Záznam divadelních Site-specific představení v rámci oslav 130. výročí narození architekta Bohuslava Fuchse, které se konaly 26.-27.4.2025 na Tesařově vile, Masné burze a Městských lázních v Zábrdovicích v Brně ve spolupráci Open House Brno a Městského divadla Brno.
Scénář: Boris Hála
Režie: Stanislav Slovák
Účinkující: Martin Mihál, Evelína Studénková, Karolína Šildová a Kryštof Helbich
Zpracování podcastu: Barbora Fischerová
Živé vystoupení a podcast vznikly za finanční podpory Magistrátu města Brna pod záštitou primátorky JUDr. Markéty Vaňkové.
Navštivte v autentickém podcastu s Josefem Vaisharem a Šárkou Bahounkovou brněnský Velodrom, nejstarší dosud fungující stavbu svého druhu na světě. příprava: Barbora Kroutilíková scénář: Barbora Kroutilíková a Šárka Bahounková dramaturgie a odborná rešerše: Šárka Bahounková
Zajímá vás, jak se bydlí brněnským seniorům ve sdílených bytech a jak jei městský projekt Sdíleného bydlení úspěšný? V autentickém i podcastu na tyto otázky odpoví vedoucí této sociální služby a její dlouholetá klientka. scénář a příprava: Barbora Kroutilíková dramaturgie: Šárka Bahounková odborná rešerše: Jolana Mandíková
Vlněna představuje třetí byznys park developerské společnosti CTP v Brně, navazující na úspěšné projekty Spielberk a Ponávka. Areál vznikl na místě bývalé stejnojmenné textilní továrny, jejíž původní budovy musely být kvůli havarijnímu stavu demolovány. Na jejich místě vyrostla moderní multifunkční čtvrť, která přirozeně propojuje pracovní i osobní život obyvatel Brna.
Vlněna se skládá z několika samostatně stojících budov a její součástí je také zrekonstruovaný neorenesanční Bochnerův palác. Hlavní architektonickou koncepci areálu vytvořil tým Studia acht pod vedením Václava Hlaváčka a Bena Hoeka. Vnitřní nádvoří je koncipováno jako rozsáhlá zelená střecha s trávníky, květinovými záhony a vzrostlými stromy podle návrhu krajinářského architekta Lodewijka Baljona. Projekt získal v roce 2020 ocenění Zelená střecha roku v kategorii Veřejná zelená střecha.
Na Vlněně pracuje přibližně 3 500 lidí. V roce 2021 zde vzniklo moderní coworkingové centrum Clubco, které v roce 2025 prošlo rozšířením o dalších 2 000 m² nové plochy v zelených tónech a otevřením profesionálního Clubco & Detail Podcast studia. Budova I, která se stala dominantou celého areálu, byla dokončena v roce 2025. Tato 61 metrů vysoká stavba patří mezi nejmodernější kancelářské budovy ve střední Evropě.
Autentický podcast s architektem Zdeňkem Sendlerem o současné podobě známého královopolského parku, který nedávno prošel rekonstrukcí dle návrhu Ateliéru zahradní a krajinářské architektury.scénář a příprava: Barbora Kroutilíková dramaturgie: Šárka Bahounková odborná rešerše: Jolana Mandíková
Nejvyšší brněnská rozhledna vybudovaná roku 2020 na úbočí vrchu Holedná, kterou vám v podcastu blíže představí její architekt Tomáš Jurák a statik Jaromír Šmerda.
Příprava a scénář: Barbora Kroutilíková
Odborná rešerše: Šárka Bahounková
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Komentář k výstavě Téma: Inkluze a přístupnost.
Připravila: Šárka Bahounková Namluvila: Barbora Kroutilíková
Pořízeno za finanční podpory Statutárního města Brna z programu Kreativní Brno.
Parkovací dům v sousedství brněnského výstaviště byl součástí velkorysé přestavby veletržního areálu na přelomu milénia, která kromě Expoparkingu zahrnovala propojení hal krytými spojovacími chodbami (pasarely), rekonstrukci pavilonu G a výstavbu nových moderních pavilonů V, F a P, veletržní hotel (původně Holiday Inn, dnes Quality Hotel Brno) a nový vstup G2.
Jednotlivé výškové úrovně v objektu jsou proti sobě posunuté o polovinu výšky patra. Díky této koncepci se autorům podařilo výrazně zkrátit délku stoupacích nájezdových ramp.
Propojení historické části pavilonu G s ulicí Hlinky lávkou bylo realizováno v roce 2007. Vstup G2 navrhoval stejný architektonický tým architektů, který v roce 1996 obdržel Grand Prix Obce architektů v kategorii rekonstrukce za celkovou přestavbu a modernizaci pavilonu G. Koncepce vstupu využívá výškového rozdílu mezi úrovní ulice Hlinky a výstaviště. Z úrovně ulice se tak návštěvník dostane přímo do prvního patra budovy, kde jsou umístěné pokladny. Jednalo se původně o malou "reklamní" věž Obchodně živnostenského pavilonu z roku 1928. ten tvoři dominantu hlavní osy vedoucí od hlavního vstupu podél ulice Hlinky na západ.
Systém krytých nadzemních chodeb nazývaných pasarely, který propojil pavilony A-B-C-D-E do jednoho komplexu, byl na brněnském výstavišti vybudovaný v letech 1992-1998. Vlastní výstavbě pasarelů předcházela intenzivní debata se zástupci památkové péči o přípustnosti a podobě takového řešení. Návrh manželů Velehradských byl nakonec vybrán pro svou nespornou výtvarnou kvalitu, kterou pasarely areál výstaviště obohatily.
Východní průčelí pavilonu V postaveného v roce 2000 je stavebně připravené na propojení pasarelem s pavilonem A. Od jeho realizace však bylo nakonec upuštěno. Pasarel mezi pavilonem B a VIDA! centrem (dříve pavilon D) už není využívaný.
Tento kostel se nachází v brněnské městské části Brno-Královo Pole v Božetěchově ulici. Jeho zakládací listina je datována k 13. srpnu roku 1375. Stavba kostela i kláštera probíhala zhruba do roku 1387. Původně gotický kostel byl v 2. polovině 18. století přestavěn do barokní podoby.
Podobně jako ostatní brněnské kostely, i kostel Nejsvětější Trojice s klášterem byl v průběhu let, zejména ve válkách,
mnohokrát i vážně poškozen. Na kůru kostela se dodnes nachází dosluhující tří manuálové, pneumaticky ovládané varhany. V audio prohlídce se zájemce seznámí s funkcí varhan, s vlivem různých tvarů a materiálů píšťal na barvu zvuku. Současné pneumatické varhany pochází z roku 1950. Bohužel vznikaly v těžké době, a tak na jejich
stavbu byly přes veškeré snahy realizačního týmu použity nekvalitní materiály odpovídající tehdejším možnostem. Některé rejstříkové řady byly tehdy použity ze starých varhan a některé dokonce nebyly podle navržené dispozice instalovány vůbec.
Pro dokreslení situace uveďme, že celý hrací stůl musel být po čtyřiceti letech kompletně vyměněn. Odborné posudky dispozice z hlediska akustiky shledávají základní problém v tom, že varhanní skříň je příliš hluboká a není uzavřená (v zadní části varhan je zvuk pohlcován stěnou). Z tohoto důvodu se zvuk z varhan špatně šíří a z celkového akustického dojmu se tak někdy bohužel vytrácí ostrost a jas.
Brněnské výstaviště vzniklo v roce 1928 pro Výstavu soudobé kultury. Město Brno se ve dvacátých letech dynamicky rozvíjelo a výstavba nového moderního výstaviště byla jedním z vrcholů jeho tehdejší stavební produkce a kultury. Progresivní moderní architektuře nového stálého výstavního areálu se dostalo všeobecného pozitivního přijetí, v odborných kruzích i u široké veřejnosti. Dvě nejvýznamnější výstavní haly z tohoto období, Obchodně-průmyslový palác se vstupní rotundou (dnes pavilon A) navržený Josefem Kalousem a pavilon Brněnských vzorkových trhů s prosklenou vyhlídkovou věží (dnes pavilon G) architekta Bohumíra Čermáka slouží pro pořádání výstav a veletrhů dodnes. Kromě výstavních hal byly součástí výstaviště i další stavby, z nichž stojí za zmínku především funkcionalistické kino s kavárnou, sloužící také jako divadlo, které pro Výstavu soudobé kultury navrhl Emil Králík. V duchu dobového zájmu o otázky bydlení byly na výstavišti jako exponát prezentovaný také vzorový rodinný dům (Oldřich Starý) a vzorový nájemní dům Svazu československého díla (Josef Havlíček). Jako vzorový dům obchodníka s uměním byl navržený i pavilon Uměleckoprůmyslové školy, jehož autorem byl Pavel Janák. Šťastným řízením osudu uniklo výstaviště vážnějšímu poškození během druhé světové války a řada těchto původních pavilonů a budov se zachovala dodnes.
Brněnská hvězdárna byla otevřena 16. října 1954. Tehdy měla podobu dvou sedmimetrových kopulí s dalekohledy určenými k pozorování noční oblohy a slunce.
K první větší proměně došlo v roce 1959, kdy byla dostavěna budova s přednáškovým sálem, pozorovatelnou a projekčním planetáriem. Spojením hvězdárny a planetária došlo k vytvoření unikátní kombinace velmi specifických astronomických zařízení, která není ve světě příliš běžná. Zájem o astronomické pořady stále narůstal, proto bylo na začátku osmdesátých let 20. století rozhodnuto o rozšíření budovy, jejíž hlavní částí se stal sál velkého planetária. Budovu navrhl architekt Martin Rudiš z kanceláře Rudiš-Rudiš architekti. Budova byla vyhlášena jednou z pěti Staveb roku 2012 a nominována na Mies van der Rohe Awards 2013.