Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu.
Výzkum na téma korejských dětí a studentů v Československu stále probíhá. Máte-li doma nějaké vzpomínky či předměty spojené s pobytem korejských dětí v ČSR, případně jste-li sami pamětníky, velmi oceníme, pokud nás kontaktujete. Informace prosím zasílejte na adresu: vondrackova.katerina@npu.cz.
All content for PodCastle NPÚ is the property of Národní památkový ústav and is served directly from their servers
with no modification, redirects, or rehosting. The podcast is not affiliated with or endorsed by Podjoint in any way.
Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu.
Výzkum na téma korejských dětí a studentů v Československu stále probíhá. Máte-li doma nějaké vzpomínky či předměty spojené s pobytem korejských dětí v ČSR, případně jste-li sami pamětníky, velmi oceníme, pokud nás kontaktujete. Informace prosím zasílejte na adresu: vondrackova.katerina@npu.cz.
Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu.
Výzkum na téma korejských dětí a studentů v Československu stále probíhá. Máte-li doma nějaké vzpomínky či předměty spojené s pobytem korejských dětí v ČSR, případně jste-li sami pamětníky, velmi oceníme, pokud nás kontaktujete. Informace prosím zasílejte na adresu: vondrackova.katerina@npu.cz.
Vltava byla odjakživa kolébkou technického pokroku. Vždyť i první kamenný most v českých zemích vznikl právě nad ní. Z Juditina mostu se nám sice dochovaly jen fragmenty, jiné historické stavby, jako třeba zdymadla, ale slouží dodnes. Díla na Vltavě – zaniklá, stojící i ta nikdy nerealizovaná – jsme v podcastu rozebrali s Martinem Ebelem, kurátorem Národního technického muzea.
Kutná Hora letos slaví 30 let od zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vedle historického jádra s chrámem sv. Barbory se toto prestižní označení vztahuje i na okrajovou část Sedlec, kde najdete světoznámou kostnici i opomíjenou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Jak nalákat návštěvníky do míst, které často neznají ani místní? A dá se vůbec vyhnout overturismu na památce, kterou skupiny zahraničních zájezdů berou útokem?
U mikrofonu PodCastle NPÚ jsme přivítali Radku Krejčí, organizační ředitelku sedlecké římskokatolické farnosti. Kromě kulturního dění v Kutné Hoře odkryla také svůj osobní příběh – o tom, jak jako ateistka přesedlala z manažerské pozice v korporátu do církevních struktur na středočeském maloměstě.
Fotografie, plakáty, šperky, sklo, grafiky. Vltava dala vzniknout řadě předmětů, které dnes najdete ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaký výběr z nich bude k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná, nám v PodCastle NPÚ prozradil ředitel muzea Radim Vondráček.
V Jízdárně Pražského hradu se objeví také tvorba Alfonse Muchy, k níž patří plakát pro slavnostní hru Slovanstvo bratrské ze všesokolského sletu 1926. Jak tato velkolepě pojatá událost na lodích plujících po Vltavě nakonec dopadla? I to se dozvíte v tomto dílu.
Kokoschka, Špála, Schiele, Mánes – to je výčet jen několika známých umělců, kteří se nechali okouzlit řekou Vltavou a jejichž díla budou k vidění na výstavě VLTAVA slavná & splavná. Čím to, že právě Vltava slouží jako nevyčerpatelná studnice námětů už po tolik staletí? Na to jsme se v PodCastle NPÚ snažili přijít s ředitelkou Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze Veronikou Hulíkovou.
Kolik vajec bylo třeba ke stavbě Karlova mostu?
S Ondřejem Šefců, památkářem z pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu, jsme v PodCastle NPÚ rozebírali fakta a báchorky týkající se nejznámější vltavské pamětihodnosti. Dokážeme vůbec s přesností říct, kdy stavba mostu započala? A ke které z jeho soch bychom si správně měli chodit pro štěstí? Poslechněte si nový díl z podcastové série věnované projektu Vltava slavná & splavná a vše se dozvíte.
Vltavská kaskáda dramaticky proměnila koryto řeky Vltavy a život kolem ní. Se vznikem přehrad, které se budovaly už od počátku minulého století, se postupně vytrácely jednotlivé stavby i celé vesnice na březích. Jakou část kulturního dědictví se podařilo zachránit a co naopak zůstalo na dnech vodních nádrží? Martin Gaži z českobudějovického pracoviště NPÚ se tématu věnuje ve své knize Nepohodlná sestra modernizace. Památkovou péči v dobách výstavby vltavské kaskády jsme společně probrali také v PodCastle NPÚ.
K lidové truhle by měl restaurátor přistupovat stejně precizně, jako k baroknímu kabinetu. Přesvědčený o tom je Radek Ryšánek, další host PodCastle NPÚ, jehož specializací je restaurování dřevěného nábytku. Jaký byl vlastně účel honosně zdobených kabinetů, které vídáme v zámeckých expozicích? Z praktického hlediska často vůbec žádný. V rozhovoru se ale dozvíte, proč je dnes můžeme vnímat jako předchůdce moderních muzeí.
Dne 4. dubna 1875 byla veřejnosti poprvé představena symfonická báseň Vltava. Výročí 150 let od premiéry jsme si v PodCastle NPÚ připomněli s Olgou Mojžíšovou – muzikoložkou a vedoucí pražského Muzea Bedřicha Smetany, které je součástí Národního muzea. V rozhovoru vysvětluje, proč nebyl Smetana zrovna motivovaným učitelem hudby i to, jaký vliv na něj měla hluchota při komponování těch nejznámějších děl.
Jak kdysi vypadala několikadenní plavba na voru po Vltavě? Kdo je to vrátný, kdo pacholčí a komu se říká plavec? Hostem speciální edice PodCastle NPÚ byl tentokrát prezident vorařského spolku Vltavan Jaroslav Camplík. Za čtvrt století v čele této organizace se mu podařilo mnohé. Jedním z jeho největších úspěchů byl přitom zápis vorařského řemesla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
V rozhovoru se dozvíte třeba i to, jakou formou se voraři letos zapojí do projektu VLTAVA slavná & splavná.
Od romantických medailonků přes výrobky západočeské porcelánky až po kulisy Šíleně smutné princezny. Portrétní siluety jsou uměleckým fenoménem, který se posledních pár set let vracel v různých módních vlnách a formách. Díky své tajuplnosti si je oblíbili např. svobodní zednáři, kteří se takto nechali zvěčnit během jednoho ze svých shromáždění. Jejich záhadné siluety dodnes najdete ve sbírkách zámku Rájec nad Svitavou.
Anežka Mikulcová z oddělení restaurování NPÚ se tématu věnuje v knize PORTRÉT STÍNU a o své poznatky se podělila také v dalším dílu našeho podcastu.
O Vltavě tvrdí, že je pramenem imaginace a bohatství. Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích a náruživý vodák v jedné osobě, se stal prvním hostem speciální edice PodCastle NPÚ. V každém jejím díle vám přiblížíme jedno z témat spojených s projektem VLTAVA slavná & slavná. Ten úvodní jsme zasvětili fenoménu, který tato řeka představuje v kultuře, dějinách, sportu a mnoha dalších odvětvích.
Institut pro památky a kulturu založil Aleš Kozák v roce 2007. Jedním z prvotních impulsů, které vedly k jeho vzniku, byla potřeba organizovat pravidelně mezioborové konference o obnově a využívání historických staveb. K činnosti této písecké neziskovky dnes patří také tvorba webového portálu a časopisu PROPAMÁTKY nebo poradenství v oblasti financování památek.
Jak v praxi funguje sociální podnik, který zaměstnává osoby se zdravotním znevýhodněním? A jak těžké je sehnat dárce pro projekty zaměřené na památky? I na tyto otázky odpověděl ředitel institutu Aleš Kozák v rozhovoru pro PodCastle NPÚ.
Sázavský klášter na začátku 11. století založil poustevník Prokop, který podle legendy oral s čerty. Jak se z tohoto bájného příběhu můžeme poučit v každodenním životě? Duchovní rozměr kláštera, historická fakta i plány na obnovení expozice jsme během rozhovoru rozebírali s kastelánkou Jaroslavou Matoušovou.
Radek Ryšavý si na památkových objektech vyzkoušel celou řadou pozic, a to včetně role kastelána. Dnes je jeho působištěm územní památková správa NPÚ v Kroměříži, na které vede oddělení prezentace, instalací a expozic. Jaký recept je nezbytný k tomu, aby na památce vznikla povedená prohlídková trasa? A jak se v tomto ohledu liší očekávání odborníků a široké veřejnosti?
Poslechněte si nový díl PodCastle NPÚ. Dozvíte se v něm třeba to, jak se vytvářely nedávno otevřené expozice na státních zámcích Velké Losiny a Uherčice.
Rádi se během horkých letních dní zchladíte kopečkem lahodné zmrzliny?
Možná by vás překvapilo, jak dlouhou tradici tento pokrm má, a v jakých neobvyklých formách se dřív podával. Co dalšího nesmělo během banketů chybět na šlechtickém stole? O výběru jídel, stylech stolování i unikátních nástolních soupravách ze státního zámku Kynžvart jsme se v PodCastle NPÚ bavili s historikem stolování a expertem na výrobu zmrzlin Milanem Svobodou.
Už v 15 letech začal Ondřej Kubáček provázet na zámku Sychrov a dnes tam působí na pozici správce depozitáře. Zkušenosti ale mezitím stihnul nabrat také v Anglii, kde si vyzkoušel roli průvodce v Blenheimském a Buckinghamském paláci.
Jak si v Česku vedeme ve správě památek ve srovnání s Velkou Británii? A jakou úlohu vůbec zastává královská rodina v moderní britské společnosti? Poslechněte si v novém díle PodCastle NPÚ.
Proč je státní zámek Litomyšl na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO?
Odpověď na tuto otázku vám dá nová interaktivní expozice, která se v druhém zámeckém patře otevřela na začátku letošního června.
V PodCastle NPÚ jsme se na stejnou věc zeptali také jedné z hlavních autorek expozice, Elišky Seifertové Rackové. Během rozhovoru prozradila, zda je každý motiv na zdejších sgrafitech opravdu unikát, nebo jaké chyby se dopustili renesanční stavitelé při výstavbě zámku.
Na jaře se na Velharticích otevřela nová interaktivní expozice, která přibližuje málo známý příběh o zdejším ukrytí korunovačních klenotů. Jak její podoba odpovídá nárokům návštěvníka 21. století? O Šumavské klenotnici a dalších zajímavostech nám do PodCastle NPÚ přišel popovídat kastelán Matěj Mejstřík. Toho k hradu pojí silné rodinné pouto, dlouhých 36 let totiž zastával stejnou pozici jeho vlastní otec. Velhartice jsou tak pro něj domovem už od samého dětství.
Rok 2024 je Rokem české hudby, během kterého si připomínáme například výročí 200 let od narození Bedřicha Smetany. Jelikož hudba a památky k sobě odjakživa patří, rozhodli jsme se toto téma otevřít také v PodCastle NPÚ.
Lukáš Michael Vytlačil, hudební historik a flétnista, nám v rozhovoru přiblížil krásu barokní hudby. Jak se mu hraje na historické nástroje v praxi a čím je pro něj tvorba Johanna Sebastiana Bacha tak stěžejní? Dozvíte se v dalším dílu PodCastle NPÚ.
Minulé století bylo pro české hrady a zámky obdobím dramatických změn. Po druhé světové válce ztratily své původní majitele a s tím i funkce, které dosud plnily. V 50. letech zavedla československá vláda opatření na podporu komunistické Severní Korey, která tou dobou válčila se svým jižním sousedem. Aby ulevila tamější ekonomice, přijala stovky a studentů a sirotků. Ti pak našli dočasný domov právě na našich zámcích, k nimž patřil např. Valeč. Málo známou kapitolu našich dějin jsme v PodCastle NPÚ otevřeli s Kateřinou Vondráčkovou, která se tématu věnuje ve svém výzkumu.
Výzkum na téma korejských dětí a studentů v Československu stále probíhá. Máte-li doma nějaké vzpomínky či předměty spojené s pobytem korejských dětí v ČSR, případně jste-li sami pamětníky, velmi oceníme, pokud nás kontaktujete. Informace prosím zasílejte na adresu: vondrackova.katerina@npu.cz.
