Jan Počepický hospodaří na Statku rodiny Počepických, který má bohatou historii. Po restituci majetku začali postupně zprovozňovat chod celého statku. Nyní chovají skot, ovce, drůbež i prasata. Svou produkci z polí využívají právě pro chov zvířat. Pro Jana Počepického je důležitým faktorem úcta k půdě a záleží mu, v jakém stavu ji předá dalším generacím. V dnešním díle se společně vydáme na prohlídku jeho pastvin a polí. Zajímá vás, jak probíhal přechod na regenerativní pastvu a jaké meziplodiny na statku používají? Jak u nich probíhá prodej produktů? A jaké má plány pro obnovu pastvin? Nejen to se dozvíte v další epizodě Půdcastu. Přejeme příjemný poslech.*** © Carboneg 2025 www.carboneg.com *** Více o Statku rodiny Počepických: https://www.statekpocepickych.cz/Více o festivalu VlčkoviceFest: https://vlckovicefest.cz/
Ekonom Petr Poskočil hospodaří na Klatovsku v rámci rodinného zemědělského podniku Agromap, kde disponují devíti sty hektary půdy a zhruba tisíci kusy zvířat. Vzhledem k nevyhovujícím podmínkám půdy již od začátku své dvacetileté praxe praktikují no-till. Že je tento způsob hospodaření správný, si utvrdil během svých bohatých cestovních zkušeností po celém světě.Jaké vnímá rozdíly v půdě mezi zahraničím a Českou republikou? A jaký je mezi zeměmi zásadní rozdíl ve smýšlení o produkci? I to se dozvíte v nové epizodě Půdcastu. Přejeme vám příjemný poslech.*** Úvodní fotografie převzatá z rozhovoru Profi Press s Petrem Poskočilem: https://naschov.cz/strohmatic-v-chovatelske-praxi/*** © Carboneg 2025 www.carboneg.com *** Více o Farmě Zavlekov (Agromap): https://www.farmazavlekov.cz/
Dr. David Purdy, a UK-based researcher and soil health expert, shares his insights in this exclusive interview, recorded as part of his involvement in the Living Landscape conference in Prague (Živá krajina). Drawing from years of fieldwork, research, and advisory experience, he explores soil microbial communities and soil structure in relation to cultivation practices and cover crops.Dr. David Purdy, britský výzkumník a odborník na zdraví půdy, se v tomto exkluzivním rozhovoru, natočeném při příležitosti jeho účasti na konferenci Živá krajina v Praze, dělí o své poznatky. Na základě letité praxe v terénu, výzkumu a poradenské činnosti přibližuje význam půdních mikrobiálních společenstev a struktury půdy v souvislosti s osevními postupy a využitím krycích plodin.*** © Carboneg 2025 www.carboneg.com
Začínali od nuly. Nyní vlastní úspěšnou rodinnou Biofarmu Rašovice, kterou od začátku vystavěli na principu ekologie a vztahu k přírodě. Tomáš Borkovec se na farmě však potýkal s erozí a nedostatečným porostem pastvin, proto začal zavádět principy regenerativního hospodaření. Na 230 ha pastvin chová skot Charloais a ovce Vřesové.Jak dopadly rozbory nutričních hodnot masa po přechodu na regenerativní pastvu? Jaké další benefity pozoruje, díky regenerativní pastvě? A v čem vidí výhodu pro začínající mladé farmáře? I to se dozvíte v nové epizodě Půdcastu. Přejeme vám příjemný poslech.*** © Carboneg 2025 www.carboneg.com *** Více o Biofarmě Rašovice: https://www.biorasovice.cz/
//English below// Následující epizoda Půdcastu je v mnoha ohledech výjimečná. Nejen že za mikrofon nezvykle usedl Kevin Perujo Holland, projektový specialista Carboneg, ale především vás jistě potěší jeho vzácný zahraniční host. Je jím Dale Strickler - americký agronom, vědec, farmář a oceňovaný autor řady knih o regenerativním hospodaření, mj. také Manuálu regenerativního zemědělství, který letos vydalo nakladatelství Walden Press.
Když Dale v závěru léta zavítal do Česka, nemohli jsme si nechat ujít možnost ho vyzpovídat. Zajímaly nás jeho začátky i nejdůležitější zjištění sesbíraná za desítky let jeho bohaté praxe. Rozhovor zveřejňujeme v originálním anglickém znění. Pokud je pro vás angličtina španělská vesnice, využijte zapnutí automaticky generovaných titulků, kterou přehrávač Youtube umožňuje – stačí kliknout na nastavení titulků v patičce videa. Český přepis nejzajímavějších částí pak naleznete na blogu Carboneg (odkaz níže).
Přejeme vám příjemně strávenou hodinku a spoustu inspirace!
***
The following episode of The Půdcast is exceptional in many ways. Not only is Kevin Perujo Holland, Carboneg's Project Specialist, unusually behind the microphone, but most of all you will surely be delighted to hear from his rare international guest. - Dale Strickler is an American agronomist, scientist, farmer, and award-winning author of a number of books on regenerative farming, including bestsellers like The Complete Guide to Restoring Your Soil, or Managing Pasture: A Complete Guide to Building Healthy Pasture for Grass-Based Meat & Dairy Animals.
When Dale visited the Czech Republic at the end of the summer, we couldn't pass up the opportunity to interview him. We were interested in his beginnings and the most important findings gathered over decades of his rich experience. The interview is held in English, a Czech transcript of the most interesting parts can then be found on the Carboneg blog.
We wish you an inspiring hour with Dale and Kevin!
***
© Carboneg 2024
Pro další epizodu Půdcastu jsme tentokrát vyrazili za panem Františkem Jenčkem a jeho synem Alexandrem, kteří už jako několikátá generace hospodaří na rodinné farmě Fabio Agro v Holíně u Jičína. Věnují se zde zejména produkci rostlinných olejů, které mají pod značkou Fabio Produkt své pevné místo na českém trhu. Dnes Jenčkovi zaměstnávají přes 280 zaměstnanců a za více než 30 let hospodaření se postupně dostali až k obratu přes 4,7 miliardy korun. Nás však zajímal zejména styl jejich zemědělské produkce. I zde se totiž hospodaří regenerativně. Co je motivovalo k přechodu na regenerativní zemědělství? Na jak velké ploše s regenerativními principy začali a bylo to pro podnik investičně náročné? Jaké stroje dnes využívají? A v čem spatřují největší výhody i problémy regenerativního přístupu? To a mnohem víc prozradili Jenčkovi v rozhovoru s Václavem Kurelem. Přejeme vám příjemný poslech! *** © Carboneg 2024 www.carboneg.com *** Více o Fabio Agro a Fabio Produkt: www.fabioagro.cz, www.fabioprodukt.cz
Učení hrou. Tak by se dala vystihnout životní filosofie Dalibora Tomka, který se tak dostal až k regenerativnímu hospodaření. Zejména chovem ovcí se zabývá na 10 hektarech na Trutnovsku. Řada z vás už ho navíc jistě zná. Účastníci konference Živá krajina ho pravidelně potkávají v roli zasvěceného moderátora.
Proč vůbec a co v začátcích hospodaření zkoušel a nastudoval? Kolik ho tato životní zkušenost už stála a co z ní získal? Jak ho osobně zasáhl návrat vlků do horské krajiny, jaký na to má pohled a jak situaci řeší? I to se dozvíte ve 24. epizodě Půdcastu.
Přejeme vám příjemný poslech.
*** © Carboneg 2024 www.carboneg.com
Ve 23. epizodě Půdcastu jsme se vypravili do kanceláře Asociace soukromých zemědělců za jejím předsedou – panem Jaroslavem Šebkem.
Vedle práce pro ASZ se pan Šebek věnuje i své rodinné farmě. Hospodaří na 40 hektarech půdy v okolí Roudnice nad Labem, a dobře tak rozumí problémům a výzvám, kterým u nás soukromí zemědělci čelí.
Povídali jsme si s ním o českých sedlácích i o aktivitách ASZ.
"Regenerativní zemědělství má budoucnost. Dobrým znamením je i to, že tato změna přichází odspoda, tedy od samotných zemědělců, a ne odshora, od státu či úředníků. Na řadě našich členů je vidět, že to funguje," říká pan Šebek a dodává, že se jedná i o ekonomicky zajímavé téma, kterému chce dát ASZ svou podporu. "Nejen v Selské revue rádi sdílíme konkrétní příklady z praxe našich členů."
Inspirativní poslech vám přeje tým Carboneg.
*** © Carboneg 2024 www.carboneg.com
22. díl Půdcastu jsme natáčeli s panem Radoslavem Potůčkem, předsedou zemědělského podniku Sempra Litoměřice, kde pod jeho vedením regenerativně hospodaří na 100 % plochy.
Meziplodiny zde původně začali pěstovat na základě dotační výzvy, brzy ale přišli na to, že mají pro půdu velký význam. "Meziplodiny nejsou "nutné zlo"! Je potřeba k nim přistupovat jako k hlavní plodině," říká pan Potůček. "Udržet vodu v půdě je potřeba na každém metru," uvádí a dodává, že důvodem není jen fakt, že hospodaří ve srážkovém stínu.
Nejvíce nás zajímaly jeho zkušenosti s přechodem na regenerativní zemědělství, impulsy, které k němu vedly, ale ptali jsme se i konkrétněji: Které stroje a osivo využívá? Jaké má zkušnosti s terminací meziplodin? Jaké výhody či problémy v tomto přístupu spatřuje? To vše se dozvíte v aktuálním Půdcastu. © Carboneg 2024 www.carboneg.com www.sempra.cz/litomerice/
"Efektivní zemědělská produkce může jít ruku v ruce s krajinotvorbou a podporou biodiverzity," říká Erich Vodňanský ze Statku Vodňanský na Křivoklátsku. Zjistěte, co vše stojí za současným úspěchem oceňovaného rodinného hospodářství v 21. epizodě Půdcastu. Jak mu pomáhá ekonomické vzdělání? Co mu přináší dlouhodobé plánování? Jak využil finanční podporu, kterou získal od Carbonegu za jím sekvestrovaný uhlík? A jak vnímá lokální podmínky, buduje biopásy a začleňuje regenerativní praktiky? To jsou otázky, které zodpověděl Erich Vodňanský v rozhovoru s Václavem Kurelem. Bavila vás tato epizoda? Potkejte se s dnešním hostem i mnoha jeho předchůdci na konferenci Živá krajina! Dorazte 30. ledna 2024 osobně do Prahy nebo se připojte on-line. Více informací na www.konference-zivakrajina.cz Více informací o Statku Vodňanský: www.statekvodnansky.eu Půdcast je podcast o půdě z dílny Carboneg. © Carboneg 2023 www.carboneg.com
"To slovo "regenerativní" je podle mého názoru přívlastek nad přívlastky, protože přináší úplně nový pohled na zemědělství. Ne změnu technologií, ale pohled na fungování zemědělství v kontextu přírody," zauvažoval ještě před oficiálním začátkem nahrávání agronom Petr Sýs ze Statku Novotinky. A nám se jeho myšlenka líbila natolik, že jsme ji nemohli jen tak vystřihnout. Naopak, nechali jsme ji jako hezký úvod této jubilejní epizody.
Statek Novotinky na Vlašimsku obhospodařuje zhruba 735 hektarů orné půdy a 230 hektarů luk. Pan Sýs zde poprvé zasel řepku do strniště již před deseti lety, a – jak sám říká – protože to i přes řadu pochybností fungovalo, ba dokonce se dostavila i řada pozitivních vedlejších efektů, už u tohoto “rebelantství” vydržel.
"Věřím, že výhody regenerativního zemědělství jsou natolik přesvědčivé, že určité jeho prvky budou zavedeny ve všech podnicích," zaznívá mimo jiné ve 20. epizodě Půdcastu z úst Petra Sýse, který také odhaluje, v čem je mu regenerativní zemědělství blízké i do jaké míry se při svém hospodaření obejde bez minerálních hnojiv a pesticidů.
Přejeme vám ničím nerušený, inspirativní poslech a děkujeme, že nás posloucháte, sdílíte a podporujete. Společně to táhneme již neuvěřitelných dvacet epizod.🥂 Tak na další dvacítku!
© Carboneg 2023, www.carboneg.com
Rodinná Farma Markových v obci Únanov u Znojma navazuje na tradici několika generací. Pan Jiří Marek s rodinou aktuálně regenerativně obhospodařuje 400 hektarů, zabývá se pěstováním pestré škály plodin či chovem ovcí. Věnuje se též zpracování českého modrého máku. - Své za studena lisované oleje, stejně jako krmné směsi semen pro ptactvo, sám také prodává přímým odběratelům. Inspirací je pro nás však zejména ve svém odpovědném přístupu k půdě. Již celou dekádu ji totiž zpracovává jen minimálně. V posledních letech navíc zkouší metodu intercroppingu, tedy pěstování dvou či více plodin současně na jedné výměře. Proč a s jakými výsledky? I to se dozvíte v 19. epizodě Půdcastu, kde pana Marka vyzpovídal Václav Kurel z Carbonegu.
© Carboneg 2023, www.carboneg.com
Pro 18. epizodu Půdcastu jsme se opět vydali až na Slovensko. Nedaleko Malacek tam na dvou set hektarové farmě Ceval Agro hospodaří Štefan Valachovič. Před dvěma lety se začal věnovat regenerativnímu hospodaření, má odvahu zkoušet nové cesty, provádí pravidelné rozbory půdy a oživuje osevní postupy i svou půdu.
Pěstuje hlavně obiloviny jako žito, ječmen, oves a v letošní sezoně spolu s kolegy zaseli téměř vše no-till strojem. Nejen na to, jak je přechod na regenerativní zemědělství ekonomicky náročný, se ho ptal v našem podcastu o půdě zakladatel Carbonegu Václav Kurel.
© Carboneg 2023
Dream Farm na Žitném ostrově kousek od Bratislavy je takový splněný sen zakladatelů Michala Roháče a Elišky Galisové. Na malé farmě pěstují zeleninu prakticky bez použití rýče, sklízí třikrát do roka a ekonomicky se jim daří. Oba někdy žasnou, kolik dokáží vyprodukovat kvalitní a dobré stravy z tak malého místa. A kromě toho díky zvolenému přístupu pozorují návrat života do krajiny "v přímém přenosu". "Přál bych si, aby se z regenerativního zemědělství nestalo něco, co bude mít jen další nálepku, ale abychom ve skutečnosti dokázali přetvořit konvenční zemědělství v něco nového," říká mimo jiné Michal Roháč v sedmnácté epizodě Půdcastu o zelenině, plevelech i "no-dig" přístupu. Přejeme vám inspirativní poslech! Více informací o farmě Dream Farm - www.dreamfarm.sk/ © Carboneg 2023, www.carboneg.eu
V čem je specifické regenerativní hospodaření na území Prahy? To nás zajímalo v šestnácté epizodě Půdcastu. Václav Kurel tentokrát navštívil v Praze – Vinoři pana Petra Řebíčka, jednatele společnosti Vin Agro s.r.o. Na území Prahy hospodaří řadu let a rostlinnou výrobu se zde snaží brát odpovědně vůči okolní zástavbě i krajině. Zatímco budují nektarodárné biopásy, obnovují polní cesty či ovocné aleje, nezapomínají na komunikaci s místními obyvateli, která je klíčová pro těsné soužití. V loňském roce se navíc vydali na cestu regenerativního zemědělství. Vyzkoušeli služby přímého setí, zvažují nákup vlastní sečky a experimentují s meziplodinami. Jaké jsou jejich první zkušenosti, kdo jim na cestě ke změně nejvíc pomohl a co by udělali jinak? I to se dozvíte v nové epizodě Půdcastu - podcastu z dílny Carboneg.
© Carboneg 2023
„Každý zemědělec je spoluzodpovědný za stav celého ekosystému," říká v 15. epizodě Půdcastu Martin Kováč, vodohospodář a první náměstek ministra slovenského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. „Každý tím svým dílem - o velikosti pozemku, který spravuje."
I díky dlouholeté práci Martina Kováče nahlíží slovenské ministerstvo na svou strategii pro půdu opravdu komplexně. Neopomíná vodní, živinové i uhlíkové cykly, tedy provázané přírodní procesy, které přímo ovlivňují i naši kvalitu života. Půdu vnímá jako vodní banku krajiny, proto je nutné o ni pečovat a zasadit se o její zdraví. S tím pomáhají principy regenerativního zemědělství a koncept carbon farming.
A že na Slovensku není od slov daleko k činům, dokazuje fakt, že již nyní finišují vlastní progresivní standardy zhmotněné v nové metodice sběru a vyhodnocování dat o půdě, na jejichž základě pak bude fungovat ministerstvem připravovaný certifikační program. Ten bude zemědělce motivovat k tomu, aby hospodařili regenerativně. Aby byla výsledkem nejen udržitelnost hospodaření, ale i tohoto programu, plánují k jeho financování využít nejen veřejných, ale i soukromých zdrojů. Podobně, jako to již dnes děláme u nás v Carbonegu.
© Carboneg 2023, www.carboneg.com
Statek Dvořák ve Zlatníkách u Prahy každý den vyprodukuje 7000 vajec, z nichž značnou část tvoří vejde od slepic z volného chovu. Zajímalo nás, jaké jsou jeho výhody, jaká má úskalí, kolik stojí “chytré kurníky” i “šťastná vajíčka” a zda lze tento chov kombinovat i s chovem dalších zvířat.
Obnovená historie rodinného hospodaření rodiny Dvořákových se začala psát roku 1993, kdy rodina získala zpět zabavené pozemky. Pan Josef Dvořák s otcem se začali zabývat chovem nosnic a produkcí vajec. V roce 2017 si z Německa přivezli svůj první mobilní kurník a byli s tímto způsobem chovu natolik spokojení, že se pustili i do vlastní zakázkové výroby. V tuto chvíli provozují pět “off-grid” mobilních kurníků, které denně obsluhují a každých sedm dní je stěhují po louce. Slepice jsou tedy denně na čerstvé trávě a mají dostatek zdrojů cenných karotenoidů, vitaminů a nenasycených mastných kyselin, které se ukládají do vajec. Ty proto mají vyšší tržní i přidanou hodnotu. Více se dozvíte v rozhovoru Václava Kurela s panem Josefem Dvořákem.
© Carboneg 2023,
www.carboneg.eu
Arborista Lubor Křížek ze Sedlčanska má k přírodě celý život blízko. Založil neziskový projekt Daruj křídla a ve svém volném čase se zabývá rekonstrukcí hnízd ohrožených druhů ptáků. Věnuje se však také budování tůní a mokřadů, díky nimž lze zadržet potřebnou vodu v krajině. U své hájovny vybudoval rozsáhlou soustavu tůní a dnes pomáhá se stavbou podobných oáz klidu a života druhým. Jak sám říká, vybudovat malé tůně dnes není administrativní problém . Zemědělec nepřijde ani o dotace. Je jen nutné vyvinout úsilí a hlavně se domluvit s okolím. Ve 13. epizodě Půdcastu s námi Lubor Křížek sdílel své zkušenosti a odpovědi na otázky jako: • Proč je nutné efektivně pracovat s melioračními strouhami? • Jaké benefity přináší tůně zemědělcům? • A jakou nejjednodušší cestou se vydat, pokud máte zájem o podobné navrácení života do vysychající krajiny i na svém pozemku? Rozhovor již tradičně vedl Václav Kurel z Carbonegu. Doufáme, že vám poslech přinese inspiraci a řadu zajímavých odpovědí.
Web Lubora Křížka: www.darujkridla.cz.
© Carboneg 2023, www.carboneg.eu
Pro 12. epizodu Půdcastu jsme tentokrát vyrazili za panem Kalným na Statek Mitrov nedaleko Velkého Meziříčí. Pan Kalný na 500 hektarech regenerativně pase pětisethlavé stádo krav plemene Aberdeen-angus, prasata a drůbež. A svou zkušenost si nemůže vynachválit. Jak říká, přinesla mu nejen zvýšenou úživnost pastvin, ale i spokojená zvířata, kvalitnější půdu a maso s výbornou výživovou hodnotou, které zužitkovává v rodinné restauraci či prodejem ve vlastní kamenné prodejně v Brně a na e-shopu.
Jak s regenerativní pastvou v Mitrově začínali? Musí zvířata v průběhu roku přikrmovat? S jakými úskalími se museli vypořádat? A dává takové úsilí smysl také ekonomicky? Na to odpovídá Karel Kalný v rozhovoru s Václavem Kurelem v nejnovějším Půdcastu.
P.S.: Zajímá-li vás, jak vypadá hospodaření na Statku Mitrov, pusťte si tento díl podcastu na Youtube, kde jsme rozhovor obohatili o řadu prostřihů z místa: https://youtu.be/iqedQ5M4aVU
Do jedenácté epizody Půdcastu přijal naše pozvání pan Rostislav Mátl ze zemědělského podniku DVP Agro a.s. z Bratčic na Brněnsku. DVP Agro hospodaří na 1500 hektarech, z nichž několik stovek vede v regenerativním režimu. Již pár let proto upíná pan Mátl svou pozornost k meziplodinám a technologiím jako no-till a strip-till. Hojně experimentuje s nekonvenčními postupy, spolupracuje s univerzitou i osiváři a nebojí se veřejně sdílet své dobré i špatné zkušenosti. Co ho motivuje k odpovědnému přístupu k půdě? Jaké směsi meziplodin se mu osvědčily? Co by poradil zemědělcům, kteří teprve přemýšlejí o tom, zda začít s regenerativním zemědělstvím? A dává to všechno smysl i ekonomicky? Nechte se inspirovat zkušeností pana Mátla a DVP Agro, která je v českých podmínkách opravdu unikátní a bohatá.
© Carboneg 2022, www.carboneg.com
