Čím se v odborné rovině zabývá Katedra urbanismu a územního plánování? S jejím vedoucím prof. Jiřím Kupkou jsme hovořili o jedné z oblastí, kterou zkoumá. V rámci rozhovoru věnovanému typologii krajiny si přiblížíme, jak se liší krajina komponovaná, asociativní a organicky vyvinutá. A také kam spadá krajina industriální, krajina chmelnic či takové Babiččino údolí. V rámci výzkumu přitom nejde o pouhý popis existující krajiny, ale o lepší rozpoznávání její hodnoty, které může napomoci její lepší ochraně, ale i udržitelnému rozvoji s důrazem na životní prostředí.

„Škola není jen o studiu!“, zní heslo studentského klubu ŠTUK, který je otevřen všem studujícím z Fakulty stavební ČVUT. Pořádá akce pro zábavu i vzdělání a podporuje studentský život. Organizuje exkurze, ale i párty nebo burzy skript. Pro prváky navíc nabízí jedinečnou pomoc v podobě mentoringu. Zázemí našel v místnosti As-140, která je jednou ze dvou místností na škole, kde si lze nerušeně odpočinout či si ohřát oběd. Zároveň si v této klubovně mohou studenti posedět s kamarády, popovídat si nad projekty nebo prostě tu jen strávit volnou půlhodinu. A také je to ideální prostor na pořádání promítání, besed, hraní her a uspořádání týmových schůzek. O činnosti ŠTUKu a její působnosti v něm jsme hovořili se studentkou Thu Huong Tranovou.

Společnost Atos ve spolupráci s Francouzským velvyslanectvím v Praze na konci června ocenila práce mladých vědců v rámci Ceny Josepha Fouriera. Soutěže se zúčastnilo 11 uchazečů mladších 33 let, kteří byli nominováni vysokými školami nebo Akademií věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia. Speciální cenu poroty získal Ing. Marek Tyburec, Ph.D., z Fakulty stavební ČVUT. Tématem jeho výzkumu na Katedře mechaniky byla modulárně-topologická optimalizace v oblasti materiálového inženýrství. Jako odměnu získal speciální cenu – 50 tisíc výpočetních hodin na superpočítači Národního superpočítačového centra v Ostravě IT4Innovations. Cílem Ceny Josepha Fouriera je podpořit mladé vědce a ocenit mimořádné vědecké práce se speciálním zaměřením na umělou inteligenci, kyberbezpečnost, programovací jazyky, softwarové inženýrství, bioinformatiku a počítačovou teorii. Vítězové převzali ceny na slavnostním ceremoniálu v sídle francouzského velvyslanectví v Praze, za účasti laureáta Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehna, držitele Nobelovy ceny za ekonomii Jeana Tirola a nositele Kavli Prize za nanotechnologii Thomase Ebbesena.

V čem je matematika na stavařině specifická? A jaké možnosti se otvírají matematicky nadaným studentům Fakulty stavební ČVUT? Na tyto i mnohé další otázky nám v novém díle podcastu Srdcem stavaři odpoví doc. Jozef Bobok, vedoucí Katedry matematiky, která na Fakultě stavební ČVUT zajišťuje výuku matematiky, konstruktivní geometrie a matematické statistiky ve všech studijních programech a formách studia. Katedra úzce spolupracuje s ostatními katedrami na řešení široké škály inženýrských problémů.

Studentská vědecká a odborná činnost neboli SVOČ, je soutěž pro studenty vysokých škol, která může napomoci odhalit jejich skrytý potenciál v oblasti vědy a výzkumu, a podpořit tak talentované jedince. Studenti stavebních vysokých škol se mohou zúčastnit aktivit v rámci SVOČ zejména prostřednictvím spolupráce s jednotlivými katedrami. Soutěž SVOČ je realizována jako dvoukolová, probíhá, jak na fakultní úrovni, tak následně na úrovni mezinárodní. Je rozdělena do jednotlivých sekcí, kde se studenti prezentují svými pracemi a výsledky svého zkoumání či výzkumu. Na Fakultě stavební ČVUT v Praze probíhá SVOČ vždy v jedenácti sekcích. Proč je těchto sekcí tolik? Co vše studentům SVOČ nabízí a proč a jak se do ní zapojit? O tom i mnohém dalším jsme hovořili s prof. Pavlem Kuklíkem z Katedry mechaniky Fakulty stavební ČVUT, který je zároveň předsedou rady SVOČ.

Proč se na Fakultě stavební učí i čínština a co je UNIcert by Fakulta stavební ČVUT

Termínem čisté prostory se označují taková prostředí, kde by případná kontaminace mohla narušit probíhající specifické činnosti nebo negativně ovlivnit vyráběný produkt. Jako příklad si můžeme představit třeba nemocniční operační sál a farmaceutický průmysl. Čistým prostorám se věnuje Ing. Kateřina Roškotová z Katedry technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT. Zaměřuje se na tepelný komfort osob, které v takovém prostředí každý den pracují. K výzkumu používá i tzv. tepelného manekýna, který jí pomáhá sbírat potřebná data. Za svůj projekt Ing. Roškotová získala v roce 2020 cenu Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která se uděluje talentovaným studentům do 33 let. Co všechno lze o tepelném komfortu díky „chytré figuríně“ zjistit? V čem je přínos výzkumu čistých prostor? Na to a na další věci jsme se zeptali v dalším díle Srdcem stavaři.

Problematika udržitelnosti, šetrného přístupu k životnímu prostředí a přechod k oběhovému hospodářství jsou dnes významnými celospolečenskými tématy. Stavebnictví je jedním z odvětví, které nabízí díky potenciálům recyklace a opětovného používání materiálů celou řadu možností, jak principy a cíle oběhového hospodářství (též cirkulární ekonomiky) rozvíjet a účinně prosazovat. Při budování, rozvíjení a údržbě budov, inženýrských sítí a infrastruktury, které utvářejí naše prostředí a jsou aspekty našeho blahobytu, je přirozeně spotřebováváno mnoho materiálu. Snahou a cílem nových přístupů ve stavebnictví je uplatněné jejich opětovné použití při výrobě a o šetrné zacházení s neobnovitelnými zdroji, ze kterých řada spotřebovávaných materiálů je tvořena. Recyklací a opětovným používáním stavebních materiálů lze snižovat nejen zátěž společnosti směrem k přírodě a ke kritickým aspektům, jejichž projevy v posledních letech častěji pociťujeme — změna klimatu, ztráta biodiverzity, dostupnost vodních zdrojů, ale současně lze co nejefektivněji využít ekonomické náklady. Využití má po mnoho let třeba u silničních staveb. Proč je recyklace stavebních materiálů důležitá a jak takový proces vypadá? Oběhovému hospodářství se na Fakultě stavební ČVUT jako jeden z řady odborníků věnuje Ing. Jan Valentin, Ph.D. z Katedry silničních staveb, se kterým jsme si povídali v dalším dílu podcastu Srdcem stavaři.

Výpočetní technika přeměňuje téměř 100 % elektrického příkonu na tepelnou energii. Mohou to být například procesory nebo grafické karty, které je nutné náročně chladit a teplo odvádět pryč, aby nedošlo k přehřátí zařízení. Využití tohoto odpadního tepla přitom může být novým alternativním zdrojem energie zejména pro vytápění a přípravu teplé vody. Dané problematice se ve svojí diplomové práci věnoval Ing. David Staněk z Katedry technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze. Zaměřil se přitom na možnosti, jak efektivně využít odváděné teplo pro vytápění či ohřev teplé vody v budovách. Jako nejvýhodnější zdroj pro zpětné získávání tepla z výpočetní techniky byla vyhodnocena datová centra s vodním chlazením v těsné spolupráci s bytovými či administrativními objekty. Se svojí diplomovou prací se Ing. David Staněk mimo jiné zúčastnil studentské soutěže REHVA 2020 a odnesl si odtud druhé místo.

Cenu rektora za vynikající doktorskou práci za rok 2019 získal Ing. Martin Doškář, Ph.D., z Katedry mechaniky Fakulty stavební ČVUT za svoji disertační práci „Wang tiling for modelling of heterogeneous materials“. Martin Doškář se dlouhodobě věnuje numerickému modelování, tj. kombinaci matematiky, fyziky a programování, za účelem modelování a predikce chování konstrukcí či materiálů. Ve své disertační práci zkoumal nový přístup k modelování náhodných heterogenních materiálů se složitou mikrostrukturou a navrhl efektivní numerickou metodu pro detailní analýzu těchto materiálových systémů. V podcastu se dozvíte, čím se Ing. Martin Doškář, Ph.D., na Katedře mechaniky zabývá nyní, proč si pro svou disertační práci vybral právě toto téma, jaké zkušenosti při studiu v zahraničí získal a jak se stalo, že se na obhajobě disertační práce sešli odborníci z předních univerzit téměř z celého světa.

BIM (Building Information Modeling – Informační modelování staveb) je metoda úzce související s digitalizací stavebnictví. Pracuje s modelem, který je reprezentací fyzických i funkčních charakteristik stavby. Ať už se jedná o pozemní stavbu, stavbu dopravní infrastruktury nebo jakoukoliv jinou stavbu, s využitím BIM je možné projekt po celou dobu jeho životního cyklu řídit daleko efektivněji, než při použití tradičních metod. Při zavádění BIM do praxe dochází ke změnám v pracovních postupech a návycích, které postupně vedou k nové metodice práce: využívání automatizace pracovních postupů, zvýšení transparentnosti v řízení, data stále k dispozici a na jednom místě, tvorba návrhů s pomocí inteligentních technologií, pokročilé nástroje vizualizace, propojení s moderními technologiemi a mnoho dalšího. Klíčová jsou v projektu data, která jsou díky BIM vždy jednotná, koordinovaná a přesnější pro všechny zainteresované strany. To vše umožňuje lepší a informovanější rozhodování a boří překážky v někdy neefektivních procesech stavebnictví. Doktor Petr Matějka z Katedry ekonomiky a řízení ve stavebnictví byl u zrodu zavádění BIM do výuky na Fakultě stavební ČVUT. Dozvíte se, jak začleňování této metody do výuky probíhalo, jaké hlavní výhody BIM a digitalizace stavebnictví přináší a co vše se studenti v rámci výuky naučí.

Termínem “třetí věk“ označujeme obvykle seniory. Ti se mohou, stejně jako studenti ze základních, středních nebo vysokých škol, dále vzdělávat. A to ve speciálním vzdělávacím programu, kterým je Univerzita 3. věku. Program celoživotního vzdělávání je zpravidla určen těm, kteří dosáhli důchodového věku. Univerzity třetího věku se účastní ti, kteří si chtějí dále rozšiřovat svoje vědomosti. Na kurzech setkávají se svými vrstevníky a sdílí své poznatky z přednášek. Mimo jiné tu jsou pro ně připraveny i zajímavé exkurze. Tyto kurzy se vyučují i na Fakultě stavební ČVUT. Nabízí se tu řada přednášek v cyklech jednotlivých odborníků. Z důvodu epidemie se bohužel část kurzů musela zrušit, ale další se rozběhly online přes MS Teams. Sami senioři si o ně řekli, že by to chtěli zkusit. Přednáší tak i doc. Milada Kočandrlová z Katedry matematiky, která jako jediná nabízí studentům U3V matematiku a geometrii v rámci celé ČVUT. Dozvíme se, jak výuka probíhá a možná vás překvapí, jakým tématům se senioři věnují a že i hodina matematiky může být zábavou.

Silnice jsou v současné době nejdůležitějšími spojnicemi umožňující rychlou a jednoduchou přepravu osob, ale i zboží a služeb. Silniční stavby zahrnují výstavbu silnic a dálnic, rychlostních komunikací, městských ulic, parkovišť, lesních a polních cest, cyklistických stezek, chodníků a dalších ploch. Součástí je i inženýrská činnost a vyřizování mnoha povolení, včetně zhotovení a administrace jako například žádosti o dotace. Na Katedře silničních staveb Fakulty stavební ČVUT mají studenti možnost se této široké problematice věnovat. Své teoretické znalosti a dovednosti aplikují na úlohách a pracích přímo v terénu, v silniční laboratoři pak pod vedením Ing. Petra Mondscheina, Ph.D., a jeho kolegů. V podcastu se budeme bavit o asfaltových směsích, které je potřeba přizpůsobit dané lokalitě a požadavkům. Dozvíte se, jak taková stavba probíhá, jaké trendy v oblasti silničních staveb jsou a jak se zde mohou zapojit studenti.

Technologie 3D tisku, známá také pod názvem aditivní výroba, pracuje na principu vytváření trojrozměrných fyzických objektů nanášením materiálu v následných vrstvách Patří mezi technologie digitální fabrikace, které mají původ už v polovině padesátých let. Jde o proces, při kterém z digitálního 3D modelu, vytváříme pomocí počítačem řízeného výrobního zařízení model fyzický. Jako materiál se v 3D tisku využívá například plast, různé kovy, sklo ale dokonce i speciální typ betonu. Jedná se o cementový kompozit, který na rozdíl od běžného betonu obsahuje pouze jemné kamenivo. Při tisku z takového materiálu je zásadní dodržet přesné dávkování a technologii výroby směsi, je třeba zohlednit i měnící se vnější okolnosti, jako je teplota a vlhkost vzduchu. Oproti běžným technologiím pro realizaci betonových konstrukcí má 3D tisk jako robotická technologie výhodu ve zvýšení přesnosti a efektivity výroby, ke svému provozu nepotřebuje početný personál. Výhodou je také úspora pracného bednění a možnost výroby obtížně bednitelných zakřivených konstrukcí. Na Fakultě stavební ČVUT se metodě 3D tisku věnuje Katedra technologie staveb, speciální tým pracuje pod vedením Ing. Michala Kováříka. V podcastu se dozvíte podrobněji, jak tisk z betonu funguje a s jakými technologiemi 3D tisku jsou studenti seznamováni.

Ing. Martin Čásenský, CSc. - Akreditace RICS by Fakulta stavební ČVUT

Tým odborníků z Fakulty stavební ČVUT navrhl a za pomoci studentů zhotovil repliku pancéřového zvonu, která byla osazena na pevnost T-S 20 nedaleko Červeného Kostelce. Železobetonová replika zvonu vznikla v rámci projektu NAKI II DG18P02OVV063 jako součást komplexního sanačního opatření, jehož cílem bylo trvanlivé, historicky věrné a zároveň cenově dostupné řešení rekonstrukce pancéřových zvonů. Většina původních pancéřových zvonů totiž byla z čs. pevností vytržena jako zdroj kovu ve 40. a 50. letech 20. stol. V souvislosti s prodejem mnoha pevností od státu do soukromého vlastnictví vyvstala potřeba systémového řešení sanace těchto specifických objektů. Tým z ČVUT se snaží v tomto směru poskytnout novým vlastníkům profesionální pomoc s jejich opravou. Naším hostem byl docent Jiří Pazderka z Katedry konstrukcí pozemních staveb, vedoucí týmu, který repliku zvonu zhotovil.

Dunaje, jedné z největších řek v Evropě, se týkal projekt CAMARO, který započal v roce 2018. Vědci z Fakulty stavební ČVUT spolu se studenty úplně poprvé mapovali využití jeho povodí s ohledem na dopad na kvalitu vody i režim jejího odtoku. Zjišťovali, jaké dopady mají na okolní prostředí povodně, jaká je kvalita vody a jak zamezit jejímu znečištění zejména lepším plánováním využívání krajiny. Výsledky projektu mají pomoci k trvale udržitelnému rozvoji a využití tohoto území. Do našeho podcastu jsme pozvali doc. Tomáše Dostála z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství. Poví nám o tom, co se na katedře lze naučit, jak začít spolupracovat na dalších zajímavých projektech a více k projektu CAMARO.