpomínky na osobní setkávání s takovými hudebními legendami, jako byli: Ivan Moravec, Zuzana Růžičková, Josef Suk či sir Charles Mackerras. Především však spolu otevírají aktuální témata, kdy hovoří o spolupráci se současnými hvězdami klasické hudby a také jak vzniká ediční plán či jak těžká je situace hudebního vydavatelství v období pandemie. Posluchačům rovněž prozradí několik připravovaných alb.

Jméno Josefa Myslivečka bývá nejčastěji spojováno s Mozartem (tomu byl po určitý čas vzorem a inspirací) a s operou. V 26 letech odešel z Prahy do Itálie a jako třicetiletý už v Neapoli slavil první velký úspěch s operou Bellerofonte. Kromě konkurenčního světa opery však vynikal i v kompozici symfonií a komorní tvorby. Jeho první cyklus kvartetů vyšel roku 1768 v Paříži, poslední pak krátce po jeho smrti v Amsterdamu. Tyto skladby byly také často prováděny ve větším obsazení jako smyčcové symfonie. Ještě větším unikátem jsou však hobojové kvintety. Dlouho se o nich vědělo pouze díky zmínce v dopise Leopolda Mozarta Wolfgangovi z října 1777; kvintety patřily ke skladbám, které chtěl Mysliveček Leopoldovým prostřednictvím nabídnout salcburskému arcibiskupovi. Teprve z iniciativy Doležalova kvarteta a hobojistky Michaeli Hrabánkové se podařilo vypátrat chybějící hobojový part ke třem ze šesti kvintetů. Zaposlouchejte se do rozhovoru s primáriem Doležalova kvarteta Václavem Dvořákem a objevte Myslivečka dosud neslyšeného.

Smetanovo trio k 250. výročí narození skladatele Ludwiga van Beethovena nahrálo jeho klavírní tria. Tento příspěvek k beethovenské diskografii má všechny parametry předchozích vysoce oceňovaných nahrávek Smetanova tria. Album vyšlo loni na podzim a nyní se trio v rámci Supraphon Vivace Podcast o něm rozpovídalo v rozhovoru s hudebním publicistou Markem Šulcem. Zaposlouchejte se, jaký je komorní Beethoven optikou klavíristky Jitky Čechové, houslisty Jana Talicha a violoncellisty Jana Páleníčka – tedy mezinárodně úspěšného Smetanova tria.

Má rád hudbu Leoše Janáčka, Ludwiga van Beethovena i Vítězslava Nováka, kterou nedávno nahrál spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu na album Supraphonu. Píše se o něm jako o mimořádné osobnosti současné hudební scény. Klavírista, organizátor hudebního života a pedagog Jan Bartoš v rozhovoru s hudebním publicistou Markem Šulcem prozradil, jak náročné nahrávání díla Vítězslava Nováka bylo. Není bez zajímavosti, že nahrávka od svého vydání již stihla získat dvě mezinárodní ocenění: v periodiku Europadisc „Album of the Week“ a v proslulém The Guardian „Classical Album of the Week.“

Jméno Viléma Veverky je dobře známo všem, kdo propadli okouzlujícímu tónu hoboje. Jeho cesta k mistrovské virtuositě vedla přes vavříny z mezinárodních soutěží, zkušenost z Berlínské filharmonie, působení v komorních souborech Ensemble Berlin Prag, PhiHarmonia Octet a nastudování širokého repertoáru od baroka po bezpočet soudobých děl, která v nejednom případě premiéroval. Jeho repertoárový záběr je ovšem mnohem širší a Vilém měl ambici hoboj představit i ve zcela jiném kontextu, než jsme zvyklí. Proto nyní vydal album Next Horizon, kde vedle sebe poskládal skladby Bacha, Morriconeho, Piazzolly či Žbirky. V našem povídání uslyšíte, proč Vilém k životu potřebuje neustále vyhledávat nové cesty pro své hudební vyjádření.

Hudební svět si připomíná 90. výročí narození Ivana Moravce, jednoho z největších klavíristů 20. století: Supraphon k této příležitosti vydává velkou kolekcí jeho nahrávek, na jejíž dramaturgii se podílel jeho žák a dnes mezinárodně úspěšný klavírista Jan Bartoš. V našem podcastu na Ivana Moravce vzpomíná s Janem Bartošem hudební publicista Marek Šulc.