Jaká je zkušenost žen, které v Česku veřejně otevírají téma ženské slasti a intimity? Proč je podle nich v české mediální debatě o sexualitě stále řada lidí nezastoupená? Poslechněte si záznam z eventu, který proběhl v kavárně Anežka v Anežském klášteře. Uslyšíte autorku série Slast Lindu Bartošovou, socioložku Lucii Jarkovskou, producentku erotických audio příběhů Hanu Kuncovou nebo autorky podcastu Vyhonit Ďábla Terézii Ferjančekovou a Zuzanu Kašparovou.

„V našich výzkumech muži dobře reagují i na statické obrázky. Pro ženy lépe fungují delší videa, audio stimuly, krátké povídky nebo řízená imaginace.“ V posledním bonusovém rozhovoru k sérii Slast mluví Linda Bartošová s psychosexuoložkou Kateřinou Klapilovou o tom, u čeho ženy prožívají uspokojení a jaké jsou jejich fantazie. Dozvíte se, proč ženské vzrušivosti často nevyhovuje obvyklá mainstreamová pornografie.

„Když bych to měla srovnat s intimitou s druhým člověkem, tak jsou to fakt odlišný věci. Na to nemám chuť, když jsem vystresovaná. Ale s masturbací je to naopak,“ říká studentka Štěpánka. V poslední příběhové epizodě podcastu Slast zkoumáme ženskou autoerotiku a fantazie. Na co se mladé ženy dívají a co je vzrušuje ve fiktivních příbězích z knih a podcastů?

„Klientky mi často opakují, že si pro tuhle profesi vytvořily dvojí identitu. Jinou osobnost, která nějak funguje v klubu, třeba jí dají jiné jméno, používají třeba jiný parfém, jinak se oblékají, líčí. A dochází tak k nějakému odpojení,“ říká v Moderní lásce terapeutka spolupracující s Rozkoší bez rizika Markéta Šetinová. O specifikách sexuální práce a platformách typu OnlyFans mluví v bonusové epizodě série Slast vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.

„Na sociálních sítích sledují příběhy ostatních, které si online vydělaly. Aby se jim vyrovnaly, posouvají své hranice. Ale už nevidí druhou stranu mince,“ říká Kateřina Šádková, vedoucí Poradenského centra organizace Rozkoš bez rizika. V doprovodné epizodě k páté kapitole podcastu Slast s ní Linda Bartošová mluví o sexuální práci, o jejích formách a rizicích, offline i online.

„V rapu člověk mluví a říká, co chce. Ale tady musíme pořád dělat holčičky, líbit se těm chlapům,“ říká rapperka Simona, která si přivydělává jako topless tanečnice. K práci v nočním klubu má ambivalentní vztah. Někdy jí tanec u tyče přijde skvělý, ale jindy s tím chce skončit. V páté epizodě série Slast se setkáme také s akademičkou Bárou, která přes online platformu prodává své použité spodní prádlo. Obě mladé ženy o svém přivýdělku přemýšlí z feministických úhlů pohledu.

„Souvisí to s konzumní společností, pracujeme na produktu našeho těla. Ten pak prodáváme na sítích a dostáváme za to odměnu ve formě lajků a komentářů,“ popisuje lektorka organizace Konsent Karolína Olive Křížová. Poslechněte si rozhovor o tom, jak nespokojenost se vzhledem ovlivňuje nejen prožívání slasti.

„Když to s tebou chce dělat, tak je asi jasné, že se mu líbíš. Ale dokud ty to nemáš v hlavě srovnané, že je tvoje tělo v pořádku a je ok být nahá před tím člověkem, tak je to strašně děsivé,“ říká studentka Marika. Ve čtvrté epizodě podcastu Slast otevíráme téma spokojenosti s vlastním tělem. Jaká je cesta za potěšením pro dívky, které chtějí vypadat jinak?

„Muži byli vykreslováni jako sexuální predátoři, kterým to ve vězení chybí, a proto znásilňují jeden druhého. Ženy jako emocionálně frustrované, které ve vězení zakládají rodinné klany, v nichž jde hlavně o emoční vazby. To se ale v mých výzkumech nepotvrdilo,“ říká Kateřina Nedbálková, socioložka z Masarykovy univerzity v Brně.

„Vnímá se to jinak. Kluk, co má hodně holek, je borec, nabouchávač,“ říká studentka Bára. Dodává, že z její zkušenosti je to u holek naopak. Čím méně zkušeností její kamarádky mají, tím lépe je kluci hodnotí. Třetí epizoda podcastu Slast je o sexuální svobodě a dvojím metru.

„Nejvíc jsem si užívala tu touhu před tím. Protože když k tomu došlo, přebírala jsem vzorce, které jsem viděla v pornu. To, jak jsem se hýbala, nebylo proto, že by mi to bylo příjemné, ale proto, abych vypadala krásně,“ popisuje Zuzana Kašparová. Zuzana společně s Terézií Ferjančekovou vytváří podcast Vyhonit ďábla a pořad na České televizi Na záchodcích. V bonusové epizodě podcastu Slast obě sdílí své nejistoty a „aha momenty“ spojené s dosahováním orgasmu.

„Někdy to bylo jen o tom, že mám být uspokojená já. Nemuselo to být vždycky jedna–jedna. A taky jsem poznala, že cílem nemusí být vyvrcholení,“ popisuje Marie, která se nebojí říct si o to, co chce. Pro Hanu je to naopak výzva. Na své první zkušenosti se připravovala sledováním porna. Stále si není jistá, jak svůj orgasmus poznat a jak by ho měla cítit. Druhá epizoda podcastu Slast je o potěšení, ale i o očekávání a nejistotách, které mohou být s orgasmem spojené.

„Ženská nahota byla v devadesátkách všude, ale zcela chybělo povědomí o tom, jaké to má ekonomické a politické dopady na životy lidí,“ říká historička Adéla Gjuričová. „Existovala dokonce i erotická politická strana, která byla jednou z nejbohatších. Její zisk plynul z prodeje erotického časopisu,“ dodává socioložka Jarkovská. Poslechněte si, jak se od devadesátek změnil český přístup k intimitě a sexuální výchově.

„Pořád jsem se ho při tom ptala: Jak to chceš ty? A on pak už byl skoro naštvanej a řekl: Takhle to nefunguje, musíme to oba chtít, nemůžeme dělat jenom to, co chci já,“ popisuje studentka Ester. V první epizodě podcastu Slast sdílí začátky svého intimního života tři mladé ženy. Souvislosti mezi politickou a sexuální svobodou v české společnosti komentují socioložka Lucie Jarkovská a historička Adéla Gjuričová.

Jak zoomerky a mileniálky prožívají první intimní zkušenosti? Jaké jsou jejich fantazie a očekávání a co je naopak nebaví a brzdí? Kde začíná a končí kontrola nad ženským potěšením? Začíná nový podcast Lindy Bartošové – Slast.

Úspěšný podcast Krása novinářky Lindy Bartošové, který zpracovává vzhled, sexualitu, body image, feminismus a další témata, je kompletně venku a vy ho můžete poslouchat na webu Radia Wave nebo v podcastových aplikacích. Závěrečné rozloučení a také reflexní kolečko proběhlo před diváky v Kasárnách Karlín. Pokud jste se do sálu nevešli nebo jste nemohli přijít, poslechněte si záznam.

„Část sebevědomí se opírá o naše vztahy. Když nám třeba partner nebo manžel stvrdí, že se mu stále líbíme, může to pomoci, aby se pozitivní vztah k vlastnímu tělu budoval zpátky,“ vysvětluje psycholog Martin Pospíchal, který se zaměřuje na onkologické pacientky a pacienty. Pro obnovou důvěry v sebe sama je podle něj dobrá i pohybová nebo doteková terapie a také citlivá komunikace a zájem okolí.

„Než jsem onemocněla, hrozně vášnivě jsem cvičila. Chtěla jsem mít dokonalé ploché břicho. Byla jsem na sebe velmi přísná a stále jsem se sebou byla nespokojená,“ vzpomíná fotografka Lucie. Její vztah k tělu i k sobě samotné pak zásadně otočila zkušenost s rakovinou. V posledním dílu podcastu Krása dává Linda Bartošová slovo ženám, jejichž životy ovlivňuje vážná nemoc, úraz nebo handicap.

„Pohyb může být součástí doplňujících režimových opatření, těžkou depresi ale nevyléčí,“ říká sportovní psycholožka Kateřina Vejvodová. Přiměřená fyzická aktivita podle ní může působit podpůrně, ale pohyb sám o sobě těžké psychické problémy nezažene. „Co se týče například poruch příjmu potravy, tam může být vrcholový sport spíš spouštěčem, než řešením.“

„To bylo to poslední, co moji známí čekali: že se budu namazaná hnědým v třpytivých plavkách promenádovat v kulturáku,“ směje se kadeřnice Nina. Říká, že kvůli soutěži v bikini fitness ztratila pár přátel, ale získala lepší vztah k vlastnímu tělu. „Našla jsem své limity a zjistila, co po svém těle nemůžu chtít.“ Pohled na ženský vzhled a sebevědomí sdílí v šesté epizodě série Krása trenérka boxu, soutěžící v bikini fitness nebo instruktorka cyclingu.