Poslední etapa před Kennedy Meadows znamená definitivní loučení se se 700 mílovým pouštním úsekem. Všechno co jsem doteď znala, se brzy úplně změní.
Kromě některých přátel jsem zatím poztrácela taky dost... tuku, jak překvapeně zjišťuju. Nabrala jsem ale rychlost a to se před vstupem do pohoří Sierra Nevada počítá.
Příjemný poslech a jestli mě chcete trochu podpořit, pomůže, když můj podcast budete sdílet s přáteli nebo se přihlásíte k předplatnému na herohero. Dostanete za to bonusový obsah a mě tím pozvete na virtuální kafe. Díky!
Přícházíme do Tehachapi, kde si užíváme rozmarný městský život a pak nás čeká další náročná etapa. Tak náročná, že ji jeden z nás není schopný dokončit. V tu chvíli moje růžové brýle dost tmavnou.
Ale je tu i jeden extra dojemný moment, a to chůze kolem Highway 58. Ne, nečekala jsem, že mě rozbrečí dálnice, ale stalo se.
Příjemný poslech a jestli mě chcete trochu podpořit, pomůže, když můj podcast budete sdílet s přáteli nebo se přihlásíte k předplatnému na herohero. Dostanete za to bonusový obsah a mě tím pozvete na virtuální kafe. Díky!
Slavím 500 mil na trailu a přede mnou je legendární a zároveň obávaný úsek vedoucí Mohavskou pouští. Krajinou, kde slunce neúprosně praží, kde není žádná voda ani stín. Existuje jen jeden způsob, jak se spalujícímu vedru vyhnout. Noční pochod.
Bonusový materiál v podobě "fotorománu" ke zveřejněným epizodám je už teď na mém herohero. Odběrem jako byste mě zvali na virtuální kafe. Díky!
Načínám druhý měsíc dobrodružství na Pacifické hřebenovce a v poušti už se cítím jako doma, já si ji snad i oblíbila? Každý den je jiná a tentokrát se nejvíc podobá krajině z Marsu nebo ... ze Star Treku!
Pouštím si lidi víc k tělu a přináší mi to hodně srandy, ale taky nečekané emoce.
Nový díl a bonusový materiál ke všem epizodám je už teď na mém herohero. Odběrem jako byste mě zvali na virtuální kafe. Díky!
Trail mě tentokrát zavede do města Wrightwood i na horu Mount Baden-Powel. A dá mi příležitost konečně trochu víc poznat některé lidi. Být či nebýt nadále sólo hikerem, to je, oč tu běží.
Další míle na vysněném PCT mi přinášejí mnohá zábavná setkání. Se zvířátky, ostatními hikery i náhodnými místními obyvateli. Všechno se zdá být doslova zalité sluncem, minimálně do té doby, než přijde jedna velká nespravedlnost.
Když si pomalu začínám myslet, že kromě vedra a větru se na PCT není čeho bát, vyvede mě z omylu setkání s místní syčíčí faunou. I to se mi ale rozdýchává snáz, než nekončíčí problémy s nefungujícím mobilem, které mě ve městě Big Bear přivedou k slzám vzteku a frustrace.
Hero hero: https://herohero.co/pacifickahrebenovkastoryofmyhike
Z městečka Idyllwild už odcházím jako sólo hiker a čeká mě první opravdu velká výzva. Výstup na druhou nejvyšší horu Jižní Kalifornie - Mount San Jacinto (3302 m n.m.). A to ještě netuším, že poušť se taky chystá pořádně otestovat mé síly.
Z rozpálené pouště, na které rostou kaktusy a panuje úmorné vedro až do 2000 m.n.m, kde člověk ráno lituje, že nemá rukavice.
To je cesta z westernového Julian do Idyllwild, horského městečka na úpatí hory Mount San Jacinto.
https://herohero.co/pacifickahrebenovkastoryofmyhike
IG: @zijucestovanim.cz
O tom, jaké to je, přiletět poprvé do USA a nemít v plánu nic menšího, než se vydat na půlroční cestu po Pacifické hřebenovce. Bez pořádné znalosti jazyka a s jen mlhavou představou, do čeho se to vlastně pouštíte.
https://herohero.co/pacifickahrebenovkastoryofmyhike
IG: @zijucestovanim.cz