Vůně, vonné masti a parfémy doprovázejí lidstvo celá tisíciletí. Velmi důležitou roli hrály ve starém Egyptě, Řecku a Římě. Právě tomuto období se věnuje mezioorový projekt ⁠ Alchymie vůní,⁠ vedený kanadským historikem vědy Seanem Coughlinem, jenž působí ve Filosofickém ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Jak se k tak nezvyklému výzkumnému tématu dostal? Proč se podle něho hodí, aby uměl historik vědy vařit? Jaký význam v jeho rozhodnutí usadit se u nás měla alchymistická tradice Prahy?  

Rozhovor se Seanem Coughlinem jsme nahrávali v červnu 2025 v Botanické zahradě Praha, kde právě rozkvétaly lilie, které tam historici a chemici z projektu Alchymie vůní zasadili. Květy lilií jim posloužily jako základní ingredience pro výrobu antického parfému súsinon. 

V rozhovoru se odkazujeme na audiočlánek Omamná síla Kleopatry.

O projektu si můžete přečíst také článek Vůně: omamná síla Kleopatry v A / Magazínu Akademie věd ČR . Je k dispozici ve verzi PDF v časopise, v aktualitách na webu AV ČR.    

Moderace: Jitka Kostelníková / Dabing: Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Redakce překladu: Jana Bečvářová / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠. 

Jak vypadají pozemské observatoře určené k detekci gravitačních vln? Co se díky nim dozvídáme o historii vesmíru? A podaří se v roce 2035 spustit plánovanou misi LISA, která má o gravitačních vlnách i minulosti kosmu zjistit víc informací? Do mezinárodního projektu LISA se spolu s dalšími kolegy z Akademie věd zapojil také teoretický fyzik Ondřej Zelenka z Astronomického ústavu AV ČR. V podcastu vysvětluje, proč se gravitační vlny nedají snadno zachytit na Zemi, co je jejich zdrojem nebo jak zní srážka černých děr. Mladý vědec oceněný Prémií Otto Wichterleho v rozhovru také prozrazuje, proč relaxuje zrovna u vaření a jaký má vztah k rodnému Mostu. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil a Jáchym Vanc / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá? Klára Jurčáková z Ústavu termomechaniky AV ČR a její tým využívají speciální aerodynamický vzduchový tunel, který umožňuje simulovat vzdušné proudění. Do tunelu vkládají modely konkrétních měst či krajiny a zkoumají, jak na ně turbulentní proudění působí a jak se v nich šíří škodliviny. Poslechněte si, proč zkoumali Staroměstské náměstí, „Legerku“, centrum Hannoveru, nebo kravín a jak samotné experimenty ve speciálním tunelu probíhají. 

Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v⁠ A / Magazínu.⁠ Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc  // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Jde o typ agrese, pro který je typická asymetrie sil. Co to přesně znamená a kdy se takové chování nevyplácí? Je vždy dobré se zastat oběti? Budou někdy školy úplně bez šikany? Psycholožka Lenka Kollerová přináší hluboký vhled do této problematiky a představuje výzkum Laboratoře sociálního a emocionálního vývoje Psychologického ústavu AV ČR, kde se svým týmem studuje vrstevnické vztahy mezi dospívajícími hlavně ve škole. 

Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Bioložka Kateřina Kopalová z Botanického ústavu AV ČR se je letos v lednu vydala studovat přímo do království ledu a sněhu. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici? Proč si s sebou brala vědkyně i violu? A čím jsou rozsivky výjimečné?   

V audiu citujeme z vlogu Antarctica 2025 přírodovědce a fotografa Petra Jana Juračky, který bioložku na cestě doprovázel. Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v⁠ A / Magazínu.⁠ Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Blesky, chaos, očista nebo povstání… Co vše se nám vybaví, když se řekne bouře? Jak se  projevuje v atmosféře Země nebo na Slunci? A jak (se) bouříme my lidé? Do diskuzního tornáda přijali pozvání horský meteorolog Róbert Kvak z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, astrofyzik Miroslav Bárta z Astronomického ústavu AV ČR a historik Mikuláš Pešta z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Poslechněte si záznam rozhovoru, který proběhl v červnu 2025 na Veletrhu vědy. 

Moderace: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Záznam a zvuková postprodukce: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Kácejí celé lesy, strhávají střechy či štíty domů. Větrné bouře zvané derecho dokážou zpustošit stovky kilometrů území. Českem se proženou i několikrát do roka. Čím se liší od tornád? A proč o nich ve zprávách neslyšíme? 

Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit a mastering: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Zapomeňte na klišé o Sudetech bez paměti. V první epizodě dvoudílného putování vás ředitel Etnologického ústavu AV ČR Jiří Woitsch provede Tachovskem, regionem plným temných příběhů, ale i nečekaných proměn. Zastavíme se u zaniklé obce Pořejov (Purschau), která byla po vysídlení německého obyvatelstva zavezena skládkou, nebo u ruin poutního kostela sv. Anny s přilehlým rozpadajím se hřbitovem. Dostaneme se i do oblasti bývalého pohraničního pásma, kde se dozvíte, jak to bylo doopravdy s přestřižením železné opony v Nových Domcích u Rozvadova. Etnolog a historik Jiří Woitsch představí koncept kritického studia dědictví a to, proč je důležité ptát se místních, zda chtějí památky obnovovat, nebo je nechat zaniknout.  

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Voda je nejcennější surovina na Zemi a je ve veřejném zájmu, aby byla dobrá a bylo jí dost. Neexistuje však dostatečný metodický pokyn pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů. Poslechněte si AVex, nezávislé a nestranné expertní stanovisko, které AV ČR připravuje pro legislativní potřeby zákonodárců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Tento AVex popisuje nedostatky současné ochrany vodních zdrojů a rozebírá problematiku ochranných pásem. Navrhuje také doporučení, která povedou k zlepšení právní ochrany vodních zdrojů z pohledu kvantity i kvality vody. Odbornými garanty stanoviska jsou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Ústav státu a práva AV ČR a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 

Načetli: Justin Svoboda a  Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Vojtěch Zavadil // Redakce textu: Markéta Růžičková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Půlka kance rozhodčímu fotbalového zápasu, lahvinka třídnímu učiteli či luxusní dovolená u moře pro pana doktora. I tak mohou vypadat úplatky. „Korupce ovšem také podléhá evoluci. Její formy jsou stále sofistikovanější,“ říká Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR. V jakých oblastech v tuzemsku bují nejvíce a jak moc jsou Češi k uplácení tolerantní? 

 Audiočlánek vychází z textu Radky Římanové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit a mastering: Jáchym Vanc // Nahráno ve studiu Mr. Wombat // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Využíváte ChatGPT nebo jinou generativní AI? Napadlo vás, jak proměňuje naše myšlení, ale i vzdělávání? Stanou se charaktery AI našimi učiteli, kouči nebo nejlepšími přáteli? Poslechněte si rozhovor o technologii, která zásadně ovlivní naši budoucnost. Dozvíte se, co se stalo, když začal ChatGPT své uživatele přehnaně chválit, co může vést k monokultuře vědění a zda je kreativnější umělá inteligence, nebo lidé. Hostem epizody je Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR, který vede CREAITE lab. Se svým týmem zkoumá možnosti generativních nástrojů umělé inteligence pro zlepšení tvůrčího řešení problémů a zajímá ho taky průnik mezi AI a lidskou kreativitou. Ve své práci aplikuje různé koncepty z pedagogické psychologie na výzkum jazykových modelů. Zajímá ho taky vztah metakognice, tedy myšlení o vlastním myšlení, a kreativity. 

V rozhovoru se odkazujeme na Markovy články na platformě Kudos .

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Vojtěch Zavadil // Nahráno ve studiu Mr. Wombat // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou. 

Nahráno živě na AFO60 // Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Zuzana Harmáčková 

V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR vede oddělení sociálně-analytické analýzy. Zabývá se vytvářením a analýzou budoucích scénářů a cest k udržitelnosti ve spolupráci s odborníky, politickými představiteli a zástupci veřejnosti napříč různými kulturními a geografickými kontexty (Česko, Evropa, Střední Asie, Afrika). Vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě sociálních studií MUNI.

Karel Janko 

Je milovníkem Antarktidy a severských zemí, kde se věnuje studiu ledovců a jejich ekosystémů. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR vede laboratoř nemendelovské genetiky a zabývá se hlavně alternativními způsoby rozmnožování, které zkoumá jak na teoretické úrovni pomocí matematických modelů, tak prakticky, například u sekavců, ryb žijících v říčkách po celé Evropě.  

Martin Ledinský 

Ve Fyzikálním ústavu AV ČR vede skupinu tenkých vrstev pro fotovoltaické aplikace. Aktivně se snaží pomoct návratu výroby křemíkové fotovoltaiky do EU a fascinují ho halidové perovskity, nové nadějné materialy pro tenkovrstvou fotovoltaiku. Popularizuje fyziku, zejména fotovoltaiku, na mateřských, základních, středních i vysokých školách.

Vladimíra Petráková 
Vede výzkumnou skupinu v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Dříve působila na Svobodné univerzitě v Berlíně v oboru fyzika pevných látek a biochemie. Zabývá se interakcí fluoroforů a plasmonických nanočástic pro aplikace v superrozlišovací mikroskopii. Věnuje se také podpoře rovných příležitostí ve vědě a spoluzaložila Czexpats in Science.

No man’s lands emerged in 1938 at various points along the borders of East-Central Europe. These were places of abandonment, immense suffering, and extreme exclusion. Between March 1938 and September 1939, tens of thousands of Jewish men, women, and children struggled to survive in the forests, fields, and abandoned buildings of this liminal space. Historian Michal Frankl from the Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences delves into this overlooked chapter of Holocaust history. He is the author of the book Občané země nikoho: Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939 (Citizens of No Man’s Land: Refugees and Shifting Borders in East-Central Europe 1938–1939). 

In this audio article, you will learn where groups of Jewish refugees became stranded in Europe and what helped them survive. And a question inevitably arises: are these “no man’s lands” really a thing of the past, or do parallels persist in today’s world?​

This audio feature is based on the article written by Leona Matušková, which you can read in full in the quarterly A / Magazine of the CAS here. The English issue is available online via the Czech Academy of Sciences website, or you can request a print copy by emailing predplatne@ssc.cas.cz.​

Narrated by: Daniel Zappi // Edited by: Jitka Kostelníková //
Produced with support from: Strategy AV21

Autorky a autoři kolektivní monografie Gesto a skutečnost sledují ve 40 případových studiích, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedených Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se tématicky pohybuje od architektury, divadla, filmu až po dramaturgii divadla. První díl projektu nese podtitul Obyčejný život a zaměřuje se na ideu československé státnosti, problematiku národnostních identit a zkoumá napětí mezi politikou a každodenností v novém státě zobrazené v soudobém umění. Proč donekonečna reprízovaný film Kristián není relevantním obrazem meziválečného období? Kde všude zněl v Praze jazz a kolik kin byste našli na Václavském náměstí? A proč literární historičku zaujal román Pacientka doktora Hegla od Marie Pujmanové?

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Co způsobilo nečekanou změnu ve vedení Centra pro hlubší bádání (CHB), které již třetím rokem působí jako intelektuálně detašované pracoviště AV ČR? Proč byl z vedení ústavu “odejit” uznávaný parapsycholog Vlastimil Čunderle? Jaký význam mají kopřivové bederní roušky a proč není v české pavědě více žen ve vedoucích pozicích? Svou koncepci CHB poprvé představí nastupující ředitel, arciprofesor Leoš Winkelbauer, který se specializuje na hledání grálu a přeměnu tekutin. Nalaďte se na iracionální vlny a ponořte se do hlubin české pavědy.

Účinkují: Vojtěch Klinger, Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Tento podcast nebyl záměrně podpořen ze Strategie AV21.

I díky nim nespadne letadlo nebo se neucpe céva. Materiály s tvarovou pamětí se využívají v mnoha oborech a pro různé aplikace se hodí slitiny s odlišnými vlastnostmi. Jejich testování se věnuje Hanuš Seiner z Ústavu termomechaniky AV ČR, který říká, že v jeho oddělení zkoumají v podstatě elasticitu kovů za pomoci ultrazvuku. Jeho kolegyně Pavla Stoklasová, vedoucí optoakustické laboratoře, dodává, jak se k světově unikátnímu výzkumu kovů využívají lasery. Co přinese týmu nový 3D tomograf s atomární sondou za 150 milionů korun? Jaké cíle má ambiciózní projekt FerrMion a budeme se s paměťovými materiály setkávat v běžném životě častěji? 

Audiočlánek vychází z textu Viktora Černocha, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na ⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Královské páry termitů se dožívají i několika desítek let. Rekordy v dlouhověkosti drží také z evolučního hlediska – jejich vyspělé kolonie existovaly už v éře dinosaurů. Dlouhověkost termitích královen a králů je jedním z témat, kterým se zabývá tým Roberta Hanuse v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V suterénu tohoto chemického pracoviště v Praze-Dejvicích už několik desetiletí chovají laboratorní kolonie termitů. Co se vědcům za tu dobu podařilo zjistit o jejich „elixíru mládí“? V čem jsou si včely, mravenci a termiti vlastně podobní a čím se tito zástupci společenského hmyzu naopak liší? 

Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / magazínu, nebo si čtvrtletník můžete zdarma objednat na ⁠predplatne@ssc.cas.cz⁠. 

Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda // Edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Vydejte se s námi na Vysočinu do Studence, kde mezi lesy a na břehu rybníka sídlí Ústav biologie obratlovců AV ČR. Místními laboratořemi a chovy ptáků i drobných savců nás provede ředitel instituce Josef Bryja.  V rozhovoru se ale dostaneme až do Afriky, kam vědec pravidelně vyráží na expedice, aby tam zkoumal biodiverzitu. Právě v oblasti Etiopské vysočiny realizoval jeho tým průlomové objevy. Poslechněte si, co vše se skrývá v unikátní rezervaci Chinko ve Středoafrické republice, k čemu se hodí v pralese IKEA taška a proč má zoolog s dobrodružnou povahou ve své kanceláři desítky lebek. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Kosti jsou aktivní tkání, která neslouží jen k mechanické opoře těla, ale např. také k produkci hormonů, a ovlivňují tak překvapivě mnoho orgánů. Vydejte se s námi do jejich nitra a nahlédněte do procesů, které zde probíhají. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se se svým týmem věnuje molekulární fyziologii kosti a jejich výzkum by mohl pomoci při snižování negativních dopadů léků proti obezitě a cukrovce. Ty totiž škodí metabolismu kostí. Vedle toho se věnují tomu, jak se vyvarovat řídnutí kostí, tedy osteoporóze. Právě tomuto onemocnění se přezdívá tichá zlodějka kostí a postihuje až 10 % populace. Můžeme mu předcházet? Jak důležitá je pro zdraví kostry strava? A proč se vám rozhodně vyplatí si denně vyšlápnout nějaké schody? 

Moderuje: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Původně se chtěla Dana Dvořáčková-Malá věnovat medicíně, nakonec přes 10 let vede výzkumné centrum Dvory a rezidence v Historickém ústavu AV ČR. Poslechněte si, jak ji k celoživotnímu zájmu o středověk přivedla četba románů Ludmily Vaňkové a proč se pustila do experimentální historie. Badatelka také prozradila, proč má smysl nahlížet život dvora jako jednu velkou domácnost nebo jaké bylo dětství v období středověku. A co má historička společného  s výjimečným archeoskanzenem Curia Vítkov, rekonstruovaným dvorcem z 12. století včetně zahrady a pole? Objevte nečekané odstíny středověku. 

V rozhovoru zmiňujeme mezioborový výzkumný program ⁠Epicentra civilizace⁠, který Dana Dvořáčková-Malá koordinuje, a tyto publikace: Děti a dětství. Od středověku na práh osvícenství a Vilém ze země Slovanů. Epos z konce přemyslovského věku.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21