Myšlenka propojení Severního moře s Černým je hodně stará. Zabýval se jí už panovník Karel Veliký v 8. století. Tento záměr se pak předával po staletí dál a zajímal se o něj i Karel IV. A právě na Šumavě, nedaleko dnes existující obce Strážný, měla vzniknout vodní nádrž, jako součást budované vodní cesty, která měla propojit dvě moře.

Komunistický režim po roce 1948 obrátil život Čechoslovákům naruby. Mnohé dostal do vězení, jiné zavraždil a tisíce lidí donutil k útěkům za hranice. S tím pomáhali převaděči. Komunisté tak začali psát příběhy Králů Šumavy, kteří byli strážci hranic loveni, jako zvěř. Někteří přežili, jiní byli zatčeni a uvězněni a někteří byli nemilosrdně zabiti.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Na Šumavě existuje místo, které se jmenuje Pohádka. Leží nedaleko Čachrova, uprostřed luk obehnaných lesy s nádhernými výhledy na šumavské vrcholy. Jenže události, které se zde v minulosti odehrávaly, žádnou pohádkou nebyly, spíše drsným hororem.

Na české straně Šumavy je pět jedinečných ledovcových jezer. Každé z nich je něčím výjimečné, ale jedno mají společné – přírodovědci je zkoumají už déle než 150 let a návštěvníci je milují. Jezera byla hojně navštěvována už v 19. století a například u Plešného jezera, na jihu Šumavy, byla vybudována chata nabízející ubytování a občerstvení.

Vodní dílo zvané Schwarzenberský kanál patří mezi mimořádné ukázky lidského umu. Přes 50 kilometrů dlouhý kanál, kterým se dopravovalo dříví do Vídně, byl projektován Josefem Rosenauerem. Tento geniální inženýr přitom neměl jednoduchý vstup do života, ale svou pílí a umem dokázal zlomit tehdejší těžký hendikep – byl nemanželským dítětem.

Původně to byla obyčejná hospodská rvačka, ale vyklubala se z toho největší propagandistická akce nacistů v tehdejším Československu. Neštěstí se odehrálo na Skelné nedaleko Prášil v noci ze 7. na 8. srpna roku 1938 a přišel při něm o život mladý příznivec nacistů. V jakou monstrózní akci ale přerostl jeho následný pohřeb, to děsí dodnes.

Farář byl v každé obci významnou a důležitou osobou. V těch Šumavských to platilo dvojnásob. Musel plnit nejen náboženské, ale také společenské a administrativní funkce. Vedl matriku, měl na starosti zpovědi, rozloučení se zemřelými, křtění novorozenců a spoustu dalších povinností.

Nostradamus, baba Vanga nebo kněžna Libuše – to jsou slavní jasnovidci, kteří ve svých proroctvích měli předpovědět nejrůznější světové události. Svého jasnovidce má i Šumava. Nepatří tedy mezi celosvětové věštecké celebrity, které jsem jmenoval před chvílí, ale na začátku 20. století předpověděl druhou světovou válku, mobilní telefony s videohovory a také vlastní smrt.

Prameny Vltavy patří mezi nejnavštěvovanější cíle v Národním parku Šumava. Návštěvníci sem láká především symbolický pramen naší národní řeky a také les, který je jedním z dochovaných šumavských pralesů. Turisticky atraktivní byly Prameny Vltavy už na konci 19. století. A před sto lety tu turisté postavili chatu, která zpočátku přinášela radost, ale následně lidské utrpení.

Postava světce, sv. Vintíře není pro milovníky Šumavy neznámá. Jeho odkaz se prolíná především oblastí Hartmanic, kde najdete Vintířovu stezku, kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě, s nádherným skleněným oltářem a na vrcholu hory Březník můžete navštívit kapli sv. Vintíře. Právě zde sv. Vintíř dožil svůj dlouhý život.

Vojenské jednotky se ukrývají asi na dvaceti místech v celých Čechách. Například na Hadím Vrchu u Blatné, v kopci Svidník u Černovic, v hoře Boubín na Šumavě a také v Královském kameni u šumavského Javorníku.

Historie Knížecích Plání začíná v roce 1792. Stálo zde jediné stavení - hájenka. Kníže Schwarzenberg svolení k založení větší dřevorubecké osady v tomto místě původně zvaném Schöne Ebene, tedy Krásná vyhlídka, dal o osm let později, v roce 1780. Nový domov tu našlo 48 rodin, které ale za poskytnutý pozemek museli tvrdě platit – doživotně.

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory najdeme kameny, které měly sloužit k přesnému určování letního slunovratu.

Pivní hrnec neboli Biertopf je zajímavý skalní útvar nedaleko Františkova u Kvildy. Zajímavé jsou i příběhy, které se k němu vážou. Ten nejdramatičtější se odehrál v květnu roku 1950, kdy nedaleko Pivního hrnce policisté postřelili jednoho z Králů Šumavy.

Gotický portál, Kamenná kráska, Poustevna, Perníková skála nebo Dračí tlama. To jsou některé názvy skalních útvarů, které jsou součástí nejstarší naučné stezky na Šumavě a druhé nejstarší naučné stezky v České republice Medvědí stezky.

Potoky a řeky přicházely ke svým názvům různě. Málokdy, možná nikdy se nestalo, že by jméno potoku dal mlýn. Jeden takový potok na Šumavě existuje – jmenuje se Sloní.

Město Kašperské Hory se může chlubit nejen bohatou historií, královským hradem Kašperk, ale také třemi kostely. Ty doplňuje hned několik kaplí. Jednou z těch nejzajímavějších je kaple Zmrtvýchvstání Páně, ve které vyvěrá pramen průzračné vody. Od 17. století sloužila poutníkům i horníkům, poslední desítky let je však jen ruinou.

Šumava před více než 150 lety byla ještě těžko dostupným, divokým pohořím. Nedalo se tak očekávat, že by zde docházelo k nějakému velkému rozvoji průmyslu, a s tím spojeného přílivu lidí. Ale i tak na Šumavě fungovaly sklárny, pily, malé manufaktury, ale také velké podniky. Jednou z těch největších továren byla papírna Gustavstahl v Hamrech nedaleko Nýrska.

V noci z 8. na 9. května v roce 1950 zanikla stará Šumava. Právě v tu noc příslušníci sboru národní bezpečnosti a vojáci, postřelili jednoho z tzv. Králů Šumavy Kiliana Nowotného. Následně zničili život jedné rodiny z osady Torfstich nedaleko Horské Kvildy.