Ozvěny Ji.hlavy přes zalehlé uši, plus jedničky na oslavách a pravidla alfa samectví. Obsah tradičně tvořený v pozdních nočních hodinách. Do nového roku si budeme přát, aby se to zlepšilo.

Co se v mládí naučíš, nad tím jednou zacringuješ. Cykličnost času s sebou přináší dramaturgický odstup, střízlivý nadhled i zhoustlou atmosféru trapnosti. Jak z toho ven? Konec už je na dohled.

Šťourání a dloubání do otevřených ran. Test trpělivosti i síly přátelství. Sebemrskačské pokusy o humor a hranice mansplainingu. A teď jsme zase jakože o něco málo lepší lidi.

Bulgur, nádobí a Četnické humoresky. Hejtu se moc nestihlo, to už tak bejvá, když polovinu epizody zabere lovení v paměti společné minulosti. Každý den je překvapení a jak říká Dana Drábová - risk je i vstát ráno z postele.

Pravidelná rubrika otevřela staré i čerstvé rány, v kterých jsme se s chutí podloubali. Následoval výčet nechutností, které nabízí sdílený lidský prostor, což je, zdá se, nevyčerpatelné téma. Kolikrát v tom utopíme i nasyslené finance.

Jídlo s příběhem, veselé barvičky, motivační citáty a trocha toho kutilství. Epizoda s aspirací na rekordní počet hejtů za minutu. Typický blíženci.

Prokletá epizoda - opožděnej release, příbory v pozadí, ztracenej materiál, kuckání a kašlání. Hejt na jídlo a „dobrosrdečný“ debílky. Svět se hroutí pod rukama, pozdě, ale přeci.

Horký hrnek, dobrá školka a promyšlený název pro posluchačstvo. Kde se bere pocit moci, komu nesebrali hada a kdo zachránil ježečka? Nový rok, starý kydy.

Bruno vidí jednorožce a ukazuje zadek. Pepuna vidí rudě a ukazuje jak se mluví v Jihlavě. Dejv vidí příliš možností přepravy vlakem a ukazuje moudrost. Poslední epizoda roku jak se patří.

Sestříhaný záznam ji.hlavského vajbování. Chození po tenkém ledě je naše hobby. Úspěšné prolamování ledů už ne tolik. Jak to dopadne, když se tyto dvě (ne)schopnosti sejdou v kombinaci? Suďte.

Není čas ani nálada psát anotaci. Je Halloween a Dejv má narozeniny, sedí u ohně a místo aby se věnoval lidem, kteří přišli oslavit jeho stáří, datluje tenhle text. Pro vás. Abyste měli obsah. See ya na Ji.hlavě nebo nikdy.

Kde děláte chybu, když se nudíte na rande, jak se zbavit parazitů a kdo bude Ji.hlavě 2. 11. v 18:15?

Průvodce absurdním životem pražské střední třídy a útok pokoutníků. Humor po prázdninách pokulhával.

Nad stádem koní hejty už zvoní. Kdo si nejvíc krká do podcastu, kdo jsou královny české žurnalistiky, kdo si může dovolit zhejtit Alenu Mornštajnovou? Poslední epizoda před letní pauzičkou. Posílejte nám na Instagram corgísky, dík.

Kde jsou hranice pinkwashingu, je Pepuny máma záměrně vtipná a můžete se prosadit ve světě popkultury za použití pouze poloviny obličeje? Další podcastová očista, která vás usadí zpátky do židlí.

Kde končí hranice hejtu a začíná rétorika SPD? Dá se utlačování lidu zabalit do dárkového papíru s roztomilým potiskem? A je nejvíc názorů ten nejlepší počet názorů? Vášeň v nás, vášeň na podlaze, čokoláda v uších.

Mizerné imitace, podhodnocené umění a pseudointelektuální debata o přehajpené literatuře => sen Pepuny a Dejva prosadit se v DVTV je zase o krok blíže skutečnosti.

Mělký kapsy, mravenčí rafťáci a osud toaletního papíru ve veřejném prostoru. První epizoda roku 2024 nastavuje kvalitu obsahu na 3 bobry z 10.

P.S.: Do Malýho piva nechoďte, barman si chce povídat.

Dejv už o sobě začíná mít přehnaně vysoké mínění a postupně hejtí jednotlivé posluchače. Pepuna se drží bezpečných témat, avšak pro křik a vulgarismus nejde daleko. Jak tohle jednou dopadne...

Fuj, to jsem si zavajboval. Ještě jednou děkujeme Mezinárodnímu filmovému festivalu Ji.hlava za to, že nám dal prostor šířit neodborné názory, měli jsme křesílka i backstage, kvalita zvuku odpovídá kvalitě výpovědní hodnoty.