Janu Herzigovi je teprve šestnáct, ale už pracuje na vlastních vědeckých projektech a vyhrává soutěže v mnoha oborech. Jeho největší vášní je astronomie. Kromě toho je také spoluzakladatel a hlavní organizátor iniciativy Zvaž vědu, která propojuje talentované středoškoláky a středoškolačky.

Že by svíčková k obědu mohla být někdy lepší volbou než salát? „Lidé se často zaměřují na nepodstatné drobnosti, ale to hlavní jim uniká,“ říká Eliška Selinger. „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny.“ Jíst zdravě může být chutné, rychlé a levné. „Lidé často jen neví, jaké potraviny zvolit a jak je upravit.“ Klíčem jsou podle ní školní jídelny, kde se vytvářejí stravovací návyky.

Co všechno digitalizace obnáší a jak to, že o ní slýcháme už mnoho let a není hotovo? Blanka Šoulavá vede v neziskové organizaci Česko.Digital projekt Služby.Digital a předtím na Úřadu vlády koordinovala evropskou digitální agendu. Vystudovala Harvard a má zkušenosti z celého světa. Kromě digitalizace se věnuje i vyjednávání. Jak vysvětluje své babičce, co je to digitalizace? Jaké nejčastější problémy mají lidé se službami státu online? A co je největší mýtus o digitalizaci?

Zkoumá hvězdokupy, skupiny hvězd, které pohromadě udržuje gravitace. Pod hvězdným nebem pozoroval ty největší zajímavosti. A v aktuálně nejmodernějším planetáriu na světě v pražské Stromovce, které se díky více než 45 milionům LED diod ve své dvaadvacetimetrové kopuli dokáže proměnit v obří obrazovku, působil jako průvodce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak vznikají hvězdy a co je tvoří, jak je možné vesmír poslouchat, jakou roli v něm hrajeme my a kdo je astronom Buddy.

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.

Co víme o psychologii zvířat? Jak si hrají čmeláci, jak vnímá bolest hmyz, jsou potkani empatičtí a co víme o smutku labutí? Jak si projevují lásku papoušci? Odpověď dostaneme od Ondřeje Fišera, který zkoumá chování a rozhodování zvířat, hlavně ptáků. Sám o sobě říká, že je ptačí psycholog. Natáčení probíhalo před ptačí voliérou v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem. Jak se takový život dá skloubit s čerstvým otcovstvím? Co ho nabíjí, když už nemůže a jak vnímá možné negativní dopady umělé inteligence?

Levné, ekologické, vysokopacitní a výkonnné materiály pro ukládání energie vyvíjí fyzikální chemička Veronika Šedajová. Rok a půl teď pracovala na univerzitě v Cambridge. Nedávno se ale vrátila zpět do Česka a nyní působí ve výzkumném centru CATRIN v Olomouci a také ve společnosti Atomiver, což je spinoff Univerzity Palackého v Olomouci, který se snaží dostat jejich nové materiály do praxe.

Prokop Pithart je mladý ochránce přírody, dokumentarista a fotograf, který se věnuje osvětě na sociálních sítích. Mnohem víc času ale tráví v terénu. Ať už pozorováním, nebo prací na polích se zvířaty nebo rybnících a mokřadech, které se snaží revitalizovat. A co může každý z nás udělat, aby se zapojil do ochrany přírody?

Molekulární bioložka Eliška Zgarbová je vědkyní-farmářkou. V laboratoři totiž umí vypěstovat organoid, miniaturní lidské střevo. Na něm pak zkoumá léčbu Crohnovy choroby nebo rakoviny. „Naše střevo je velké asi jako zrnko písku. Ale díky tomu, že vyroste z pacientských buněk, napodobuje skutečnou strukturu a funkci původního orgánu. Na takovém modelu pak můžeme zkoumat molekulární mechanismy nemoci i hledat personalizovanou léčbu,“ říká vědkyně. Co ji k výzkumu motivovalo?

Markéta Klíčová vyvíjí chytré nanovlákenné náplasti, které by mohly pomáhat pacientům po operacích střev a předcházet vážným komplikacím. A sbírá jedno ocenění za druhým: například Cenu publika na světovém finále Falling Walls Lab v Berlíně nebo ocenění za nejlepší farmaceutický výzkum roku. Má zkušenosti i z Harvard Medical School a Institutu Pasteur v Paříži. Dnes působí na Technické univerzitě v Liberci, kde vede studenty a pomáhá přenášet výsledky vědy do praxe.

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. Probírají s nimi jejich výzkumy, směřování oborů, ale i jejich osobní motivace a sny. Zkrátka, že mají vědu jako vášeň.

Přemýšlíte někdy o budoucnosti? Jak se promění medicína, co za nás bude dělat umělá inteligence, jak zvládneme klimatickou změnu a energetickou krizi? Jak se v tom všem vyznat? V Žárovkách si Pavla Hubálková a Jan Lukačevič povídají s mladými vědci a vědkyněmi, kteří mění svět. Probírají s nimi jejich výzkumy, směřování oborů, ale i jejich osobní motivace a sny. Zkrátka, že mají vědu jako vášeň.