Německá ekonomika má letos klesnout už potřetí za sebou v řadě. „Je to nový fenomén v poválečné historii, máme vážné problémy s transformací průmyslu,“ říká prezident německého institutu ZEW Achim Wambach v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové. Firmy podle něj tíží vysoké zdanění, přehnané regulace a také drahé energie. Německo doplatilo na závislost na ruském plynu a byla chyba zrušit jaderné elektrárny, upozorňuje pro Český rozhlas Plus.

Snížení cen elektřiny, stavba dalších jaderných bloků v Temelíně, posun Česka mezi země s největšími výdaji na výzkum a vývoj nebo rozjezd těžby lithia. To jsou priority, se kterými se chystá do vlády coby nový ministr průmyslu a obchodu místopředseda Hnutí ANO Karel Havlíček. Zlevnění elektřiny se má projevit už od začátku příštího roku, přibližuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Příští vláda, kterou skládá šéf hnutí ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy, bude muset přijít s novým návrhem státního rozpočtu na příští rok. Ten současný totiž končící vláda Petra Fialy (ODS) znovu nové Sněmovně nepošle. „Problém, který řešíme už delší dobu, je, že máme obrovské požadavky na veřejné rozpočty a nemáme je kryty příjmy,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Slíbíme všechno všem o důchodech a bude to krásné? Ne, jen se problém přesune na vládu, která přijde až po dalších volbách, varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové ekonom Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI. Současná reforma důchodů by se podle něj rušit neměla, ale potřeba budou další změny. Stále neefektivní je například soukromé spoření, i kvůli vysokým poplatkům fondů.

Když nebude dost peněz na dotaci regulované složky elektřiny v Modernizačním fondu, dají se přechodně využít peníze ze strukturálních fondů nebo si je stát půjčí od dodavatelů a vrátí je další rok. Místopředseda ANO Karel Havlíček v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv Jany Klímové vysvětluje plán, jak chce zajistit půlku z padesátimiliardové dotace na zlevnění elektřiny. Druhou půlku má dodat státní rozpočet.

Změní příští vláda daně? Podle ekonomů to bude nezbytné, pokud má stát brzdit zadlužování a zároveň pokračovat v nutných výdajích na obranu či důchody. Navrhují proto rozsáhlou daňovou reformu s názvem Chytřejší daně, kterou připravily a zveřejnily v minulých dnech tři výzkumné instituce PAQ Research, Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy a IDEA CERGE.

Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, o kterých se předem vědělo, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel. Stejně tak zvýšení vojenských výdajů v resortu dopravy ze 100 milionů letos na 20 miliard v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, říká pro Český rozhlas Plus Jan Pavel z Národní rozpočtové rady. Veřejné finance by se zlepšily samy, kdyby si politici seděli na rukou, dodává v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Nedostupnost vlastnického i nájemního bydlení hlavně ve velkých městech v Česku se v posledních letech nijak nelepší. Vyřešit problémy a pomoci lidem s bydlením přitom před volbami slibují všechny větší politické strany a uskupení. Podobně je tomu i letos. Většina z nich navrhuje různé zvýhodněné půjčky či podporou hypoték. Podle hlavního analytika platformy Za bydlení Jana Klusáčka to ale nepomůže lidem ve velkých městech, kde je bytů málo a jsou nejdražší.

Cena emisních povolenek, a to jak existujících pro energetiku a průmysl, tak i chystaných pro domácnosti od roku 2027, by se měla zastropovat. Spolu se snížením dalších regulovaných poplatků za dodávku elektřiny a plynu je to cesta, jak zlevnit konečné ceny energií. V rozhovoru pro Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus to řekl hlavní stratég holdingu EPH Jiří Feist, který se minulý měsíc stal také členem představenstva nového Svazu energetiky České republiky.

Jestli se Česko v příštích letech stane čistým příjemcem, anebo naopak plátcem vůči rozpočtu Evropské unie, zatím není jisté. V rámci národních programů by podle nedávného návrhu unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 mělo dostat zhruba stejně jako doposud. Objem společných peněz se ale má téměř zdvojnásobit.

S tím, jak se v Česku blíží sněmovní volby, zesílí nepochybně hackerské útoky na IT systémy úřadů, aby zasely nedůvěru ve stát. „Jde o polarizaci společnosti, případně o to ochromit infrastrukturu a zasít mezi lidi informace typu, že v našem státě skoro nic nefunguje,“ uvedl Robert Šuman, šéf VirusLabu softwarové společnosti ESET, která se specializuje na kyberochranu, v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Startupu Dronetag se podařilo prorazit s nápadem na digitální rozpoznávání dronů ve vzduchu už do stovky civilních i bezpečnostních institucí po celém světě. Největší úspěch má firma bývalých studentů ČVUT zatím v USA, aktuálně jejich zařízení ale využívá i osm evropských armád pro své tréninkové operace. „Jakákoliv armáda, která nyní nenakupuje drony, nemá šance na přežití příliš vysoké,“ říká pro Peníze a vliv Jany Klímové zakladatel Dronetagu Lukáš Brchl.

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.

Vyšší výdaje na obranu bude Česko v příštích letech financovat větším dluhem, což je pragmatická cesta, ale je to dočasné, překlenovací řešení. Výhledově se totiž stát neobejde bez dalších zásadních reforem veřejných financí. Jinak se po roce 2035 těsně přiblíží k takzvané dluhové brzdě. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to tvrdí náměstek ministra financí a do loňska člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub

Česko bude jen těžko hledat další spojence pro zrušení povinnosti pro členské státy EU zavést nový systém emisních povolenek pro domácnosti označovaný jako ETS 2. Některé země, jako je Německo a Dánsko, už totiž povolenky zpoplatňují na národní úrovni, jiné už mají evropský systém zavedený ve své legislativě, upozorňuje Petr Holub z ministerstva životního prostředí.

Do konce července musí firmy, které nabízejí obchody s kryptoměnami, podat žádost o vydání licence u České národní banky (ČNB). Směnárnám a burzám tak už nebude stačit jen živnostenský list. Nová povinnost vyplývá z evropské regulace MiCA, kterou přijalo v zákoně o digitalizaci finančního trhu letos také Česko.

Investice do gigatovárny umělé inteligence, o kterou usiluje Česko, by mohla být až kolem 100 miliard korun. 65 procent částky by musel dát sám investor, na zbytek bude žádat vláda podporu z programu Evropské komise a bude muset dát i vlastní pobídku. Žádost o podporu chce poslat Česko do Bruselu tento pátek. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to potvrzuje vládní zmocněnec pro AI a náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek.

Hospodářská komora navrhuje, aby se nový systém digitalizace stavebního řízení vytvořil formou spolupráce státu se soukromým sektorem, tedy jako takzvaný PPP projekt. Podle prezidenta komory Zdeňka Zajíčka, který je zároveň i prezidentem profesního sdružení podnikatelů v IT a komunikacích, by to zajistilo pokračování projektu i po volbách po případné změně vlády. Zajíček to říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Jihokorejská KHNP, která má na základě výsledku tendru polostátní firmy ČEZ postavit dva nové bloky v jaderné elektrárně Dukovany, jedná s americkým Westinghousem o podílu na celém projektu. „Konkrétní náplň a způsoby spolupráce ale ještě nejsou určené. Jsou předmětem probíhajících jednání, v jakém rozsahu se Westinghouse bude moct zapojit,“ řekl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus viceprezident KHNP pro dukovanský projekt Harry Chang.

České domácnosti platily v druhé polovině loňského roku v přepočtu na kupní sílu nejvyšší účty za elektřinu v EU. „Já si myslím, že když to vezmete v korunách na kilowatthodinu, tak jsme kolem průměru. A jsou tam samozřejmě různé křížové dotace. To je vidět v celé řadě zemí,“ říká v pořadu Peníze a vliv generální ředitel polostátní skupiny ČEZ Daniel Beneš. Jaký vývoj se dá očekávat? A jak se managment ČEZu staví k vysoké dani z mimořádných zisků, takzvané windfall tax?