Po dvou měsících letní odmlky (čti flákání) jsme zpět. Jeden má moc práce, protože řeší, proč se seriál s rozpočtem menším než catering Euforie propadá ve sledovanosti, druhej se courá někde po Islandu, kde hledá smysl života a termální pramen s ideálním pH. A třetí mezitím pročítá odborné publikace o AI, ve kterých se snaží najít, kdy ho konečně nahradí jazykový model s větší emoční inteligencí a menší potřebou uznání. Co se v tomhle díle dozvíte? Že se tak nějak máme fajn a že trochu recyklujeme témata. Ale hele, když můžeš doma třídit obal od veganský paštiky do čtyř různých popelnic, můžeš přežít i to, že znova řešíme Apple, dovolenou, Teslu, spánek, volný čas a vlastní smysl. Jo a Honza? Ten si neudělal jedinou poznámku. Jedinou věc, kterou má v tomhle podcastu na starosti a nedal to (a tak teď vaří z vody). Tak aspoň, že na chvíli promluvil. Možná až podezřele hodně, ale to je na delší terapii. Takže jestli čekáte strukturovaný podcast plný čerstvých témat a pečlivě vedených poznámek… tak to si pusťte někoho jiného. Tohle je prostě Středo/věk.

Měření všeho, Microsoft všeho, Mikýř všude Taková klasika, probrali jsme všechny trackery světa, abychom zjistili, že stejně nespíme dobře, i když v grafu je všechno v cajku. Probrali jsme Apple Watch, Whoop a další udělátka moderní úzkosti, které vás prostě odmění za to, že jste si večer šli lehnout… Zastavili jsme se i u Mission Impossible, protože Tom v šedesáti skáče z letadel, zatím co my bědujeme, že máme malej deep sleep. Řeč přišla i na Microsoft, korporát, který nic neudělá pořádně, ale nějak dostatečně. A vono jim to, světe div se, vychází. No a nakonec Mikýřova cestovka do Číny. Nakousli jsme i tu Bitcoinovou kauzu, byť moc brzo. Protože vědět, že šlo o 5 366 BTC, tak se u toho zastavíme na trochu déle…

Mohli bychom se tu rozepsat o Viktorovi Koženém, Filipovi Turkovi, zážitcích z Berlína, daních na Slovensku nebo budoucnosti Generace Z. Ale neuděláme to. Dost bylo keců. Zakládáme politickou stranu Středo/věk a sbíráme zatím 1 000 hlasů na registraci. Těch zbylých 90 tisíc hlasů (držíme se při zemi) už nějak pak dáme. Naše základní východiska: Středová orientace, důraz na rozumné kompromisy a odmítnutí extrémů. Liberální hodnoty jako je svoboda jednotlivce, ochrana práv menšin a otevřenost Evropě. Srozumitelný jazyk, řešení konkrétních problémů běžných lidí, jednoduchá komunikace a hlavně, přímá komunikace. Nabízíme řešení, která jsou reálná, nikoli jen líbivá.

Nový díl, stejná sestava, stejná (ne)konzistence v natáčení. Po lednovém startupovém díle přinášíme dávku nostalgie, která by mohla konkurovat zaprášeným VHS kazetám v obýváku našich rodičů. Začali jsme tradičně — bilancí nad tím, jaký byl náš leden, a rychlým přehledem seriálů, u kterých jsme zůstali déle než u svých novoročních předsevzetí (ano, řeč je i o Landmanovi). Jenže pak se to zvrhlo. Staré seriály, které jsme hltali předtím, než existoval binge-watching. Staré hry, které nás dělaly šťastnějšími než dnešní AAA tituly s milionovými rozpočty. Zkrátka retro díl, ve kterém zjišťujeme, že jsme možná už fakt staří. Nebudeme lhát, místy je to čistý boomerfest, ale taky pořádný trip do minulosti, kde bylo všechno barevnější a jednodušší. I vlastně ten dial-up byl skvělej.

Za 144 minut toho zvládnete opravdu hodně. Třeba vyžehlit celý šatník, posekat zahradu, přerovnat knihovnu podle barev nebo dojet z Prahy do Jihlavy. A teď si to představte v našem světě: natočíte nový díl Středověku, dostanete geniální nápad na startup, ověříte poptávku (a když není, tak ji prostě vytvoříte), vyvinete produkt, vyšperkujete ho, naškálujete byznys, a nakonec to všechno stylově exitnete. Aby toho nebylo málo, vymyslíte nový seriál, Prima nebo Nova bude mít určitě zájem… K tomu si ještě stihnete ověřit, že vám ChatGPT něco z toho možná trochu přibarvil. Bokem přidáte pár filmů a seriálů, nostalgicky zavzpomínáte na Jacksonovu trilogii a na Neverland toho druhýho Jacksona, ale jen tak akorát, abyste stihli Petrovu večerku.

Číslo dvaačtyřicet, v oněch moderních učeních hlásané coby odpověď na veškeré otázky života, vesmíru i veškerého bytí, dokonale přísluší aktuálnímu dílu, podobně jako pr*del na hrnec. Tři mudrcové, jakoby z oné pověstné služby Wish, se opětovně usazují a s povahou hlubokomyslných badatelů se navracejí k rozličným tématům, jež v minulých rozpravách zůstala buď nedořešena, anebo záměrně ponechána v zárodku. O českém skanzenu – rozhodnuto, dořešeno. Evropský skanzen – taktéž vyřešeno. O osudu Trumpově – doznáno, dořešeno. Tucker Carlson – objasněn. Hybridní pohony versus elektrická síla – otázka vyvrácena. Mudrcové, ve své moudrosti sobě vlastní, zasáhli též v otázce rebrandu značky Jaguaru – shody dosaženo, záležitost uzavřena. Samotní mudrcové jsou v nelíčeném úžasu nad počtem problémů, jež jejich rozhovory dokázaly objasniti. Aby snad nevzbudili dojem přemíry sebeuspokojení, uchylují se v posledních chvílích svého rozjímání k rozbalování darů od svých oddaných posluchačů a příznivců. Závěrečný díl šesté řady jest zde a jedno jest zřejmé: ani jeden z oněch tří mudrců netuší, co jim přinese díl úvodní v sedmé řadě.

Konečně se potkáváme, a to po dlouhé době (pokud vynecháme live event a první video díl). Oba tyhle speciály slaví úspěch, ale i tak, sejít se takhle komorně, a dát si trojku s klobásama a hořčicí v kelímku (která už od revoluce stojí 5 korun) má něco do sebe. Začali jsme tak nějak nečekaně bydlením, chvíli jsme řešili, jestli vůbec nahráváme, a pak jsme klasicky přesedlali na Apple a jeho vize do budoucna, zabrousili jsme na spánek, náš funkční věk, problémy se spaním a jiné neduhy. Honza si klasicky dělal zápisky, nicméně když se odpojil, tak mu pár témat chybí. Nicméně podcast jsme uzavřeli diskusí nad Slastí. Jako snad každej z české internetové bubliny.

Už čtvrtým rokem děláte podcast, máte pocit, že podcastový svět vám leží u nohou, a říkáte si, že je čas na video a lepší prostředí. A tak jsme ve třech místo do Břevnova zamířili do Černošic, do vily od architektů z de.fakto. Jakmile jsme vstoupili, bylo nám jasné, že nám u nohou neleží vůbec nic, a že ve třech bychom si mohli dovolit maximálně tak záchod a část garáže. (pozn. aut. A taky vám dojde, že ten život přeci můžete žít trochu líp.) Pokud si chcete odnést trochu jiný zážitek ze středověku i s videem, mrkněte na YouTube, kde najdete audiovizuální pecku, kompletní záznam z natáčení. Ale pokud preferujete jen audio – hodně řídíte, běháte nebo uklízíte, a tudíž oceníte absenci videa – máme pro vás další díl. Tentokrát jde o středověký Bravo speciál, kde odpovídáme na vaše otázky o vztazích a všem, co s nimi souvisí.

Jsme starý. Synopsi už nenapíšu z hlavy, ani den po natáčení, a jestli si na něco vzpomenu, tak jen na staré dobré časy. Prostě dřív bylo líp, psal to už Abraham Lincoln na svým Myspace. Epizoda 39, o Olympiádě, respektive jejím zahájení. O sociální dospělosti a o Muskových dětech a hlavně o vzpomínání na doby, kdy ty internety prostě nebyly — Petr Mára luštící osmisměrky. Netrvá to dlouho, a v rámci hledání ztraceného času se dostáváme k trolejbusům v Praze, co si budem, sem patří prostě tramvaje a metro. K tomu jak chození do kina dřív bylo lepší, jak koňský trh na Václaváku byl lepší a jak mládí bez onlinu bylo naplněnější. Dovedete si udělat už obrázek? Prostě boomersky zahořklej díl, možná až důchodcovskej, od tří týpků, kteří nerozumí světu.

Note-to-self: Naučit se těsnopis, nebo aspoň nezapomenout si dělat poznámky od samého začátku natáčení. Osmatřicátá epizoda, tentokrát ve znamení návratu — návratu k diskusím o technologiích, Applu a WWDC. Zatím se nám stále nepodařilo se vrátit ke čtyřhodinovým dílům, Petrovi se totiž stále chce chodit spát dříve, a tak všechnu tu člověčinku musíme nahustit jen do stopáže okolo dvou hodin. Nemusíte mít ale strach, nezůstali jsme jen u technologií. Došlo i na turky (to malé T je tam schválně), motoristy, nacisty, kosení holek na škole, incely a na Podcast roku. Zní vám to jako totální divočina? Můžete být v klidu, při stavbě takových oslích můstků nebylo ublíženo žádným zvířatům a ani lidem.

Psát synopse není žádná sranda. Obzvlášť se dvěma dětma, když se balíte na dovolenou. Takže pokud chcete, aby aktuální díl vyšel načas, tak se budete muset spokojit s touhle demoverzí synopse v podobě hashtagů. #nálepkynaautě #volvo #našeautonehody #HOBULET #krizestředníhověku #ridesharing #hejtnaletištěpraha #milujemeprahu #martinajehopříležitosti Howgh

“Ježiš, to je strašnej díl.” Petr Mára, 8. dubna 2024 Slibovali jsme, že dáme Dubaj, a také, že se na jednom díle vylejeme. Na Dubaj zatím stále nedošlo, ale spráskali jsme se natolik, že jsme probrali Halinu Pawlowskou skoro na obálce Playboye, Prchalův Mein Kampf a aby toho temna nebylo málo, tak jsme přihodili i debatu nad tím, kdo je horší zlo — jestli Musk nebo Altman. Na odlehčení došlo na odhalení toho, co nám Instagram cpe do feedu, kojení, českou debatu ohledně počasí, a rozvody. Když u třetí lahve Negroni Petr objevil svou ženskou stránku, tak jsme to raději zabalili a jeli domů. Reklamace na tento díl nepřijímáme, za nás tohle je zlato českého internetu.

Začínáme čtvrtý rok s vámi a dalo by se říci, že z nuly na sto. Probereme totálně odfláknutou nabíječku od Louis Vuitton, co si budeme povídat, snad i české Epico má lepší příslušenství. Naťukneme pár seriálů, byť s přibývajícím věkem (všechno nejlepší, Petře) toho už tolik ukoukat nestíháme; na Medvěda a Masters of Air ale dojde. Dlouho jsme tu neměli technologické okénko, obujeme se rovnou do Digital Markets Act, respektive do toho, jak si DMA představuje Apple. Nevynecháme ani Vision Pro (všichni tři ho chceme, jen ale jeden si pro něj letí) a tentokrát nevynecháme ani 3 000 000 000 000 000 000 společnost Microsoft, těch nul je tam nějak moc — stejně jako bugů v MS Office. DMA, AI, Vision Pro, Microsoft… Nic ale nemá na pořádný psací stroj a světe div se, na internetu není takřka k sehnání. Asi ho koupíme Petrovi k padesátinám. Nějak se nám od psacího stroje povede dostat k AI, retru v technologiích a překvapivě k Dubaji. Neptejte se nás jak, spíš si to poslechněte.

“Boženko, podívej se, já ti něco povím. Já bych… A musíš jít v šatech? Já bych nebyl tak nervózní, do bijáku je to něco jinýho, ale jdeme do opery! Než do opery přijít pozdě, tak tam radši nejdu vůbec!” Pamatujete tyhle krásný časy z vašeho dětství? Řada staromilů si určitě říká, kdyby tak šel vrátit čas a vidět silvestrovskou estrádu roku 1977 s Jiřinou Bohdalovou a Vladimírem Menšíkem znovu. A víte co? Ono to jde, za prvé. Někde ji určitě reprízují. Už minimálně po 46. Anebo si můžete pustit poslední díl Středověku, silvestrovský speciál, ve kterém jsme odpovídali na desítky vašich otázek z Instagramu. Ono to vyjde zhruba nastejno. Zajímá vás na které otázky jsme odpovídali a jaká témata jsme tam řešili? Nás také, ale Honza si poznamenal jen jednu věc: “Cíle, plány, úspěchy a kronika”. To zní jak roku 1977. Jestli vás zajímají zbývající otázky, tak si budete muset pustit další, poslední díl roku 2023, který má stopáž něco přes čtyři a půl hodiny.

Povětšinou se za nic neomlouváme, nicméně s 33. dílem, speciálem, uděláme výjimku. Chtěli jsme něco ve stylu Carpool Karaoke, jen z déjedničky. A světě div se, když něco natáčíte cestou do Brna, tak je to dlouhý a ne úplně kvalitní, stejně jako asfalt a válcovaný beton dálnice. A byť se ten záznam snažila dát dohromady pěkná parta zvukařů, tak toho stejně jako silničáři na D1 moc nesvedli. Jenom aby bylo jasno, utrpěla lehce kvalita záznamu, obsahová kvalita zůstala klasicky na nejvyšší úrovni, a tak vás čekají témata jako závislost na sexu, David Duchovny, rozdíly mezi Bentley / Rolls-Royce, Gréta, nejdražší postel a hlavně, Velká žranice Lukáše Hejlíka, do které jsme spolu s holkama z Chumelenice přijali pozvání.

Vítejte zpět u nej(zbytek si doplňte sami) podcastu v naší kotlině, po nesnesitelně dlouhých 6 měsících pauzy se vracíme v plné síle. Rozumíme všemu a názor máme také na vše. Stejně jako 99% našich spoluobčanů. Pojďte se s námi ponořit do hlubin kolektivní odpovědnosti, života s medvědy na procházce Amerikou, vztahů na pacifické hřebenovce, lamentováním nad kondicí USA, protože co si budeme povídat, je to Indie západu. Pokud se vám zdá, že tenhle díl je jen o Americe, tak se nebojte, to si jen jeden z nás dělal dost selektivní poznámky v průběhu natáčení.

Znáte to, je vokurková sezóna, venku řádí vedra, a češi tak zvládnou maximálně usmažit řízky na cestu do Chorvatska, nadávat na vládu, řešit třicítky v Praze a polemizovat nad vyděračským poplatkem od Michelinu. A tak nastal čas natočit další speciál, Středo/věk Bootleg Edition, který do téhle české pohody přesně zapadne diskusí o cenách tady a ve světě, o tom, jak je Lipno lepší než Zell am See, o AR od Applu a samozřejmě o tom, jak se Martinovi jde na jeho každoroční vycházce, tentokrát po PCT. (Dávejte pozor, v jeden moment přijde řeč i na jeho trail name.)

Tak dlouho jsme vám slibovali speciál, kdy se všichni tři sejdeme, a poletíme do Dubaje, až jsme to po letech odkládání zvládli. Sešli jsme se; v ^Liberci. Nečekejte v tomhle díle žádné diskuse nad virtuálními světy nebo umělou inteligencí, to už totiž zajímá mainstream a probírají to jak na Vinohradské 12, tak i v 5:59. V tomhle díle vás čeká, čistá, nefalšovaná, silikonová člověčinka, kterou zažijete jen na Oktagonu a v Hotelu Pytloun.

První díl páté řády, poslední dobou tam sázíme díl za dílem jak J.J. Abrams v LOST. No, snad se v té páté nebo šesté řadě nezblázníme anebo nepřidáme ke scientologům. Zatím se nám ale daří udržovat klasický mix témat, které nás a snad i vás baví. Rozjeli jsme to naší nedbalostí na odepisováním (omlouváme se všem), Martinovou posh cestou na Slovensko Ryanairem, posteskli jsme si nad koncem tří set poboček České pošty (to dost změní nás život) probrali klasicky zas pár seriálů abychom na chvíli zakotvili nad tématem života miliardářů a cenami obecně. Došlo i na srovnání housek z Rohlíku a Esky nebo otřením se o nerůstové hnutí (víc k němu snad ani psát raději nebudeme). Taková klasika, tři mudrcové ze Středověku; jen objednaný z Wishe…

Na finále třetí řady jsme připravili speciál, kdy jsme zodpovídali vaše otázky. No a jelikož se tradice nemají porušovat, tak jsme ji zopakovali. Jen tentokrát se špetkou naší nedůslednosti; otázek jsme zvládli jen pár, za to ale velmi důsledně. Než došlo na otázky, do detailu jsme probrali generativní umění a rozdíly mezi offline a online uměním. Že nevíte, o co jde? Nevadí, naše Meda Mládková, respektive Petr vám to vysvětlí. Následně nás vaše otázky zavedli do budoucnosti, kde bude dominantním prvkem právě AI. Není to sice poprvé, kdy jsme na podobné téma zabrousili, nicméně tentokrát máme pocit, že jsme se někam snad i dobrali a elegantně z toho vybrousili. Zdá se vám to jako nuda? I tu jsme přihodili na základně vašich otázek jako téma, kdy zkoumáme myšlenku, že i nuda může vést k tvořivosti a přemýšlení, byť je to pěkná fuška se do takové fáze vůbec dostat.