Ukrajinou hýbe tento týden odhalení rozsáhlé korupční struktury v energetickém sektoru kolem společnosti Energoatom. Jejím hlavním organizátorem je podle vyšetřovatelů Timur Mindič, blízký spojenec ukrajinského prezidenta. Do jaké míry Volodymyr Zelenskyj o těchto praktikách věděl? Nejen to probírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! a jako vždy přidávají tipy na čtení a poslech doplňujících informací o současné situaci na frontě.

Válečná fronta na Ukrajině už řadu měsíců stojí. Což ale neznamená, že se na ní nic neděje. „Kdysi jsme se mohli dostat pět šest kilometrů od frontové linie. Věděli jsme, že potom už je ta nebezpečná hranice doletu dronů. Teď se to ale hodně mění a cítíme to na své práci,“ popisuje situaci reportérka České televize Darja Stomatová. Jak přesné informace o bojích tedy můžeme získat? Do pořadu Na Východ! si Josef Pazderka a Ondřej Soukup pozvali také kameramana Jána Schürgera.

Tímto podtitulem nazval český diplomat Jaroslav Kurfürst svoji knihu o příběhu ruské geopolitiky. „Je to hutné. Prokousal se stohy literatury od různých ruských myslitelů a já jsem mu za to strašně vděčný, protože už je teď číst nemusím,“ chválí tuto studii Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ! A spolu s Josefem Pazderkou přidávají další doporučení na čtení o ruském pocitu výjimečnosti, včetně knihy Tomáše Glance a Jana Bělíčka Ruská duše neexistuje.

„Ruský demokrat končí tam, kde začíná ukrajinská otázka.“ Tímto citátem vysvětluje rusista Tomáš Glanc složitou situaci ruské opozice, má-li se vymezit proti válce na Ukrajině. Stejně neodbytně jako demokratické hodnoty se v jejich mysli hlásí o slovo vzpomínky na historii obrovského ruského impéria (1721–1917) a slavné spisovatele a skladatele, jejichž díla pomohla šířit vysokou kulturu i v zaostalejších částech země. Jak silně přetrvává v současném Rusku imperiální myšlení?

Stojí za historicky první omluvou Vladimira Putina Ázerbajdžánu kvůli sestřelenému letadlu v prosinci 2024 něco víc než jen lítost? V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! odkrývají Josef Pazderka a Ondřej Soukup politické a ekonomické nitky mezi oběma zeměmi, které tomuto překvapivě rychlému usmíření dávají poněkud pragmatičtější vysvětlení.

V srpnu 2025 podepsali arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev ve Washingtonu dokument s názvem Dohoda o nastolení míru. Mimo jiné v něm zpřístupňují strategický Zangezurský koridor, který spojuje exklávu Nachičevan se zbytkem Ázerbájdžánu, a výslovně zakazují rozmístění sil třetích stran podél společné hranice. To nejvíce dopadne na Rusko. Znamená to konec ruského vlivu na Jižním Kavkaze a začátek mírového soužití dvou letitých nepřátel?

Co zažije ruský muž s protézou, když v teplém počasí vyrazí ven jen v krátkých kalhotech? Podle svědectví z ruských médií se setká s nebývalou pozorností dívek a žen. Ovšem jen v případě, že k úrazu přišel během speciální operace na Ukrajině. Všechna ostatní zranění tak atraktivní nejsou, protože se na ně nevztahují armádní bonusy, které teď Kreml nastavil v rámci ruské válečné ekonomiky.

Milion obětí. Této hranice dosáhly podle odhadů nezávislých analytiků letos v létě ruské ztráty během invaze na Ukrajinu. Poukázal na to mimo jiné týdeník The Economist. Kreml oficiální čísla padlých a raněných vojáků tají. Už teď je ale jisté, že jsou tyto počty ruských mrtvých a zraněných mnohonásobně vyšší než ve všech ostatních konfliktech Ruska nebo Sovětského svazu dohromady od konce druhé světové války. A že zemi negativně poznamenají na dlouhá desetiletí dopředu.

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1934 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

Systém Mrtvé ruky je automatizovaný systém řízení jaderných zbraní, který byl během studené války vyvinut v Sovětském svazu. Měl zajistit odvetné odpálení raket i v případě, že by bylo vedení země zničeno. Funguje ještě dnes? I to zajímalo publikum na debatním fóru Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde tentokrát Josef Pazderka s Ondřejem Soukpem, spolu s jejich hostem, Danou Drábovou ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, natočili epizodu podcastu Na Východ!.

Prezident Putin, ministr zahraničí Lavrov nebo exprezident Medveděv. Ti a řada dalších představitelů kremelské propagandy po plošné ruské invazi na Ukrajinu pohrozili Západu jadernou odvetou za případnou podporu Kyjevu nebo za jiné překročení červených linií. Problémem je, že není jasné, kudy přesně tyto linie vedou a kdy reálně může ruský jaderný útok nastat. Ukrajinská armáda například už zřejmě řadu z nich porušila – Kreml ale viditelně nereagoval. Je to tedy celé jen hra?

Slza komsomolky: Čubčí pajšl a další recepty nápojů z krásné literatury. Nebo Historie Ruska ve 14 lahvích vodky. To jsou jen některé z literárních titulů, které v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup pro kontext debaty, kterou natočili v Trojském pivovaru s komentátorem Alexandrem Mitrofanovem na téma alkohol a alkoholismus v Rusku (a dalších postsovětských zemích).

„Když se dostanete do společnosti ruských mužů a chcete navázat kontakt, jde to bez alkoholu jen těžko,“ říká v podcastu Na Východ! původem ruský novinář a komentátor Alexandr Mitrofanov. Otvírá tím debatu o tom, jakou roli hraje vodka a další lihoviny ve společenských vztazích i politice na Východě, především v Rusku. A jak se status quo snažily změnit státní protialkoholní kampaně?

Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do něj mají evropští a američtí novináři a akademici specializující se na dějiny a tamní společnost značně ztížený přístup. Někteří, jako třeba host podcastu Na Východ! Mark Galeotti, dostali dokonce výslovný zákaz do Ruska vstupovat. Jak se kvůli tomu proměnily možnosti informování o dění v této zemi? A může rozumět Rusku někdo, kdo neumí rusky?

„My všichni, kdo se zaměřujeme na Rusko, si musíme přiznat, že jsme to nějak špatně pochopili, ten záměr Vladimira Putina v únoru 2022,“ přiznávají v úvodu podcastu Na Východ! Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem. Jak je možné, že ani odborníci na Rusko neodhadli, že nejde jen o agresivní rétoriku kremelských kruhů a k plošné invazi na Ukrajinu skutečně dojde? A jak s tímto vědomím číst zprávy z Ruska dál?

Operací Pavučina zaskočily ukrajinské tajné služby nejen Rusy, ale i Západ. Americké zpravodajské služby například prohlásily, že o chystané akci neměly tušení. V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! se proto Josef Pazderka a Ondřej Soukup zaměřili na metody plánování takových operací, a to i na základě předešlých ukrajinských pokusů vyvést Rusko z rovnováhy asymetrickou válkou. Jako vždy doporučují k tématu i další články a materiály ke čtení a prostudování.

V neděli 1. června 2025 došlo na několika odlehlých místech Ruska, poblíž strategických vojenských letišť a základen, ke zvláštní podívané. Z nedaleko zaparkovaných kamionů odpadla střecha a vyletěly z nich roje malých, na dálku řízených ukrajinských dronů. Ty začaly cíleně ostřelovat bombardéry, letouny včasné výstrahy a další drahou vojenskou techniku. Právě byla spuštěna pečlivě utajovaná ukrajinská operace s názvem Pavučina. Jak reagovali Rusové?

Černobílý svět a malé posuny pěšců, které mohou ohrozit krále. Řeč ve filmových snímcích o sovětském šachu v 70. let je doslovná a symbolická současně. Naopak velice barvitá svědectví podávají knihy o životě mistra světa v šachu Garriho Kasparova. Všechny tyto tipy na knihy a filmy o šachovnicích, do nichž se promítala studená válka, přináší bonusový materiál podcastu Na Východ!.

Skupinky lidí v parcích ruských měst sledující šachovou partii dvou sousedů. V mrazu, zimě, nebo naopak za letních parních dní. Přímé, komentované přenosy šachových turnajů a druhý den rozbor tahů v novinách. Šachy se v Sovětském svazu staly víc než jen zábavou, respektive sportem. Za studené války byly pomyslnou výkladní skříní, nástrojem propagandy i sovětské soft-power. Jak k tomu došlo? A drží Rusko šachový prim i po rozpadu Sovětského svazu?