V druhé části našeho hovoru s Danielou Tinkovou o osvícenství se zaměříme na společnost jako takovou. Můžeme vnímat 18. století jako čas informační revoluce? Proč se najednou takový důraz začal klást na vědění a odbornost. A jak s tím souvisí relativizace hodnot? Nedochází u tady vlastně k erozi společenské struktury, zatím pozvolna a nerevolučně?
Vyslyšeli jsme volání některých posluchačů po starších dějinách a vydali jsme se o století hlouběji než obvykle. Ale protože bychom si sami netroufali, přizvali jsme Danielu Tinkovou, která je expertkou na osvícenství. Tři týdny se tak budeme zabývat dobou Marie Terezie a Josefa II. Co všechno z té doby vlastně žijeme i dnes? Kdy začínají moderní dějiny? V první části se podíváme třeba na to, jak se formoval moderní stát a jeho instituce.
Blížící se výročí konce druhé světové války začne rezonovatnejrůznějšími formami připomínání. My se podíváme na nejednoznačné a složité události jara a léta 1945 v Moravském Krumlově. Místo dnes známé hlavně Muchovou epopejí zažilo konec války, v němž se proplétá snad až příliš motivů. V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak po delší době zaměříme na několik knih, které nás v poslední době zaujaly.
Tak se zase mluví o míru bez jednoznačného vítězství. Velmoci malují hranice nových států, uzavírají příměří i mír bez napadané strany války, vyklízejí pole protivníkovi, když ani po letech bojů něčeho dosáhly… Dvacáté století zažilo leccos a zdá se, že to zažijeme zas. Jaké to mívalo důsledky a jak taková jednání o míru v minulosti dopadla? V bonusu na Gazetistu, HeroHero neboForendors proberem i to, jak USA jednaly o míru v Korei a Vietnamu.
Srovnávání aktérů současného hektického politického dění běží na plné obrátky. Nás tentokrát zaujalo přirovnávání třeba Donalda Trumpa a Elona Muska s Napoleonem. Stačí dobyvačnost a přebujelé ego na takové srovnání? V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se zaměříme třeba i na některá významná výtvarná díla, kterými se Napoleon snažil vylepšit svůj veřejný obraz.
Třetí díl našeho putování Černínským palácem projdeme taktrochu od stolu ke stolu… od stolu, na němž úřadoval protektor Neurath, po ten, na němž zanikla Varšavská smlouva. A chybět nebude ani stůl, za nímž… no to si poslechněte. Provázet nás opět bude Ivan Dubovický.
V druhém díle naší procházky Černínským palácem se ocitneme v prostoru asi nejznámějším. Bytem Jana Masaryka nás provede Ivan Dubovický a zaměříme se spíše na jiná témata než na tragickou březnovou noc roku 1948. Kromě diplomacie, politiky a rodinných motivů se zaměříme také na jeden zajímavý rádiový přístroj, který Masaryk dostal od své bývalé manželky.
V následujících třech dílech podcastu Přepište dějiny se vydáme do Černínského paláce, abychom společně prozkoumali nejen samotnou budovu, ale také dějinyčeskoslovenské zahraniční politiky a diplomacie. A protože u jejího počátku stojí muž, který zahraniční politiku doslova „zalehl“ na několik desetiletí, budeme se v prvním díle procházet ve stopách Edvarda Beneše. Průvodci nám budouIvan Dubovický a Tomáš Klusoň.
Když se dnes o někom řekne, že je komunista, není tak docela jasné, koho si vlastně představit? Gottwalda? Husáka? Dubčeka? Jakeše? Švorcovou? Nebo snad Nezvala? Nebo třeba někoho z první generace Bolena či Jílka? Nebo rovnou Šmerala? Vztahy uvnitř KSČ byly po celou dobu její existence spletité a nebyl komunista jako komunista. V bonusu na Gazetisto, HeroHero nebo Forendors probereme například tři největší spory uvnitř strany před druhou světovou válkou.
V prosinci uplynulo 35 let od obnovy Junáka v Československu. Stalos e tak během listopadové revoluce v sále Městské knihovny v Praze. O 35 let později zde spolu s vedoucím skautského archivu Romanem Šantorou spletité osudy Junáka připomněl podcast Přepište dějiny. Zazní i několik zvukových ukázek z junácké historie. Původní bonus dáváme po dohodě s organizátory nyní ven i volně!
Před 70 lety, v lednu 1955, začala tzv. Barákova komise prověřovat první z politických procesů počátku padesátých let a jejich zákonnost. Začala pomalá, neochotná a mnohokrát přervaná cesta k nápravě křivd a rehabilitaci. Ale jaké tempo také čekat, když případy prověřují sami jejich pachatelé, že? Na Gazetisto, HeroHero nebo Forendors se pak blíže podíváme i na další komise - Kolderovu, barnabitskou a Pillerovu.
Inaugurace amerického prezidenta se před rokem 1989 v československých médiích moc neřešila. Jednak přednost mělo každý rok v lednu výročí úmrtí Lenina, jednak, kdo by se o hlavu tak krachující země se spoustou nezaměstnaných a padajícím dolarem vlastně zajímal. V bonusu na Gazetisto, HeroHero a Forendors se navíc podíváme i na to, co má nový ministr zdravotnictví Robert Kennedy jr. společného s Moravou.
Před 100 lety bylo po válce a do krize daleko. Mohlo by se zdát, že to byla nejlepší léta minimálně první poloviny 20. století. Ale bylo tomu tak? Mussolini ustavuje čistě fašistickou vládu. Hitler vydává Mein Kampf. Stalin posiluje svoji pozici. U nás končí komunisté jen těsně druzí ve volbách… A na konferenci v Locarnu se měl stvrdit evropský mír, ale vlastně se zadělalo na další nestabilitu.
První díl roku 2025 samozřejmě nemůže začít jinak, než vyhlášením výsledků ankety o Přepisovače roku. Tak schválně, ke komu poputuje knížka Přepište dějiny (nejen) k maturitě? Následně se podíváme na jednoznačná, ale i pozapomenutá výročí, která bychom si mohli a možná i měli v roce 2025 připomínat. Jistě je tu 80 let od konce druhé světové války, ale co takových 120 let od masových demonstrací za všeobecné volební právo?
Na konec roku 2024 jsme pro vás připravili setkání s Evou Jiránkovou. Manželka někdejšího ředitele Lidových novin Miloše Jiránka zažila opravdu pestrý život - narodila se v roce 1921 do rodiny pražského právníka a prožila mládí slečny z dobré rodiny se spoustou sportu a kamarádů. Idylu přerušil protektorát, následovala svatba v době heydrichiády, zatčení manžela, osvobození, útěk do exilu v roce 1948 a desítky let života v Anglii. Rozhovor s ní natočili Martin Groman a Tomáš Černý v roce 2013, nedlouho před smrtí Evy Jiránkové. Věříme, že to pro vás bude objevné a zajímavé setkání s jasným poselstvím - život chce trochu štěstí a spoustu nadhledu. Tak hodně obojího do roku 2025.
Na Boží hod vánoční roku 1938 zemřel Karel Čapek. Letos pak uplynulo sto let od vydání jeho románu Krakatit. A tak jsme se na vánoční vzpomínání na Čapka vydali do Rudolfova u Jindřichova Hradce, kde svůj román dopsal a k hovoru jsme pozvali ředitele Památníku Karla Čapka ve Strži Zdeňka Vacka a Petera Chvojku, který se svou manželkou zchátralou výletní restauraci Rudolfov doslova vzkřísil z popela. Tak pěkné Vánoce všem.
Minulý týden jste se spolu s námi mohli poprvé podívat do poslanecké sněmovny a hledat v ní stopy po minulosti českého zemského sněmu nebo třeba České národní rady. Tento týden v našem šmejdění sněmovnou pokračujeme a dokonce přepadneme v kanceláři i předsedkyni sněmovny. Víte, kdo na její práci v kanceláři denně dohlíží?
Je zasedání parlamentu jen velké divadlo? A proč se poslanci v 19. století často nescházeli? Co se řešívalo v kuloárech a jakou národní motivikou se obklopují dnešní poslanci a poslankyně? S Přepište dějiny se tento a příští týden můžete vydat za dějinami českého zemského sněmu a poznat prostory současné poslanecké sněmovny.
V roce 1924 se poprvé u nás rozsvítil vánoční strom republiky. Bylo to v Brně a na počátku tohoto nápadu byla jedna odložená holčička a spisovatel Těsnohlídek. Jak se tradice vánočního stromu vyvíjela a kam vlastně dospěla dodnes? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors se pak blíže podíváme na osud Rudolfa Těsnohlídka, muže, který i přes svůj tragický osud dával tolik radosti.
Srovnávání platů v Česku a Německu není žádná novinka. Mimo jiné v roce 1968 s tím přišel ekonom Ota Šik. Proč jeho třetí cesta nevyšla a kdo ji brzdil? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors probereme i exilový život Oty Šika i jeho rodiny.
