Z čínské pětiletky se nás týká víc, než si myslíme. V 51. Odemčenu Miroslav Zámečník s Míšou Filipovou rozebírají, co může další plánování v Pekingu znamenat pro Evropu i Česko. Tedy od technologií přes obchod až po politiku.

Co v epizodě probereme srozumitelně a bez ideologie:

- Kde už je Čína globálním lídrem (EV, baterie, soláry) a kde stále zaostává (proudové motory a civilní letadla, špičkové čipy a EUV, precizní obráběcí stroje, biotechnologie/farma, vyspělé materiály).

- Jak funguje „síla soustředění“. Tedy masivní státní podpora, která v některých sektorech vytvořila přebytečné kapacity, deflační tlak a tlak na export.

- Proč má země zároveň vysokou nezaměstnanost mladých a realitní bublinu . A jak to brzdí domácí spotřebu, kterou Čína potřebuje zvednout.

- Co čekat od další pětiletky: víc autonomie v technologiích, víc peněz do AI a robotizace, pokračování průmyslové politiky „víc téhož“.

- Jak by měl reagovat Západ (a Česko): jasná pravidla proti dumpingu, chytré clo/antisubvence, důraz na lokální výrobu v citlivých řetězcích, de-risking místo decouplingu a důsledná obrana férové soutěže.

- Kde jsou příležitosti pro nás: specializace v precizním strojírenství, polovodičové vybavení, materiály, energetická infrastruktura, a hlavně schopnost „dodat kvalitu“ tam, kde Čína stále dohání.

Padnou i praktické otázky. Tedy například jak chránit evropský trh, aniž by se rozbil? Co z čínské průmyslové politiky využít (a co rozhodně ne)? Jak si včas pohlídat strategické obory a zároveň nezabít konkurenci?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Dotace nejsou sprosté slovo, ale ani univerzální lék. V jubilejním Odemčenu #50 se s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se podíváme střízlivě na to, co dotace jsou, kde dávají smysl a kde už spíš škodí. Projdeme typy (investiční vs. provozní), proč jich u nás máme tolik a proč se „čerpání“ často zaměňuje za skutečný přínos.

Bez ornamentů pojmenujeme hlavní potíže:

– Rozdrobenost programů a obří administrativa, která zvýhodňuje zkušené „žadatele“, ne nejlepší projekty.

– Dotační závislost: když polovinu investice platí erár, firmy si netvoří rezervy a čekají na další kolo.

– Křivení soutěže a majetková nerovnost, když výběrové dotace posilují jen část trhu.

– Vysoké náklady příležitosti: kdyby část podpory běžela jako revolvingové nástroje, dnes by se v ekonomice otáčely stovky miliard.

Co doporučujeme místo plošného rozdávání:

– V příští evropské sedmiletce omezit investiční dotace podnikům a přepnout na finanční nástroje: zvýhodněné úvěry, záruky, venture/venture-debt a fond-fondů. Peníze se vracejí a mohou podpořit více projektů.

– Více „ex-post“ podpory: podmíněné granty po úspěchu (izraelský model), ne předem.

– Jednoduché a předvídatelné daně pro inovace: jistější R&D superodpočet, srozumitelný patent box, jasná metodika, aby se firmy nebály kontrol.

– Chytré veřejné zakázky a sandboxy: menší losy, předkomerční nákupy, rychlý most z pilotu do rutiny.

– Cílená pomoc tam, kde je veřejný zájem a trh to sám neudělá (např. infrastruktura), ne „pocukrovat“ všechny stejně.

Mluvíme konkrétně. Tedy proč jsme místo dálnic stavěli rozhledny, jak fungují podmíněné granty, co umí záruky NRB a jak přesměrovat podporu tak, aby zrychlila produktivitu, ne excelové tabulky.

Méně dotací z principu, více nástrojů, které vracejí peníze do oběhu a zvyšují efektivitu. Kdo platí, kdy a co za to dostaneme, tohle si v Odemčenu #50 řekneme nahlas.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Start-upy nejsou móda, ale chybějící motor růstu. V Odemčeno #49 řešíme, proč Česko i přes vysoké úspory domácností a investice firem roste pomalu. A jak omladit strukturu ekonomiky, aby vznikalo víc inovativních firem a víc z nich zůstávalo doma.

Podíváme se na to, co brzdí ekosystém a jak to napravit. ESOP tak, aby motivoval a neředil kontrolu (zvláštní podíly bez hlasovacích práv + „no tax before cash“). Jasná definice start-upu a právní rámec, který se dá reálně použít. Sandboxy s koučinkem regulátora místo papírových slepých uliček. One-stop-shop po francouzsku, víceletá podpora „mladých inovativních společností“ po finsku a podmíněné granty, které se při úspěchu vrací po vzoru Izraele.

Řešíme i peníze. Jak zapojit penzijní a další dlouhé úspory do fondů rizikového kapitálu přes model fond-of-funds. Jak přestat trestat neúspěch a hodnotit portfolia, ne jednotlivé střely. Co změnit u OSVČ, aby due diligence neodradilo investory. Proč dává smysl speciální víza pro technologické týmy a zároveň větší důraz na matematiku, přírodní vědy a informatiku už od základní školy.

Přidáme fakta pro orientaci. V Česku působí zhruba dva tisíce start-upů, tedy kolem 167 na milion obyvatel. Estonsko je na zhruba pětinásobku, evropský průměr je výš než my, USA ještě výš. Nejde o závist. Jde o recept, jak to dohledat: méně formulářů, víc kapitálu a jasných pravidel. A hlavně, kupovat výsledky, ne litry inkoustu.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Zdravotnictví není černá díra ani perpetuum mobile. V Odemčenu #48 Miroslav Zámečník se svými hosty, jimiž jsou tentokrát Jan Rafaj (Svaz průmyslu) a Tomáš Kolář (Linet) vysvětluje, proč do systému, který stojí přes 500 mld. ročně, musí víc promluvit ti, kdo ho z většiny financují, a proč má smysl „kupovat zdraví, ne výkony“.

Bez ideologie pojmenujeme, kde se láme efektivita a dostupnost:

- Silnější primární péče a prevence ve firmách

- Chytřejší organizace akutní lůžkové péče (centralizace, koordinace, stárnutí populace)

- Důstojná následná a domácí péče se stabilním víceletým financováním (klidně i PPP)

- Rychlejší a férový přístup k lékům s hodnocením přínosu

- A hlavně digitální páteř a data, bez nich se systém řídit nedá.

Mluvíme i o správě pojišťoven a motivacích. 70 % příjmů jde z mezd a odvodů, 30 % ze státní kapsy. Náklady rostou 8–10 % ročně, mzdy a HDP pomaleji. Jednorázově přidané miliardy nic samy nezmění, pokud nepřijde evoluce procesů. Máme 10–15 let, než demografie nápor násobně zesílí, tím víc potřebujeme měřit, porovnávat a průběžně ladit.

Přinášíme i konkrétní inspirace z praxe:

- Jak v Británii fungují balíčky domácí péče (od lůžek po respirátory)

- Co mohou udělat nemocnice i soukromí hráči hned teď

- A kde má stát nastavit pravidla tak, aby se vyplatilo předcházet nemocem, nejen proplácet výkony.

Méně kouzel, víc čísel a jasná otázka u každé změny. Kdo to zaplatí, kdy a co za to dostaneme? To se dozvíte jedině u nás!

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ceny potravin nejsou spiknutí ani osud. V Odemčenu číslo 47. Mirek s Míšou rozebírají, co skutečně zdražuje potraviny a co s tím. Srovnáme Česko s Polskem (cenově jsme si dnes velmi blízko) a ukážeme, proč debata často míří vedle.

Bez ideologie projdeme mýty i „zkratky“:

- Proč nula na DPH nezlevní jídlo těm, kteří to nejvíc potřebují a stojí desítky miliard

- Co ve skutečnosti znamená „potravinová soběstačnost“ (vyšší ceny, nižší bezpečnost)

- Jak do cen promlouvají světové komodity, energie a poptávka v USA/Číně

- I to, proč evropské dovozní limity drží některé položky nahoře.

A hlavně řešení! Adresná pomoc místo plošných slev (neúplné rodiny s dětmi, nízkopříjmoví senioři), chytřejší daně a bonusy namísto drahých všeobecných opatření a férová podpora farmářům. Tedy platit krajinu a pestrost. Ne jen na dominantní hektarové dotace, odstupňované podle velikosti podniku.

Méně kouzel, víc čísel a jednoduchá otázka. Kdo to zaplatí a kdy?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Volby nejsou soutěž pohlednicových slibů. Miroslav Zámečník a Michala Filipová odhalují, co dnešní programy opravdu znamenají pro ekonomiku i vaši peněženku.

Ale také to, proč kampaně „zinfantilněly“, jak jsme rezignovali na debaty o zdravotnictví a důchodech a proč místo reforem řešíme jen rychlé dávky a valorizace. V novém Odemčenu vysvětlujeme, co dává u daní smysl (míň danit práci, jednodušší DPH), co jsou líbivé slepé uličky (nula na potraviny, která stojí všechny) a proč dluh není zadarmo: Česko si půjčuje dráž než eurozóna, a i tak se tváříme, že to nic neznamená.

Projdeme oblíbené předvolební „zkratky“ jako jsou cenové stropy energií, dotované hypotéky, státního developera či potravinovou soběstačnost a bez emocí vám ukážeme jejich reálné náklady a vedlejší efekty. A taky to, proč „nejdu volit“ není protest, ale tichá podpora horšího výsledku.

Tahle epizoda je pozvánka k dospělé politice. To znamená méně kouzel, víc čísel, a především otázka u každého slibu, kdo to zaplatí a kdy.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Evropa tlačí na elektromobilitu, ale trh uhýbá a průmysl hledá kyslík. Co se skutečně odehrálo na jednání zástupců automobilek s předsedkyní EK 12. září a jaké korekce kurzu jsou realistické, pokud nechceme jen předat trh Číně? Miroslav Zámečník to probírá s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Zdeňkem Petzlem (výkonný ředitel AutoSAP).

Co se v epizodě dozvíte:

• Jaké závěry a sliby padly k revizi CO₂ norem a k roku 2035 a jaké manévrovací okno vůbec existuje.

• Proč aktuální přepočty u plug-in hybridů uměle vytlačují technologii z trhu – a komu tím Evropa nahrává.

• Regulace vs. realita: povinných 25 % BEV vs. zhruba 15 % skutečných prodejů, tři čtvrtiny registrací tvoří firemní flotily a co to dělá s residual value a leasingem.

• Jak hrají roli Čína, cla, servisní síť, záruky a proč „levná elektromobilita vyrobená v EU“ naráží na náklady vstupů.

• Co znamená technologická neutralita v praxi a proč se bez ní rozumná dekarbonizace neobejde.

• Co může udělat Česko hned: nastavení podmínek pro investice a retooling, gigafactory, přetahování výroby ze západu, rychlá koalice států v Radě EU a regionální spolupráce V4+.

Poctivá, debata bez sloganů o tom, co můžeme v příštích 12–24 měsících ztratit, ale i získat.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má Česko jednu z nejvyšších měr úspor v EU, ale důvěru střadatelů podkopáváme retroaktivními zásahy? Co udělaly poslední změny se stavebním spořením, proč dnes sektor hlásí „uvěrovanost“ okolo 130 % (úvěrů je víc než vkladů) a jak tenhle tradiční produkt modernizovat místo „vypínat“?

Ve 44. epizodě Odemčeno si Miroslav Zámečník povídá s Liborem Vošickým (prezident Asociace českých stavebních spořitelen, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny) a Patrikem Nacherem (poslanec hnutí ANO a místopředseda hospodářského výboru). Probíráme, co se v tomhle volebním období stalo se státní podporou, proč je důvěra klíčová a jak vrátit smysl spoření i investicím tak, aby peníze pracovali pro českou ekonomiku.

Co se v epizodě dozvíte:

– Co s trhem udělaly retroaktivní změny u běžících smluv a proč to ničí důvěru

– Proč roste poptávka po úvěrech ze stavebka, zatímco vklady klesají, a jak vrátit systém do rovnováhy

– Jak dát stavebnímu spoření „2. dech“: vyšší podpora pro mladé do 35 let, širší účel (např. vzdělávání), úvěr na družstevní podíl

– Jak sladit produkty přes životní cyklus: spoření na vzdělání → bydlení → penze (kombinace spoření a investování)

– Co si vzít z Polska (PPK, defaultní „life-cycle“ fondy, domácí kapitálový trh) a proč Česko potřebuje recyklovat úspory doma, ne je vyvážet na zahraniční burzy

– Proč má stát podporovat spoření nejen penězi, ale hlavně stabilními pravidly bez (byť nepřímé) retroaktivity

Tohle je epizoda o vizi, předvídatelnosti a chytrém propojení úspor s investicemi do bydlení, vzdělání i kapitálového trhu. Když víme, co chceme za 5–10 let, můžeme tomu přizpůsobit produkty i politiku, a přestat prošustrovávat potenciál českých střadatelů.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má letos Evropa skokově víc registrovaných elektromobilů, zatímco benzín a nafta ztrácí? Kdo si drží zisky a marže, a kdo bojuje o přežití v cenové válce s Čínou? A jak se do téhle mapy promítá Škoda Auto, od modelového mixu po návratnost kapitálu?

Ve 43. epizodě Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová dívají na auta jako byznys. Řešíme tržby a ziskovost velkých hráčů (VW zhruba 357 mld. USD tržeb, Toyota nejvyšší absolutní zisk), extrémy provozních marží (Ferrari zhruba 29 %), ale i to, proč má Tesla solidní marži a přesto nízké ROCE. Probereme, co znamená evropský obrat k BEV a hybridům (BEV cca 15,6 % prodejů za 7 měsíců; diesel už jen zhruba 9,5 %; hybridy zhruba 2,25 mil. kusů, včetně mild hybridů), kde Čína reálně stojí v Evropě (podíl zhruba 5,1 % dnes, odhady zhruba 12 % do 2030) a proč je klíčová servisní síť a důvěra ve značku.

Zastavíme se i u baterií: závislost na Asii, nákladový dopad a co by znamenala „evropská“ výroba. A samozřejmě Škoda: silné měsíce v evropské top 3, meziroční růst, posun portfolia k elektromobilům a lekce z Číny i Indie o tom, jak trefit cenu, vkus a marži.

Co si z epizody odnesete:

– Kdo skutečně vydělává v globálním autoprůmyslu a proč

– Jak se proměňuje evropský mix pohonů a co to udělá s dodavateli a zaměstnaností

– Reálný dopad čínské konkurence v EU vs. mimo EU

– Proč je Škoda momentálně „case study“ dobře nastavené nabídky a nákladů

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Proč Česko zvládá platit kartou v bezobslužném obchodě na vesnici, ale u státu pořád narážíme na formuláře a fronty? A jak moc s námi pohnul covid, BankID a veřejno-soukromé partnerství, díky kterému se digitální služby staly masovou realitou?

Ve 42. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Pavlem Kolářem (garant digitální agendy a finanční bezpečnosti v ČBA) a Markem Růžičkou (CEO BankID). Probíráme, kde stojíme v evropském srovnání, co šlo rychle díky bankám a proč státní digitalizace často vázne. Řeč je i o tom, co přinese evropská „peněženka“ digitální identity a jak z ní vytěžit nové služby a byznys modely.

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak BankID během covidu zrychlilo nástup e-služeb (datové schránky, sčítání lidu, rezervace na očkování) a proč dnes mluvíme o 6,5 mil. vydaných identit a 5 mil. uživatelů

– Proč banky dávají státu identitu zdarma a vydělávají až v soukromém sektoru (onboarding, zaručený digitální podpis, ověřování věku)

– Kde digitalizace táhne: MPSV „Jenda“, zdravotní pojišťovny, bezobslužné prodejny na venkově (už zhruba 150) – a kde naopak zaostává energetika

– Co je evropská peněženka digitální identity (eIDAS 2.0), proč má být v celé EU nasazená nejpozději do prosince 2026 a jaké služby může propojit napříč státy

– Proč je klíčová spolupráce státu a bank (od základních registrů po pomoc uprchlíkům z Ukrajiny) a jakou roli hraje důvěra, uživatelská jednoduchost a kyberbezpečnost

– Co obnáší „digitální ústava“ (právo na e-služby), proč se její plnění posouvalo a co musí přijít, aby se Česko posunulo z průměru v DESI

Digitální Česko nevznikne překlápěním papíru do PDF, ale chytrým propojením identit, dat a procesů, kde stát i firmy táhnou za jeden provaz. Tohle je epizoda o tom, co už funguje, co brzdí a co může během pár let změnit hru.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má „paliativní“ v Česku stále nálepku „terminální“, když ve skutečnosti jde o přístup, který zlepšuje kvalitu života často celé roky? Jak je paliativní péče dostupná napříč kraji, kdo ji platí a proč je klíčová otevřená komunikace s pacientem i rodinou?

Ve 41. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Monikou Markovou, předsedkyní Fóra mobilních hospiců a ředitelkou mobilního hospice v Litoměřicích. Mluvíme o kontinuu kurativní a paliativní léčby, o tom, jak fungují nemocniční konziliární týmy (v úhradové vyhlášce od roku 2022), jak vypadá domácí hospic „v terénu“ a proč Česká republika potřebuje lepší síť služeb i méně bariér v úhradách.

Co se v epizodě dozvíte:

– Co paliativní péče opravdu je a proč nezačíná až „na konci“

– Jaká je doporučená kapacita (orientačně jeden hospic a tým na 100 tisíc obyvatel) a kde jsou dnes „bílá místa“

– Proč některé kraje (např. Vysočina) zvládají pokrytí lépe a kde chybí atestovaní lékaři či smlouvy s pojišťovnami

– Jak prakticky vypadá domácí paliativní péče: plánování scénářů, 24/7 dostupnost, spolupráce rodiny a týmu

– Jak se paliativa financuje (vícezdrojově) a kde naráží na zbytečné regulace

– Proč je zásadní dříve vyslovené přání a plán péče – a jak chrání vůli pacienta i rodiny

– Co si vzít z dánské praxe a proč má smysl propojovat nemocnice, hospice a terénní služby

Paliativní péče není rezignace. Je to promyšlená, multidisciplinární práce s příznaky, hodnotami a přáními – v nemocnici, v hospici i doma. Tohle je epizoda o dostupnosti, kvalitě i ekonomice péče, která se týká každého z nás.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč jsou některé regiony v Česku dlouhodobě v útlumu, i když peníze nechybí? A proč je pro obce často jednodušší stavět rozhledny než dobře fungující školu nebo čistírnu?

Ve 40. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Daniel Prokop z PAQ Research zaměřují na příčiny regionálních nerovností. Od rozpočtového určení daní, přes podfinancované školství a daně, které „vysávají“ kupní sílu z venkova, až po nefunkční dotační logiku.

Co se v epizodě s šéfem PAQ Research dozvíte:

– Proč jsou malé obce nucené šetřit a velká města neumějí investovat

– Jak špatně nastavený daňový mix znevýhodňuje nízkopříjmové a chudé regiony

– Co brání spolupráci obcí a co by ji mohlo odblokovat

– Proč nám nestačí rozhazování evropských peněz bez systému

– A jaké reformy by přinesly lepší služby, vzdělávání i životní úroveň

V epizodě nabízíme konkrétní návrhy změn, které mohou posílit slabé regiony. A zároveň přestat trestat ty, kdo se snaží. Mluvili jsme o společenstvích obcí, přímých incentivách pro starosty i novém rozpočtovém modelu, který by odměňoval spolupráci, nikoliv roztříštěnost.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Minimální mzda v Polsku a Litvě roste tempem, o kterém se Česku může jen zdát. Proč se naši sousedé nebáli agresivního zvyšování, zatímco u nás převládá opatrnost? A co by se stalo, kdybychom minimální mzdu skokově dorovnali na jejich úroveň?

Ve 39. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Míša Filipová dívají na rozdíly ve výši minimální mzdy v regionu, jejich příčiny a důsledky. Řeší strukturu ekonomiky, roli odborů, politické priority a fenomén pracovní mobility, od polského exodu do Británie až po českou neochotu měnit místo či obor.

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč Polsko a Litva vsadily na „mzdovou šokovou terapii“

– Jak se vyšší minimální mzda promítá do kupní síly a domácí poptávky

– Které skupiny zaměstnanců a regiony by u nás byly skokovým růstem ohroženy

– Jaké by byly dopady na zaměstnanost, ceny a veřejné finance

– A proč se Česko bez růstu produktivity z pasti nízkých mezd nedostane

Debata o minimální mzdě není jen o číslech na výplatní pásce. Týká se konkurenceschopnosti, životní úrovně a strategického směřování celé ekonomiky. Poslechněte si, proč se v regionu rozcházejí cesty a co by znamenalo, kdybychom se vydali po té polské.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Refinanční tsunami na obzoru! V příštích dvou letech bude nutné přefinancovat hypotéky v objemu přes 900 miliard korun. Koho čeká cenový šok a komu se naopak uleví? A co s tím udělá trh?

Ve 38. epizodě Odemčena rozebírají Miroslav Zámečník a hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, jak se refinanční vlna z let hypotečního boomu promítne do domácích rozpočtů, cen nemovitostí a celé ekonomiky.

Co se v epizodě dozvíte:

– Kdo bude při refixaci tratit a komu se paradoxně uleví

– Proč jsou ceny nemovitostí tak vysoko i přes vysoké sazby

– Jak se liší český hypoteční trh od Polska nebo USA

– A proč bez strukturálních reforem dál zůstaneme „dýchavičnou ekonomikou“

Refinancování hypoték se netýká jen bank a klientů. Má přímý vliv na trh práce, inflaci i přístup k bydlení pro mladé. Poslechněte si, co říkají data a proč se bez změny nabídky nehneme z místa.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Nezaměstnanost nízká, inflace klesá, reálné mzdy rostou. A přesto se většina Čechů cítí hůř než před covidem. Proč je nálada ve společnosti tak špatná, když data vypadají nadějně? A co všechno se vlastně do „pocitu prázdné peněženky“ promítá?

Ve 37. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová vydávají po stopách českého (ne)blahobytu – a to od oficiálních statistik přes výdaje na bydlení až po strukturu spotřebního koše.

Co se v epizodě dozvíte:

- Proč má Česko nejnižší ohrožení chudobou v EU, ale Češi si připadají chudí?

- Kde leží hranice mezi statistikou a realitou, a proč decily často nestačí?

- Jaký vliv má drahé bydlení, fixace hypoték nebo zdražené rohlíky na náladu ve společnosti?

V nové epizodě mluvíme nejen o tom, komu reálně rostou příjmy, ale také o tom, proč se část společnosti cítí opomíjená. Vysvětlujeme, proč se nevyplácí podceňovat psychologii voliče a proč může být „pocit prázdné peněženky“ silnějším motivem než jakákoli makroekonomická tabulka.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Družstevní bydlení zažívá renesanci. Co bylo ještě nedávno považováno za relikt minulosti, se dnes stává jedním z posledních dostupných způsobů, jak v Česku bydlet. Ve 36. epizodě podcastu Odemčeno diskutuje Miroslav Zámečník s poslancem ODS Jiřím Havránkem a předsedou představenstva Buřinky Liborem Vošickým o tom, proč se k družstvům začínají vracet i developeři, banky i politici.

Co se v epizodě dozvíte:

- Kdo si dnes může dovolit vlastní bydlení?

- Jak funguje financování družstevních bytů?

- Co tomu všemu brání, a jak to změnit?

Dozvíte se, proč stát zaspal, co může změnit přístup obcí, a proč by kuchařka pro družstva mohla být jedním z nejefektivnějších nástrojů bytové politiky. Nechybí ani příklady ze zahraničí – od newyorského mrakodrapu Dakota po švýcarské neziskové modely.

„Družstevní bydlení je kvazi-vlastnictví. A možná i proto má šanci být řešením krize dostupnosti,“ shrnuje Zámečník.

Poslouchejte na YouTube a všech podcastových platformách.

Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 35. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová zaměřují na ekonomicky i společensky výbušné letní téma - sklizeň a ilegální migrace.

Co se stane, kdyžAmeričané zavřou hranice, ale nemá kdo sbírat úrodu?

Ve Spojených státech tvoří migranti až 73 % sezónní pracovní síly v zemědělství, a z toho téměř polovina pracuje nelegálně. Prezident Donald Trump se chlubí tvrdými zásahy proti ilegálním přistěhovalcům, ale pole na Floridě i jinde zůstávají prázdná.

Ovoce a zelenina hnijí. Bez levné pracovní síly z Mexika, Guatemaly nebo Salvadoru se americké zemědělství zkrátka neobejde.

Zámečník s Filipovou vysvětlují, proč je současný stav výsledkem dlouhodobého tichého konsenzu mezi farmáři, vládou a spotřebiteli, jaké dopady má agresivní politika ICE(Immigration and Customs Enforcement), a proč se bez legalizace části nelegálních pracovníků situace nevyřeší.

Podíváme se i do historie a zahraničí:

- Jak kdysi fungoval americký program Bracero a proč byl výhodný zejména pro Mexiko

- Jak se liší přístup Kanady nebo Evropy, kde je sezónní zaměstnávání více formalizované

- Proč i české zemědělství dnes stojí na zahraniční pracovní síle, zejména v období sklizně

- A co má společného chřestová sezóna v Německu a marocké dělnice ve Španělsku

„Bez migrace by nebylo co jíst, a politici to dobře vědí. Ale zároveň se bojí to říct nahlas,“ shrnuje Miroslav Zámečník.

Pokud vás zajímá, kdo doopravdy sklízí vaše ovoce a zeleninu, jak migrace formuje globální zemědělství a proč může tvrdá imigrační politika zdražit váš nákupní košík, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 34. epizodě podcastu Odemčeno rozebíráme novou klimatickou realitu, která se dotkne většiny českýchdomácností. Od roku 2027 začne platit rozšířený systém emisních povolenek EU ETS2 – tentokrát i pro silniční dopravu, vytápění a ohřev vody v domácnostech.

Co všechno to přinese? Kolik to bude stát? A proč se o tom zatím mluví v téměř katastrofickém tónu?

Miroslav Zámečník a Míša Filipová upozorňují, že v případě nezvládnutí přípravy na EU ETS2, může dojít až k protestům podobným „žlutým vestám“ ve Francii, ale také jak ji zvládnout bez sociálního výbuchu – a ideálně jako příležitost k pozitivnízměně.

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak se EU ETS2 liší od dosavadního systému a koho nejvíc zasáhne

– Proč i malý nárůst cen pohonných hmot může vést k velké společenské reakci

– Jaké náklady přinese ETS2 pro domácnosti v Česku a proč hrozí růst energetické chudoby

– Jak fungují kompenzační schémata v Rakousku nebo Německu – a co z nich převzít

– Proč Evropská unie snižuje emise, ale její globální dopad je marginální

– Jak chytře komunikovat klimatická opatření a kde vlády selhávají

– Jakou roli mohou hrát technologie, výzkum a transfer know-how do rozvojových zemí

– Proč je důležité stanovit předvídatelný cenový rámec pro emisní povolenky

– A co by měl říkat premiér, pokud to myslí se zelenou politikou vážně

„Když se lidem zvednou náklady o 3 koruny na litr, hrozí společenské nepokoje. Přitom se to dá zvládnout – třeba přes klimatické dividendy, sociální leasing nebo jasný cenovýkoridor. Jen se o tom musí mluvit dřív než tři týdny před volbama,“ říká Zámečník.

Pokud vás zajímá, proč se o ETS2 mluví s takovými obavami, co může způsobit neřízený nárůst cen a jaká klimatická politika má šanci přežít nejen v grafu, ale i ve volebním programu, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 33. epizodě podcastu Odemčeno se ponoříme do jednoho z největších milníků české energetiky: podpisu smlouvy na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Co pro Česko znamená vítězství korejského KHNP? A jaká je budoucnost malých modulárních reaktorů?

Hostem Miroslava Zámečníka je Anna Fořtová, specialistka na energetiku a jadernou energetiku ze společnosti KPMG, která se výběrovému řízení i SMR věnuje dlouhodobě. Otevřeně mluví o parametrech vítězné nabídky, účasti českých firem a strategických významech celého projektu.

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč byla vysoutěžená cena pod 90 €/MWh zlomová a v čem překvapila i korejská média

– Jaké výhody a rizika přináší tenderový přístup oproti G2G modelu

– Co přesně jsou malé modulární reaktory (SMR) a proč se o ně zajímají i Microsoft nebo Rolls-Royce

– Jakou roli může sehrát český průmysl v globálním jaderném řetězci

– Kde a kdy může v Česku vyrůst první SMR – a proč se vyplatí spolupráce s Velkou Británií

– Jak se mění vztah jádra a obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu

– Proč budoucnost nepatří ani výhradně solárům, ani výhradně jádru, ale jejich kombinaci

„Díky modulárním reaktorům může Česko znovu získat technologickou kompetenci a stát se exportérem know-how. To je příležitost, která se nemusí opakovat,“ vysvětluje Anna.

Pokud chcete pochopit, proč je jaderná energie zpět, co chystá ČEZ na 30. léta a proč se investice do SMR vyplatí, i když dnes působí jako sci-fi, poslechněte si tuhle epizodu.

Podcast Odemčeno - k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ve 32. epizodě podcastu Odemčeno se Miroslav Zámečník a Míša Filipová vydávají po stopách fenoménu, který trápí nejen Benátky, Barcelonu nebo Kanáry – overturismu.

Cestovní ruch se po covidu vrátil s plnou silou. Přes 300 milionů lidí vycestovalo jen za první čtvrtletí roku 2025, a turistický boom dál nabírá na obrátkách. Jenže kde končí ekonomický přínos a začíná obtěžování a nepřiměřená zátěž místních komunit?

Zámečník s Filipovou hledají odpovědi v Evropě, Africe i Americe – a ptají se: Co se dá dělat, aby se z cestování nestala dovolená v davu?

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak masový turismus přetváří města k oboustrannému diskomfortu – a proč jsou dnes na pláže potřeba rezervace, QR kódy a zákazy ručníků

– Co stojí za nárůstem regulací krátkodobých nájmů a jak bude fungovat nové evropské nařízení

– Proč overturismus zatěžuje evropské památky, a obtěžuje gepardy v Africe

– Jak Rwanda reguluje přístup ke gorilám a proč je to jeden z mála funkčních modelů

– Jak se do trendu vkrádá politika – a proč turisté přestávají jezdit do USA od nástupu Donalda Trumpa

– Jak funguje tzv. regenerativní turismus a proč by měl každý z nás změnit cestovatelské chování

„Overturismus je daň kterou platí atraktivní lokality. Ale ta daň nesmí být tak vysoká, aby se dovolená změnila v logistické cvičení a pláž ve vojenskou zónu. Cestování má být přínosem, pro návštěvníky i místní.“

Pokud vás zajímá, proč dnes na dovolenou potřebujete víc aplikací než plavek, proč Airbnb mění celé čtvrti a jestli existuje laskavější způsob cestování, tahle epizoda je přesně pro vás.

Podcast Odemčeno – k poslechu na YouTube a ve všech podcastových aplikacích

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik