Stýská se vám po vánočních projevech Miloše Zemana, když byl prezidentem? Ať tak, či onak, letos na Štěpána je zde sváteční díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí. Tématem rozhovoru novinářů Roberta Čásenského a Michala Musila byly komické i napínavé historky z dějin Reportéra, který letos oslavil desáté narozeniny. Třeba o tom, jak jsme málem měli chybu na titulní straně prvního čísla a jak nám tekly nad ránem nervy. Vyprávěli jsme, že se trochu bojíme, když se Jaroslav Kmenta stýká s bossy polosvěta. A vzpomínali jsme na hodně dobrodružnou cestu Afrikou kolegy Tomáše Poláčka, která skončila malárií. Nebo na to, jak jsme udělali redakční poradu na Čapím hnízdě, spojeném s Andrejem Babišem.
V Sýrii skončil režim tyrana Bašára Asada, spolu s otcem Háfizem zemi vládli od roku 1970. Dvě jiné diktátorské rodiny panovaly ještě déle – například Castrové na Kubě nebo Kimové v Severní Koreji, kteří tam kralují dodnes. Asadové vynikali mimořádnou krutostí. Obavy potvrdily, či spíše předčily hrůzné příběhy z osvobozené věznice Sajdnájá, které oběhly celý svět. I když je možné, že v Sýrii bude dál pokračovat válka nebo že tam vznikne nepěkný radikálněislamistický režim, není od věci si připomenout ty, kdo řezníka Asada v minulosti omlouvali. Je zde další, 63. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Když nám slíbil premiér Petr Fiala do čtyř let platy jako v Německu, zajistí Česku třeba moře a euro za deset korun? Jeho strategie působí spíše zoufale – tedy přinejmenším na jednoho z dvojice novinářů magazínu Reportér vystupujících v dalším, už 61. díle politického podcastu Pravda vítězí. Je nicméně komické, že hnutí ANO Andreje Babiše označuje Fialova slova za populismus, když ono samo, jak se říká, slibuje hory i s horákama. Politici ANO se zjevně domnívají, že peníze se na to vezmou třeba tak, že se bude rodit dětí jak za Husáka, a Alena Schillerová je najde v rozpočtu.
Ať by proti Donaldu Trumpovi kandidoval jakýkoli demokrat, tak by nejspíše prohrál. I když Kamala Harris si pravděpodobně vedla lépe, než kdyby v souboji zůstal Joe Biden. Dva novináři magazínu Reportér se v 60. díle podcastu Pravda vítězí vracejí k americkým prezidentským volbám. Současně se ptají, nakolik si ti čeští politici, kteří přivítali Trumpovo znovuzvolení, uvědomují, jak by na naši ekonomiku dopadlo, kdyby nový prezident skutečně zavedl cla na zboží z Evropy. Třeba Andrej Babiš Trumpovi jásavě gratuloval, přitom to dost možná bude on, kdo bude ve funkci premiéra neblahé ekonomické dopady cel řešit.
Protože jeden z dvojice politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí je na dovolené, přišel do něj mimořádný host – investigativní novinář a člen redakce Reportéra Jaroslav Kmenta. Vyprávěl například o tom, jak ho v roce 1999 tehdejší místopředseda vlády Egon Lánský praštil před jednáním vlády berlí. Tématem byl i organizovaný zločin, mluvilo se i o překvapení, když se na křtu jeho knihy o Radovanu Krejčířovi zjevil boss polosvěta Vlastimil Spěvák. A konečně byla předmětem debaty třeba i otázka, proč premiér a předseda ODS Petr Fiala věří ve volební zázrak.
Průzkumy říkají a spousta lidí bere za hotovou věc, že se po volbách v roce 2025 vrátí do křesla premiéra Andrej Babiš z Průhonic. A skutečně k tomu má, i kvůli nepopularitě vlády Petra Fialy, našlápnuto. Pravda ale taky je, že sněmovní volby v Česku v tomto století často dopadly jinak, než jak se rok předtím soudilo. Své by o tom mohl vyprávět třeba Jiří Paroubek, jehož ČSSD dostala v roce 2010 méně hlasů, než čekal, a on rezignoval. A nejde o jediný takový příklad. V dalším, 58. dílu politického podcastu magazínu Reportér o tom hovořili dva novináři, kteří sledují politiku již od devadesátých let.
Bývali spojenci, ale už nejsou. Premiér a předseda ODS Petr Fiala odvolal z vlády Ivana Bartoše, což nakonec vedlo k odchodu Pirátů z vládní koalice. Příběh má prvky veselé i smutné – a nějaké máslo na hlavě mají obě strany. Mnozí Piráti zlehčují, že digitalizace stavebního řízení opravdu nebyl úspěch: první varovné signály, že to nedopadne dobře, přišly už loni. Premiér Fiala však neměl sdělovat Ivanu Bartošovi vyhazov po telefonu. Mimo jiné o tom hovořili v 57. díle politického podcastu Pravda vítězí novináři magazínu Reportér.
Při prvních povodních si řada lidí, včetně novinářů, neuměla představit, že se něco takového může vůbec stát. Povodně jsme znali nejspíš ze zpráv z Bangladéše nebo Číny. Podle toho vypadala reakce veřejnosti, státu i první zprávy médií, říká se v novém dílu podcastu Pravda vítězí, který srovnává letošní záplavy s tragickými povodněmi minulosti. Tento speciální díl je celý otevřen všem posluchačům.
Blíží se veselice ANO? Přijde v krajských volbách 20. a 21. září senoseč neboli drtivé vítězství Babišova hnutí? Budou se pak v centrále ANO konat velké dožínky? Převleče se Alena Schillerová a Karel Havlíček do bleděmodrých krojů v barvách hnutí a budou volat – náš předseda je veliký? Vyloučit to nelze. A pokud se nějak nezlepší ekonomika, dnes to vypadá, že vláda Petra Fialy příští rok po sněmovních volbách skončí. A to ještě za předpokladu, že část vládní koalice nezpanikaří dříve, třeba v případě opravdu špatného výsledku v krajských volbách. O těchto tématech mluvili novináři magazínu Reportér v prvním poprázdninovém, 55. díle politického podcastu Pravda vítězí.
Množství vyplácených dotací během pandemie covidu výrazně vzrostlo a po jejím skončení se už nevrátilo na původní úroveň. Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu poukazují na to, že se z dotačního systému v Česku stal složitý, obtížně řiditelný a jen stěží kontrolovatelný kolos. Jakým způsobem se dotace sledují? A bere výsledky kontrol vůbec někdo vážně? Poslechněte si poslední díl podcastové minisérie Dotační republika.
Národní a evropské dotace tvoří zhruba pětinu příjmů v zemědělství. Nárok na ně mají drobní farmáři, kteří finančně sotva vyjdou, stejně jako velké agrární holdingy s miliardovými obraty a stamilionovými zisky. Fialova vláda to chtěla výrazně změnit, ale výsledek se moc nelíbí ani malým, ani velkým farmářům. To je jedno z témat dalšího dílu podcastové minisérie Dotační republika. Řeč bude i o tom, proč tak často pláčou agrární miliardáři a proč neprošel plán výrazně snížit jejich dotace.
Sportovní dotace se nejvíc řeší ve chvíli, kdy praskne nějaká velká a barvitá kauza. Případy chamtivých funkcionářů by ale neměly dopadnout na sportující děti a jejich ochotné trenéry a trenérky. To je jedno z témat dalšího dílu podcastové minisérie Dotační republika. Řeč bude i o tom, zda dává Česko dost peněz ve srovnání s jinými zeměmi a jak si chce Národní sportovní agentura škatulkovat sporty na více a méně preferované.
Debaty o dotacích na vědu bývají v Česku jednostranné: často se tvrdí, že stát dává na podporu výzkumu málo peněz. Kdykoliv se objeví téma efektivního využívání těchto prostředků nebo nutnosti šetřit, jako tomu bylo v posledních letech, dotace na vědu a výzkum se stávají tabu. Kolik peněz do vědy skutečně směřuje? Kdo je rozděluje a jaké faktory to ovlivňují? Poslechněte si druhý díl podcastové minisérie Dotační republika.
Vláda předstírá, že dotace ve velkém ruší. Opozice ji za to kritizuje a její hlavní představitelé zároveň předstírají, že na dotacích nemají žádný osobní zájem. Ani jedno neodpovídá realitě. Jak českou politikou hýbou dotace? A proč je někteří považují za manu nebeskou? Poslechněte si první díl podcastové minisérie Dotační republika.
Měla by v ústavách existovat pro výkon určitých funkcí horní věková hranice, a když bude někdo starší než limit, nebude zkrátka moct kandidovat? O tom diskutovali – a neshodli se – novináři magazínu Reportér v 54. díle politického podcastu Pravda vítězí. Shodli se nicméně na tom, že americký souboj dvou dědečků o úřad amerického prezidenta, který má k dispozici jaderné zbraně, není v pořádku. Jak na Donaldu Trumpovi, tak i stávajícím šéfovi Bílého domu Joeu Bidenovi je vidět zub času, na Bidenovi ovšem více: jeho věk a mentální zdraví američtí voliči – a nejen oni – zcela pochopitelně řeší. Máme nějaké podobné případy třeba i v Česku?
Vznikne v roce 2025 vláda ANO, Přísahy a Motoristů a Stačilo? Kdyby sněmovní volby dopadly tak jako teď ty evropské, nebylo by to vyloučeno. Ale pozor, jde o hodně velkou spekulaci, sněmovní volby mívají mnohem vyšší volební účast a za rok a čtvrt se může stát spousta věcí, které by mohly poškodit vládu Petra Fialy, ale taky hnutí ANO Andreje Babiše. Zábavná je nicméně představa, že Tomio Okamura v politice skončí a vrátí se do svého e-shopu. O výsledcích eurovoleb hovořili novináři magazínu Reportér Robert Čásenský a Michal Musil v dalším díle podcastu Pravda vítězí.
Veliké diskuse a vtipkování vzbudila zpráva o nálezu papírku se stopami kokainu v Poslanecké sněmovně. Téma tak nemohli pominout ani tvůrci politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí. Kdo si tak mohl v lednu 2023 šňupnout? Nejmenovaný politik ANO, který jakoby naspídován zastává několik funkcí najednou a na všechno má odpověď? Nějaký lidovec se posilnil před projevem o tom, že je potřeba chránit tiché víno před spotřební daní a zabránit sňatkům gayů? Kdosi z ODS, protože kokain je na rozdíl od marihuany pravicová droga? Nebo snad kokain požil populista, který dokáže ve sněmovně hovořit sedm hodin v kuse? Nutno ale dodat: Toto je legrace, klíčové je, co poslankyně a poslanci dělají coby politici.
V české politice se občas kecá. Andrej Babiš i Miloš Zeman se museli pod tlakem soudu omlouvat za své nepravdivé výroky, Petr Fiala řekl minimálně dvě věci, u nichž velmi pravděpodobně věděl, že zkrátka nejsou pravda. I když je nutno dodat, že lhaní není v Česku ani jinde zdaleka jen výsadou politiků. A přehánění lze najít i mezi novináři. Takové bylo téma 51. dílu politického podcastu magazínu Reportér Roberta Čásenského a Michala Musila. K jeho názvu Pravda vítězí tentokrát autoři dodávají – ale lež často vyhrává.
Výměna ve funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace skončila exemplární ostudou TOP 09. O čem to svědčí? Má vůbec taková vládní funkce smysl? Jaké peníze se točí v české vědě a kam část z nich mizí? Kteří politici se podíleli na pochybných vědeckých projektech? O tom všem se hovoří v padesátém dílu podcastu Pravda vítězí, který připravují novináři z redakce Reportéra.
Ačkoli volby do Evropského parlamentu provází v Česku nízká volební účast, značný dopad na domácí politiku mít můžou. Po výprasku ČSSD v eurovolbách v roce 2004 odešel z funkce premiéra Vladimír Špidla. Mohl by takový osud potkat i Petra Fialu? Zatím se to nezdá pravděpodobné, ale do voleb zbývá pár týdnů: co kdyby se objevil nějaký skandál, který by potopil Spolu. Andrej Babiš by si zase mohl nastudovat osud Jiřího Paroubka. Porážka jeho sociální demokracie v eurovolbách roku 2009 stála na počátku jeho odchodu. A ANO je favoritem voleb, podobně jako Paroubkova ČSSD. Další, 49. díl politického podcastu Pravda vítězí, který připravují novináři magazínu Reportér.
