Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývají boty Marie Riegrové-Palacké a proč si věci zaslouží stejnou pozornost jako texty a „velké“ dějiny.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly.
Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici.
Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:00:00: Intro00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový04:29: Reakce československého státu07:06: Zástupci československého exilu13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek18:01: Reakce Západu na československé snahy20:32: Následné schůze KBSE25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání30:15: Outro
Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:00:00: Intro00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let02:39: Šikova ekonomická reforma04:06: Začátky transformace komunistické strany7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem 9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty11:32: Dubčekova kritika (Novotného)17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček 19:06: Akční program a vedoucí úloha strany23:16: Zrušení cenzury, společenské změny33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy39:36: Šlo invazi předejít?40:45: Outro
Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata
00:00: Intro
00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie
06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie
10:44: Inspirace předválečným Československem
13:46: Teorie v poválečném Německu
20:36: Současné příklady
22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky
31:52: Outro
Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00-00:45: Intro
00:46-10:06: Organizace návratů po druhé světové válce
10:07-15:01: Repatriace "poněmčených" dětí
15:02-21:37: Přijetí navrátilců
21:38-29:46: Pomoc pro repatrianty a jejich integrace
29:47-34:17: Podobnosti migrace po druhé světové válce s migrací po válce na Ukrajině
34:18-34:36: Outro
Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata
00:00: Intro
01:01 Pojem deindustrializace
02:38 Deindustrializace v minulosti
04:13: Deindustrializace v Ostravě – huť Liberty
08:09: Příčiny deindustrializace
13:29: Přístup k deindustrializaci ve státech EU
18:44: Negativní případy české deindustrializace
20:36: Továrny v Československu za socialismu a jejich společenská role
24:12: Význam státu v deindustrializaci
28:42: Má Česko budoucnost postavenou na průmyslu?
38:58: Outro
Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat manipulaci s historickými fakty na internetu?
O tom v podcastu diskutují ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a socioložka médií Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Hostky také proberou, jak digitální média fragmentují kolektivní paměť a jakou roli by měli historici a historičky v tomto novém prostoru zastávat.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata:
00:00: Intro
00:41: Historické podcasty, videa, tiktoky
06:21: Jak popularizovat dějiny?
08:24: Sociální sítě a kolektivní paměť
13:51: Proměna práce historiků a historiček
17:08: Digitalizovaný Archiv bezpečnostních složek
20:17: Manipulace s dějinami na sociálních sítích
23:54: Jak poznat manipulaci?
27:37: Role historiků a historiček
29:06: Outro
Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii Komunistické strany Československa dlouhodobě věnují: Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK a spoluautor knižních novinek, které přináší ucelený pohled na toto téma a Jiří Kocian, historik z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata:
00:00: Intro
00:50: Výzkum dějin KSČ
07:34: Stranické dělení ve 20. letech 20. století
10:02: Program KSČ za první republiky (1918–1938)
12:20: Bolševizace KSČ
21:51: Změna programové politiky po druhé světové válce
32:25: Nekomunistické strany a jejich “apatie”?
36:01: Outro
Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu ve Varšavě, který svůj výzkum realizoval v rámci programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny: stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“ koordinovaného ÚSD AV ČR, se podíváme na osudy queer lidí v prostředí represivní politiky, medikalizace homosexuality a společenské stigmatizace. Jak situaci queer lidí proměnila dekriminalizace homosexuality v roce 1961? A jaké dědictví si z minulého režimu neseme dodnes?
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro
00:40: Sebeorganizace queer lidí před druhou světovou válkou
02:43: Život queer lidí v 50. letech 20. století
04:25: Zákon a dekriminalizaci homosexuality z roku 1961
06:59: Realita přijatého zákona
15:11: Byla situace na Západě odlišná?
20:22: Místa setkávání queer lidí v období tzv. normalizace
28:55: Dopady socialismu na vnímání queer lidí dnes
35:35: Outro
Únor 1948. Zabránit mu šlo, ale chtěli jsme?
Československo stálo po druhé světové válce na křižovatce mezi demokracií a sovětským vlivem. Jak moc mělo tehdy na výběr? A jakou roli v jeho rozhodování sehrály Západ a Sovětský svaz? V této epizodě rozebíráme mýty, chyby i nevyužité šance s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vítem Smetanou.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata:
00:00: Intro
00:23: Postoj a postavení Československa po druhé světové válce
07:07: Dopady politiky exilové reprezentace
09:12: Byl Edvard Beneš prosovětský?
22:01: Realita Marshallova plánu
27:24: Neosvobození Prahy Američany
34:52: Z demokracie v totalitu
41:04: Rozloučení
41:17: Outro
Politické pozadí vzniku Ústavy České republiky. Jak se její příprava proměnila s rozpadem Československa? Epizoda podcastu odkrývá klíčové spory mezi českými a slovenskými politickými lídry o rozdělení kompetencí, důsledky absence referenda a proměny federálních orgánů, které postupně ztrácely vliv.
Hosty epizody jsou právník Matěj Slavík (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a politik, právník, bývalý předseda Ústavního soudu ČR a někdejší místopředseda federální československé vlády Pavel Rychetský.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
Dlouhotrvající protest, který vyzýval stát k tomu, aby dodržoval své lidskoprávní závazky. To byla ve zkratce Charta 77.
V čem byla přelomová a jak dokázala inspirovat napříč světem? O tom si s novinářkou Annou Kuchařovou povídali historik Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a historik a politolog Jacques Rupnik z Pařížského institutu politických věd.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata:
00:00: Intro 00:35: Helsinské dohody, československý disent a impulsy ke vzniku Charty 77 06:13: Lidskoprávní otázka v tehdejší diplomacii 13:08: Cíle Charty 77 a otázka klíče k jejímu úspěchu 20:05: Výzkum Charty 77 na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR 23:58: Jak Charta 77 překročila hranice Československa 29:28: Prosazování Charty 77 v diplomatických kruzích 36:43: Otisk Charty 77 ve světě 45:02: Rozloučení 45:10: Outro
Dějiny nejsou jen klíčovou součástí vzdělání, ale také nástrojem pro pochopení současného světa – jeho výzev a hrozeb. V této epizodě podcastu se zaměříme na to, jak prostřednictvím moderní historie lépe porozumět současným událostem a jak efektivně vyučovat soudobé dějiny na základních a středních školách. Hosty epizody jsou Martin Štefek, historik a zástupce ředitelky Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, didaktik a historik Jaroslav Pinkas z Pedagogické fakulty UK a Národního pedagogického institutu a Matěj Andrýs, pedagog ze Základní školy Liberec, ulice 5. května.
Natáčení podcastu bylo součástí semináře Česko-slovenské vztahy / Slovensko-české vzťahy na téma Děti, mládež a moc 1938/39–1989, který spolupořádaly Technická univerzita v Liberci, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Vzdělávací nadace Jana Husa, Historický ústav AV ČR, v. v. i. a Krajská vědecká knihovna v Liberci.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech.
Témata: 00:00: Intro 00:41: Úvod diskuze 01:41: Jak se dnes učí dějepis na českých školách (badatelská metoda) 07:37: Role historiků ve výuce dějin 10:06: Jak si s novinkami mají poradit učitelé? 12:15: Co učit a neučit? 19:40: Kontroverzní témata ve výuce dějin 31:58: Interdisciplinarita 40:26: Výuka dějepisu a nová média (podcasty) 46:10: Zapojit influencery do spolupráce s didaktiky, historiky a učiteli? 48:28: HistoryLab 54:26: Budoucí spolupráce didaktiků, učitelů a historiků – výzvy 57:21: Rozloučení 58:02: Outro
Odstranit, zachovat nebo uložit do depozitáře. Pomníky vyvolávají někdy až vyhrocené spory o historických osobnostech a událostech. Tato epizoda podcastu se bude věnovat moderní historii pomníků v československém veřejném prostoru a tomu, jak je komunistický režim využíval k prosazování svého historického narativu. Diskutují historičky Markéta Devátá a Marie Černá a historik David Kovařík z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:50: Socha rudoarmějce v Litoměřicích 03:07: Odraz geopolitických změn na pomníkové scéně 04:33: Pomníky a politické režimy 06:36: Komunistická pomníková politika 07:49: Současné Rusko a jeho pomníková politika 10:16: Osud německých pomníků po válce 17:15: Komunistické ovládnutí veřejného prostoru 22:34: Stalinův pomník v Praze na Letné 26:21: Pomníková politika po okupaci Československa v roce 1968 se zaměřením na Jindřichohradecko 31:18: Komunistické pomníky po pádu režimu 36:18: Nakládání s pomníky po roce 1989 38:10: Rozloučení 38:25: Outro
Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Lenka Krátká. Nahlédneme do její knihy Vzlety a pády, která mapuje historii ČSA v letech 1923–1993.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:44: Výzkum o ČSA a jeho přínos pro současnost 02:39: Archivní prameny vs. pamětnická reflexe 10:46: Počátky civilního letectví v Československu 14:23: ČSA v 60. letech 20. století a jejich servis 19:45: Technika a ideologie – sovětská letadla 24:51: ČSA ve srovnání s aeroliniemi v zemích východního bloku 26:17: Civilní letectví a jeho dostupnost za tzv. normalizace 30:02: Dovolená na Kubě v roce 1974 36:30: ČSA a transformace 39:33: Rozloučení 39:56: Outro
Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody. V čele výstavby stála skupina vodohospodářských odborníků, která se formovala už ve 20. letech 20. století. Právě takzvaným hydrokratům a české vodohospodářské misi ve 20. století se bude věnovat tento díl Podcastu pro soudobé dějiny, ve kterém debatují historici Jiří Janáč a Jakub Mazanec z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:42: Hospodaření s vodou v českých zemích na začátku 20. století 02:58: Hydrokraté a jejich úsilí ve 20. letech 20. století 05:58: Nástup komunismu a splnění vizí vodních inženýrů 09:08: Výstavba velkých vodních děl v 50. letech 20. století 11:06: Ideologická role vodních staveb 15:21: Otázka životního prostředí ve vodohospodářství v 50. a 60. letech 20. století 20:10: Expanze českého vodohospodářství do zemí třetího světa 22:01: Ekologická krize v období tzv. normalizace 27:27: Dědictví socialismu ve vodohospodářství 34:14: Původ myšlenky průplavu Dunaj-Odra-Labe 36:45: Rozloučení 37:07: Outro
Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho členství bilancovat s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Matějem Bílým a výzkumníkem na Ústavu mezinárodních vztahů Praha a vyučujícím na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE Danielem Šiterou.
První část podcastu přiblíží, jak vypadal v roce 2004 vstup České republiky do Evropské unie, zda nám členství pomohlo lépe zvládnout krizi v roce 2008 a zda je naše postavení v unii vůči ostatním členům rovnocenné. V druhé části rozebereme rozšiřování Severoatlantické aliance po pádu železné opony, které se v roce 1999 týkalo i Česka a osvětlíme, jak to bylo s různými alternativami k bezpečnostní alianci. Závěr podcastu je pak věnovaný otázkám, jak si Česká republika za dobu svého členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci stála a co ji v obou společenstvích čeká v budoucnu.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:42: Přípravy a vstup České republiky do Evropské unie (EU) 04:23: Postavení zemí bývalého východního bloku při vstupu do EU 07:50: Postavení zemí bývalého východního bloku v EU po invazi Ruska na Ukrajinu 11:44: Krize eurozóny v roce 2008 16:27: Počátky českého euroskepticismu a srovnání s ostatními zeměmi EU 20:37: My vs. Oni nebo My = Evropa? 25:59: Rozšiřování Severoatlantické aliance (NATO) po pádu železné opony 29:35: Alternativy k Severoatlantické alianci 33:14: Jak je to se "slibem" o nerozšiřování NATO? 37:30: Češi a NATO, Češi a EU 43:30: Větší obranné sjednocení v rámci Evropy 46:19: Dvacet let v EU, dvacet pět let v NATO - zhodnocení českého členství 48:20: Budoucnost České republiky v EU a NATO 54:10: Outro
Touha po větší míře národního sebeurčení, federalizaci nebo státní samostatnosti byla ve slovenské společnosti akcentovaná už dlouho před rokem 1989. Vliv na to měly národní emancipační snahy a nacionalismus, a to i v myšlení a praxi části slovenských komunistů. Právě tématu takzvaného slovenského národního komunismu se bude věnovat dvanáctá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Jakou roli sehrál v československých dějinách a jak se měnil v čase rozebereme s historiky Adamem Hudekem z Historického ústavu Slovenské akademie věd, který na tématu pracoval na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Michalem Pullmannem z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 01:04: Národnostní otázka v komunistické ideologii 03:27: Počátky slovenského národního komunismu 06:00: Přístup Kominterny k národnostní otázce 08:56: Slovenští národní komunisté ve 30. letech a během války 13:20: Klement Gottwald a slovenská otázka 15:36: Politické procesy a buržoazní nacionalismus 17:31: Destalinizace a mučedníci Gustáv Husák a Laco Novomeský 23:01: Slovenští národní komunisté a demokratizační proces 28:24: Slovenské emancipační snahy a česká společnost 30:25: Federalizace a normalizace – splnění slovenského snu? 36:52: Přechod od národního komunismu k radikálnímu nacionalismu po roce 1989 42:02: Poděkování 42:13: Outro
Pojem dekolonizace se stává stále viditelnějším nejen v kontextu lokálních historických debat, ale proniká také do českého veřejného prostoru. Domácí média, populární kultura, umění a muzea se stávají prostředím, v nichž témata spojená s dekolonizací začínají rezonovat. Na otázky spojené s návratem muzejních sbírek, finančními reparacemi, odstraňováním soch či proměnou zobrazování a vyprávění etnických menšin a neevropských dějin ve vzdělávacích materiálech dnes reaguje široká česká veřejnost. Jaké jsou odborné a populární představy o tom, co je dekolonizace? Jaký politický podtext mohou tyto debaty nést a co mohou vypovědět o naladění v současné české společnosti? O představách, narativech a kontextech dekolonizace v českém prostředí z historické a sociologické perspektivy diskutují socioložka Andrea Průchová Hrůzová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a Katedry sociologie FSV UK a historik Ondřej Crhák z Ústavu asijských studií FF UK a Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
Témata: 00:00: Intro 00:56: Obecně o postkoloniálních studiích a dekolonizaci 03:13: Sociologická perspektiva dekolonizace 04:51: O významu dekolonizace v českém kontextu 12:17: Výzkum dekolonizace v českém prostředí – diskuse na sociálních sítích 18:27: Akademická diskuse mezi odpůrci a zastánci dekolonizace 22:27: Význam globalizace ve vztahu k dekolonizaci 24:35: Role tradičních médií a přístup k tématu dekolonizace 26:02: Úsilí akademiků a aktivistů v popularizaci dekolonizace 27:47: Obecně o výsledcích výzkumu a dalších projektech k tématu dekolonizace 31:01: Rozloučení 31:15: Outro
Zhruba devadesát procent všech Romů a Židů z Protektorátu Čechy a Morava bylo za druhé světové války vyvražděno. Naprostá většina z nich zahynula v Osvětimi. Byl tedy příběh obou komunit za války identický? V čem se jejich válečná zkušenost odlišovala? Byla jejich právní situace na počátku války stejná? A jaké konkrétní příběhy provázaného příběhu Romů a Židů výzkum ukázal? Na tyto a další otázky odpoví v další epizodě Podcastu pro soudobé dějiny historička Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač