„Těch osm let nejistoty je horší než trest samotný." Tato věta SimonyKratochvílové shrnují léta po tom, co si pro ni a pro Miroslava Peltu přišlapolicie kvůli kauze sportovních dotací. Osm let předkládání důkazů, tři měsíceve vazbě, šest let trestu odnětí svobody před ní. A nebo ne? SoudKratochvílové přerušil po třech dnech ve vězení výkon trestu. Sama neví,jestli se vrátí, nebo ne. Ale není tu sama. Matka s roztroušenou sklerózou,dcera, manžel - všichni žijí v tomto dlouhém právním procesu. Toto není dílo vině a nevině - je to ukázka lidského příběhu, který se skrývá za trestnímřízením a mediálními články.

Správně načasované zveřejnění třaskavé informace může změnit běh dějin - svrhnout vládu a vynést k moci novou.Co když ale informace pochází z neveřejného trestního spisu? Je její zveřejnění projevem veřejného zájmu - nebo cílenou mediální popravou?O práci investigativních novinářů, ale i o samotných únicích ze spisů, přichází diskutovat náš host Jan Hrbáček, který se investigativní žurnalistice věnuje už více než 30 let.V podcastu vzpomíná na situace, kdy se mu do rukou dostaly informace, které mohly změnit běh dějin. Jednou z nich byla i tzv. Kubicova zpráva, popisující rozsáhlou korupci napříč státní správou za vlády Jiřího Paroubka a ČSSD. Zpráva vznikla těsně před volbami - a byl to právě Hrbáček, kdo ji zveřejnil. Její publikace tehdy zásadně ovlivnila výsledek voleb. Jak tehdy uvažoval o veřejném zájmu a možných důsledcích zveřejnění?V rozhovoru se také vrací k případu odhalení nepřípustného chování ředitele BIS, který se aktivně zapojil do vyšetřování svého bývalého podřízeného. Hrbáček popisuje tlaky, které po zveřejnění čelil, i způsoby, jakými novináři brání své zdroje a odolávají snahám o jejich odhalení.V závěru epizody diskutují obhájci Šimon a Petr Tomanovi s hostem o únicích ze spisů: kdo a proč je vynáší, jak by s nimi měla média zacházet, kde přesně končí právo veřejnosti na informace a začíná ochrana soukromí a pověsti - a zda se dá proti únikům ze spisů vůbec účinně bránit.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Exkluzivní zákulisní pohled do bitcoinové kauzy!Advokáti Petr a Šimon Toman sdílí svou zkušenost z jedné z největších právních kauz posledních let, která odstartovala přijetím miliardového daru v BTC ministerstvem spravedlnosti. Vysvětlují, proč označili darované bitcoiny za možný výnos z trestné činnosti a proč doporučili s nimi dále nenakládat.Dozvíte se také, jak probíhala napjatá jednání s kupci darovaných Bitcoinů a proč uzavřené dohody o narovnání předešly škodám, které by mohly dosáhnout až miliardových částek.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.Prozkoumejte podcast

Renáta Vesecká patří k nejvýraznějším osobnostem české justice. Jako krajská státní zástupkyně v Hradci Králové dozorovala vyšetřování sériových vražd, včetně kauzy manželů Stodolových. Následně v roce 2005 byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní, v této funkci čelila silnému mediálnímu tlaku, zejména v souvislosti s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka. Právě tehdy se do veřejného prostoru dostal pojem „justiční mafie“, který zásadně poznamenal její kariéru i osobní život.

V rozhovoru pro podcast Slepá spravedlnost otevřeně hovoří o své profesní dráze, zkušenostech s tlakem médií, ale také o svém rozhodnutí vstoupit do politiky a kandidovat do Poslanecké sněmovny za hnutí Motoristé sobě.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Pamatujete na den, kdy nad Pražským hradem zavlály červené trenýrky? A na chvíle, kdy Senát za dramatických okolností zvažoval, zda prezidenta Miloše Zemana zbaví pravomocí? 

Obě tyto kauzy měly jedno společné: sledovala je celá republika - a v první linii vždy stál Zemanův dvorní advokát Marek Nespala. 

Právě on zavítal do podcastu Slepá spravedlnost, kde odkrývá dosud neznámé zákulisí největších kauz z éryMiloše Zemana i příběh své dlouholeté spolupráce s prezidentem. 

Marek Nespala má dodnes jasno: „Prezident Zeman seděl na posteli, četl si Blesk a řekl: ‚Taková blbost.‘ Plné moci podepsal bez problému. Řekl mi: Co mi nesete? - Říkám: návrh na omezení svéprávnosti. A on se zasmál. To nebyla sabotáž z padesátých let, ale útok na ústavní pořádek přes zneužití lékařských zpráv.“ 

🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba. 

V tomto dílu podcastu Slepá spravedlnost se střetávají dva světy. Na jedné straně obhájci, kteří hájí práva svých klientů v trestním řízení, na druhé straně zástupce protikorupční organizace, jejíž trestní oznámení často tato řízení iniciují. Diskuse probíhá z očí do očí – otevřeně, konkrétně a bez příkras.Hostem epizody je Jan Dupák, vedoucí právník Transparency International. Společně s obhájci a moderátory podcastu Petrem a Šimonem Tomanovými rozebírá nejen konkrétní případy, na nichž se Transparency podílela, ale i obecnější etické otázky: Jak sladit boj proti korupci s respektem k presumpci neviny?V debatě zazní i známé kauzy, jako je případ starosty Prahy 2 Jiřího Palusky, který byl na základě oznámení Transparency obžalován, ale následně pravomocně zproštěn obžaloby, nebo hradního kancléře Vratislava Mynáře, jenž čelil obvinění z dotačního podvodu – s opačným soudním výsledkem. Zazní však i případy, kde trestní oznámení Transparency vedlo k pravomocnému odsouzení.Pozornost se obrací také na kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a jeho předsedy Petra Mlsny, jehož nezávislost Transparency dlouhodobě zpochybňuje – zejména v oblasti veřejných zakázek.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

„Všude byla krev. Na stěnách, na zemi, dokonce na stropě. Jako v hororu,“ vzpomíná v novém díle Slepé spravedlnosti kriminalista František Müller na případ trojnásobné vraždy, která se mu vryla do paměti na celý život.Jako kriminalista v Plzni řešil přes třicet let ty nejvážnější zločiny. V rozhovoru se vrací k případům, na které se podle vlastních slov zapomenout nedá.Dozvíte se, jak policie vytváří vyšetřovací hypotézy, co všechno obnáší práce kriminalisty na místě činu, jak vypadá práce s informacemi v prvních kritických hodinách a jak probíhá výslech, když je podezřelý odhodlaný mlčet.„Měli jsme 160 výpovědí, čtyři vyšetřovací verze a jednoho pachatele,“ popisuje Müller.V rozhovoru zazní i případy, kdy se podezření ukázalo jako mylné, a také pohled na tzv. „pomníky“ – staré, neobjasněné vraždy, ke kterým se kriminalisté po letech vracejí. Mluví i o tom, jak vyšetřování ovlivňuje psychiku kriminalistů, jaké návyky si nesou do civilního života a proč se někteří pachatelé snaží navazovat kontakt s policií.🎧 Poslechněte si rozhovor s člověkem, který celý profesní život zasvětil vyšetřování zločinů a hledání pravdy.Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Kauza bitcoin, dětský certifikát, postih propagace komunismu. To jsou některá z témat, která v novém díle podcastu Slepá spravedlnost rozebírá Marek Benda, nejdéle sloužící poslanec českého Parlamentu.

Dle Marka Bendy kauza daru není korupční: „Možná chybně, možná s nesprávným odhadem, ale Blažek se pokusil nějaké peníze do státního rozpočtu přinést, ne je z něj odnést.“
S odkazem na média varuje, že „pokud místo rozumu nastoupí mediální panika, oslabujeme tím právní stát“.

Diskuse se věnuje i tomu, co přináší novela trestního zákoníku, která má mimo jiné za cíl řešit problém přeplněných věznic a posílit užívání alternativních trestů. „V kriminálech teď sedí lidi za maření výkonu úředních rozhodnutí a neplatiči výživného. To teď plní naše kriminály a nepřijde mi to úplně normální,“ uvádí Benda.

Marek Benda také kritizuje tzv. dětský certifikát, který byl přijat v rámci novely trestního zákona. Certifikáty podle něj „mimořádně stigmatizují, jsou nešťastné a znemožňují soudní přezkum“ a poukazuje na jejich retroaktivní působení.

Vyjadřuje se i ke kontroverznímu trestnému činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, který i přes nesouhlas odborné veřejnosti přijala Sněmovna v rámci Lex Ukrajina. Trestný čin byl podle něj kompromisem mezi politikou a potřebami bezpečnostních složek: „Vím, že je to gumový. Vím, že je to trošku problém. Ale stojím si za tím, že jsem pro to hlasoval.“
Hovoří i o nově zavedeném trestním postihu za propagaci komunismu: „Je to stejné zlo. Rád bych, aby se trestněprávní myšlení o těch dvou režimech přibližovalo.“

Poslechněte si nový díl podcastu Slepá spravedlnost a nahlédněte do právního pozadí jedné z nejvýraznějších kauz poslední doby i zásadních změn, které mohou ovlivnit podobu spravedlnosti v Česku.
Pořadem provází Petr a Šimon Tomanovi, advokáti z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.

Kauza Bitcoin otřásla českou společností. Už nyní stála místo ministra spravedlnosti Pavla Blažka a je i předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. V záplavě mediálních spekulací ale často zapadá to nejdůležitější – fakta.V novém dílu podcastu Slepá spravedlnost se podíváme na celou kauzu očima obhájců. Detailně rozebereme právní aspekty celého případu – od trestního řízení, které vedlo k zabavení a následnému vydání bitcoinů, až po jejich dar Ministerstvu spravedlnosti a co dál může následovat.„Pan Jiříkovský je jeden z největších podvodníků moderní kriminalistiky, protože se mu povedl opravdu ‚husarský kousek‘,“ říká v podcastu advokát Petr Toman.🎧 Poslechněte si nový díl a nahlédněte s námi do právního pozadí jedné z nejvýraznějších kauz posledních let.

„Ten, kdo někdy ublížil dětem, už s nimi nemá mít právo pracovat,“ říká Taťána Malá. Tímto dílem zahajujeme volební speciál podcastu Slepá spravedlnost.

Prvním hostem je Taťána Malá, poslankyně za hnutí ANO, která se podílela na řadě legislativních návrhů v oblasti trestního práva. Jedním z nich je i tzv. dětský certifikát – právní úprava, která má zabránit tomu, aby lidé, kteří spáchali vybrané úmyslné nebo sexuální trestné činy, mohli po zahlazení trestu pracovat s dětmi. Návrh ale vyvolává i ostrou kritiku – podle některých odborníků je protiústavní a popírá zákaz retroaktivity i princip legitimního očekávání.

Mluvili jsme o ústavních i praktických otázkách, které návrh vyvolal: retroaktivita, možnost individuálního posouzení, ochrana dětí i náprava pachatelů. Věnovali jsme se také dalším částem připravované novelizace trestního zákoníku – alternativním trestům, dekriminalizaci neplacení výživného, novým skutkovým podstatám (např. činnost pro cizí moc) nebo tzv. náhubkovému paragrafu a otázce ochrany soukromí obviněných v médiích.

Taťána Malá otevřeně hodnotí vládu Petra Fialy. Přestože řadu věcí kritizuje, vyzdvihuje spolupráci s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, o němž říká:„Já myslím, že pan ministr Blažek je asi jediný z téhleté vlády, se kterým fakt probíhá intenzivní komunikace.“

V rozhovoru zazní i témata, jako je smysl trestu, stav českého vězeňství, potřeba vzdělávání soudců nebo rovnováha mezi represí a nápravou.

Jaké změny trestního práva chce prosadit hnutí ANO? A co považuje Taťána Malá za největší chyby současné vlády?

🎧 Odpovědi přináší první díl volebního speciálu Slepé spravedlnosti.

Dne 22. října 2018 zaútočil afghánský voják na českou vojenskou jednotku. O život přišel vojenský psovod, dva další vojáci byli zraněni. Útočník byl zadržen a ze strany českých a amerických vojáků intenzivně vyslýchán. Druhého dne se už nedožil.Vzešlo podezření na jeho ubití a umučení. Nyní, po sedmi letech, čtyři čeští vojáci stanou před soudem, kde budou bojovat za svou svobodu.Jak daleko mohou zajít vojáci při obraně naší země? A má v tomto případě prezident udělit milost?To vše a mnohem víc rozebíráme s bývalým vojenským prokurátorem a dnes aktivním advokátem Karlem Brücklerem, který má s podobnými případy osobní zkušenost z mezinárodních misí.🎧 Díl, který vás donutí zamyslet se nad morálními otázkami.

Nová epizoda podcastu Slepá spravedlnost přináší příběh Jiřího Palusky, bývalého starosty Prahy 2 a dlouholetého zastupitele, který čelil dvěma trestním stíháním za rozhodnutí, jež učinil při výkonu veřejné funkce. V obou případech byl zcela osvobozen.

Příběh o tom, jak tenká může být hranice mezi veřejnou službou a trestní odpovědností.

Co se stane, když vás obviní za rozhodnutí, která jste považovali za správná?

A co všechno může člověku vzít samotný boj za spravedlnost – i když nakonec vyhraje?

Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba. 

Jak vypadá realita velkých kauz očima těch, kteří u toho skutečně jsou? Petr a Šimon Tomanovi mluví bez příkras o práci obhájců v první linii.

V této epizodě podcastu Slepá spravedlnost se dozvíte, co všechno předchází tomu, než padne obžaloba, od ranního zásahu, přes domovní prohlídky, první výslechy až po rozhodování o vazbě. Jaký tlak se vytváří na obviněné? Co všechno musí obhájce zvládnout v prvních hodinách po zadržení? 

Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba. 

🎙 Nový díl podcastu Slepá spravedlnost: Očima obhájců.

Moderátoři Petr Toman a Šimon Toman diskutují s advokátem a obhájcem Lukášem Trojanem, členem představenstva České advokátní komory a spoluzakladatelem Unie obhájců.

⚖️ Lukáš Trojan zastupuje Petra Hlubučka v kauze Dozimetr. V jaké fázi se nyní kauza nachází? Jak hodnotí novelu trestního zákoníku? A proč v Česku stále neumíme pracovat s alternativními tresty?

🎧 Poslechněte si nový díl podcastu Slepá spravedlnost.

Jak se elitní novinář dostal do policejních odposlechů? Proč odešel z České televize? A jak se dělá rozhovor s Radovanem Krejčířem poté, co vás přivítají s brokovnicí v ruce?

Jiří Hynek, novinář s tisícovkami reportáží, se při práci pohyboval často na hraně, aby odhalil pravdu.

V letošním roce spustil společně s novinářem Karlem Hrubešem vlastní investigativní projekt odkryto.cz, který bude mapovat aktuální kauzy, ruský vliv v Česku nebo praní špinavých peněz. 

Pusťte si nový díl podcastu Slepá spravedlnost a nahlédněte za oponu investigativní žurnalistiky!

Blíží se Vánoce – čas, kdy se scházejí rodiny, blízcí a příbuzní. Ne všichni ale usednou u společného svátečního stolu. 19 500 vězňů stráví Vánoce za mřížemi.

Jaké jsou Vánoce ve vězení? Jak je vězni prožívají? Chtějí je vůbec slavit? Jakou roli zde hrají vězeňští kaplani?

Na tyto otázky odpovídá host nového dílu podcastu, vězeňský kaplan Pavel Zvolánek.

Pokud chcete podpořit činnost Vězeňské duchovenské péče, navštivte jejich stránky: https://www.vdpcr.eu/financni-dar/

Hostem nového dílu podcastu Slepá spravedlnost je prezident Unie státních zástupců Mgr. Tomáš Foldyna.

V roce 2023 zahájila Policie ČR trestní řízení se 196 000 osobami, u 65 000 z nich podal státní zástupce obžalobu. V 95,8 % případů byla obžaloba úspěšná, ovšem 4,2 % obžalovaných – tedy přibližně 2 700 lidí za rok – bylo obžaloby zproštěno.

Je to velké nebo malé číslo? Jak velký vliv mají průtahy a úniky ze spisů na trestní řízení? A měli by státní zástupci více komunikovat s médii?

Poslouchejte novou epizodu podcastu Slepá spravedlnost.

O politické kariéře Pavla Béma se toho ví hodně, ale podcast Slepá spravedlnost přináší zcela unikátní pohled – z perspektivy trestního práva. Kromě svých politických vzestupů a pádů byl totiž Pavel Bém terčem rozsáhlého vyšetřování bezpečnostních složek, přičemž jeho politický pád způsobily úniky odposlechů mezi ním a lobbistou Romanem Janouškem, které pořídila BIS.

Bylo odposlouchávání a vyšetřování Pavla Béma součástí širšího politického boje, zejména s Mirkem Topolánkem? Jaké to je žít pod dohledem bezpečnostních služeb? A jak dnes Pavel Bém hodnotí své tehdejší vztahy s lobbisty?

O tom všem Pavel Bém otevřeně mluví v novém dílu podcastu Slepá spravedlnost. Poslechněte si jeho vyprávění o nástrahách moci, jeho vzestupu a pádu.

Seděli s námi ve studiu solární baroni? Nebo osoby, kterým nekompromisní a zmatečná politika státu zničila život? Lidský příběh solárních baronů tak, jak ho doposud neznáte. Jak vedl neškodný podnikatelský záměr až do vězení?

Měla to být revoluce v obnovitelné energii, místo toho se solární boom stal zlatým dolem pro pár vyvolených, zatímco jiní kvůli němu skončili ve vězení.

Příběh Daniela Exnera a Marka Klimeše ukazuje, jak rychle může naděje na čistou energii přejít v chaos a podvody.

Marek Klimeš vzpomíná: „V roce 2009 jsem oslovil korejského partnera s nabídkou investice do fotovoltaických parků v ČR. Odmítli, protože nevěřili našemu právnímu prostředí. Tehdy jsem to nechápal, ale za pár let, když mě odsoudili, jsem jejich obavy konečně pochopil. Měli pravdu.“

Kauza ROP Severozápad je jednou z nejznámějších trestních kauz novodobé historie. Od roku 2011 jsou v ní stíhány desítky osob. Jednou z nich je i host našeho podcastu Michal Petřík, podnikatel a odborník na veřejné zakázky, který čelí obžalobě ve vedlejší větvi kauzy týkající se dotace na hotel Cascade.

Michal Petřík stane před soudem více jak deset let po zahájení vyšetřování. V trestním řízení vystupoval nejprve jako svědek, po deseti letech byl obviněn a nyní i obžalován. Tvrdí, že je nevinen.

Jak se respektovaný odborník dostal na lavici obžalovaných? Jaké je žít pod tlakem dlouholetého trestního řízení? A proč může být mediální pozornost horší než samotné obvinění?

Sledujte nový díl podcastu a zjistěte, zda je spravedlnost opravdu slepá.