Májové vydání měsíčníku Pěna dní představí básnickou prvotinu Moniky Tintěrové. Její verše v autorské interpretaci, do značné míry inspirované silným poutem mezi Monikou a její babičkou, doplní povídání třeba o studiích hebrejštiny a autorského herectví. Na slyšenou se těší autor pořadu Jan Novotný.
„Přicházel jsem z několika stran…“
Člověk něžné lásky k přírodě a k všemu živému, kněz prodchnutý hlubokou vírou a básník intenzívní smyslovosti, burleskně veselý společník a tvůrce bezmála uhranutý nicotou, smrtí a absurditou – tak protikladně rozporuplnou osobností byl Jakub Deml (1878 – 1961).
„Přicházel jsem z několika stran“, charakterizuje Deml sám svou poetiku, „ne jako člověk, nýbrž jako blížící se rozbřesknutí dne, nikdo nemůže říci, kdy vlastně nastalo.“
V jeho básnickém světě mohou květiny mluvit i plakat, protože jsou symbolem krásy a něhy i symbolem srozumitelnosti přírody, jež stojí v ostrém protikladu vůči nesrozumitelné realitě zla, utrpení a smrti. Jediná moc, která může smířit tuto protikladnost, je láska.
Láskyplný apel je základní hybnou silou Mých přátel, určuje nejen jejich křehce něžnou a osobitou senzibilitu, ale také jejich literární tvar. Všechno je zde demlovsky „uzemněno“, pod povrchem snu je pevná půda rodné tasovské krajiny s její květenou a probleskuje zde zážitek z neustále prožívané liturgie.
Vybráno z odborného komentáře Jaroslava Meda z roku 1989
O Květné neděli budou básnickou prózou Jakuba Demla Moji přátelé společně listovat Monika Tintěrová, Martina Pavlíková a Jan Novotný. Zazní také části z archivní nahrávky s interpretací Demlových textů Milošem Kročilem, někdejším hercem brněnského Divadla bratří Mrštíků a pedagogem Divadelní fakulty JAMU v Brně.
KONIKLECI, v týdnu pašijovém je tak prázdno na polích, a bílá oblaka mají tak naspěch, že si nás ani nevšímají, a my bychom přece snad nějaké slovo našli a někomu po nich vzkázali…
Březnové vydání poetického měsíčníku Pěna dní, nadepsané Píseň pro Chudobku, přinese rozhovor o vztahu člověka a krajiny, o světě venkova - takového, který z našeho času odchází, povídání o životě lesa. Naším hostem bude Jiří Nohel, lesní hospodář, autor básnických textů a také kapelník hudební skupiny Listověj. Ta je volným pokračováním kapely Žalozpěv, jejímž nosným tématem byla mystická krajina Vysočiny a literární kořeny doby florianovské. Tedy čas, kdy se na Vysočině setkali Jakub Deml, Otokar Březina, Anna Pammrová, Jan Zahradníček a Bohuslav Reynek. Na slyšenou se těší autor pořadu Jan Novotný.
O síle a moci slov a také o poezii Josefa Javory (1934 - 2002) budeme hovořit s básníkovým synem a knězem Marcelem Javorou ve čtvrtém vydání měsíčníku Pěna dní. Zastavte se spolu s námi.
novoročním vydání měsíčníku Proglasu Pěna dní, představujícím soudobou i klasickou poezii, otevřeme básnickou fresku Julia Zeyera Zahrada Mariánská. Z této básně psané prózou uvedeme nastudování části zastavující se u Zeyerova snového pohledu na Ježíšovo dětství. Účinkuje Martina Pavlíková, hudební doprovod Pavla Dombrovská a Luděk Vémola, pořad připravil a režii měl Jan Novotný.
Julius Zeyer (1841 – 1901), český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace, rovněž označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků, se ve svých šestačtyřiceti letech uchýlil z ruchu pražského velkoměsta do jihočeského městečka Vodňany, které ho, jak sám přiznal, po duševní krizi, kterou v Praze prodělal, vrátilo do života – tam – zasmušilý samotář snil v půvabné, milé jihočeské krajině se šumějícími lesy a stříbřitými hladinami rybníků.
Zeyerova unavená duše stále více prahla po návratu k Bohu, uchylovala se do mystických meditací.
Mariánské legendy ho zaujaly natolik, že pojal myšlenku vytvořit básnickou oslavu Madony v plné její hloubce. Po prostudování latinských, francouzských a německých pramenů tak vznikla jeho Zahrada Mariánská, básnická freska, ztvárňující Kristovo zrození, jeho mládí, utrpení a vykoupení, úchvatný, oslnivý obraz tragické krásy života a snu, vroucí, snivá oslava čistoty duše Ježíšovy matky, apoteóza křesťanské oběti a lásky.
(Čerpáno z ediční poznámky Dr. Libuše Daňkové k vydání Zeyerovy Zahrady Mariánské nakladatelstvím Vyšehrad v roce 1990)
Martin Toul vystudoval scenáristiku na pražské FAMU, je autorem dramatických i prozaických textů. Věnuje se také kresbě a malbě. Jeho poezii představí druhé vydání měsíčníku Pěna dní, nadepsané Starý známý. Verše doplní části starší skladby kapely Úlet včelstva. K poslechu zve Jan Novotný.
Cyklus Pěna dní představuje převážně soudobou, ale i klasickou poezii, převážně českých autorů.
Kateřina Topolářová, původně programátor, dnes pedagog, dominikánský terciář, kostelník v jednom z brněnských chrámů a student teologie, se na plný úvazek věnuje romským dětem. A v čase blížícím se půlnoci píše verše.