Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Druhou brněnskou vilou, kam se vydáme, je vila Löw Beer sesilným osudem svého majitele Alfréda Löw Beera. Vladimír Březina nás provede nejen domem,  ale také osudy brněnských židovských podnikatelů, jejich vzestupem, sny i pády.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánkaKateřina Konečná.

Bonusový díl naší série o roli peněz v moderní české historii na příkladu České spořitelny končí bonusovým rozhovorem, nebo spíš hovorem s generálním ředitelem a předsedou představenstva České spořitelny Tomášem Salomonem.

Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů, či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, HeroHero a Forendors okomentujeme také kus Okresu na severu.

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova vRytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.

V roce 1945 se konečně dostali na Broadway. A uspěli tam.Jenže přišel konec války, Werich sbalil Zdenu s Janou a odjel domů. V+W se na čas rozešlo. A pak se zase sešlo, ale už jen na chvilku. A tak dnes u nás více známe Wericha než Voskovce, který české perspektivě ujel za oceán. V posledním letním večeru na Kampě se už s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem ptáme hlavně po tom, proč nás ti dva vlastně pořád tak zajímají. Tedy nejen nás pět u stolu, že?

Kolik českých pivovarů, sladoven, cukrovarů, lihovarů, automobilek, skláren, porcelánek a dalších podniků, které utvořily ve své době český podnikatelský úspěch a věhlas, by nebylo bez půjček, úvěrů, vkladů a jejich úroků… Zmíníme hned několik příběhů úspěšného podnikatelského prostředí u nás — ať už to budou lidé jako Ringhoffer či Baťa ve svých dobách, lokální podnikatelé i nadnárodní filmy vzešlé z Čech a Moravy (Sigma, Schicht, Steinbrener, Fiedor, Wichterle&Kovařík atd.).

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí… 

Mnoho generací přichází u nás na svět nikoli se stříbrnou lžičkou v ústech, ale s dětskou vkladní knížkou založenou už při narození. Jistě je v tom snaha rodičů nebo prarodičů podpořit budoucnost potomka, ale také jde o jasné sdělení pro právě ony malé střadatele - spoříš si od malá, pokračuj. Tentokrát se dostaneme do druhé poloviny 20. století a podíváme se na různé detaily a formy spoření v minulosti. Kdo třeba dnes ví, jaký byl příběh sporožira a proč vzniklo?

Červencové vyprávění na Kampě o Janu Werichovi, Jiřím Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových a jejich cestě do Ameriky a zpět (a zase zpátky) s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem pokračuje momentem, kdy se naši hrdinové vydávají na cestu za oceán. A pokoušejí se uspět na americké divadelní scéně.

Jiný fokus, který bychom mohli při pohledu na české dějiny posledních dvou století uplatnit, jsou lidé. Kdo tu vlastně spoří a myslí při tom na budoucnost? Ostatně, finanční zdraví je téma v minulosti stejně jako dnes. A jakou roli mělo spoření během válek a revolucí?

Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunistépřisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od prvních amerických gramodesek až po parník plující za oceán.

Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a společnosti přesouvá k širším vrstvám, což má samozřejmě dopad také na peněžní ústavy.

Životy Jiřího Rumla a Ivana Medka se v mnohém liší, ale překvapivě mají i dost společného a nejen narození v červenci před sto lety. Nejen Charta 77, exil vnitřní či vnější, nejen výkon na poli novinářství nebo v politice po roce 1989. Byl by to vlastně zajímavý paralelní životopis. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak ještě ohlédneme za životem Jana Tesaře.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Střídání ministrů je běžná věc. Stejně tak běžné je, že kdysi slavní politici a zmizí z paměti. Který ministr spravedlnosti jezdil po Praze padesátkou a dostával za to čočku? Který neuměl ani česky a byl navíc rytíř? A který chtěl nechat popravit svého předchůdce? A který řídil justici v době procesů? Plnou verzi dílu najdete na Gazetistu, HeroHero a Forendors.

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Jak probíhaly represe proti odpůrcům nacismu? Proč se téměř neví o úspěšném atentátu na Hauptsturmführera SS Augusta Gölzera? A můžeme o konci války hovořit jako o osvobození, nebo šlo o přechod do nové, rodící se diktatury? Ikonickými místy spjatými s nacistickou okupací a dobou poválečného účtování se před několika dny v brně v rámci festivalu Meeting Brno vydal i podcast Přepište dějiny. Chcete se přidat? Tak nastupovat, autobus vyráží…