Provence je jedním z nejpozoruhodnějších koutů Francie a Evropy. Kraj, kde se potkává antika s impresionismem, Napoleon se Cézannem, římské akvadukty s četníkem ze Saint-Tropez, místo, kudy pravidelně jezdi Tour de France. Jakou roli hrála Provence v evropských dějinách – a proč je pro místní “víc než Francie”?
V novém díle podcastu Nový svět Martina Kováře, Michala Půra a Miroslava Bárty dozvíte, proč by měl každý vidět most v Avignonu, amfiteátr v Arles, obrazárnu Paula Cézanna i levandulové pole u kláštera Sénanque. A proč – alespoň jednou za život – stojí za to dát si “dobrý ročník”.
Prohlášení spolkového kancléře Friedricha Merze o tom, že Německo v posledních deseti letech nezvládlo imigraci do země, že „Wir schaffen das!“ neplatí, je zcela zásadní.
Nejde jen o to, že Merz veřejně pojmenoval to, co každý příčetný Němec ví, ale hlavně o to, že se tím opravdu ostře vymezil vůči všemu, co lze shrnout pod termín „merkelismus“.
Zároveň zjevně sílí napětí mezi kancléřem SRN Merzem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která je s bývalou kancléřkou politicky úzce spojená. Budoucnost předsedkyně EK je v Merzových rukou – a to pro Leyenovou ani pro její druhou komisi není dobrá zpráva, zvlášť podíváme-li se na současné dění ve Francii, kde má „na kahánku“ současná podoba sociálního státu a kde se pomalu blíží prezidentské volby (jaro 2027)… Pro Německo, pro Evropu a pro nás by to ale dobrá zpráva být mohla.
Tak nás poslouchejte, přátelé, a těšte se na středeční nový díl Nového světa o Provence!
Češi. Malý národ ve střední Evropě, přes níž se nezřídka valily velké dějiny. Jak to náš národ poznamenalo ve vzdálené i v relativně nedávné minulosti? Jaký dopad mělo na Čechy šest let německé okupace a jednačtyřicet let komunismu? Jsme pořád ještě “postkomunistická” země, a pokud ano, tak v čem všem? A lišíme se v něčem důležitém od našich středoevropských sousedů - Slováků, Poláků nebo Maďarů?
Patříme opravdu k evropskému Západu, na jehož východní periferii svého druhu (až na výjimky, například za vlády Karla IV.) jsme dlouhá staletí žili?
Je naší budoucností federální Evropa, evropský superstát, po němž prahnou bruselští progresivisté anebo dojde ke zvratu ve prospěch stoupenců národních států? Jakou budoucnost by v prvním i ve druhém případě měla před sebou Česká republika?
Jsme více národem Švejků nebo Karlů Čapků? Národ Václava Havla nebo Václava Klause či Miloše Zemana? Anebo směs všech tří bývalých českých prezidentů?
Právě o tom všem je nový díl Nového světa. Tak si nás poslechněte, přátelé, máme Vás rádi a vážíme si Vašeho zájmu.
Srdečně
Martin, Michal a Mirek
Elon Musk založil, respektive zakládá novou politickou stranu s názvem Amerika. Zda uspěje a zda se mu podaří rozbít politický duopol demokratů a republikánů, které ostře kritizuje, je těžké říct, jeho naděje ale podle nás nejsou, i s ohledem na historické zkušenosti, velké.
Podobně složité je odhadovat i reálné dopady “velkého krásného zákona”, který Donald Trump těsně, ale přece protlačil Kongresem; obojí chce čas.
V podcastu je řeč i o Trumpově pojetí oslav vyhlášení nezávislosti USA 4. července a o tom, zda se mu podařilo vyvolat či probudit vlnu vlastenectví / patriotismu, a jaké dopady to na USA může mít.
Stranou nezůstalo ani dění ve Spojeném království a v Evropské unii.
Tak si nás poslechněte, přátelé!
Srdečně Martin, Michal a Mirek
Dnes vás čeká debata o generacích. Od baby boomers až po tu dnešní – o jejich charakteristických rysech, o jejich snech, plánech, předsevzetích, vizích i zklamáních a traumatech, o jejich střetech a o vzájemných nepochopeních… O tom, čím se od sebe lišily a v čem se podobaly, o tom, jaká je dnešní mladá generace.
Uslyšíte trochu historie, trochu současnosti a něco málo o budoucnosti. Trocha vzpomínek, trocha „filozofování“ a něco málo o tom, co příští generaci / generace dost možná čeká.
Tak si první prázdninový Nový svět užijte! Jsme s vámi, přátelé – Martin, Michal a Mirek.
Přátelé, poslechněte si naše nové Minuty Nového světa. Nemohli jsme jinak - poslední události na Středním východě, B-2 nad Íránem, summit NATO a Trump vítězící na všech frontách si rozhodně uvažování nahlas zaslouží. A blýská se na lepší časy euroatlantického spojenectví? Chcete vidět víc? Poslechněte si nás!
Málokdo dokáže pohnout světem. Elon Musk je jedním z těch, kterým se to myšlenkami a vizemi jednoznačně povedlo. Jeho finanční startup, převzetí konceptu elektrického auta, ze kterého vznikla Tesla, anebo Space X jsou toho nepopiratelnými doklady. A dokonce jeho kroky a konec v roli DOGE byly unikátní, protože dokázaly, že systém zahlcený výdaji není schopen zásadní obrody. Elon Musk prostě udělal svět lepší, a to i přes všechna “ale”, která se k němu vážou.
Elon Musk, Trump, nová studená válka i Afrika jako zapomenutá šance Evropy. V Nové Spirále debatuje kompletní sestava podcastu Nový svět o rozpadu světového řádu i o budoucnosti, která se začala psát bez našeho svolení.
Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr s hosty – Mirkem Topolánkem, bývalým premiérem České republiky a profesorem Davidem Netukou, přednostou Kliniky neurochirurgie a neuroonkolgie v pražské Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích analyzují, proč už nefungují mezinárodní instituce, proč demokracie ustupuje autokracii a proč Amerika přestává být zárukou stability. Co čeká Evropu bez skutečných politických vůdců a bez politické odvahy? Provokující otázky, nemilosrdné diagnózy a úvahy o tom, zda svět po roce 2025 vstoupil do nové fáze — neřízené změny.
Potřebujeme leadership – jinými slovy lidi s vizí? A pokud ano, proč? A co, nebo kdo vlastně hýbe dějinami?Historie i současnost jsou plné příkladů, kdy jediný člověk dokázal skutečně změnit dějiny – někdy v tom dobrém, jindy bohužel i v tom špatném smyslu.A jak jsme na tom v Česku? Dejte si s námi další díl Nového světa!
Uplynulá noc ukázala jasně povahu mocenského trojúhelníku Izrael - USA - Írán. Zatímco Spojené státy několik dní stahovaly své občany z rizikové oblasti, Izrael podniknul jeden z řady plánovaných útoků na místa Iránu, která pro něj v oblasti jaderného výzkumu představovala ohrožení. Zatímco boje probíhají, rozbíhá se i neoficiální diplomacie, která má za cíl novou dohodu mezi USA a Íránem. O tom jsou dnešní Minuty Nového světa. Nenechte si je uniknout!
Dnešní Istanbul je dynamická více než šestnáctimilionová megapole na Bosporu, kypící životem, businessem a vroucí bojem o politickou moc. Prezident Erdogan není ve městě příliš oblíbený, policejní a vojenské složky ale proti jeho odpůrcům zasahují rázně, jejich ekonomická loajalita vůči režimu je nezpochybnitelná. Udělejte si sem výlet, město je fascinující, ať už jde o jeho historii, tak současnost, nebudete litovat.
Dnešní Turecko je regionální mocnost s velkými ambicemi a s velkým potenciálem, země má druhou nejsilnější armádu NATO, navíc s prakticky permanentními bojovými zkušenostmi. Je vcelku příznačné, že se obě jednání o budoucnosti rusko-ukrajinské války konaly právě tady. Erdogan dosáhl nedávno velkého vítězství, anebo to tak bude přinejmenším interpretovat - Kurdská strana pracujících, jeho letitý odpůrce, totiž oznámila složení zbraní. Jak se bude situace v Turecku vyvíjet dál, není snadné odhadnout, rozhodně se ale vyplatí ho sledovat.
Pokud jde o Izrael, premiér Netanjahu, jenž hraje o svoji nejen politickou budoucnost, jde v tlaku na Hamás v Gaze na hranu možného a představitelného, možná až za ni; výsledek se odhaduje jen těžko. Uvidíme.
Tak si nás poslechněte, přátelé, jsme stále s Vámi, srdečně Martin, Michal a Mirek
To, co jsme předpovídali, se opravdu stalo. Elon Musk a Donald Trump, političtí spojenci a přátelé, se rozešli ve zlém. Neobešlo se to bez mediálního humbuku, během něhož Musk Trumpovi dokonce vyhrožoval zveřejněním tzv. Epsteinova seznamu, na němž se prezident údajně nachází. Musk nicméně nakonec své útočné tweety smazal a situace se zdánlivě uklidnila, neboť si zřejmě uvědomil, že je to Trump, kdo tahá za silnější konec provazu. Po výše zmíněném spojenectví je ale tak říkajíc veta, a jak se budou mocenské poměry uvnitř Trumpova vnitřního okruhu dále vyvíjet, se teprve uvidí.
O víkendu se navíc rozhořely pouliční nepokoje v Los Angeles, údajně v důsledku zásahu imigračních úřadů proti nelegálním přistěhovalcům. Prezident nasadil proti vzbouřencům Národní gardu, ale situace se dále zhoršuje. Jak moc může eskalovat a co všechno z toho může vzejít, si v tuto chvíli netroufáme odhadnout, ale samozřejmě to probereme v některém z dalších Nových světů.
Mějte se hezky, jedeme dál, srdečně Martin, Michal a Mirek
Zmrzlé pustiny, odvaha na hraně přežití i současný boj o vliv v Arktidě. V nejnovější epizodě podcastu Nový svět se vydáváme po stopách legendárních polárních výprav. Kdo z nás nevyrostl na knihách Františka Běhounka a nehltal příběhy Franklinovy výpravy nebo slavný souboj Amundsena a Scotta o dobytí Jižního pólu. Michal, Martin a Mirek mluví o dětských knihách, hrdinech, kteří inspirovali generace, i o tom, proč se dnes póly stávají středem globálního zájmu mocností. Tak si nás poslechněte, přátelé.
Japonsko je sice vzdálená země, kterou od nás dělí sedm časových pásem a přibližně 14 hodin non-stop letu, ale je – věřte nám – naprosto úžasná. To, co slýcháváme nebo čteme, je totiž pravda – Japonci jsou milí, přátelští, mají skvělou kuchyni a mohou se pochlubit neuvěřitelnou kulturou, historií, současností i budoucností, kterou třeba v Tokiu můžete vidět na každém kroku. Vydejte se s námi alespoň na krátkou virtuální návštěvu této země mnoha superlativů, kam jezdí stále více a více Čechů!
Od konce druhé světové války v Evropě uplynulo osmdesát let. Přesto Evropa i svět stále ještě zčásti žijí v éře “po válce” - stačí se podívat, kdo je stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta: USA, Velká Británie, Francie; Čína a Rusko, nástupnický stát SSSR; kde jsou Indie, nejlidnatější stát na světě, a Německo, nejsilnější ekonomika dnešní Evropy?
O významu druhé světové války v jednotlivých evropských zemích vypovídá i to, jak její konec slaví na Britských ostrovech, u nás v Česku nebo i v putinovském Rusku…
A jaká dnešní Evropa je? V jaké formě se dožila poválečné osmdesátky?
O tom všem jsme si povídali v dnešním Novém světě. Dejte si!
Vaši Martin, Michal a Mirek
Napětí mezi Indií a Pákistánem trvá, Američany vyjednané příměří je mírně řečeno křehké. Zdrojem napětí mezi oběma jadernými mocnostmi je hornatá oblast Kašmíru, kvůli které už vzniklo několik ozbrojených konfliktů. Spory nejsou nijak nové, odstartovalo je už dělení Britské Indie v roce 1947. Tehdy vnikl Pákistán s muslimskou většinou a Indie s většinou hinduistickou. Jak se na vztazích v regionu projevilo toto nepříliš moudré rozhodnutí rozdělení podle linií víry? Jaký vliv mají na současnou situaci jaderné zbraně? A jaké strategické zájmy má v geopoliticky nestabilní oblasti Čína?
Poslechněte si další epizodu Nového světa s Michalem a Mirkem.
Málokterá adresa je v Londýně tak proslulá (hned po Downing Street 10, samozřejmě) jako Great Russel Street, WC1B v Bloomsbury. Na ní najdete jedinou instituci – Britské muzeum. Jedno z nejstarších muzeí na světě bylo založeno již v roce 1753 a jeho sbírky čítají na 8 milionů položek. Z nich je vystaven jen zlomek – zhruba 80 000 artefaktů dokumentujících historii lidských civilizací.
Mezi hlavní “atrakce” muzea samozřejmě patří obrovská sbírka staroegyptských artefaktů včetně Rosettské desky, díky níž byla rozluštěna staroegyptština, desítky mumií i pohřební stéla velmože Ptahšepsese ze Sakkáry, jehož hrobku prozkoumala v Sakkáře až česká expedice. Zmínit musíme i “Elginovy mramory” z athénského Parthenonu, Beninské bronzy, jediné dvě sochy moai mimo Velikonoční ostrov, proslulý pohřeb na člunu ze Sutton Hoo (podívejte se na Netflixu na film The Dig! S nepřekonatelným Ralphem Fiennesem) nebo naprosto unikátní reliéfy asyrských králů z Ninive a předměty z královských hrobů v mezopotamském Uru včetně čelenky královny Puabi, Urské standarty nebo Kozla v křoví.
Výčet unikátních předmětů by mohl pokračovat prakticky donekonečna, ale to není smyslem této pozvánky. Sbalte se a vyrazte na víkend do Britského muzea a nebudete litovat! A samozřejmě si vezměte nejenom tento díl s sebou. Objevujte svět s Novým světem!
Svobodné a hanzovní město Hamburk se rychle mění před očima. Nejedno místo, kde ještě před deseti lety žili v drtivé většině bílí etničtí Němci, je dnes turecké či, chcete-li, muslimské, včetně bezprostřední blízkosti hamburského hlavního železničního nádraží. Velká žlutá cedule se zřetelně přeškrtnutou střelnou zbraní, nožem a lahví s alkoholem má jasnou vypovídací hodnotu.
Migrace, nezvládnutá migrace, je velký a politicky nesmírně citlivý problém nejen ve Spolkové republice Německo, konkrétně v již zmíněném Hamburku, kde jsme pro Vás dnešní Nový svět natočili, ale i v dalších západoevropských zemích - v Belgii, v Nizozemsku, ve Francii či v Rakousku. Výrazný vzestup rakouských Svobodných, německé AfD či francouzského Národního sdružení to říká více než jasně.
Jak migraci zvládnout, jak zabránit nástupu politického extremismu k moci a jak žít v nové Evropě - o tom všem je náš dnešní Nový svět.
Tak nás poslouchejte, přátelé, Vaši Martin, Michal a Mirek
Portugalci, “synové Lusitánie” (podle římského názvu této provincie), se do evropských o světových dějin zapsali hned několikrát, nejvýrazněji zřejmě během velkých zámořských objevů v 15. a 16. století, kdy nalezli námořní cestu do Orientu podél afrických a východoindických břehů. Jejich koloniální říše sice neodolala nástupu Nizozemců, Angličanů a Francouzů, i tak ale zanechala ve světě svoji stopu. Ve 20. století prošlo Portugalsko dlouhým obdobím autoritativní vlády Antonia de Oliveiry Salazara a jeho nástupců (tzv. Nový stát, Estado Novo), kterou ukončila až tzv. Karafiátová revoluce z dubna 1974, jejíž výročí si právě v těchto dnech připomínáme. Dnes je země na pobřeží Atlantiku s deseti a půl milióny obyvatel proslulá vynikajícím portským vínem a skvělými fotbalisty, členem NATO a Evropské unie, v jejíchž strukturách hrají Portugalci nezřídka důležitou roli. Tak si naše povídání o Portugalsku poslechněte, přátelé!
*Z technických důvodů se nepodařilo zaznamenat stopu prof. Bárty, omlouváme se.*
Kontinent Austrálie představuje naprosto výjimečnou část světa, ať již jde o existenci a historii původního obyvatelstva nepřetržitě trvající bezmála šedesát tisíc let, moderní dějiny, ekosystém nebo současný život. Není snadné se tam dostat, ale když už tam budete, naprosto vás uchvátí. Stejně jako dva slavné Čechy, kteří zásadně přispěli k poznání jeho minulosti. Tak se vydejte na cestu s námi, nebudete litovat.
