Jak zachytit na fotografii předmět starý 29 tisíc let, aby v něm bylo vidět něco víc než jen kus vypálené hlíny? Martin Frouz, dvorní fotograf české edice National Geographic, přibližuje jedinečnou zkušenost fotografování Věstonické venuše a dalších pokladů českého kulturního dědictví. V rozhovoru prozradí, proč se nejtěžší objekty fotí nejlépe a jak vypadá příprava na setkání s artefaktem, jehož hodnota se nedá vyčíslit penězi.

Hydrobiologové Kateřina Kopalová a Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se vypravili na argentinskou vědeckou základnu Esperanza sbírat a zkoumat mikroskopické řasy rozsivky.

Během jednoho experimentu vědci přehráli charakteristický hvizd delfína poblíž. V odpovědi slyšeli hvizd, který může signalizovat „dotaz" – reakci na matoucí informace. Zvuk poskytli: Laela Sayigh z Oceánografického ústavu Woods Hole a výzkumný program Brookfield Zoo Chicago v Sarasotě. Zvuky byly získány na základě federálního vědeckého výzkumného povolení vydaného R. Wellsovi ze SDRP.

ento charakteristický pískot delfína je zcela jedinečný a odlišuje ho od ostatních členů delfíní skupiny.Zvukový záznam pořídila Laela Sayigh z Woods Hole Oceanographic Institution a Brookfield Zoo Chicago's Sarasota Research Program. Zvuky byly pořízeny na základě federálního povolení k vědeckému výzkumu vydaného R. Wellsovi z SDRP.

Když se nad keňskou savanou stmívá, vzduch protne melodický zvuk. Není to pták ani hmyz – je to gepard, který hledá svou ztracenou rodinu. Jeho cvrlikání se nese na vzdálenost dvou kilometrů a obsahuje informace o jeho věku, pohlaví i identitě. Tato zvuková komunikace, kterou vědci poprvé detailně studují v divočině, odkrývá zcela nový pohled na sociální život nejrychlejších savců planety.

Na rozhovor o alchymii a alchymistech jsme si pozvali jednoho z největších odborníků v této oblasti u nás, českého fyzikálního chemika, profesora Vladimíra Karpenka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O alchymii sepsal řadu publikací a věnuje se studiu různých historických osobností. 

O náročné expedici českých a jihoamerických vědců do dosud neprobádaných oblastí And, kde až 70 % rostlinných druhů nenajdete nikde jinde na světě.

Český speleolog Marek Audy objevil se svým týmem v odlehlé oblasti na pomezí Albánie a Řecka největší podzemní termální jezero na světě. K objevu vedla náhoda při vodácké výpravě a následný několikaletý výzkum s využitím moderních technologií včetně lidaru.

Se Stanislavem Komárkem jsme diskutovali o vynalézavosti přírody, pokud jde o napodobování či ochranné zbarvení u různých druhů živočichů.

V době adventu, kdy přemýšlíme o smyslu existence a hledáme klid, můžeme obrátit svůj pohled i vzhůru, na oblohu. Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny, je průvodcem nejpovolanějším. V podcastu National Geographic nás provádí fascinujícím světem astronomie a lidské existence ve vesmíru.

České stopy najdeme po celém světě. Zanechávají je tam krajani, kteří se rozhodli zkusit štěstí v jiných vodách než v českém rybníčku. K významným cílům, kde se Češi usazovali, patří Spojené státy americké, a čeští migranti se tam leckdy stali pojmem. Byli úspěšnými řemeslníky, obchodníky a jejich pracovitost a píle jim přinesla dobré jméno. Jaroslav Olša, jr., generální konzul v Los Angeles má bohaté životní zkušenosti ze všech koutů světa a jako znalec amerických reálií i české historie v USA nabízí jedinečný pohled do zákulisí tamějšího života. V listopadovém čísle National Geographic najdete také článek o českých migrantech v Arizoně.

Jen málokomu ze západního světa se podaří propojit svůj vlastní život s osudem amazonských indiánů. Český etnolog Mnislav Zelený Atapana jezdí za svými indiány už desítky let, několik kmenů a rodin ho přijalo mezi sebe. Dnes říká, že už je dávno přestal zkoumat, protože studovat členy rodiny by mu přišlo zvláštní. Mnislav Zelený Atapana napsal o indiánech řadu knih a publikací. Jeho poslední literární počin s názvem „Pokrokem k propasti" vysvětluje, čím by původní obyvatelstvo Amazonie mohlo pomoci západní civilizaci v řešení jejích problémů. Více o jeho práci a životě mezi indiány se dozvíte v podcastu. O jeho názorech si můžete přečíst rozhovor v říjnovém čísle National Geographic, které je od čtvrtka 3. října 2024 v prodeji.

Říká se, že kdo jednou propadne kouzlu oceánů, propadne mu navždy. To může potvrdit také český oceánolog profesor Zdeněk Ďuriš, který se rozhodl pro studium mořských živočichů nad jednou větou v knížce od Hanse Haase, rakouského badatele v oboru mořské biologie a pionýra potápění. Profesor Ďuriš dnes úzce spolupracuje s Přírodovědným muzeem v Paříži, s nímž se účastní mezinárodních vědeckých expedic, vyučuje na Ostravské univerzitě a patří mezi několik světových oceánologů, kteří objevují dosud neznámé druhy krevet. Více o jeho práci a o lásce k mořím se dozvíte v podcastu a o jeho zkušenostech z mezinárodních expedic si můžete přečíst rozhovor v zářijovém čísle National Geographic.

Představte si, že jste písařem ve starověkém Egyptě. Celý den se skláníte nad papyrovým svitkem a pouze pečlivě zaznamenáváte důležité informace pro faraona. Vypadá to jako pohodlná práce, že?